Web pro šikovné ručičky a chytré hlavičky...

 Datum: 28. 04. 2017  Hlavní stránka Seznam rubrik Download Weblinks Fórum Galerie Vylepšení webu Chat

   Hlavní menu
Hlavní stránka
Seznam rubrik
Download
Weblinks
Ankety
TOP 15

Fórum
Vylepšení webu
Personalizace
Rozšířené hledání

Chat
Galerie
Kniha návštěv
Soukromé zprávy

   Seznam rubrik
mínus Fórum - výběr
mínus Informace
mínus Jak na to
mínus Patenty
mínus Tiskové zprávy
mínus Ze světa

   Kalendář
<<  Duben  >>
PoÚtStČtSoNe
     1 2
3 4 5 6 7 8 9
10 11 12 13 14 15 16
17 18 19 20 21 22 23
24 25 26 27 28 29 30

   Vyhledávání

Hledej
v Energie jinak!


Chata loďPřírodní park Česká KanadaJihočeská chataKunžak penzionPenziony Jižní ČechyUbytování samotaChata rybníkKunžak ubytování KomorníkStanováníSportovní rybolovChata TelčCyklistikaPenzion Česká Kanada

   Informace
Energie u Pramene
Spuštěno: 9. 11. 2005
Kontaktní e-mail:
rival@upramene.cz

   Přihlášení

Jméno (přezdívka)
Heslo


Info | Registrace
Zapomenuté heslo

Fórum - výběr

* Testatika - 1.část

Vydáno dne 08. 02. 2007 (24562 přečtení)

V první řadě je třeba říct, že Testatika NENÍ influenční generátor, i když tak na první pohled vypadá.

Energie, která je z ní získávaná je pravděpodobně stejná, jako "třetí složka", kterou poskytuje správně sestavený MEG. Lze ji zavěsit na odporovou zátěž (klasickou žárovku, žehličku atd.) ale NELZE jí pohánět žádný běžný AS nebo DC elektromotor. S cívkami si nehodlá rozumět a zachází s nimi jako s topnými tělesy, bez ohledu na jejich jmenovitý odpor.

Po internetu se povaluje spousta nádherně provedených schémat a mraky rozborů. Už mnoho let. Jenže žádný z nich prokazatelně nefunguje. Důvod je prostý - ten stroj není tím čím se jeví být.

Chceme-li pochopit princip transformace, který zde probíhá, musíme úplně zahodit všechno smetí a začít doslova od nuly. Jak pravil Viktor Schauberger: "Jestliže chcete pochopit jak věci opravdu fungují, musíte všechny současné poznatky obrátit vzhůru nohama."

Nechci zde vypisovat jakési moudra, protože to nemá smysl; časem si člověk vypracuje jistou terminologii a jeho mozek běhá ve vlastních idiomech podněcujících spoustu asociací, které nekorespondují se zkušenostmi a asociacemi jiných. Jeden se pak zmíní o voze a druhý hned vidí žebřiňák...

Uvítal bych proto, kdybyste přistoupili na systém: Otázka - odpověď, abych viděl nač odpovědět jednoduše, a co bude vyžadovat delší vysvětlení, případně podklady. Také bych uvítal, kdyby každý tazatel položil jen jeden dotaz, ne sérii. Je to jednodušší a uvidíte, že tak mnohé otázky samy odpadnou. (Dovolím si přitom některé z vás podle potřeby oslovit prostřednictvím SZ na fóru.)

Tento způsob je asi nejlepší cestou jak se k něčemu dobrat tak, aby smysl věci pochopil každý. Žádná matematika, žádné vzorečky. Jestliže někdo neumí vysvětlit jakoukoli myšlenku bez matematických berliček, tak aby ho pochopil i Venca Procházka, pak tato myšlenka nestojí za nic.

Dost možná, že někdo z vás vnese do věci něco nového! Všichni jsme Gogo, a každý je podstatný!

Tak tedy do toho.

-------------------------

P.S. Aby bylo úplně jasno - nemáme ještě funkční stroj. Po zjištění základního principu (dnes již s jistotou na 98%) jsme postupně analyzovali jednotlivé stavební prvky a jejich funkci. Tyto prvky jsou dnes postupně testovány a prozatím se zdá, že jsme na správné cestě. Na věci pracuje skutečně mezinárodní tým, včetně účastníka z Kanady, který koordinuje potřebné s anglicky blábolícími jedinci po celém světě. Dílčí testy trvají už víc než rok a měly by být ukončeny do konce tohoto roku, nebo nejpozději na jaře. Teprve pak se začne natvrdo "řezat definitivní plast"...

-------------------------

Trocha teorie úvodem

Z praxe vyplývá, že největší účinnost mají symetricky uspořádaná zařízení pracující s pulsy, které jsou v rezonanci (souzvuku) buď s pracovními médii (třeba voda), anebo s pracovními komponenty zařízení (např. elektrodami). Po praktické stránce je tedy rezonance stav, při kterém nakmitáme elektrodu tak, aby frekvence kmitů odpovídala chaotickému stavu média, anebo jedné z jeho horních či dolních harmonických frekvencí. Zjednodušeně viděno potřebujeme pro takové zařízení oscilátor a vhodně geometricky uspořádané "antény". U vyšších frekvencí bývají kritické i délky přívodů a jejich vzájemné rozmístění. Při nedodržení základní podmínky, kterou definoval Tesla (délka vodičů u VF zařízení musí odpovídat 1/4 lambda) dojde k tvorbě stojatých vln a pohlcování výkonu v nevhodných místech a často to vede k zničení koncového stupně napájecího obvodu. Tuto podmínku není nutné dodržet u zařízení s oscilátory pracujícími v rozsahu několika stovek Hz. Je tady ale ještě něco, k čemu se dostaneme až později.

Jak vlastně získáváme energii?

V přírodě panuje ve všem rovnováha a každá výjimka je okamžitě vyrovnávána. Abychom získali to, čemu říkáme použitelná energie, musíme vyvolat anomálii. Pak neděláme nic jiného, než že těžíme z transformace snah přírody, která se ji snaží uvést do pořádku. Současné technologie využívají k vyvolání takových poruch "principu kladiva", jdou na to silou. Rotujeme za použití velké mechanické síly magnetickým polem poblíž cívek statoru, "stírajících" vrstvu elektrického náboje na rozhraní mezi magnetickým polem a okolním prostředím.

Elektřina a magnetizmus

Věda vyznávající současné paradigma po straně přiznává, že vůbec neví, co je magnetizmus a elektřina. Víme jen jak se věci chovají a dokážeme toho do jisté míry využít. Myslet si ale, že naše současné elektrické stroje a elektronika představují jakýsi "kámen mudrců" by byl těžký omyl! Nic není dokončeno, jsme teprve na začátku.

Ve škole nás učili, že magnetické pole může existovat bez elektrického, ale elektrické pole bez magnetického ne. Není to tak docela pravda. Ekvivalentem pole permanentního magnetu je elektrické pole elektretu, či Brownovy baterie (kysličník těžkého kovu + carnaubský vosk, roztavený a vychládající v el. poli o intenzitě min. 100kV).

PM a elektret jsou dva rovnocenní partneři. PM je ovšem mnohem kompaktnější, i když je docela možné, že to, co získal Sobolevův tým, je ve skutečnosti velmi silný elektret sestávající ze skla dotovaného uranovou solí. (Používá se k barvení skla dozelena.) Jestliže tavili takovou vsázku a pokoušeli se o rovnoměrné rozprostření částic barviva v hmotě pomocí velmi silného elektrického pole, dožili se patrně překvapení... Je to jen záležitost náhody a správného vybavení ve správný čas.

Magnet je velký egoista, který si naprosto vystačí. Kromě obecného prostředí nepotřebuje k životu žádný další zdroj. Síly dvou magnetů "slepených" dohromady se NIKDY nespojí, každý z nich si zachová své vlastní pole, změní se jen jeho tvar. Představa o struktuře těchto polí jako "siločar", kterou nám všem v rámci zjednodušení vnutili ve škole, je zavádějící. Vychází ze známých zobrazení pole magnetu pomocí jemných železných pilin, které na papíru vytvářejí zajímavé obrazce, "siločáry". Takto zmagnetizované piliny ovšem jsou už samy o sobě malými magnety, a proto se chovají tak, jakoby kopírovaly nějaké linie, které ale ve skutečnosti samy utvářejí vlastními magnetickými poli. Skutečné pole magnetu je "kompaktní" asi jako bravidelná třírozměrná skvrna inkoustu nalitého do vody a jeho síla (probarvení) klesá se vzdáleností od pólů magnetu.

Představíme-li si tedy pole v okolí magnetu jako slupky ohraničené nějakou definovanou intenzitou (H), můžeme určit myšlená rozhraní s elektrickou vrstvou jisté intenzity. Opět – nejde o skutečnou vrstvu, ale o intenzitu elektrického pole v místě definované intenzity magnetických sil. Celek je naprosto homogenní útvar, v němž jsou jednotlivé prvky prolnuty. (Představme si to jako třírozměrné inkoustové skvrny modré a červené barvy. Magnetické pole je modré, elektrické je červené. Modré tvoří bublinu uprostřed, která se trochu rozpíjí do stran, a částice zvenčí vstupujícího červeného barviva a částice barviva modrého inkoustu se promíchají. Vznikne barevný přechod —> zde elektromagnetické pole.)

Tato elektrická "vrstva", a je jich nekonečně mnoho, představuje snahu okolí, které se pokouší eliminovat anomálii, kterou magnet bezesporu je. Máme zde, dejme tomu, tyčový magnet, jehož vnitřní uspořádání bylo vyvoláno silným proudovým šokem, například vybitím velkého kondenzátoru cívkou, do níž byl vložen. Tato akce proběhne bleskově a s takovou silou, že se změna vyvolaná v materiálu stane za normálních podmínek takřka nevratnou. Některé materiály, zvlášť vzácné zeminy – kysličníky a křemičitany různých vzácných prvků, jsou k tomu vhodnější než jiné. Takto doskova znásilněný materiál pak vyjadřuje "snahu po návratu do původního stavu", což se projevuje tokem magnetického pole od jednoho pólu k druhému. Had požírající vlastní ocas...

Anomálie zmizí v okamžiku, kdy zvýšená teplota nebo mechanické namáhání materiálu umožní přeuspořádání mřížky materiálu do přirozeného stavu. (Curieho teplota je bod zahřátí, při němž materiál začíná ztrácet své magnetické vlastnosti.)

U elektretu je to přesně naopak, zde je anomálie materiálu vnucena pomalým formátováním za použití tepla rozpuštěnému nebo změkčenému materiálu (vosk s kalafunou nebo akrylát) – působením pole vysokého napětí po celou dobu ohřívání a následného tuhnutí vosku nebo plastu. Změny vyvolané el. polem takto "zamrznou" a stanou se dlouhodobými. Elektret pak funguje jako zdroj stejnosměrného VN.

Faradayúv objev

Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že každý magnet ve svém okolí trvale váže ekvivalent elektřiny, která odpovídá jeho síle a vysoce převyšuje elektrickou hladinu v okolí. Pokud v takto nasyceném prostředí kmitneme vodičem, nebo lépe řečeno smyčkou vodiče, jehož jeden konec je uzemněný, dojde ve vodiči k pohybu "elektronů" --> teče proud. Platí, že čím silnější magnet, tím silnější je i tento proud. Toto je princip, na který přišel koumající knihař Faraday. Cyklickým opakováním tohoto pohybu získáme střídavý proud symbolizovaný známou vlnovkou.

Jestliže tohle funguje s PM nebo cívkovým magnetem, proč by to nemělo fungovat s elektretem, anebo jiným zdrojem napětí? Zde je to tak, že na rozhraní elektrického pole se ihned vytvoří pole magnetické, na něm opět elektrické atd. Tento princip je podstatou funkce kondenzátorové rádiové antény (CFA). Klasická pracuje tak, že proud protékající cívkou vyvolá magnetické pole, na něm vznikne slupka elektrického, pak zase magnetického... Jako vrstvy překrojené cibule. Tato pole se vzdáleností od antény řidnou (slupky jsou stále tlustší a řidší) a zachycení jejich přítomnosti vyžaduje antény s větším ziskem. Protianténa se chová obdobně -- magnetická složka elmag. pole vysílače v ní indukuje slaboučké napětí, kreré se pak zesiluje a dále zpracovává až na nám srozumitelný signál (třeba hudbu). Aby anténa dobře fungovala, musí být pokud možno v rezonanci (souzvuku, souznění) s vysílací anténou. Obrazně řečeno, její tyčka musí kmitat ve stejné tónině jako tyčka vysílající, měla by tedy mít elektricky stejnou velikost.

Jediný rozdíl mezi klasickou anténou a CFA spočívá v tom, že u CFA je napřed vygenerována elektrická a až na ní první magnetická "slupka", zatímco u klasické antény je tomu naopak. Jelikož se ale slupky pole směrem od antény velmi rychle střídají (obrazně řečeno!), je v podstatě jedno jakým způsobem se taková vlna vyvolá. Shora se to jeví jako kruhy na vodě vyvolané pohybujícím se splávkem.

(pokračování)

Autor: gewo

Související články:
Disociace vody (06.02.2007)

[Akt. známka: 1,89 / Počet hlasů: 61] 1 2 3 4 5

Celý článek | Autor: Fórum | Počet komentářů: 7744 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek | Zdroj: http://www.upramene.cz/forum/viewforum.php?f=10

   Novinky
07.11.2011: Nový portál
Dnes byl spuštěn nový portál a nové fórum na níže uvedené adrese http://upramene.cz/forum/portal.php

09.02.2007: Fórum
Jelikož je Fórum stěžejní částí tohoto webu. Budou nyní na úvodní straně publikovány hlavně informace a získané poznatky z Fóra. Vše budu postupně třídit a kompletovat, takže nyní Vám již nic podstatného neunikne :-).

19.09.2006: Zviditelnění
Stránky byly zařazeny do výměnné reklamní sítě. Snad nám to přinese jen samé dobré věci :-)

   Anketa
Jak moc se zajímáte o alternativní energie ?

Docela ano, ale zatím jen teoreticky
4773 (4773 hl.)
Velmi, mám i praktické zkušenosti !
4090 (4090 hl.)
Minimálně, moc tomu nevěřím
3580 (3580 hl.)
Jen ze zvědavosti, co kdyby...
3717 (3717 hl.)

Celkem hlasovalo: 16160


   Galerie
Meyerův reaktor vodíku (20 kHz)
Tato verze byla použita k patentování
zobrazení: 30674
známka: 1.91

   Počítadlo přístupů
Celkem837335
Duben67314
Dnes98
Online3

   Spřízněné weby


Portál U Pramene
Portál U Pramene

| Vylepšení webu | Publikace | Fórum |

Generováno systémem phpRS  © Rival a spol. 2005