frekvencia opravujúca poškodenú DNA

Přístroje, nápady a rady pro udržení zdraví.
Uživatelský avatar
milda
Zasloužilý člen
Příspěvky: 1294
Registrován: čtv 30 črc 2009 20:34
Dal: 710 poděkování
Dostal: 489 poděkování

Re: frekvencia opravujúca poškodenú DNA

Příspěvek od milda »

Ahoj Slávku,

netroufám si teď s Tebou vědecky diskutovat o vlnových délkách a sluchu, už proto, že si momentálně léčím vyšší TK.
Tzn., že právě dopíjím litránek cabernetu savignonu a mohl bych se ve výpočtu mýlit. :lol:

Ale proč sem píšu: zabýváš se někdy prací s čakrami? Myslím prodýchávání čaker a podobná užitečná cvičení.
Při těchto cvičeních se používá jako pomůcka hudba a různé tóny rezonují s příslušnou čakrou.
Nebudu uvádět čísla - neznám je z hlavy, ale je jasně poznat, že příslušná frekvence rezonuje v těle s příslušnou čakrou.

A to je i případ "srdeční" čakry, jak bylo uvedeno.
Léčení DNA jsem si několikrát pouštěl, ale nic jsem necítil, tak nevím... ;)


PS. od včera jsem začal přikusovat k vínu kousek chleba, osoleného chloridem draselným a TK jde znatelně dolů. Klesá nejdřív diastolický, který mám většinou vysoko. :D :good:
(zdá se, že pomáhá i řádná dávka vitamínu E 600 )


Uživatelský avatar
poota
Zasloužilý člen
Příspěvky: 5830
Registrován: stř 26 zář 2007 22:23
Bydliště: Praha
Dal: 1692 poděkování
Dostal: 2418 poděkování

Re: Re:

Příspěvek od poota »

Slavek Krepelka píše: Pokud jde o akustické vlny, výška tónu stejného zdroje zvuku a tím podle vědátorů frekvence zvuku, se mění s každým prostředím. Výška tónu se mění při přechodu ze vzduchu do vody, je to jiné se slanou vodou a sladkou vodou, mění se při přechodu z jednoho plynu do druhého plynu atd. I když bych moc nedal za to, že to není frekvence, ale vlnová délka. Proč? Nedokážu si představit, že stejný zvuk, vlna za vlnou, tedy série impulsů, může jaksi přicházet k detektoru v jiné periodě, než ve které je produkovaná zdrojem. To by bylo jako střílet z kulometu 20 koulí za minutu a strefovat se do mlází, třeba i po urychlení koulí magnetickým polem frekvencí 50 koulí za minutu. Ty koule se jaksi nemohou někde množit.
Až sem mi to sedí, frekvence zůstává stejná, ale mění se rychlost šíření, takže vlnová délka.
Slavek Krepelka píše:Mění se však výška tónu a změna výšky tónu je závislá na rychlosti šíření zvuku v prostředí. Pokud se dá, a já to budu směle tvrdit, učinit závěr, že impulsy zvuku nemohou přicházet k detektoru v kratších, či delších intervalech (frekvence), než v jakých jsou produkované zdrojem, je výška zvuku daná vlnovou délkou, nikoliv frekvencí. Ta délka se samozřejmě mění s frekvencí řekněme v homogenním prostředí, třeba ve vzduchu, ale nemůže se měnit s frekvencí při přechodu prostředími.
Ale tohle zase ne - výška tónu závisí pouze na frekvenci! Měnit se může nanejvýš barva tónu v závislosti na zkreslení.
Slavek Krepelka píše:Já slyším, jako snad všichni lidi, i barvy zvuku, třeba rozeznám housle od hoboje, nebo ženu od domovnice, a pro ty už není v tom mlácení kladívkem o bubínek místo, protože jedno kladívko nemůže mechanicky mlátit do bubínku tak, aby vyjádřilo poskládané harmonie zvuku, které jsou někdy nazývány právě barvou zvuku. To tomu kusu kosti setrvačnost absolutně nemůže dovolit.

Pokud však lze odvodit, a mně to tak vychází, že máme parametr frekvence, ke kterému se přidávají proměnlivé parametry vlnové délky (při stejné frekvenci), dá se s tím dělat spousta věcí. Jenže to potom mají biologofyzici starost, jak vysvětlit funkci ucha a jednotnou rychlost zvuku.
Barva zvuku vzniká namodulováním dalších frekvencí na základní (nosnou) frekvenci. Vznikne tak, zjednodušeně řečeno, "roztřesená" sinusoida, která zůstává stejná i při změně vlnové délky následkem jiné rychlosti šíření.
Bubínek s kladívkem a kovadlinkou, jakož i třmínek je soustrojí, které umožňuje logaritmicky měnit citlivost slyšení. K analýze frekvencí dochází v zařízení zvaném labyrint, což je prakticky Fibonaciho spirála, která v různých průřezech rezonuje s různými frekvencemi. Nervy přenášejí údaj, které úseky momentálně rezonují. Docela fikaný frekvenční analyzátor.

Zdravím - poota


Dr.Ont Geront Senilisimus/GeroDront/DeGe
Uživatelský avatar
la
Zasloužilý člen
Příspěvky: 1854
Registrován: úte 06 úno 2007 19:04
Bydliště: Brno
Dal: 763 poděkování
Dostal: 238 poděkování

Re: frekvencia opravujúca poškodenú DNA

Příspěvek od la »

Pokud si dobře pamatuju tak vodou se nejraděj šíří s elektrických vln podélné vlny.Spíš jen z elektrických vln ty podélné.No a ještě na vzduchu projdou i faradayovou klecí,a zase jsu u pokusování v rusku:
http://translate.google.cz/translate?hl ... elecom.htm
U zvuku ve vzduchu vypadají takhle :
http://cs.wikipedia.org/wiki/Pod%C3%A9l ... %9Bn%C3%AD
Asi ta podobnost nebude náhodná. :shock:


Uživatelský avatar
Slavek Krepelka
Zasloužilý člen
Příspěvky: 6292
Registrován: ned 07 bře 2010 3:35
Bydliště: Ottawa, Canada, dočas. Praha
Dal: 2432 poděkování
Dostal: 3249 poděkování

Re: Re:

Příspěvek od Slavek Krepelka »

poota píše:
Slavek Krepelka píše:Mění se však výška tónu a změna výšky tónu je závislá na rychlosti šíření zvuku v prostředí. Pokud se dá, a já to budu směle tvrdit, učinit závěr, že impulsy zvuku nemohou přicházet k detektoru v kratších, či delších intervalech (frekvence), než v jakých jsou produkované zdrojem, je výška zvuku daná vlnovou délkou, nikoliv frekvencí. Ta délka se samozřejmě mění s frekvencí řekněme v homogenním prostředí, třeba ve vzduchu, ale nemůže se měnit s frekvencí při přechodu prostředími.
Ale tohle zase ne - výška tónu závisí pouze na frekvenci! Měnit se může nanejvýš barva tónu v závislosti na zkreslení.
Skutečně? Poslechl jsi si někdy motorovou loď nad vodou a pod vodou a všiml jsi si, že nad vodou ji lze slyšet jak normálně, tedy vzduchově, tak vyjimečně, daleko vyšší, tedy podvodově? Všiml jsi si, že rytmus motoru je stejný jak pod vodou, tak nad vodou? Já ano a ne jednou. To stejné se děje s lidskými hlasy. Ta barva snad taky, to je ale dost zatěžko při tom velice markantním zvýšení tónů rozeznat. Snad si taky něco někde najdi, jaké jsou problémy s akustickou komunikací v atmosféře kyslík-hélium, místo dusíku.
poota píše:
Slavek Krepelka píše:Já slyším, jako snad všichni lidi, i barvy zvuku, třeba rozeznám housle od hoboje, nebo ženu od domovnice, a pro ty už není v tom mlácení kladívkem o bubínek místo, protože jedno kladívko nemůže mechanicky mlátit do bubínku tak, aby vyjádřilo poskládané harmonie zvuku, které jsou někdy nazývány právě barvou zvuku. To tomu kusu kosti setrvačnost absolutně nemůže dovolit.

Pokud však lze odvodit, a mně to tak vychází, že máme parametr frekvence, ke kterému se přidávají proměnlivé parametry vlnové délky (při stejné frekvenci), dá se s tím dělat spousta věcí. Jenže to potom mají biologofyzici starost, jak vysvětlit funkci ucha a jednotnou rychlost zvuku.
Barva zvuku vzniká namodulováním dalších frekvencí na základní (nosnou) frekvenci. Vznikne tak, zjednodušeně řečeno, "roztřesená" sinusoida, která zůstává stejná i při změně vlnové délky následkem jiné rychlosti šíření.
Bubínek s kladívkem a kovadlinkou, jakož i třmínek je soustrojí, které umožňuje logaritmicky měnit citlivost slyšení. K analýze frekvencí dochází v zařízení zvaném labyrint, což je prakticky Fibonaciho spirála, která v různých průřezech rezonuje s různými frekvencemi. Nervy přenášejí údaj, které úseky momentálně rezonují. Docela fikaný frekvenční analyzátor. Zdravím - poota
No, podíval bych se na vnitřní ucho na nějakém MuDrologickém diagramu. Ono je to spíš jako atomová elektrárna co do složitosti a podle toho klasického vysvětlování je v něm naprostá většina buněčných struktur na ozdobu. To, že barva zvuku je samozřejmě analyzována i jako změť frekvencí nevyvracím, dává to smysl i v kontextu toho, co jsem zde pošpekuloval. Jenom tvrdím, že to není vyčerpávající vysvětlení. To ale nic nemění na faktu, že výška tónu se může velice drasticky měnit s rychlostí šíření zvuku v tom kterém prostředí, přičemž se nemůže měnit frekvence zvuku produkovaná jedním zdrojem.

Že nejsi Akord, trochu jsem se poohlédl, protože občas se dobře pošmiknu. :lol: Našel jsem tohle a málem jsem vyhlásil porážku. http://www.kovacservis.sk/Preco-helium- ... .67.0.html

Jenže. Zase jsme pouze u měření frekvence. Vlnová délka je matematicky odvozena podle standartní teorie a podle té pracuje i simulace a analýzy a programování. Trochu jsem popřemýšlel jak by se to asi dalo přeci jenom odexperimentovat trochu jinak. Dalo. Musela by se odzkoušet časová závislost, nebo nezávislost různých frekvencí zvuku a to nadvakrát přímým měřením, zvuk té které frekvence vyprodukován a změřeno, za jak dlouho dorazí k přijimači. Zaprvé by se tedy muselo odzkoušet, jestli mají různé frekvence různé skutečné, rychlosti ve stejném prostředí. Samozřejmě to zní jako blbost, protože každý ví, že zvuk se šíří .... Jenže, různé vodní vlny se šíří různou rychlostí danou kombinací frekvence, vlnové délky a masy. Nejsem tedy každý, kdo ví. Pokud se rychlost různých frekvencí zvuku liší, bylo by nutné to vzít v potaz vědou. Pokud se neliší, mám o čem přemýšlet já. Zatím nevím, ale voda mi jaksi říká, že je vše jinak.

Ve druhém pokusu by musel být vyprodukován, nebo vyfiltrován nějakým způsobem monotón, ten přepuštěn změnou prostředí a poslechnut, protože o žádném měřáku vlnové délky zvuku se nikomu ani nesní a sluch by to měl alespoň jaksi kvalitativně dokázat rozlišit. Měřák frekvence to nedokáže, ta zůstane konstantní. Pokud by nedošlo ke změně výšky tónu, pak teprve mohu vyhlásit porážku, která by mi stejně byla vitězstvím, protože bych zase věděl o něco lépe. :ethink:

:) Ahoj, Slávek.


Je-li tvá přítomnost ve výhni okolností, vyuč se kovářem své budoucnosti.
Uživatelský avatar
poota
Zasloužilý člen
Příspěvky: 5830
Registrován: stř 26 zář 2007 22:23
Bydliště: Praha
Dal: 1692 poděkování
Dostal: 2418 poděkování

Re: Re:

Příspěvek od poota »

Slavek Krepelka píše:
poota píše:
Slavek Krepelka píše:Mění se však výška tónu a změna výšky tónu je závislá na rychlosti šíření zvuku v prostředí. Pokud se dá, a já to budu směle tvrdit, učinit závěr, že impulsy zvuku nemohou přicházet k detektoru v kratších, či delších intervalech (frekvence), než v jakých jsou produkované zdrojem, je výška zvuku daná vlnovou délkou, nikoliv frekvencí. Ta délka se samozřejmě mění s frekvencí řekněme v homogenním prostředí, třeba ve vzduchu, ale nemůže se měnit s frekvencí při přechodu prostředími.
Ale tohle zase ne - výška tónu závisí pouze na frekvenci! Měnit se může nanejvýš barva tónu v závislosti na zkreslení.
Skutečně? Poslechl jsi si někdy motorovou loď nad vodou a pod vodou a všiml jsi si, že nad vodou ji lze slyšet jak normálně, tedy vzduchově, tak vyjimečně, daleko vyšší, tedy podvodově? Všiml jsi si, že rytmus motoru je stejný jak pod vodou, tak nad vodou? Já ano a ne jednou. To stejné se děje s lidskými hlasy. Ta barva snad taky, to je ale dost zatěžko při tom velice markantním zvýšení tónů rozeznat. Snad si taky něco někde najdi, jaké jsou problémy s akustickou komunikací v atmosféře kyslík-hélium, místo dusíku.
Nechci Ti nic vnucovat. Pod vodou mívám obvykle úplně jiné starosti, než jak je to se zvukem, takže v tom nemohu vlastní zkušeností sloužit.
Ale vím, že se základním tónem, to je ta nejnižší frekvence daného zvuku, bez změny oscilátoru nehneš. Normální tón nemá ovšem jenom tuhle jedinou frekvenci, to by byla čistá sinusoida.
Taky vím, že můžeš tón upravovat pomocí rezonátorů, které některé vyšší frekvence v daném tónu zdůrazní a jiné potlačí. Tímhle způsobem můžeš měnit barvu tónu a potlačením základní frekvence můžeš vzbudit i dojem, že je tón vyšší, i když oscilátor frekvenci nezmění.
Pokud posloucháš tentýž zvuk současným přenosem přes dvě prostředí různě hustá, tak k Tobě nutně jeden zvuk dorazí dříve a druhý později, takže vznikne obdoba dozvuku, kdy vznikají také součtový a rozdílový zázněj.

Zdravím - poota


Dr.Ont Geront Senilisimus/GeroDront/DeGe
huhu
Zasloužilý člen
Příspěvky: 980
Registrován: ned 02 led 2011 17:48
Dal: 107 poděkování
Dostal: 23 poděkování
Kontaktovat uživatele:

Re: frekvencia opravujúca poškodenú DNA

Příspěvek od huhu »

Mezi frekvencí a vlnovou délkou je jasná závislost a jejich společným jmenovatelem je rychlost šíření. Klasicky 2m radiové vlny kmitají na 150MHz (300/150=2). Takže zvuk, který se šíří ve vodě jinou rychlostí než ve vzduchu bude mít tento poměr jiný. Ale jestli se mění vlnová délka, nebo frekvence nebo obojí jsem nikdy nezkoumal.....


Uživatelský avatar
poota
Zasloužilý člen
Příspěvky: 5830
Registrován: stř 26 zář 2007 22:23
Bydliště: Praha
Dal: 1692 poděkování
Dostal: 2418 poděkování

Re: frekvencia opravujúca poškodenú DNA

Příspěvek od poota »

huhu píše:Mezi frekvencí a vlnovou délkou je jasná závislost a jejich společným jmenovatelem je rychlost šíření. Klasicky 2m radiové vlny kmitají na 150MHz (300/150=2). Takže zvuk, který se šíří ve vodě jinou rychlostí než ve vzduchu bude mít tento poměr jiný. Ale jestli se mění vlnová délka, nebo frekvence nebo obojí jsem nikdy nezkoumal.....
Vlnová délka je závislá na frekvenci a rychlosti šíření. Změnou frekvence se změní i vlnová délka. Stejně tak změnou rychlosti šíření se změní vlnová délka. Ale změní se "sama" v závislosti na změně frekvence nebo prostředí.

Zdravím - poota


Dr.Ont Geront Senilisimus/GeroDront/DeGe
Uživatelský avatar
Slavek Krepelka
Zasloužilý člen
Příspěvky: 6292
Registrován: ned 07 bře 2010 3:35
Bydliště: Ottawa, Canada, dočas. Praha
Dal: 2432 poděkování
Dostal: 3249 poděkování

Re: frekvencia opravujúca poškodenú DNA

Příspěvek od Slavek Krepelka »

poota píše:
huhu píše:Mezi frekvencí a vlnovou délkou je jasná závislost a jejich společným jmenovatelem je rychlost šíření. Klasicky 2m radiové vlny kmitají na 150MHz (300/150=2). Takže zvuk, který se šíří ve vodě jinou rychlostí než ve vzduchu bude mít tento poměr jiný. Ale jestli se mění vlnová délka, nebo frekvence nebo obojí jsem nikdy nezkoumal.....
Vlnová délka je závislá na frekvenci a rychlosti šíření. Změnou frekvence se změní i vlnová délka. Stejně tak změnou rychlosti šíření se změní vlnová délka. Ale změní se "sama" v závislosti na změně frekvence nebo prostředí.

Zdravím - poota
To je všechno fajn a kvalitativně k tomu nemám žádné výhrady. Mám však výhrady ke kvantitativním pojetím. Každá postupující vlna v materiálu, nebo tomu říkejme prostředí, vyvolává lokálně omezený postupný stres. Vlna je tímto stresem. Alespon u vody to funguje tak, že čím větší stres, tedy hlavně magnituda vlny, tím větší je všeobecně její rychlost. Malé vlnky se couraj a velké se řítí. Jenže ani jedna a tatáž masivní vlna nemá nezbytně stálou rychlost v prostředí, což je markantní na rychlosti Tsunamis, která je všeobecně nízká v momentě vzniku, relativně vysoká na otevřeném oceánu s časovou závislostí a uraženou vzdáleností od lokality vzniku a opět se snižující v závislosti na postupu po pobřežní mělčině. Záleží zde také na poměru vlnové délky a výšky. Pokud si to dám do analogie, čím víc natáhnu pružinu, tím větší udělím rychlost dannému tělesu.Podobně vidím závislost akcelerace vlny na její mase. Analogie pružiny je trochu ošidná, protože čím je větší masa daného tělesa, tím je menší zrychlení. U vodní vlny je to poněkud naopak. Čím je větší masa vlny, tím dosáhně větší rychlosti, ve stejném čase a zárověň čím je větší její výška, tím dosáhne větší rychlosti ve stejném čase. Je to danné tím, že gravitace, na rozdíl od pružiny, působí stejnou silou na každou jednotku masy, řekněme atom, tedy že působí nikoliv jenom na povrch tělesa dannou silou jako je síla natažené pružiny. Proto je jedno jak je veliké těleso a jak je masivní, gravitace ho akceleruje vždy silou, která je v přímé proporci k jeho mase.

Jinými slovy, zákony a formule, které se učíme jako platné pro zvukové vlny a elektromagnetické vlny, které uvádí přímou závislost mezi vlnovou délkou, frekvencí a rychlostí, absolutně ignorují chování skutečných vln v prostředí, tedy specielně šíření vln na vodě, podmíněných stresem gravitace. Proto mám odjakživa pochyby o tom, že skutečně fungují podle těchto teoretických pouček závislostí v jiných prostředích. Vlna se nemůže šířit v prostředí, které není pod nějakým napěrím, nebo kompresí, tedy stresem. Pokud pod stresem je a vlny se v ní šíří. měly by zákonitě podléhat stejným principům jako vlny na vodě. Pokud jde o "eterové vlny, ještě bych snadno připustil, že vlny v tomto prostředí mohou podléhat jiným vztahům, protože toto prostředí je veliká neznámá. Pokud však jde o šíření zvuku masivními prostředími, podléhajícími setrvačnosti, stejně jako voda řekněme oceánu, nezbývá mi než vážně pochybovat.

Vidím zde však možnost, že vlna v prostředí se chová přeci jenom poněkud jinak, protože stress v materiálu působí na sekce masy jaksi povrchem, podobně jako pružina na těleso a že větší masa vlny (výška k délce) je akcelerována větší silou a že tyto dvě veličiny, mas a síla, by snad mohly stát v přímé úměře, čímž by zaručily stejnou rychlost šíření vln různých frekvencí a vlnových délek. Problém je jednak to, že kdykoliv narazím, a nestává se to často, na práci někoho, kdo se zabýval přímým měřením rychlosti nějakých vln, tedy čas od vyslání k dopadu vln, jaksi z toho lezou výsledky odporující teoriím. S přímým měřením šíření různých "frekvencí" zvuku v prostředí jsem se nikdy nesetkal a proto se v tom rýpu, protože nevím a to co slyším se s teorií alespoň zdánlivě potýká.

Ahoj, Slávek.


Je-li tvá přítomnost ve výhni okolností, vyuč se kovářem své budoucnosti.
Odpovědět

Zpět na „Zdraví“