dlouhynick píše: Bohužel máš naprostou pravdu! 95% lidí se smrtí nepočítá, není ochotno se jí zabývat, není ochotno se o ní bavit a není na ni připraveno. ...
Zde je jeden zakopaný pes. Nechali jsme se k smrti vystrašit smrtí. Ono je to někde jinde. Většině se nám umřít nechce, což je fajn, ale už ten fakt, že je to "móda", které podlehne každý, jde spíš o to, jestli dříve, nebo později a jakým stylem. Na tohle je dobré náboženství, ale taky mi to nepřipadá jako to pravý. Snad by mnohým pomohlo si naprosto racionálně uvědomit, že s rakem a jakoukoliv nemocí si s vyléčením jenom žádají o odklad a o jiný způsob, jak se se životem rozžehnat. Nejde ani tak moc o boj, jako spíš o domluvu se sebou samým a svým okolím.
dlouhynick píše: Dnes si osobně myslím, že polovina úspěchu boje s rakem je být na něj (a na smrt) psychicky připraven i když ho nemám, znát možnosti alternativní léčby a vědět o tom co nejvíce. Být připraven na boj dříve, než jsem do něj zatažen nepřipravený. ...
To je ono. Starat se, dokud jsme se neocitli pod šibenicí a to jsou znalosti, znalosti a zase znalosti, přičemž si člověk popřemýšlí aj o svém přístupu ke smrti a má tedy šanci, i kdyby to bylo jenom to, že si zjistí, kdo ho z toho může vytáhnout a kdo ne.
dlouhynick píše: Klidně mě nalinkuj někam, pokud víš kde se to řeší. Jsem podstatou kverulant, kterému není svaté nic kromě Boha samotného, ........
Ve skutečnosti je metod jak much kolem kadibudky, ale některé jsou snazší, než jiné. Taky jde o dostupnost, tedy hraje v tom roli i "náhoda" a zase peníze. Kdo je nemá, bude ho to stát více úsilí, jako vše, ale dá se. Jak jsem psal snad tady výše, osbně s tím, co vím dnes a vzhledem ke své situaci společenské, mentální, finanční atd, bych volil injekce HCl. byť je to šichta u lidí s nevystouplýma žílama se naučit jednoručně trefit a aplikovat a tam já patřím spolu s nějakým prostředkam na kynožení nemocných buněk ještě taky jiným, než HCl, buďto bramborová šťáva, ale asi bych si dal víc práce si schrastit správnou formu arseniku (na to so tu vlákna a a je to potřeba probrat) a taky se vybodnout na solidní potravu a džusovat jak vzteklej.
Nasměrovat. Já docela anglím, takže většinu rozumů tahám z anglicky psaných zdrojů, ale je jich spousta i v ruštině a něco i v češtině, bude toho dost i v němčině. Kdybych k tomu přistupoval dnes znova s tím co vím, udělal bych si nejdříve přehled metod a pak to jednu po druhé probíral, protože dokud raka nebo něco velice závažného nemám, má na to čas. Odpustit si ptákoviny jako je fotbal a hospoda a čím vším lidi plýtvaj svůj život, na kterým tak lpěj a studovat. Tady U Pramene je informace hrůza a nemyslím si, že je dobré se soustředit řekněme jen na MMS a CDS. Ono to sice dnes velice frčí a má to své výsledky, ale je to jen dopravní prostředek a zdaleka není jedinný a osobně ho nepovažuju zdaleka za nejlepší. Poněkud mi připomíná vše ostatní, hlavně díky psychologii mnoha lidí, a to "Dejte mi zázračnou pilulku, která to odře za mně". Ono to tak může pracovat, ale ti s těma pilulkama trpí syndromem předčasné smrti sami, díky násilí.
Mně osobně jde v podstatě o to se dopídit, jak co pracuje a na to jsou teorie sice taky trochu použitelné, ale nejlepším vodítkem je praxe, tedy klinické výsledka a hlavně si uvědomit rozdíly kritérií posuzování. Je nesmírný rozdíl v tom, jestli někdo léčí rakoviny jak přicházejí, tedy povětšinou u lidí, kteří ještě nemaj duši na jazyku a léčení lidí, kteří ji na jazyku maj. U všech jednotlivců, kteří nepatří ke standartní hierarchii spřažené s farmou, a můžeou to být a nemusí MuDři, jde o to, že dostanou do rukou lidi ve velice zuboženém stavu. Pokud třeba Pauling a další, kdo se zybývali vysokými dávkami VitC měli úspěch vyléční někde kolem 85%, je to 85% z lidí, se smrtí na jazyku. Takhle mluvíme o W.F Kochovi (ten je ztracený), Budwigové, Kellym, Fergusson - Guy s HCl, nevím kdo s amygdalinem, césium chloride nějaký americký právník, Dr. Ozel s vývarem z oleandru, Bengston s psychickým léčením, nějaký páterové jako český Ferda se svou metodou a nějaký Američan, co jsem jméno zapoměl s mrkvovou metodou a nějaký Japonec s bramborovou vodou, Schultze se svým džusováním a cvičením, Šlár se specificky doplněnýma hladovkama a teď i doplněnýma asi MMS, Norbekov s vlastně atosugescí podpořenou nějakou tou zdravou životosprávou. Ježíš, těch je. Spousta toho léčení ale visí na pacientech samotných. Většina lidí jsou ve své podstatě živý mrchy, líný se něco naučit a něco pro sebe sami udělat, a to je ta psychika. Tvrděj, že chtěj žít, ale při tom se chtěj v lepším případě bavit a v horším nechat bavit a ať se někdo jiný stará a považujou to za žití. Podle toho je jim taky často naděleno druhými, politiky a jinými hochštaplery, kteří si k té své zábavě na jejich úkor pomůžou nikoliv nějakou užitečnou prací, ale podfukem. Nakonec jak blbci dřeme všichni, ale povětšinou na věcech, které jsou nám neprospěšné.
S laskavým pozdravem, Slávek.
Je-li tvá přítomnost ve výhni okolností, vyuč se kovářem své budoucnosti.