HCl terapie — základní fakta

[Slavek Krepelka]

Jsem se něco zase domák. Odpovídal jsem na polemiku mezi Craftem a Palem ve vlákně "Proč bude případů rakoviny přibývat" http://www.upramene.cz/forum/viewtopic. ... 357#p96357
ale ono to patři stejně moc sem.

Proč zbytečné, tím spíše můžeš dokázat, že tvá teorie je správná, když se ji tak držíš. Pokud by se dle tebe vyčistilo tělo pomocí HCl od kyselin, mělo by pak již produkovat pouze moč o zásaditých hodnotách, což jinak než průběžným měřením pH moči nezjistíš. Takže směle do měření

Nazdar Crafte a Palo,

Tohle celé je nedorozumění a opomenutí podstaty původního tvrzení. Dostatek HCl v žaludku zabraňuje tvoření nevítaných kyselin fermentací, hlavně mléčné, tím, že obsah žaludku dostatečně sterilizuje, i když u lidí nikoliv kompletně.(1) To neznamená, že takto působí i v těle, a už vůbec to neznamená, že nutně nějak ničí jiné kyseliny. Nicméně rakovina, která je založena svou funkcí na fermentačním cyklu http://sk.wikipedia.org/wiki/Warburgova_hypot%C3%A9za a ne na oxidačním (Krebs), asi taky dělá své. V momentě, kdy se buňky stanou anaerobic, produkují nežádoucí kyseliny a HCl podle všeho, včetně klinických zkušeností, dokáže anaerobické organismy, kam se svým změněným metabolismem řadí alespoň podle Warburga i rakovinné buňky, "sterilizovat". Klinické výsledky HCl injekcí a infůzí to celkem jasně a jednoznačně potvrzují.

Nějaké ty organické složité kyseliny ale HCl nutně taky nějak mění a dá se říci že neutralizuje alespoň z hlediska jejich akutní jedovatosti. Potvrzení se dá najít v použití HCl jako universálního séra proti jedovatým bodnutím a uštknutím podle Beszeditze, viz HCL-základní fakta.

V konečném důsledku by tedy při závažném onemocnění alespoň rakovinou měla HCl v krvi, nikoliv vyreagovaná v žaludku, kyselost organismu snižovat. Teď mi snacha vyšťourala ( začíná jí to vrtat v hlavě) něco ortodoxního o použití HCl infúzí proti alkalóze. Touto metodou mudři srážejí akutní vysoké PH krve. Je to velice drsné.
http://www.globalrph.com/hydrochloric_acid_dilution.htm (dost obtížná odborná anglina).

Pro přehled:
Ferguson 1/1500 = 0.067% medical concentrace, standartní dávka 10 ml 1/1500 IV, celková dávka 0.115 metrické kapky 37% HCl
Concentrace se pohybovala od 1/3000 test ovací dávka 10ml IV do 30ml 1/1500 IV pohotovodtní dávka a concentrace až 1/500 IM ve vyjimečných případech.

Slavek užíval Ferguson 1/150 = 0.664% medical concentrace
průměrná dávka 3ml do svalu (IM) během cca 2 let zhruba 2x týdně bez permanentního poškození, ale definitivně s přechodným poškozením svalu.celková dávka 0.345 metrické kapky 37% HCl

Současná medicína
IV 0.1N = 0.952% medical concentrace
až jeden litr během 4-6 hodin
celková dávka 8.2ml slovy osum celých dva mililitrů 37% HCl = teoreticky 164 metrických kapek, ale prakticky je to víc.
Nejvyšší koncentrace infúze IV 0.2N = 1.832% medical concentrace

IV = Vnitrožilní
IM = Do svalu

Takže, jak moc je vlastně HCl do krve a v jaké koncentraci vlastně nebezpečná? Z toho odborného popisu vyplývá, že to MuDři rvou do pacošů na hranici únosnosti s poznámkami o nebezpečí odumírání žíly, vnitřního krvácení a rozkladu krve. Proč?

(1) Zde bych se pozastavil nad trávením asi všech masožravců, definitivně psů. Psi produkují podstatně více HCl v žaludku, a udržují v něm 2.5x vyšší koncentraci než zdravý člověk. Koncentrace HCl v žaludku psa je už dostatečně vysoká na to jednak sterilizovat veškerou potravu a jednak rozbít všechny obsažené živočišné bílkoviny. Cpeme-li psa komerčním žrádlem, obsahujícím škroboviny, mouku, dokonce i zeleninu a vůbec nemasná plnidla (jak se to tady inzeruje "vědeckou stravu"), tato plnidla nemohou projít procesem alespoň částečné fermentace jako v lidském žaludku a postupují do střeva nesprávně (pro psa) ztrávena. Pak se milovnící psů a nejspíše i koček diví, že jim miláčkové chcípaj na rakoviny a kdo ví co dalšího a veterináři si mastěj kapsy spolu s potravinářským průmyslem.

S laskavým pozdravem, Slávek.

[Slavek Krepelka]

Ještě jinak,
záložka HCl přílohy
Aha, nový software fóra mi ty přílohy už v .htm nebere. Má pocit, že jde o jakýsi útok. Čert ví, co je s těma starejma přílohama, ještě juknu.
Staré fórum mi to láduje. Může zde být problém s nejnovějšími browsery (prohlížeči) Tady jsou odkazy na přílohy na fóru, co jsem našel. Byl by někdo tak laskav a zkusil je dát třeba do pdf. Spíše z té zip složky, tady to není kompletní. Můj dinosaur to nezmákne i kdybych měl pdf writer. Jde pouze o .htm složky Děkuju.

Htm složky
http://www.upramene.cz/forum/viewtopic. ... 241#p69241
http://www.upramene.cz/forum/viewtopic. ... 625#p69625
http://www.upramene.cz/forum/viewtopic. ... 632#p69632
http://www.upramene.cz/forum/viewtopic. ... 839#p69839
http://www.upramene.cz/forum/viewtopic. ... 912#p69912
Poslední tabulku s Guyovými formulemi nemůžu najít vůbec.

Excel výpočetní programy poměrů a vah.
http://www.upramene.cz/forum/viewtopic. ... 758#p71758
http://www.upramene.cz/forum/viewtopic. ... 520#p72520
moje poznámka, příloha poměry v patřičném příspěvku z nějakého důvodu už nebyla, předělat a opravit.

Navar-jpg-kalkulace poměrů roztoků-křížové pravidlo.
http://www.upramene.cz/forum/viewtopic. ... 570#p75570

Zazipoval jsem vše, co jsem na to v češtině udělal. Zip složka obsahuje:
- kompletní set překladů výcuců z 3 Roky HCl Terapie 5 v .htm formátu a 5 v .doc formátu. Za .doc neručím, jaká je úprava a kompletnost poznámek, překlad je stejný, ale snad je to OK.
- jeden set tabulek Dr. Guye s pěti tabulkami, jak se mi je podařilo vycucat z jeho a druhých textů a jak se vyvíjely, plus další snad praktické poznámky jak na to .htm a .doc formát
- ne zcela kompletní (pro mne, rozšiřoval jsem si ji jen v anglině), ale velice použitelnou českou verzi počítání poměrů HCl v Excelu a totéž pro počítání mnoha vah a váhových poměrů chemických sloučenin.
- posudek neznámého autora přebranou z WM magazínu v češtině, pouze .doc (na který jsem už dávno zapoměl a která je myslím zde od Gewa.)
- obrázek od Navara na počítání míchacích poměrů roztoků který sem Navar laskavě přihodil.

Složka je ke stáhnutí zde. Ahoj, Slávek.

3rokyHCl.zip

[Slavek Krepelka]

Že jsem právě porovnal tohle téma, házím sem tento stručný přehled HCl v kostce, ať je to na jedné hromadě.

Vyjímečnost kyseliny chlorovodíkové (HCl) v lidském organismu oproti všem dalším kyselinám:

a) HCl je jedinná anorganická kyselina, kterou si tělo produkuje žlázami ve velkém a která není pouze meziproduktem, vedlejším produktem, či obecným produktem buněčných metabolických funkcí.

b) HCl je jedinná kyselina, která neobsahuje kyslík a přímo nezpůsobuje okysličování, ale chlorinaci, i když nepřímo zvyšuje okysličování krve a tkání minimálně úpravou hemoglobinu.

c) HCl je jedinná kyselina, která uvolňuje do organismu volný vodík H₂ a monoatomický vodík H₁ v reakcích, nezbytný k neutralizaci produktů zánětlivého okysličování, specificky neutralizaci hydroxylového radikálu OH.

d) HCl je prakticky nejreaktivnější kyselina přítomná v lidském v organismu (vedle některých dusíkatých), která je první linií obrany našeho imunního systému při příjmu potravy. Mimo jiné štěpí bílkoviny, čímž je částečně tráví, ale zároveň díky této vlastnosti také ničí naprostou většinu mikroorganismů (živých bilkovinných systémů) přijímaných s potravou. To se týče plísní, bakterií, virů a některých parasitů.

e) HCl v krevní plasmě a ve tkáních dále štěpí a tím tráví bílkoviny a tím opět ničí nepřátelské organismy.

f) HCl způsobuje ionizaci roztoků, váže na sebe v roztoku jednoduché i složitější látky a pomáhá je distribuovat skrz stěny zažívacího systému, jmenovitě žaludeční stěnu, jak doloženo rychlostí vstřebávání a prakticky okamžité účinností mnoha látek těsně po pozření.

g) HCl nezůsobuje snižování pH krve, její okyselení, v běžných léčivých dávkách. Naopak, je alespoň jedním z faktorů, který udržuje pH rovnováhu krve v přirozené blízkosti pH 7.35 a nepřímo vyrovnává jak zvýšenou zásaditost, tak zvýšenou kyselost krve.

h) HCl v krvi mimo jiné aktivuje elektrický náboj všech krevních částic, což je specielně evidentní na rozpouštění shluků červených krvinek. Rozpouští počínající i stávající trombózy a reaktivuje neaktivní ferity v hemoglobinu.

i) HCl vyplavuje z mízních uzlin a kanálů usazené ferity, které se zasluhují o zánětlivost lymfatického systému, která eventuelně může vést k rakovinám díky chronickému zápalu a ucpávání, a tím selhávání tohoto systému, který jednak zásobuje neprokrvené tkáně (obaly orgánů, chrupavky a kloubní zapouzdření, mozko-míšní systém atd.) živinami, a jednak z nich odklízí splodiny metabolismu a infekcí.

j) Tělesné tkáně savců, naše vlastní bílkoviny, vykazují neobyčejně vysokou (řádově) toleranci HCl oproti toleranci drtivé většiny mikrooganismů. Samotný fakt, že HCl je používána v ortodoxní medicíně při kritické alkalóze až v množství ekvivalentním dodání 8ml 37% chemické HCl během 4-6 hodin do vrátné žíly, pokazuje na tento fakt, stejně jako naprosto pozitivní reakce vnějších poranění na 1:1500 obklady HCl.

k) Dostatečný obsah HCl v organismu se jeví jako jeden ze základních předpokladů množení kmenových buněk nutných k regeneraci tkání a žívota schopnosti a aktivity bílých krvinek, které jsou v principu opět kmenovými buňkami. Tento aspekt samozřejmě souvisí se zdravím našeho imunního systému. Ze širokého spektra léčebnýh klinických výsledků je patrná její vyjímečnost a účinnost, které se nevyrovná žádná jiná kyselina ani jiná látka v těle použitelná v terapeutickém množství, včetně kyseliny askorbové (přesněji vitamínu C).

l) HCl neutralizuje velice efektivně organické jedy a trávící enzymy, které nejsou savcům vlastní. Její velmi účinné a universální působení v případech uštknutí a bodanců jedovatými plazy a hmyzem překonává účinnost jednoúčelových protijedů.

m) Účinnost HCl aplikované injekcemi proti infekčním chorobám záleží na dávkování a při adekvátním dávkování nejenže převyšuje účinnost jakýchkoli antibiotik, ale je pro mikroorganismy nenávyková a zabírá během několika málo minut. Navíc nepoškozuje rovnováhu střevní mikroflóry. Naopak, dovede ji byť i nepřímo příznivě upravit, nemluvě o jejím universálním spektru antibakteriální, anitivirové a antiplísňové účinnosti.

HCl lze bezpečně použít ke sterilizaci vody a dokonce i mnoha druhů ovoce a zeleniny pro další skladování, či spotřebu. Netvoří na rozdíl od kyseliny chlorné karcinogenní organické chlornany (halogeny). Navíc neutralizuje mnoho chemikálií používaných k postřikům.

Technické údaje:

a) US standart je historicky 31-33% chemické nasycení HCl, považované v US lékárnictví za 100% HCl.

b) Dnešní Evropský standart je 35% chemické nasycení HCl, pvažované v lékárnictví za 100% HCl.

c) Běžné ředění v lékárnách ČR a na Slovensku je 3,5% chemické = 10% lékárenské.

d) Existuje několik komerčních druhů HCl mimo lékárenskou. Tyto jsou vždy udávané chemickou koncentrací, což je v Evropě běžně 35%, ale vždy označené na nálepce. Z nich jsou nejdostupnější:

d1) Technická, běžne k dostání v drogeriích, která má nejnižší chemickou čistotu. Nečistoty jsou převážně chloridy kovů. Nicméně v posledních několika letech se jeví i technická HCl jako dostatečně čistá na použití. Skutečné celkové množství znečištění relativně minimálích léčivých dávek je menší než u většiny potravy v jedné běžné porci.

d2) P.A. Per Analysis = pro analýzy, je nejčistčí dostupnou HCl, k dostání v laboratorních potřebách kdekoliv na světě.

d3) Ústní forma HCl je také dostupná v podobě Betain HCl, kterážto cukerná sloučenina uvolňuje HCl při kontaktu s vodou chemicky. Navíc je často obohacována dalšími trávícími enzymy.

e) Poměry podle Dr. Fergusona uváděné v historické literatře jsou objemové. Jedna kapka 32% HCl na danný počet kapek destilované vody.

f) Běžné ředění podle Dr. Fergusona je 1(HCl) :1500 (voda) na všechna použití, avšak s mnoha vyjímkami podle uvážení ošetřujícího lékaře. Tento poměr je naprosto standartní pro zevní použití v obkladech na rány, spáleniny, odřeniny, záněty a popřípadě další poranění včetně jedovatých bodanců a kousanců od hmyzu.

g) Běžná dávka je 10ml (1:1500), ale může být mnohonásobně vyšší i silnější, podle uvážení doktora. Jen pro zajímavost, i králík snese bez problému tuto dávku do žíly a lze si představit, že i řádově vyšší dávka (cca 25x) nijak neohrozí člověka, viz nouzová aplikace HCl při akutní alkalóze, dokazující bezpečnost použití IV HCl. Nicméně, při předávkování může dojít k velice silné, nepříjemné a snad i nebezpečné detoxikační reakci.

Další poznámky:

A) Lékárenské roztoky solí a jiných rozpustných látek.

Jakákoliv vodu rozpustná látka má svou specifickou maximální rozpustnost při danné teplotě, teoreticky 20°C. Docílí se rozpouštěním solidní látky, například kuchyňské soli, do té doby, dokud se látka neodmítne dále rozpouštět a zůstává na dně. Tento roztok je považován za 100% roztok, který se dále ředí podle objemu. Požadujeme-li řekněme 10% lékárenský roztok kuchyňské soli, jeden díl nasyceného roztoku zředíme devíti díly destilované vody (1:9). Jakékoliv jiné látky lze popřípadě ředit i fyziologickým roztokem, což je slaná voda celkem odhadnutelná chutí podle slanosti, která je stejná jako u krve.

B) Kapátka.

Ba) US kapátko nakape teoreticky 16 kapek na 1ml.

Bb) Metrické kapátko nakape teoreticky 20 kapek na 1ml

Prakticky je vše poněkud jinak podle teploty, specifické váhy a viskozity kapaliny atd. Ze vzkazů vyplývá, že ačkoliv moje Kanadská metrická kapátka skutečně odpovídají 20 kapkám jak vody, tak neředěné HCl na 1ml, Evropské metrické kapátko odpovídá 16 kapkám na 1ml, což jest mi záhadou.

C) Zkratky:

HCl = Hydrochlorine = plyn, ale všeobecně je tím míněna kyselina solná = chlorovodíková.
IV znamená “Intravenous” = injekce do žíly
IM znamená “intramuscular” = injekce do svalu

S laskavým pozdravem, Slávek

[Slavek Krepelka]

Překlad textu http://upramene.cz/forum/viewtopic.php?p=68559#p68559

(Poznámky editora časopisu The Medical World - Svět Medicíny)

Dr.Guy zformuloval svou teorii, že většina chorob, akutních infekcí, chudokrevností, metabolických poruch a zhoubných nádorových onemocnění je přímým důsledkem změn v obsahu vodíkového iontu tělesné mízy, který způsobuje blokády lymfatických cest.

Ve svých studiích růstu kukuřice a jiných druhů plodin byl schopen demonstrovat, že nedostatek draselných solí v půdě omezuje plný růst a poskytl důkazy o srážení drobných krystalů železných solí a dalších látek ve stvolech. Pokud byl dodán draslík, růst probíhal normálně a dodání kyseliny solné (HCl) ¹ dále stimulovalo růst.

Studií mízy u velikého počtu pacientů trpících rakovinou zjistil, že vykazují silně zvýšenou přítomnost vodíkového iontu oproti zdravým lidem². Dále zjistil, že podáváním draselných solí v kombinaci se silně ředěnou HCl, ať již ústně, nebo vnitrožilně, dosáhli tito pacienti pozoruhodného klinického zlepšení stavu, zatímco se jejich hladina vodíkového iontu v lymfatickém systému vrátila na normál.

Publikace jeho článků v The Medical World následoval veliký počet hlášení případů praktických lékařů, kteří přivítali novou metodu léčení s velikým nadšením. Dr. Guy publikoval svou první knihu v roce 1934 a její revizi v roce 1935.

Zde je na místě podotknout, že po presentaci dosavadních výsledků Dr. Fergusona a Dr. Guye kontaktovala Dr. Fergusona jedna z největších farmaceutických společností a nabídla mu nemalou sumu peněz, aby přestal se svým úsilím presentovat svůj objev světu medicíny jinak než prostřednictvím produktů této společnosti. Ačkoliv sám ve finanční tísni, odmítl tuto nabídku a pokračoval ve své všeobecné praxi, čímž se stal zářným a vyjímečným příkladem oddanosti duchu Hypokratovy přísahy mezi doktory medicíny. D. Guy presentoval veškeré výsledky svého výzkumu své profesi ve stejném duchu, včetně svých formulí, a pokračoval ve své všeobecné praxi. Tyto dva případy naprosto nesobecké oddanosti zájmu člověčenstva jsou příkladnou lekcí každému lékaři.
…
Dr. Guy byl více vědecky založený. Ačkoliv také všeobecný praktický lékař, byl rozhodnutý pokud možno objevit základy pro formulaci své teorie. Studoval biochemii a jeho znalosti mu spolu s pozorováním rostlin pod vlivem draselných solí v půdě a HCl umožnily odvodit jisté, vzájemně podobné principy, které se týkají i růstu a výživy lidí. Co je nejdůležitější, založil svou hypotézu na pozorování Hawka, že cirkulace lymfy, která je mediem dopravy výživy do všech tělesných buněk, má stejně veliký význam jako krevní systém, a že každý vliv, ať již chemický, nebo fyzický, který narušuje mízní cirkulaci, má nesmírný dopad na všechny buňky v těle.

Eventuelně zredukoval svou teorii do jednoduché a srozumitelné formy celkovým vysvětlením významu pH rovnováhy v lidském těle a nezbytnosti této rovnváhy pro zachování lidského zdraví. Za normálních podmínek by mělo být pH těla lehce na zásadité straně. Pokud by mělo pH příliš vybočit jak na kyselou, tak na zásaditou stranu, pacient utrpí buďto překyselení, nebo zvýšenou alkalinitu a obě mohou být příčinou smrti.

Za běžných zdravých okolností je pH rovnováha zajišťována normální produkcí kyseliny chlorovodíkové ve specializovaných žaludečních buňkách³. Pokud tato produkce poklesne pod potřeby těla, pH rovnováha musí být udržována jinak. Jiné kyseliny, které jsou produktem metabolických rozpadů, jako je kyselina mléčná, uhličitá, močová, mastné kyseliny a podobně, začnou zastupovat nedostatek HCl.

Avšak tyto kyseliny, které jsou abnormálními funkčnmi složkami ve veliké laboratoři metabolismu lidského těla, jsou naprosto nedostatečné na to, aby tuto funkci skutečně zastouplily, protože nejsou schopné udržovat v roztoku mnoho solí, které se musí vylučovat jako odpad potem, ve vydechnutém vzduchu, močí a fekáliemi. Ve snaze těla si vyprodukovat alespoň nějaké kyseliny se tyto škodlivé kyseliny stávají “hasákem v soukolí” a dochází k překyselení organismu s příznaky všeobecné systémické otravy.

Pokud zpětnou vazbou poklesne koncentrace vodíkového iontu v míze do kyselosti² díky nadměrné produkci kyseliny mléčné, mastných kyselin, kyseliny uhličité, močové a podobných jedů, dochází ke snaze těla je neutralizovat alkalickými solemi jako je vápnk, sodík, draslík, čpavkové soli a další. Tyto soli, cizí tělesné ekonomice, pak mohou způsobit alkalozu, jejíž povšechné příznaky jsou podobné překyselení, ale často jsou následovány všeobecným kolapsem metabolismu.

Dr.Guy tvrdil, že pouhé podávání HCl pacientovi nesplňuje nezbytné požadavky. Podle jeho názoru je draslík, který je velice často v nedostatečném zastoupení v těle, nezbytným doplňkem léčby cíleným na znovu ustanovení acido-basické rovnováhy. Nadbytek draslíku může být na škodu, ale složky jeho formule jsou výsledkem dlohodobého klinického pozorování jak jím, tak dalšími lékaři. Lékařské zprávy, které následují tuto linii léčení, prokázaly zlepšení stavu a návrat zdraví, které by se v mnoha případech mohly zdát zázračné, kdyby nebyly podloženy logickým uvažováním v rámci biochemických poznatků, na nichž bylo léčení založeno.
…
Nejpozoruhodnější možností ve vývoji teorie acido-basické rovnováhy, ke které přistupujeme se stejným pocitem jako k místu, kde má ležet zakopána truhla s pokladem, je možnost, že v ní je uloženo tajemství odhalení příčin rakoviny. Výzkumné instituce, především oddělení Pensylvánské University pod vedením Dr. Ellice MacDonald, pracují již po dlouhá léta na teorii nerovnováhy pH krevní plasmy coby definitivní příčiny rakoviny. Dr. Guy je o krok před nimi s tím, že míza je spoluzodpovědným faktorem a že koncentrace vodíkového iontu u pacientů s rakovinou je mnohem vyšší² než u zdravých lidí.

Poznámky SDK:

1) Je dobré si uvědomit, že chlór v podobě chlorofilu je u zelených rostlin zodpovědný za dýchání rostlin a že HCl se nejspíše podílí i na procesech jejich metabolické látkové výměny podobně jako u vyšších organismů, včetně člověka.

2) Chybička se vloudí. Z textu je velice jasně patrné, že jde o ediční chybu a že jde o pokles hladiny vodíkového iontu.

3) Jelikož je všeobecně známo, že Helikobacter Pylori dovede prakticky zcela potlačit produkci HCl v žaudku a že pacienti s žaludečními vředy povětšinou celkem dobře přežívali dlouhá leta s touto chorobou, je nasnadě, že k produkci HCl dochází jinde v těle než v žaludku a že žaludeční buňky ji pouze koncentrují z obsahu v krvi. Vzhledem k syntéze sody bikarbony ve slinivce břišní, která se krevním oběhem dostává do dvanáctníku, kde ji koncentrují specializované buňky, se lze celkem bezpečně dohadovat, že HCl je spolu produktem štěpení chloridu sodného a syntézy sodíku na sodu bicarbonu a že draslík zastupuje pouze katalytickou funkci ve slinivce břišní. Katalitickou funkci draslíku lze odvodit i z toho, jak málo draslíku je potřeba k produckci HCl v tělě.