Diskuze založené na klinických zkušenostech jsou nesmírně vítány, pro i proti. Teoretické spekulace budou vykázány velice důsledně do jiných vláken.
Jedinné co mohu každému doporučit je si v hlavě srovnat co vlastně od léčení očekává, řádně si vyhledat informace, velice dobře si je srovnat v hlavě, vyhodnotit je a pak se zařídit, k čemuž každému dopomáhej pámbu, zdravý selský rozum, snad i tento přehled a mnoho štěstí.
Žádný lék ani léčitel nás nevyléčí, i když může zatraceně pomoc. To si lze ověřit na mnoha pracích mnoha doktorů a léčitelů a stejně tak pacientů. Léčiva samotná lze rozdělit na nevybíravé zabijáky patologií, poněkud vybíravé zabijáky patologií, poněkud vybíravé zabijáky patologií s imuno-stimulačními efekty a na imuno-stimulanty podporující funkce imunního systému. Hranice jsou poněkud promíchané a nevyhraněné. Situaci vidím následovně:
A - Všeobecně nevybíravé zabijáky.
Aa) Ozařování
je rakovinotvorná metoda bez jakýchkoliv terapeutických výsledků sama o sobě. Její největší nebezpečí spočívá ve faktu, že sem tam někdo se vyblíže díky poměrně dobře trefenému rozsahu poškození tkání,které se vejde mezi totální kolaps imunity a nedostatečné poškození jak rakoviny, tak imunity. Jde de facto o poranění poněkud přirovnatelné k poranění chirurgickým zákrokem, dostatečně rozsáhlé na to, aby byla imunita vyprovokována a vzpamatovala se. Metoda účinnosti také záleží na stavu imunních funkcí před a v době ozařování, což prakticky nelze diagnozovat, stejně jako je přetěžko přesně stanovit dávky ozařování.
Z různých zdrojů lze vytáhnout, že účinnost této metody je pod 3% nemocných, kterým dokáže trvaleji pomoct. O vedlejších účincích na ty, kteří kombinaci rakoviny a ozařování nepřežívají snad jen to, že metoda zkracuje dobu zbylého života a podstatně zhorší stav pacienta. U vykurýrovaných jsou vedlejší účinky také dost drastické. Metoda absolutně neřeší původní příčiny choroby, sama o sobě se povětšinou nepoužívá, dokáže doživotně zmrzačit i statisticky vykurýrované.
Ab) Rakovinné chemoterapie
jsou metody o kterých platí prakticky vše, co platí u ozařování. Také zde platí společný jmenovatel a to vyvolání genetických mutací i ve zdravých tkáních (rakovinotvornost). Účinnost se jeví o pár procent vyšší než u radioterapií, to záleží na zdrojích informací a statistických manipulacích, ale povšechně pod 5% skutečně vyléčených případů. Spíše lze očekávat momentální zmenšení nádorů za cenu zkrácení života a přivolání si drastického zhoršení stavu (postranní účinky). Opět záleží na počátečním stavu imunity a dávkování, které nelze ani zdaleka spolehlivě určit. Absolutně neřeší původní příčiny choroby a dokáže dohnat jednobuněčné biologické patogeny k vytváření plísňových struktur, viz cisplatin, které jsou podstatně odolnější, života schopnější a tím nebezpečnější než jejich jednobuněčné formy.
Ac) Vakcinace
je metodou která se sice tváří jako imuno-stimulační, ale která není klinicky podpořena ani dlouhodobými grafy výskytu nemocí ani klinickými zkušenostmi s početnými lidmi, kterým vakcinace ani prodělání nemoce nezabránilo nemoc dostat. Na straně druhé jde o podávání biologických a bioaktivních jedů v kombinaci s organickými i anorganických jedy. V kombinaci s ranným věkem prvních vakcinací, kdy děti zdaleka nemají imunní systém dostatečně vyvinutý na to, aby se s několika násobnou infikací vakcínou vypořádaly, páchají injekce nezměrné škody, především autismus, alergie, fyzické zmrzčení na rovině s obrnou i úmrtí.
Průšvih je i podávání injekcí u nákaz, které se normálně nešíří přímým stykem s krví a musí si přirozeně první prodělat postup sliznicemi. Vakcíny jsou také často nakažené živými kulturami nejen očkovaných nemocí, což samo o sobě je také potenciální zabiják, ale i exotickými virovými kulturami pocházejícími ze zvířat, ve kterých se vakcinační kulrury pěstují a které, pokud živé, dokáží nakazit například i ebolou. S přihlédnutím k tomu, že žádné vakcíny neprodělávají normálně povinné klinické testy, je jejich používání jak vědecky tak i eticky naprosto nezdůvodnitelné a jedinné zdůvodnění lze vidět ve finanční stránce jejich prodeje. Jde o nejzvrhleší zločin minulého a tohoto století. Podle statistik postihne jenom autismus cca 555 000 dětí jenom v USA. Jestli tohle není terorismus, nevím co to slovo znamená, i když tohle je spíš válka na civilní populaci.
B – Poněkud cílené zabijáky patologií.
Prakticky všechny s vyjímkou nouzové chirurgie mají nadřazenou konkurenci v imuno-stimulačních metodách. Žádná z těchto metod nevede k celistvému zdraví, pokud vůbec k nějakému.
Ba) Chirurgické zásahy
stojí poněkud samy o sobě, ale nikdy nejsou provedeny samy o sobě. Vždy se k nim přiřazuje anestezie, skoro vždy antibiotika a další podpůrné preparáty a navíc vystavení se nemocničním patologiím. Je nutno vždy přihlížet ke všem okolnostem. U chirurgických zákroků dochází v relativně mnoha případech k vyprovokování imunního systemu díky dostatečně masivním zásahům do systému (poraněnín), které může a často vyvolá klinické uzdravení. Imunní funkce operací je velice omezena a vyhraněna a v podstatě nevyužitelná díky veliké nejistotě “dávkování” , které také stojí proti filosofii chirurgických zásahů. Jde o kliku.
U rakovin u kterých lze klasický chirurgický zásah aplikovat je metoda relativně nejůspěšnější ortodoxní metodou, pokud je provedena bez předešlých biopsií, které metastázují a neotevře nádor během operace. Nicméně její velice závažný vedlejší účinek je trvalé zmrzačení člověka. Chirurgie opět neřeší původní příčiny onemocnění, nemluvíme-li o úrazech. Ty stojí jaksi samy o sobě a nejsou předmětem tohoto článku. Úrazy jiného známého řešení prakticky nemají, i když psychické léčení se jeví jako vynikající alternativa budoucnosti, nemluvě o psychické připravenosti a tím i prevenci. Pokud mluvíme o chirurgických zásazích jako jsou výměny klobů u osteoporozy, srdeční operace, žilní auto-transplantáty nahrazující nefunkční tepny, v kostce operace odstraňující nyní již akutní následky chronických chorob, mohou být zdánlivě velice úspěšné. Nicméně tím, že řeší patologie jimž lze jednak předcházet a jež lze vyléčit daleko nenásilněji imunolo-stimulačními metodami, jsou, či měly by být považovány za naprosto zbytečné a zdraví škodlivé.
Bb) Všeobecná farmaka
Patří sem antibiotika, sulfonamidy, umělé hormony, kortikoidy a souhrnem jakákoliv velice jednostranná léčiva, která jsou složena z látek, které nejsou tělu přirozené, což je i aspirin, které činí zhruba 99.999% všeho co vyrábí farma. Vyjímečně mohou být některé farma látky i tělu přirozené, nicméně velice obtížně dávkovatelné a to i v závislosti na vhodném způsobu podávání díky neznalosti compexní individuální diagnostiky. Dále představují závažný problém svou výlučností, protože nedodávají mnoho látek potřebných k jejich využití při chemických reakcích podávané látky v těle. Jsou zaměřeny jednak pouze na některé z mnoha přítomných patologií a jednak pouze na naše díly, ovlivují nás však systematicky. Neřeší ani zdaleka celkovou patologickou situaci člověka a úspěchy, pokud nějaké, jsou přechodné a dílčí.
Vedlejší účinky vždy způsobují potlačování imunního systému jednak přebíráním některých jeho funkcí (zlenivěním) a hlavně výrazným přidáváním zátěže na imunní systém, který je jimi nucen řešit nášup tělu neznámých a nepřirozených jedů, ať již organických, nebo anorganických. Dlohodobě vždy nadělají víc škod než užitku, i když krátkodobě mohou mít velice příznivé klinické výsledky a to i v situaci “duše na jazyku”.
Bc) Antiparasitická farmaka
patří sem mnoho antihelmentik. Jsou sice podskupinou (Bb), ale ty, které jsou cílené na chemicko-biologické procesy společné parasitům, avšak ne savcům, jsou realtivně velmi málo toxické. Savce sice také poněkud ovlivňují, ale povšechně mají velice slabé postranní účinky samy o sobě a jsou velice použitelné. Opět neřeší celkovou patologickou situaci člověka a původní příčiny onemocnění. Parasiti, stejně jako všechny biologické nákazy, jsou způsobeny oslabením imunního systému především přirozenými i syntetickými inorganickými a organickými otravami, včetně radiací ať již elektromagnetických, nebo radioaktivních, a jsou až druhotným rozšířením spectra patologií v těle zhoršují původní byť i podklinické onemocnění a jejho příznaky, prohlubujíce oslabení imunity. Jejich odstranění dokáže velice ulevit, ale neřeší původní příčinné problémy.
Bd)Chlorid cesný
je velice vyjimečný v tom, že je u rakovin velice ostře zaměřený na rakovinné buňky (podobně jako Laetrile) a že se u něj neprojevují postranní účinky chemoterapií. Jeho nebezpečí spočívá prakticky pouze v nedostatečném dávkování a v nedoléčení. Něčím nějak mění patologii a pokud není léčba dostatečně intenzivní, nebo nepřekročí hranici kompletního odstranění patologie, dochází k zatím prakticky neléčitelné recidivě. Bolesti a příznaky onemocnění mizí během několika málo dní (2-3) a velikost nádorů se zmenšuje přímo dramaticky. Jeho jedovatost i jak je uváděná na růmyslových bezpečnostních listech se uvádí v gramech na kilo. Oproti doporučovanému dávkování by asi stálo za úvahu dávkování v začátku zvyšovat podobně jako u MMS. Klinické zkušenosti a detailnější informace, které byly na netu ještě před dvěma roky celkem dostupné, bohužel po smrti objevitele zmizely a to i díky jeho pozůstalé choti, která si z toho udělala byznys. Je však od ní dostupná kniha a snad v ní potřebné informmace poskytuje. Zmínil jsem se zde o této metodě hlavně pro to, že má vysokou účinnost a že určitě existují další přípravky v této kategorii, které by měly být v nouzi použitelné. Účinnost spočívá nejspíše v cíleném ozásadování rakovinných buněk, ale jde o dohad, který může mit podstatně širší pozadí. Kupodivu ale není známo, že by metoda způsobovala nebezpečné zvšování zásaditosti krve a tkání. Definitivně jde ale o vynikající záchranný kruh a cena není zas tak hrozná.
C - Zabijáky se silnými imuno-stimulačními účinky
Zde se začínáme setkávat s prvním mentálním blokem pacientů, i když zde hodně pomáhá historické pozadí pozitivních zkušeností. Patří sem prakticky všechny metody s výhradou mentálních metod.
Ca) Bylinné produkty.
Zde se velice mísí výsledky s různě upravovanými (výtažky) a neupravovanými (surové) přírodninami. Díky složitosti bylinných látek je nesmírná šance, že se v každém případě bude jednat o látky jak nápomocné, tak poškozující, nemluvě o jejich synergetickém působení . Nejsou pak ani vyloženě škodlivé, ani vyloženě léčivé. To znamená, že se těmito léčivy opět výběrově strefujeme do mnohonásobných patologií jako s farmaky, hodně naslepo, a pokud není výběr historicky a diagnosticky správný, je léčení neúspěšné. V opačném případě lze dosáhnout i velice dobrých dílčích úspěchů.
Vzhledem k nepřebernému množství biologických a anorganických patogenů, kam patří viry, bakterie, parasiti, mnoho organických sloučenin, mnoho kovů a jejich sloučenin včetně psychologických vlivů, je nemožné sestavit byť i jen přibližně kompletní diagnosu všech příčin nemoci člověka. Toto je Achilova pata jak bylinek, tak farmak. U žádné přírodní látky není ani zdaleka známa celá biochemická funkce a známá být nemůže už díky tomu, že nejsou ani zdaleka známy všechny biochemické processy těla všeobecně a už vůbec ne individuálně i když jsme zdraví, neřkuli nemocní. Toto je přesně sféra, kterou se snaží felčaři i MuDři nějakým způsobem řešit už tisíce let. Jde o pokusy řešení nikoliv bez dostatečných podkladů a znalostí, ale přímo o tápání bludištěm neznalostí a pravděpodobností, solidních podkladů nemaje.
Navíc bylinkářství dnes naráží čím dál tím víc na netradiční patologie, se kterými nemá žádné historické klinické zkušenosti. Stejně tak naráží na vlivy otrav a vyčerpávání půdy, nemluvě o genetických změnách pěstěných potravin, čímž již ustanovená klinická platnost historických zkušeností klesá, zatímco je tím jedinným, na čem bylinková metoda stojí a s čím i padá.
Tyto empirické zkušenosti jsou samozřejmě také nejednoznačné díky nesmírné složitosti problémů. Jedním z nich je i neexistující komplexní kvalitativní i kvantitativní diagnostika, která by identifikovala všechny patologie které člověk má, nemluvě o jejich vzájemných vztazích a vztazích vzhledem k souhrnu situace dědičné, stravovací a lokálního prostředí, stejně jako jeho psychologii. I kdyby, opět je přítomen problém s mnohostranností účinků nejen jednotlivých, bylinek, ale i podmínek pěstování, zpracování a konec konců i podmínek sběru a skladování. Zkušenosti jsou povětšinou dobré, málo kdy velice výrazné a přesvědčující, ale i ty se vyskytují. Vedlejší účinky nejsou povětšinou žádné, ale také záleží. Některé přípravky je mají. Metoda je prakticky nepoužitelná v situaci “Duše na jazyku”, nicméně některé rostliny, specieně canabis, ale i jiné, mají až pozoruhodné výsledky, zvláště u dlouhodobých chronických chorob.
Cb) MMS
a jeho deriváty jsou vice méně v této kategorii. Jde sice o jednoduché, širokospektrální chemické a umělé antibiotikum, nám nepřirozené, které se však (doufejme) jako jedinné známé rozkládá v těle na složky nám přirozené, včetně citratu sodného. Slabinou je určení poměrů těchto složek u MMS a jejich poměr k individuální situaci každého člověka. Další deriváty VMS a CDS do značné miry tento problém obcházejí. Ani ento zázrak neléčí celistvě, i když dílčí úspěchy jsou v mnoha případech pozoruhodné a všeobecně pozitivní přes dosti silné postranní účinky některých derivátů.
A, B a C - Souhrn.
Až na nepatrné vyjímky je jedinou výhodou všech předešlých metod to, že si na nich někdo může založit vynikající živnost, což není zrovna výhodné pro nemocného člověka. Naopak. Není v nich nic vhodného pro zdravého člověka, který by se snažil nemocem předejít tím, že by si z nich mohl vybrat prostředek, nebo několik prostředků, které by ho ochránily před případnou a relativně mocnou patologií, ať již otravou čímkoliv, nebo druhotným napadením jakýmkoliv organickým patogenem, kdy je patogenu příliš mnoho na to, aby si s ním stávající, byť i poněkud nadprůměrně výkonný imunní systém mohl poradit. Pokud bychom od těchto metod požadovali více než dílčí a nespolehlivé výsledky, byť bychom se řídili jenom klinickými výsledky, žádáme naprosto iracionálně holou nemožnost a naše společná sociální zkušenost to už po tisíciletí potvrzuje. Jedinné co nám brání se od nich odvrátit je naše sociální a odborné zdělání, které nám nakydlilo do hlavy, že se to tak dělá už tisíce let, že to líp nejde, že žádné zázraky se konat nemohou a že je našim údělem s nemocemi žít a permanentně se s nimi potýkat a trpět a hlavně solit jak pitomci.
Máme zde případ hlavy 22, kdy není kůň zapřažen ani před vozík, ani za vozík, ale vedle vozíku. Z toho nám vyleze jakýsi žentour a koník se ocitá s vozíkem na kruhové trati motaje se i s vozíkem dokola. Následky se stávají příčinou a příčiny se stávají následkem a není cesta ven, jedinně odpojit. Jde ale o psychický problem, ne fyzický. Fyzický z toho pouze vyplývá. Stejně tak vyplývá, že není realistické předpovídat úspěšnost, či neúspěšnost jakýchkoliv nových, či málo známých metod na základě neúspěchů s ubohým přístupem minula.
Až potud jde o dohady, které mají velice rozmarnou hodnotu klinické účinnosti a tudy cesta k celistvému zdraví nevede, přestože dílčí úspěchy mohou být velice kladné až pozoruhodné. Většina metod a přípravků k obdržení od farma je všeobecně velice nespolehlivých a dlohodobě škodlivých, kromě něco vitamínů.
D – Imuno-stimulační metody.
Ačkoliv se i u několika z těchto metod také vyskytují neblahé vedlejší účinky, i hodně silné, jsou přechodné. Způsobuje je jednak nevhodný mentální přístup k metodě a léčení a jednak reakce těla na neutralizaci a odstraňovaní toxinů ze zmrtvených biologických patogenů, odstraňovaných nánosů shnilých tuků, umírajících a mrtvých buněk, deaktivovaných minerálních patogenů včetně “těžkých” kovů, jedním slovem Herxheimer. Jsou však u mnoha metod naprosto vyjimečné, pokud nějaké.
Imunita je to jedinné, co nás dovede ochránit před nemocemi a taky nás z nich vyblízat, pokud byla zkompromitována natolik, že se nás jakákoliv nemoc už chytla. Tady ale už plnou parou narážíme na základní kámen úrazu, kterým je stav mysli nejen pacienta ale i příbuzenstva a poraděnků, tedy “autorit”. Dlouhý seznam vyléčených případů, klinických zkušeností s uvedením důležitých dat okolností, by tento negativní aspekt velice podkopal u kterékoliv metody, která silně vybočuje ze zaběhnutých kolejí. Byla by to politika daleko účinnější, než spousty teorií a vysvětlování jak a proč, specielně kdyby byly popsány vyléčenými, nebo nezávislými poradci. Bez průlomu stavu nemocných a zmatených myslí se takové terapie nekonají, nebo se konají až je pacient jednou nohou v hrobě a pak se samozřejmě dostavují i výsledky naprosto negativní.
Mentální léčení, které je téměř jedinný nefyzický a nezabijácký přístup k nápravě pomatené a oslabené imunity, lze považovat za výlučně imuno-stimulační. Nicméně, ve svých aspektech je převážně jak podceňovaný, tak i přeceňovaný, zatímco celkově jde o přístup pouze podceňovaný.
Podceňovaní se týká toho, že se jím málo kdo dokáže vůbec zabývat díky momentální stresové sociální i zdravotní situaci, díky nedostatku publikací přesvědčivých klinických výsledků a díky předpojatosti mysli zásobované prachmizerným a účelně i bezděčně nesmírně zavádějícím zděláním. Zde se potýkáme s myslí, která většině z nás brání se podívat faktům do očí a hlavně mimo zaběhnuté metody léčení. Jde o první mentální blok na cestě k celistvému uzdravení, ale ty mentální bloky jsou dva. Druhým je specializace a nedotažení léčení do stadia vysokého přirozeného stavu imunního systému a nedotažení kompletního vyléčení mysli a jejího následného všestraného využití.
Přeceňovaní přikládáním nadměrné důležitosti stavu mysli v tom, že naprostá většina lidí, kteří už i byli schopni překonat první mentální blok, žije v domění, že vše je v hlavě, či v srdci, či v čemkoliv jiném než v našich buňkách a že je třeba řešit problém pouze myslí. Jde o naprosté nepochopení nesmírné inteligence těla. Nábožensky věřící i vědecky a jakkoliv jinak věřící mi snad odpustí, ale nazvat tělo nečistou hříšnou nádobou, srací rourkou či pytlem hoven a podobně si pácháme nedozírné psychologické škody. Jde minimálně o stejnou, ale nejspíš daleko horší pohromu než si nadávat do blbců.
To, čemu říkáme “naše” mysl není ve skutečnosti téměř vůbec naše. Patří nám asi tak jako bedýnka zvaná televize. Sice ji vlastníme, ale programy přichází téměř výlučně zvenčí, z centra demagogických “věd” pasírovaných a dále rozvíjených spoustou zabedněných expertů v oboru Mentálně Disinformačních Technik (MDT), což jsme my všichni. Následovně přichází desinformace s trochama faktuálních a pečlivě vybíraných a censorovaných informací ze spousty vysílačů, kterými jsme zase my všichni v našem iracionálním, šíleném sociálním systému: “Stoka dovnitř, stoka ven, něco si vyber a pošli to dál."
Zatímco naše mysl, a je jedno jestli individuální, nebo kolektivní, nemá prakticky tuchu která bije, jak naše buněčné soustavy fungují jak na poli chemie, tak na poli fyziky a s tím i informatiky, naše těla tak činí a to přes všechny křivdy, kterých se na nich “důmyslně” dopuštíme. Ne, že ten buněčný systém pouze ví co a jak zařídit na rozdíl od našich pomatených myslí, on to pořád taky dělá.
Ignoranti jsme my, naše mysl o které si většina z nás myslí, že to jsme my, zatímco my jsme duše poněkud navzájem propojené ale individuálně velice vyvázané na naše těla. Naprostí tupci vůbec nepřemýšlí o tom co jsou vlastně zač a chovají se povětšinou daleko hůř než jakýholiv dobytek. Běžní tupci žijí v dojmu, že jsou třeba Jarda Fištrón, tudíž jakou nesou nálepku, nebo třeba policajt, či hokejista, podle toho jakou nosí uniformu, slovy Jaroslava Duška, jakou hrají životní roli. O ignorantech už je řeč výše. My jsme ale ve skutečnosti právě ta kombinace duše a těla, jak nám říká nejen bible. Naše mysl je pouze prostředníkem mezi poděděným a vkládaným, která nám má sloužit k sebevzdělání, ke sbírání zkušeností i vědomostí a k jejich zpracování.
Bohužel jsme prakticky od narození špatně programovaní, což také umožňuje to, že naprosté bludy a zbytečné, nepodstatné informace přijímáme za pravdivé a veledůležité vědomosti, holedbaje se tituly a cenami. Navíc je do nás systém láduje na hranici zahlcení, takže nedlouho po narození začneme i dost zapomínat. Že se v tom po okraj naplněné stoupě čarodějného guláše absolutně nemáme šanci vyznat, mícháme to pádlem až jednoho krásného dne ta hrůza přeteče na plotnu. Přitom jsme se nechali zblbnout natolik, že s klidem naši "geniální a všemocná" mysl Homo Sapiens považujeme za boha našeho "úplně blbého" těla.
Ve skutečnosti nezbývá než se našemu tělu hluboce a pokorně poklonit a upřímně poděkovat tomu, kdo tyto stánky našim duším tak dobře zařídil a nesnažit se je opravovat. V tom jsme jak roztržitý professor matiky, který sice elegantně napočítá oběžnou dráhu měsíce, i když blbě, protože nejde o elipsu, ale který se nedokáže orientovat ani v rozbitém mechanickém budíku, neřkuli že by si dokázal vyměnit píchlou gumu. Těmto lidem pak věříme jejich podlé fantasmagorie.
Mluvíme-li o zděděném cokoliv, jde o vědomosti našeho těla ve spojitosti s věděním naší duše a co ví duše ví i tělo. Vše co si přinášíme do našeho života je zakotveno i do našich buněk a jejich systému, ne do naší mysli. Kde byla ta naše mysl, když jsme byli početí a kde byla, když jsme se rodili? Naše mysl může pouze vědomě a podvědomě zprostředkovávat a zpracovávat zděděné a později i získávané vědomosti do nějaké miry našemu povědomí a pomoci duši vyhodnocovat strukturálně uloženou informaci v naší auře, energeticky ji podporovat, postarat se o její doplňování o harmonizaci naší aury. V neposlední řadě pak taky je její funkcí zprostředkovávat mimosmyslový příjem a vysílání, tedy mimosmyslovou komunikaci, kterou naše skvělá a nad míru přeceňovaná mysl nesmírně úspěšně ignoruje, oproti smyslové, kterou opět vykonává tělo, které na rozdíl od naší mysli ví jak na to a dělá to.
Zde se dostáváme k tomu, že jedinné co naše tělo potřebuje jsou vhodné podmínky, zatímco naše vědomé zásahy jsou nám povětšinou na škodu, protože naše mysli jsou nebetyčně zkompromitované. První podmínkou je samozřejmě stav vyrovnanosti mysli a její harmonizace a strukturální náprava. To je ale na knihu, kterou právě sepisuju. Toho je moc jak na vysvětlování, tak na korektní řešení. Problém harmonizace a fyzického vyléčení těla lze mentálně poněkud obejít i vírou, ale víra je velice ošidná, zavádějící a obrany neschopná služka. Navíc brání dalšímu faktuálnímu sebevzdělávání. Jenom jsme vyměnili mentální blokem.
Da) - Homeopatie
Klasická homeopatie je svým způsobem průšvih. Léčit tělo bez debaty může a pracuje s povzbuzením imunity, nemůže však nikdy vést byť i jen ke kompletnímu fyzickému vyléčení díky velice omezené specializaci informatiky. Použitá informatika je tělu cizí, pokud není použit preparát vlastní patologie. Diagnostika je naprosto nekomplexní a tím i metoda. Jde o záplatování jednotlivých patologií na které se klinicky, nebo nějakám vyšetřením přijde a vede k opakované potřebě jednou na to, pordruhé na ono a spolehnutí se na “odborníky”, kteří v ní i dost tápou. Poléčitelé jsou vystaveni hrabivosti, korupci i zastrašování, viz Jó, náš Josef. Je nevhodná v situaci “duše na jazyku” a sama o sobě se nezabývá poskytnutím fyzických podmínek napravení imunity, tedy dietní atd. Nemá pravděpodobně postranní účinky, ale pouze pravděpodobně. Nabízí se zde možnost, že tělo je provokováno, stejně jako u očkování, aby se bránilo neexistujícím patogenům. Bylo by zajímavé znát nejen pozitivní, ale i negativní účinky, pokud nějaké jsou. Homeopatie je definitivně dost nespolehlivá a záleží velice na schopnostech felčara. Nevede k celistvému uzdravení. Její největší nebezpečí spočívá v tom, že mentálně rozviklanému pacientu, kterému nepomohla, může další mentální a informatické metody navždy znechutit zdánlivým potvrzením oprávněnosti mentálního bloku D1.
Db) Bengston a vůbec psychičtí léčitelé
nejsou vystaveni korupci a nevím o žádném dobrém, který by byl vystaven chamtivosti. Nicméně jde o metodu nekonzistentní, která záleží vyloženě na schopnostech léčitele a která nemá moc šanci pacienta dokopat k mentálnímu a tím i celistvému a vynikajícímu zdraví. Výsledky u zastaralých chronických chorob jsou žalostné a nedokáže řešit masivní poškození imunního systému radioaktivitou a chemo. V tom ale nebude vyjimečná. Na straně druhé dokáže řešit i úrazy, čím čerstvější, tím líp a předchází pak potřebě chirurgických zákroků a vystavení se všemu, co sebou takové zákroky přinášejí, nemluvě o nepoměrně kratší době léčení. Nejspíše je však zde přeci jenom omezená rozsahem zranění a definitivně omezená dostupností a sanitkoprávním nouzovým systémem. Nicméně, svépomoc mnoha dobře vytrénovaných lidí by tento problem nejspíše odstranila. Těch by muselo být. Výsledky mohou být zázračné, specielně se zraněními a nepříliš dlohodobými chorobami, ale spolehlivost je limitována mnoha factory. Jde o výborný záchraný kruh, nikoliv o metodu permanentního stavu celistvého zdraví.
Dc) Dietní režimy.
Co do sebe cpát a co ne. Zde už se jedná o podstatnou, i když stále ještě velice částečnou souhru mysli a vyhovění fyzickým potřebám těla po dostatečném překonání prvního mentálního bloku naší zaujaté mysli. Sem patří například metody Dr. Schulze, Dr. Breuse, Dr. Kellyho, bramborová i mrkvová metoda, páter Ferda a podobně. Samy o sobě pomíjejí aurální, informační léčení, ale aspoň dokážou zaujmout a soustředit mysl na jeden účel, uzdravení se. Nejdou dostatečně ani do šířky, ani do hloubky. Nicméně pro fyzické zdraví všechny tyto principy pracují bez vedlejších účinků krome Herxek. Výsledky jsou skvělé, i když velice pracné a relativně náročné na čas a na zdroje, pokud je problém s příjmy. V kombinaci s čistě psychickými metodami by měla být spíše vynikajícím doplňkem, než hlavní metodou.
Dd) Vodík.
Jeho doplňování nahrazuje ztrátu některých složek střevní flóry, poporuje imunitu v tom smyslu, že z ní částečně snímá zátěž dehydroxylace buněčného systému. Jde spíše o podpůrnou metodu, ale s vynikajícími výsledky i pokud stojí sama o sobě. Sama o sobě však nevede k vynikajícímu celostnímu zdraví. Nicméně dokáže dohnat imunitu ve střevě k vyrovnání střevní flóry a tím eventuelně není metodou nutně permanentní. Cena je zanedbatelná. Klinické zkušenosti jsou zatím nevyčerpávající co se týče dostatečné veřejně dostupných zkušenosti s trváním léčení a dávkováním, nelze ji však předávkovat. Jde o velice širokospektrální metodu s vynikajícími klinickými výsledky. Lze kombinovat s kde čím. Jde spíše o celkem nenásilnou a účinnou detoxikaci.
De) Obnovení střevní flory
dárcovskými (lidské, nebo savčí) mikroorganismy, popřípadě organismy z vhodných přírodních zdrojů. Střevní flora je velice důležitou součást lidského imuninty.
De1) Řeší relativně rychle problémy s poškozenou střevní flórou, kterou má na rozdíl od poškozeného zdravý imunní systém pod kontrolou. Zpětná vazba i přes pusobení obnovy produkce vodíku pak také kontroluje nejen střevní imunní systém ale celkový.
De2) Nejspíše zahrnuje i naprosto specificky cílené odstraňování, či omezení přemnožených a tím patogeních, avšak jinak symbiotických střevních kultur pomocí přirozených bakteriofágů. Metoda je spíše podpůrná. Klinické zkušenosti se jeví vynikající. Nevede k celostnímu vyzdravení .
Df) Autohemoterapie
je metodou poněkud náročnou na aplikaci vlastní krve odebrané ze žíly a píchnuté do svalu. Velice silně podporuje imunitu, specielně tvorbu a poměry bílých krvinek a nejspíše i kmenových. Souvisí poněkud i s regenerací. Je relativně velice úspěšná u chronických chorob, specielně u tak zvaných autoimunních. Sama o sobě nevede k celistvému zdraví, ale definitivně k solidnímu fyzickému zdraví. Nemá trvalého účinku a po přerušení se imunita ustálí na hodnotách odpovídajících momentálnímu stavu zdraví. Apilkace jsou injekční v intervalu 5-7 dní až do asymptomatického stavu, popřípadě doživotně jako prevence nemocí všeho druhu. Silně zmírňuje zánětlivost a tím i bolesti. Nejde o umrtvovací efekt. Mnohabuněčné parasity nejspíše moc neřeší, protože jsou doporučována při aplikaci antihelmentika. Klinické zkušenosti jsou vynikající.
Dg) Terapie VitC
je opět velice úspěšná metoda. Aplikace je jednoduchá a účinná dnes i ústně. Definitivně má vynikající výsledky jak při infekčních onemocněních, akutních i chronických, i když ne s tak rychlými výsledky jako HCl. VitC slouží opět mnoha účelům, je nám naprostou přirozeností a nutností, stará se o oxidační a deoxidační buněčné funkce, zprostředkovává a reguluje trávení a buněčnou integraci alespoň některých důležitých prvků v těle (dohledáno u mědi), navyšuje schopnost funkcí jak kmenových buněk, tak bílých krvinek oxidovat a tím ničit viry a bakterie, stejně jako příliš nemocné buňky, působí silně protizánětlivě čímž i utišuje bolest. Metoda je nejspíše nedoceněna díky nedostatečným zveřejněným informacím, které jsou doložitelně potlačované, což je venkoncem společné všem imuno-stimulantům. Nevede k celistvému zdraví, i když jsou známy velice dobré výsledky se schizofrenií. Neustálé doplňování je dobrou prevencí nemocí, ale závisí na dávkování, které je podstatně vyšší než dávkování všeobecně doporučované farmou. Účinky syntetického VitC (LC) se neliší od přirozeného, což je dost vyjimečné, ale stejně tak tomu je u HCl. Klinické výsledky jsou při terapeutickém dávkování nad 15g denně vnitrožilně a nad 4g denně v liposomatické formě výborné, i když zdaleka ne stoprocentní.
Dh) Terapie peroxidem vodíku.
Opět jde o nám velice přirozenou chemikálii, kterou v těle cykluje VitC a která se nám stará o životně veledůležité oxidační procesy v těle. Metoda ústní je velice účinnou detoxikací plic a nejspíše poněkud účinnou systémovou detoxikací. Informace účinnosti ústní aplikace se kříží s vnitrožilní aplikací a nejspíše jde o konflikt finančních zájmů s etikou. Pokud se totiž ústně podáváný H2O2 projevuje velice znatelně v plicích, měl by se silně objevovat i v krevním řečišti. Každopádně vnitrožilní aplikace je velice úspěšnou detoxikační systémovou metodou, i když s ručením poněkud omezeným. Výsledky oxidace by měly sloužit i v akutních případech jakýchkoliv otrav. Každopádně dokáže výborně posloužit v případě náhlé potřeby jako prevence škod v začátcích infarktových událostí, během nich a stejně tak těsně po nich, dodáním dostatečného přebytku velice použitelného kyslíku v krvi mimo červené krvinky na to, aby zabránil masivnímu odumírání postižených tkání udušením a následné hydroxylaci zdravých tkání. Velice efektivně a postupně odstraňuje tukové nánosy v tepnách a cévách a efektivně rozpouští trombózy.
Při vnitrožilní aplikaci může vyjímečně dojít k omdlení, nejspíše z velikého přebytku kyslíku v krvi, což se dá snadno docilit i jinými způsoby. Pokud se process vnitrožilní terapie přeruší, nedochází k poznatelným klinickým následkům a pacient se vzkřísí sám. Není známo, že by k tomuto došlo při ústním užívání. Klinické výsledky jsou opět vynikající, ale informace je dost vzácná a prošpikovaná disinformací, stejně jako u VitC.
Di) HCl terapie
má účinky v mnohém velice podobné autohemoterapii, relativně slabounký roztok HCl je aplikován ústně s minimální účinností kromě podpory trávení a léčení žaludčních problémů. Injekční aplikace jak do svalu, tak do žíly nesmírně úspěšně odstraňuje akutní bakteriální a virová onemocnění přímým efektem oxidace a chlorinace krve spolu s dodáváním vodíku. Je však opět problematická a její účinnost je podmíněna relativně velice častou a dlouhodobější aplikací u chronických onemocnění. U akutních infekcí, i velice závažných, ale podchycených v počátku, je často dostatečná jedinná aplikace. Jde o vynikající záchrané kolo, zatím číslo jedna.
Nevede k celostnímu psycho-fyzickému uzdravení. Je finančně velice nenáročná při svépomoci. Závislost na další osobě, která aplikuje, je opět problematická, anžto těžko někoho jen znát, nemluvě o tom ukecat. Po přerušení metody se opět ustálí imunita na hodnotě odpovídající momentálnímu zdraví člověka. Do jaké miry řeší problémy s mnoha buněčnými parasitickými organismy není známo. Velice mírní zánětlivost a tím i bolesti a opět nejde o umrtvovací efekt.
Detailní informace obsahuje i derivační metodu viz Dr. Guy za použití nízkých dávek dalších minerálních dodatků v injekcích i ústně, z nich veledůležitý arsenic draselný je potíž dohnat.
Jinak klinické zkušenosti jsou vynikající. HCl není snadné předávkovat, hrozí však nebezpečí špatného namíchání koncentrace a poleptání, pokud někdo neví co dělá. HCl je nesmírně důležitou přirozenou součástí našeho imunnho systému, jednak jako velice silný desinfekční prostředek, jednak jako trávící enzym v žaludku i krvi. Dále slouží jako dopravní prostředek minerálů a asi i orgnických látek po krevním řečišti a nejspíš i přestupu látek přes buněčné stěny. Reguluje pH krve a organismu vůbec na přirozenou hodnotu. Dále HCl detoxikuje tělo oxidací a chlorinací jak organických, tak inorganických toxinů a lze ji velice úspěšně aplikovat v nouzi při otravách jak potravinových, tak uštknutím. U uštknutí funguje universálně jednak jako systémový protijed a jednak jako systémový desinfektant a podle literatury lépe než jednostranná séra.
Má i řadu lokálních použití jednak jako naprosto nedráždivá a naopak uklidňující desinfekce ran v obkladech spálenin, odřenin a nejspíše i poleptání, jednak jako velice dobrá prevence a léčení ústních chorob včetně prevence kazů, odstraňuje candidu z mandlí i ústní dutiny a mnoho dalších. Navíc očividně poporuje regeneraci tkání. Měla by být výbavou každého, kdo se má skutečně rád.
Dj) Autopatie
Dj1) Dr. Čechovského sama o sobě nese všechny nešvary specializace, především patrná dlouhodobost procesu léčení a měla by zahrnovat fyzické potřeby podmínek nemocného těla, tedy dobrou životosprávu. Není podle všeho příliš vhodná v případě “duše na jazyku”. Na starně druhé je v ní zahrnuta kompletní informace o všech patologiích těla a tím je zároveň jednak komplexní diagnostikou a venkoncem i komplexní léčebnou metodou, která se nejspíše dá dotáhnou, pokud člověku dojde kam až se dá stav zdraví dotáhnout, a docílit virtuózního celistvého stavu imunity a fyzického i mentálního zdraví. Doplnění dietou změnami v životním stylu by se měly projevit jako velice silné podpůrné vlivy a metodu značně usnadnit.
Dj2) Jak se to vyjevilo alespoň mně velice nedávno, patří sem i forte Dr. Lebenharta s řekněmež aurální informatikou. Klobouk dolů, ale ty výsledky, zatím pozoruhodné a podle všeho povšechně kladné, by si možná zasloužily i tu fyzickou dietní složku. Nevidím ale Panu Dr. do karet a nejspíše se o ni také stará. Bez toho asi bude léčba povětšinou relativně a zbytečně dlouhodobá. Nicméně by mne nepřekvapilo, kdybych se zatraceně mýlil a asi k tomu v tomto případě mám velice blízko.
Popisované mentální efekty naznačují, že ke mentálnímu zdraví se touto metodou lze dopracovávat natolik rychle, že by se z toho člověk mohl zcvoknout, což znamená si velice závažně poškodit mysl, která to nepřipravena nevezme. Není doporučena bez dohledu rozvážného raditele. Bez toho by byla tak jak je snad perfektní a nejrychlejší metodou docílení vynikající imunity a celistvého zdraví a naprosto komplexně, kromě snad pořádného porovnání si mysli, ale nevím. Zatím zdánlivě jednička, ale ne moc ověřená.
Dk) Půsty
jsou sice spíše detoxifikační metody, nicméně vedou ke zvyšování imunity hlavně díky přestávce v dodávání jednak jedů obsažených v potravinách a jednak uvolněním capacity produktů slinivky, především trávících enzymů, které se pak vyřádí na kde čem místo jídla. Jde o velice prudkou detoxikaci, která přináší hlavně u prvních hladovek silné Hexheimery. Nicméně metoda eventuelně zapříčiní vyrovnání tělesných funkcí, obsahů minerálů, nezbytně nastartuje vlastní produkci vitamínů včetně VitC. Kombinace s vodíkem by nejspíše byla na místě, popřípadě s HCl metodou. S hladověním a imunitou souvisí i oslabování biologických patogenů vyhládnutím, destrukce nemocných buněk a tím zastavení jejich produkce toxinů a prevence poškozování jejich DNA a jejich přeměny (dediferenciace) na primitivní, ale rakovinné buňky.
Největším problémem se jeví psychologický přístup k půstům, který si nese za následek velice rozdílné prožitky u půstů tři dny a delších. Typicky se dostavuje veliká únava, nevolnost až zvracení a bolesti kde čeho. Totální půst ve smyslu brethariánství se velice blíží celistvosti uzdravení, nicméně postrádá fyzickou podporu tělesných funkcí urinoterapie a poskytování vodních harmonických frekvencí řekněme orgonu, což process zbytečně zpomaluje. Klinické výsledky samozřejmě záleží na intenzitě a metálním přijetí, mohou být částečné až absolutní. Metoda je v dnešní době relativně velice dobře doložena.
Dl) Norbekov
je čistě mentální metodou, která bohužel nezahrnuje fyzickou potřebu těla, tedy dietní otázky. Léčení je tím poněkud necelistvé, čímž se nejspíše zbytečně prodlužuje doba léčení, zvláště pak do stadia excelentního zdraví. Jde o velice dobrou metodu s vynikajícími výsledky. Není samozřejmě vystavena korupci. Situace “duše na jazyku” bude problematická. Je dostatečně objasněna na to, aby člověku mohlo dojít, kam až se dá stav zdraví a imunita dotáhnout. Doplněna dietní metodou by měla být považována za hlavní a kombinace by měla velice urychlit process léčení.
Dm) Urinoterapie
v sobě spojuje informační a fyzickou terapii nadřazenou nejspíše kterékoliv jiné metodě, pokud je spojena s nejedením a s uzemněním těla alespoň na několik hodin denně a spolu s vyčištěním mysli od mentálního sajrajtu, který jsme si celý dosavadní život pečlivě střádali. Jde o tisíciletou historickou záležitost, která byla časem přežvýkána k nepoznání náboženskými demagogy, historiky a hrabivými felčary. Na rozdíl od půstů při ní nemusí docházet ani k neblahým vlivům typu Hexheimer, specielně pokud se používá i metoda svalových injekcí, která má dost společného s autohemoterapií. Vnitrožilní injekce byly použity úspěšně i tragicky a na rozdíl od svalových u nich hrozí otrava krve biologickými patogeny.
Co však je pozoruhodné je fakt, že sterilizace moči HCl nebrání růstu tělesných buněk v moči při koncentracích velice převyšujících koncentrace, které hubí snad všechny biologické jednobuněčné organism i viry. Definitivně je účinná přes celé spektrum patogenů, od virů až po mnohabuněčné parasity a vyrovná se pokud je mi známo se vším, s čím se vyrovná i nevyrovná jakákoliv jiná metoda. Mentální blok začít je u této metody nejsilnější díky blbé výchově a neznalostem lidské fiziologie. Aplikace funguje ústně, pod jazyk a vůbec přes sliznice, přes pokožku a zmíněné svalové i podkožní injkece. Je v dnešní době velice dobře doložena. Vede i k naprosto celistvému zdraví a bezkonkurenčně vynikajícímu stavu imunity, pokud je aplikována celoživotně a kompletně. Přechodně užívaná dokáže vyléčit snad vše a to i v situaci “duše na jazyku”. Samozřejmě záleží na celistvosti aplikace metody a čím je metoda vice okleštěna, tím jsou okleštěnější i výsledky, jako u všeho.
S laskavým pozdravem, Slávek.