Pramenitá voda

[poota]

Nastal čas zase o něco málo pokročit.
Je docela možné, že jsem následující citáty měl dát raději na začátek celého vlákna, abych naznačil, že se zde budeme zabývat věcmi nikoli podružnými či jenom kratochvilnými.

Pokud historie sahá, dá se vysledovat, že kdokoliv se zabýval odhalováním tajemství vody, byl co nejrozhořčeněji potírán. Veškeré náznaky, jež objevujeme ve starých spisech a jež nám poskytují informace o povaze vody, jsou hned z následujícího vydání odstraněny.
Uchovávání tajemství vody je také prostředkem, jak získat peníze a jak si zajistit úroky. Úrok kvete pouze v nedostatkovém hospodářství.
Jakmile bude problém s vodou vyřešen a jakmile bude možno vyrobit jakékoliv množství vody o požadované kvalitě na libovolném místě na světě, pak budeme schopni opět zúrodnit nedozírné plochy pouště, kupní cena potravin a hned nato i kupní cena strojní práce klesne na takové minimum, že se již nevyplatí s nimi spekulovat.
Dostatek laciných potravin a bezplatná strojní síla jsou natolik převratnými pojmy, že celkový obraz světa a veškeré světové názory doznají totálních změn.
Uchování tajemství vody je proto tím největším kapitálem všech kapitálů a z toho důvodu je jakýkoliv pokus o jeho poodhalení hned v zárodku tvrdě a bezohledně udupán.
...
Různé známky svědčí o tom, že již existovali lidé, kteří byli na stopě vznikání vody. Jak známo, staří Římané používali k umělému tvoření vody slámu nebo rohože z podobného materiálu. V oněch dobách dosahovala římská kultura největšího rozkvětu. Její pokles začal v okamžiku, kdy se ve městech začaly budovat vodní rezervoáry, lázně a akvadukty, jejichž prostřednictvím Římané zásobovali svá města vodou. Když se začaly upravovat přírodní vodní zdroje a když začala samotná voda přicházet nepřirozeným vedením o svou vnitřní sílu.
...
Vlastní tajemství, které obklopuje dárce života, tkví v jeho možnosti vytvořit dosud neznámou energii, akumulovat ji a transformovat ji. Neanalyzuje však základní substanci jako při elektrolýze, analyzuje látky, jež jsou v ní obsaženy. Čím vyšší hodnotu má tento stav bez vůně, chuti, tvaru a barvy, který jsme vybudovali, pozvedli a který dokážeme udržet, tím barevnější a mnohotvárnější pak mohou být formy výtvorů života a jejich životní úrovně.
Když položíme tvrdý a kompaktní křemen na prudké slunce, vznikne pod touto překážkou o to více vlhkosti, čím tvrdší je kámen a čím ušlechtilejší kovy jsou v tomto minerálu obsaženy v tom nejjemnějším dávkování.
Tyto stopové prvky jsou základem stavby vody a v širším slova smyslu i základem stavby krve a mízy v těch nejrozmanitějších organismech, k nimž se počítají i minerály a kovy.
Od těchto pozorování, jež probíhala desítky let, přes poznatky, dosahované i skrze vysloveně neúspěšné pokusy, až k umělému strojnímu vodnímu prameni, vedla dlouhá a trnitá cesta. Touto cestou jsem musel projít, abych dokázal vodu uměle stvořit z říše vzduchu v jakémkoliv množství a v jakékoliv požadované kvalitě.

Zdravím - poota

[Slavek Krepelka]

Od těchto pozorování, jež probíhala desítky let, přes poznatky, dosahované i skrze vysloveně neúspěšné pokusy, až k umělému strojnímu vodnímu prameni, vedla dlouhá a trnitá cesta. Touto cestou jsem musel projít, abych dokázal vodu uměle stvořit z říše vzduchu v jakémkoliv množství a v jakékoliv požadované kvalitě.[/color]

Zdravím - poota

Ted' jsi mne Petře natáhl jak kukačky. Do jaké míry jsi si jistý, že nejde o kondenzaci vzdušné vlhkosti? Ta se dá totiž udělat také kdykoliv a kdekoliv a za hubičku, at' už naprosto primitivně, nebo strojně, i když jsou to technologie skutečně nesmírně zatracované z ekono-politických důvodů. Není nad takovou metodu osmozy. Je to pěkně drahé, pěkně drahá údržba a tudíž se to dá dojit, oproti třeba rosným rybníkům, či vodním pyramidám atp.

Zdravím, Slávek.

[1220]

Do jaké míry jsi si jistý, že nejde o kondenzaci vzdušné vlhkosti?

Zdravím, Slávek.

Ahoj Slávo,
rozum by skoro řekl totéž co vyjadřuješ Ty, ale do jaké míry si bude jistý ? To je ale akordovina, a rýmuje se s rakovina
Něco mi říká, že molekuly / pokud vůbec molekuly vody existují/ mohou být obrovské viz zmínka o potvrzené volné vodíkové vazbě.
Tvrdím, že vodní pyramida je magnetem, který volnou vazbu vodíkovou udělá pevnější
Prakticky to znamená tolik, že vody na Zeměkouli sice nepřibyde, ale bude přesně tam, kde ji potřebuješ.
Už si konečně začni číst ten květ Života od Melchizedek, nebo se nepohnem a Mim se mám bude oprávněně smát ...............
A včil mudruj

K.

[poota]

..Do jaké míry jsi si jistý, že nejde o kondenzaci vzdušné vlhkosti? Ta se dá totiž udělat také kdykoliv a kdekoliv a za hubičku, at' už naprosto primitivně, nebo strojně,...

Slávku, zatím si nejsem, krom několika málo maličkostí, jistý naprosto ničím. Dávám sem postupně, a taky bohužel asi i napřeskáčku, různé Schaubergerovy myšlenky a zkušenosti. Současná věda se s vodou nijak moc nevytáhla a ani to nevypadá, že by měla zájem ještě někam dál pokročit. Skoro jsem ochoten věřit i tomu, že při jejím stavu poznání je vlastně na hranici svých možností.
Právě proto, že o vodě uvažuje pod zcela jiným úhlem, věřím Schaubergerovi, že se dostal mnohem dál. Už jenom díky tomu, že jsem si ho, a několikrát přečetl, a udělal výpisky a snažím se to nějak uspořádat, začínám se na vodu dívat docela "novýma očima". Texty to jsou spletité a svádí to k tomu, aby je člověk jenom tak přelétl, čímž mu jejich smysl velice snadno unikne. I to je jeden z důvodů, proč chci, aby se nad tím zamyslelo víc hlav, přičemž k tomu pochopitelně nechci nikoho nutit.
Ale k Tvému citátu.
Na několika místech se Viktor zmiňuje, že vodu lze "složit" ze dvou energetických složek, tedy jakoby z ničeho. Ty dvě složky jsou neviditelné, snad plynné či plynu podobné, a zatím mám dojem, že se na ně voda rozkládá a opět z nich skládá během svého úplného koloběhu dokonce nejméně dvakrát.
Tvoje otázka vyvolává jednu další: co je to "vzdušná vlhkost"?
Podle dosavadní definice je to odpařená voda. Tedy naprosto stejné molekuly H₂O, akorát že "nařídko", čili ve skupenství plynném. Takže se nám ve vzduchu vznášejí samostatné molekuly něčeho, co má tolik momentálně volných vazeb, že se to považuje za univerzální ředidlo. Bylo by dost divné, kdyby to nic nedělalo.
Voda se zahřeje na 100 stupňů a změní se v páru - podobně to dělají i jiné látky. Jenže ta pára ve vzduchu zůstává jako plyn, i když se ochladí na míň než těch 100 stupňů. Třeba mraky jsou "plné vody", prakticky je tvoří hlavně ta pára nebo vzdušná vlhkost, a ani teploty hluboko pod nulou je nedonutí zkondenzovat na vodu. Věda praví, že k tomu jsou nutná "kondenzační jádra". To mi naznačuje, že to jsou asi daleko složitější procesy, a že ani ta "vzdušná vlhkost" nebude nijak jednoduchý pojem.
Další věc, která s tím souvisí, je to, že voda se dokáže "zmnožovat", tedy při správném pohybu a správném teplotním spádu se její množství zvětšuje, tedy je jí "víc" a přitom se nejdná jenom o změnu objemu teplem. Takže jakoby se voda dokázala sama "přivyrábět". Narazíme ještě na spoustu věcí, které budeme muset pochopit a ověřit pokusem, abychom prostou víru nahradili přesvědčením. To jsou právě ta léta pokusů, často i neúspěšných, o kterých Viktor hovoří. Proti němu máme obrovskou výhodu v tom, že nás má kdo vést, takže jenom hledáme, jak to myslel, a jak totéž co on tvrdí, že jde, taky prakticky dokázat.
Nikomu netvrdím, že tohle vlákno bude jenom příjemné a pohodové počteníčko, ke kterému bude stačit jenom přispět tím, co nás při čtení právě napadne. Samozřejmě k tomu lze přistupova i takto, ale moje představa je ta, že kdo to míní brát vážně, ten bude číst všechno důkladně a několikrát. Aby z přečteného nepochopil jenom to, jak to vypadá na první pohled, ale taky to, jestli to nemůže být myšleno i různě jinak. A hledat, zkoušet a ověřovat, aby mohl posléze přispět i něčím hodnotnějším, než jenom pouhými dohady. Zatím teprve začínáme, ale časem určitě bude dost námětů k promýšlení i k různým pokusům.

Zdravím - poota

[Slavek Krepelka]

Nazdar Karle a Petře,

Prosím, vezměte si svíci, Lípněte ji na talířek s vodou, zapalte svíci a přiklopte zavařovačkou a koukejte na ten zázrak. Pak se zamyslete nad tím co vás učili ve škole o vyhoření kyslíku, nad tím, proč zavařovačka začne dramaticky nasávat teprve poté, co svíce zhasla a co to způsobilo, jaké jsou plynové produkty z hoření a jejich kvantitavní balance před a po hoření a co se děje s teplotou. Pak si možná dejte na talířek místo vody olej a pokus si zopakujte. Pokud se vám nechce, tak vám to mohu popsat a vysvětlit, ale bylo by přeci jenom lepší, kdybyste to pozorovali na vlastní oči.

Neviděl jsem v Schaubergrových knihách, které mám k dispozici, jedinný popis pokusu, kde by dělal vodu z technicky dehydrovaného vzduchu. Ona je jedna věc dát na něčí upřimnost, o té nemám pochyby, ale také rád stojím na zemi alespon na jedné noze, a to vlastní. Pokud ta Česká kniha nějaký takový pokus popisuje, pak se omlouvám.

Vodík jako takový vzniká a zaniká neustále z aetheru. Bude dost nestabilní pokud se nemá na co vyvázat at' už jako dvouatomová molekule, nebo molekule řekněme s kyslíkem, i když uzavření v poli řekněme tlakové nádoby, či sklenice ho určitě do značné míry dokáže stabilizovat také. Zde poněkud mluvime do jisté míry o směsi H a OH skutečnéhop Brownova Plynu, ne o kdečem, co leze z kdejaké jiné elektrolýzy vody.

Problém je, že Schauberger by býval musel namyslet mašinu, která by dokázala tento přirozený proces nějak urychlit. Na druhé straně je také pravda, že vzduch, který není dosti náročně zbaven vší vlhkosti, vodu samozřejmě vždy obsahuje a že tu vodu lze vykondenzovat třeba chladem, nebo tlakem, nebo vyabsorbovat. Kapalná voda je nejlepším kondenzovacím agentem suché vodní páry. To je ta svíce se kterou jsem začal. Plést dohromady mraky a vzdušnou vlhkost je velice nepřesné. Jde o dvě věci a to je třeba neustále držet v hlavě, tedy páru suchou a páru mokrou. K těm mrakům, ona taky kapalná voda mraků dokáže být kapalná daleko pod bodem mrazu v mracich. Mé nejnižší ověřené číslo je cca -50 C.

Pokud Shauberger nepoužil technicky suchého vzduchu, je celkem nasnadě, že kondenzoval vzdušnou vlhkost a moc se s tím nezatěžoval a ve mnohém svém pokusnictví nebyl příliš důsledný.

Pokud Ti Karle zním jako Akord, není mi to ani líto. Líto by mi bylo, kdybych se na stará kolena začal nechat svádět od očividných faktů neopodstatněnými tvrzeními kohokoliv, jenom proto, že je to ten či onen, a má reputaci, nebo že se mi to hodí do krámu.

S laskavým pozdravem, Slavek.

[poota]

..Neviděl jsem v Schaubergrových knihách, které mám k dispozici, jedinný popis pokusu, kde by dělal vodu z technicky dehydrovaného vzduchu. Ona je jedna věc dát na něčí upřimnost, o té nemám pochyby, ale také rád stojím na zemi alespon na jedné noze, a to vlastní. ..

Svíčku si vykouším, ale nekoj se bláhovou nadějí, že by mi to snad doplnilo mé propastné chemické nevědomosti. Což je možná pro mě paradoxně výhodou, protože mám tuchu, že právě tyhle rozličné "vodní hrátky" obsahují chemie (tedy té ortodoxní) asi dost málo.

Pro upřesnění - nejde o to, vyrábět vodu z ničeho. Jde o to, získávat pramenitou vodu. Od dokonale čisté H₂O k pramenité vodě je nesmírně daleko. Ostatně tomu, co získáš právě kondenzací vzdušné vlhkosti, říkal Viktor "juvenilní" voda, tedy něco jako mladá, zárodečná či nezralá, a považoval ji za krajně nevhodnou pro jakýkoli živý organizmus.

Vzhledem k tomu, že mi nejde jenom o nějaké "oblbování" a nebo příjemnou četbu s kouzlem tajemnosti, anóbrž se z toho snažím dostat právě ta co nejhmatatelnější fakta, tak mi Tvoje "střízlivost" vůbec nevadí, ale vnímám ji jako docela vhodný protipól.

Zdravím - poota

P.S. Ten aeter jako trvalý zdroj vodíku zní velice zajímavě, mohl bys to trochu porozvést? U Viktora jsem si už zvyknul na různé podivnosti, ale u Tebe mě to přece jen poněkud překvapuje.

[1220]

Pokud Ti Karle zním jako Akord, není mi to ani líto. Líto by mi bylo, kdybych se na stará kolena začal nechat svádět od očividných faktů neopodstatněnými tvrzeními kohokoliv, jenom proto, že je to ten či onen, a má reputaci, nebo že se mi to hodí do krámu.

S laskavým pozdravem, Slavek.

ŠPATNÉ ČTENÍ SLÁVO, mluvil jsem jen o rozumové složce/čihni si znovu...../ omlouvám se za slovo akordovina, ale jak se vymanit ze zaužívaných koloběhů myšlenek, když ne trochu šokem ?
Můj a Tvůj rozum k tomu mají blízko, bohužel rozum s prociťováním skutečnosti a pravdou nesouvisejí. Ale vůbec nic osobního fakt už nehledej. Hledáme to co je a nikoli co by mohlo být. Podívej se třeba na nějaký film o Merlinovi , dej si prostě odstup od logiky tohoto světa.
Vystoupej mentálně do Alp, pokusím se o to taky, budeme se zkoušet dostat do Schaubergerova prostředí napřed mentálně- myšlenkově
a potom získáme cit proto co se děje. Zřejmě živlová změna rozpitvaná moderními názory vypadá jako destilace. Jenomže ona chodí po větších celcích ..... nechci to zatím ještě pitvat, to by byl zase rozum...........
Když by se udržel ten odstup, může z toho něco vzejít, když se to nepovede tolik se nestane, ale zaručeně budeme vědět míň než Victor .
Je možno s tímto souhlasit alespoň na měsíc ?
Teprve potom do toho vnést kritický rozum, pokud to jěště bude třeba ?
Souhlasíš - li dej to nějak najevo ! Stejný dotaz mám k Petrovi, jestli by to tak třeba mohlo být.

Jinak možná čtete vlákno tepelné motory, tam se projevila zajímavá shoda, jedu si příští týden pro turbo k Lájošovi , a můj spolužák ze školy je jeden z mála výpočtářů a výrobců turba, a s ním se taky sejdu. Moc bych za to nedal že Jim je jeho zákazník, uvidíme, no a jěště jako na potvoru se to podobá Slávkově lopatce( trochu).
Takže zdar a sílu.
1 tarotová karta se nazývá blázen, zároveň už je ale mágem, že ano !
Blázen je ten, kdo sice rozum má, ale neužívá ho, něco jako dront
Proto ho nepřekvapí, že věci jdou sobě vlastní cestou ani když se " daří", ani když se"nedaří "
Střežmež svoje další kroky, pokud je to možné.
K.

[Slavek Krepelka]

Svíčku si vykouším, ale nekoj se bláhovou nadějí, že by mi to snad doplnilo mé propastné chemické nevědomosti. Což je možná pro mě paradoxně výhodou, protože mám tuchu, že právě tyhle rozličné "vodní hrátky" obsahují chemie (tedy té ortodoxní) asi dost málo.

Nazdar Petře,

S tou chemií Ti tedy trochu píchnu. Hrubě řečeno, spaluješ uhlovodany které se nachází v parafínu. Knot to natáhne jako kapalinu, na něm se to teplem svého plamene odpařuje a v zápětí se to kolem knotu míchá se vzduchem a slučuje. Sloučeniny při čistém plameni jsou v podstatě dvě. CO2 a H2O, obě v plynné podobě. Jedna plynná molekula O2 "oplodní" bud'to jednu molekuli uhlíku CO2, nebo 4 molekuly vodíku 2-H2O. Na každé dvě spotřebované molekule plynného O2 tedy vznikájí cca 3 molekuly jinných plynů. Toto není přesné, záleží na poměru vodíku a kyslíku v parafínu, ale dostatečné na to si uvědomit, že plynných molekul ve skutečnosti pod zavařovačkou přibývá, nikoliv ubývá. Navíc se ta celá směs ohřívá i se zavařovačkou. Pokud by něco z této plynné směsi neubývalo jako plyn, spalování a ohřívání by mělo plyn tlačit z pod zavařovačky. To se neděje, a neděje se to proto, že suchá pára (plyn) okamžitě kondenzuje do vody v misce a stává se z ní kapalina.

Toto je brutální chemie. Pak samozřejmě přichází ta jemná, do které se opírá Viktor a které se ta hrubá vyhýbá jak čert kříží, protože to nezapadá do jejího teoretického počitatelného schématu.

Pro upřesnění - nejde o to, vyrábět vodu z ničeho. Jde o to, získávat pramenitou vodu. Od dokonale čisté H₂O k pramenité vodě je nesmírně daleko. Ostatně tomu, co získáš právě kondenzací vzdušné vlhkosti, říkal Viktor "juvenilní" voda, tedy něco jako mladá, zárodečná či nezralá, a považoval ji za krajně nevhodnou pro jakýkoli živý organizmus.

To už je naprosto jinná řeč. Tady stojím se Schaubergerem a s Tebou a s Karlem a se Shifferem atd. na 100%. Zkondenzovaná voda Tě ochrání proti dehydraci, ale jenom po nějakou dobu. Pokud to budeš pít, odsolí Tě to a v podstatě to v Tobě trochu dozraje na tvou újmu. Proto je na pytel pít povrchovou vodu, nemluvě o destilované. Ta snad se dá použít na nějakou tu dochvilnou detoxikaci, ale já bych to nedělal.

Vzhledem k tomu, že mi nejde jenom o nějaké "oblbování" a nebo příjemnou četbu s kouzlem tajemnosti, anóbrž se z toho snažím dostat právě ta co nejhmatatelnější fakta, tak mi Tvoje "střízlivost" vůbec nevadí, ale vnímám ji jako docela vhodný protipól.

Zdravím - poota

Děkuji. Já zase naprosto ocenuji jednak že se tím zabýváš, a jednak že se snažíš také najít kořen problému. Lidi jako Ty mi párkrát v životě dalo pěkně studenou sprchu a není nad ni, aby se mi čas od času otevřely oči připovyčistila makovice.

P.S. Ten aeter jako trvalý zdroj vodíku zní velice zajímavě, mohl bys to trochu porozvést? U Viktora jsem si už zvyknul na různé podivnosti, ale u Tebe mě to přece jen poněkud překvapuje.

Petře, těch důvodů, kterými jsem k tomu dospěl, je povícero a z mnoha různých stran. Sem bych to asi přeci jenom nedával, i když jde o vodu. Trochu to sepíšu a dám to třeba sem, pokud chceš, jako přílohu, nebo mohu otevřít nové vlákno, což by bylo asi lepší, jinak to zapadne. Vyber si.

S laskavým pozdravem, Slávek.

[Slavek Krepelka]

Máš to Karle v Mozaice.

Ahoj, Slavek.

[poota]

..Trochu to sepíšu a dám to třeba sem, pokud chceš, jako přílohu, nebo mohu otevřít nové vlákno, což by bylo asi lepší, jinak to zapadne. Vyber si.

Byl jsem v pokušení Ti to navrhnout jako nové vlákno, takže jsme se jako obvykle docela shodli.
S Karlítem taky souhlasím - to už začíná být nějaké podezřelé, protože zpravidla jsem dědek prudce jedovatej.

Zdravím - poota
P.S. Teď jsem si všiml, že se tu neobjevil příspěvek, který jsem sem dával už odpoledne, takže to ještě napravím.
Zajímavé, někdy totéž dvakrát, jindy ani jednou - takže v průměru je to akorát

[poota]

Tak dneska jenom něco trochu jednoduššího.

Co však nyní přišlo, z toho jsem užasl. Na dně stojaté vody se nacházelo několik oválných kamenů o velikosti hlavy. Po západu slunce se ještě poněkud ochladilo a oválné kameny náhle začaly s toutéž hrou, jakou předtím hrály těžké a nasáklé bukové špalky. Opět to vzájemné pošťuchování, přibližování se a vzájemné odstrkování kamenů, ležících na dně tůně.
Nechtěl jsem věřit vlastním očím, když se vzpřímil jeden z největších kamenů a v příštím okamžiku se vyhoupnul na hladinu, obklopil se rovněž ledovou hřívou a pohyboval se na hladině společně se stojícími bukovými špalky. Brzy nato se objevil druhý kámen, pak třetí a po několika minutách již na dně neležel ani jeden kámen, všechny plavaly na zrcadlově klidné vodní hladině a vysmívaly se tím Archimédovu zákonu.

Pro tenhle jev se musí splnit několik podmínek – správně studená voda, její dost rychlý pohyb, který ji ještě ochlazuje, správný tvar kamenů, a také obsah křemene a kovů v nich. Osobně jsem to ještě neměl příležitost pozorovat, ale celkem tomu věřím. Zcela bez významu to pro nás není hlavně proto, že tento jev pravděpodně může fungovat i „obráceně“, tedy tak, že kameny, spíš tedy hornina, může zřejmě zastávat i úlohu „statoru“ a „rotorem“, tedy pohybujícím se členem může být i samotná voda. Jaksi se nemohu zbavit dojmu, že když „unese“ voda kámen, tak by pro ni nemusel být takový problém unést i sama sebe.

Faktem je, že naši předkové dokázali vybudovat společně s tajemnými silami vody taková vodní díla, nad kterými nám ještě dnes zůstává rozum stát. Naši předkové vděčili za své mýty opředené kultury především okolnosti, že respektovali správný bio-rytmický pohyb vody a vzduchu, takže voda mohla při svém zásobování například téci vzhůru, podobně jako třeba ve správně fungujících horských pramenech, v nichž stoupá tím výše, čím větší má specifickou hmotnost a čím je na své cestě vzhůru chladnější – a okamžitě vysychá, jakmile na ústí pramene zasvitne Slunce, které vodu oteplí, sníží její specifickou hmotnost a podle našeho očekávání by právě měla začít stoupat o to radostněji.

Ještě něco málo souvisejícího.

Díky vnitroatomárnímu záření vznikají magnetické síly, snižující absolutní hmotnost plaveného materiálu a pak dochází k tomu, že se tento materiál chová v rozporu s Archimedovým zákonem – což znamená, že čím je těžší (čím větší podíl kovu obsahuje), tím snáze plave.

Biomagneticky přesycená tekoucí voda nikdy nezamrzne a vykazuje mírný teplotní vzestup, když vliv mrazu překročí určitý stupeň.

Stejným způsobem vedly biomagneticky přesycenou vodu starověké kulturní národy do vysoko položených posvátných hájů, k čemuž lidé používali logaritmické formy sací spirály – opačně pracující archimedovské systémy tlakového šroubu – a jako stoupacího potrubí používali přírodní kamenné trubky, které utěsnili maltou, kterou připravili jako směs písku, vápenného prášku a biomagnetické vody (podobný typ, jako je takzvaná římská malta).
Tento potrubní systém, který se dodnes zachoval v Mexiku jako součást pyramid nebo velkých obelisků o hmotnosti více než 50 tun, je vytvořen utěsněním jejich pórů krystaly křemíku a částečně i útvary z drahých kovů, čímž vznikají difuzéry, v nichž nechybějí ani katalyzátory (juvenilní kovové útvary), nezbytné k molekulárnímu zhodnocení (zušlechtění), a celé objekty pak působí jako vaječná skořápka. Jedná se tedy o zcela regulérní dýchací přístroje, jež umožňují emancipaci (osvobození) hmoty, uzavřené v jejich zdech, ať už se jedná o nezralou vodu či mrtvé tělo. Pak vytryskne na konci zmíněného stoupacího potrubí oduševnělá živá voda, jež vyléčí každou nemoc, stejně jako se nakonec z bílkovinné hmoty uvnitř vejce vyklube živé kuře.

Příště se podíváme na ten biomagnetismus a pak někdy i na ten sarkofág v Pyrenejích.

Zdravím - poota

[1220]

jakoby znovuobjevil pátý čínský element - kov někde ve vlákně očista jater či jak se to jmenuje.
jenom tím chci připomenout, že čínská tradice nebyla na rozdíl od naší přerušena, takže je třeba kov jako element pochopit a o to se pokusit je alespoň pro mne zatím problém... Ráno a zítra snad ..........
K.

[Slavek Krepelka]

Tak dneska jenom něco trochu jednoduššího.

Co však nyní přišlo, z toho jsem užasl.
Pro tenhle jev se musí splnit několik podmínek – správně studená voda, její dost rychlý pohyb, který ji ještě ochlazuje, správný tvar kamenů, a také obsah křemene a kovů v nich.

Tady Ti Petře něco přihodím. Kdysi jsem se setkal se starousedlíkem (cca) 25 let , který vlastnil ostrov na Huronském Jezeře v Georgian Bay (Jiřský Záliv). Mezi řečí se zmínil, že jedinné, co je nepříjemné je, že přístup do vody je vystlán valouny. Zkusil nechat kus navézt pískem, ale pres zimu byl písek v prachu. No a když už byl u toho, zarazil se a povídá: "A víš co je zajímavé? Skoro každý rok, když tam přijedu, je to kamení nějak jinde. Jednou mám větší kamení na západní straně a menší na východní straně, a další rok je to naopak a nedovedu si to vůbec vysvětlit. Tenkrát jsem ještě o Schaubergerovi nic netušil, ale jak jsem řekl, jsem sběratelem podivností.

Faktem je, že naši předkové dokázali vybudovat.......
a okamžitě vysychá, jakmile na ústí pramene zasvitne Slunce, které vodu oteplí, sníží její specifickou hmotnost a podle našeho očekávání by právě měla začít stoupat o to radostněji.

To bude ta Kréta.

S tím sluncem to nevidím moc na oteplení. Ono tu pramenící tekoucí vodu přihřát sluníčkem bez čoček bude starost. Nemá šanci. Co ale má šanci je dovršení orgonové výměny. Dokud ta voda sluníčko nevidí, jde po něm, jak se jukne ztratí zájem. Ona na sluníčko nechce, ona chce jenom k němu. Toto je také asi dobrý důvod, proč si stromy v přirozeném růstu halí kořeny korunami, i když se mi do toho pletou palmy, které to nedělají. Specifickou kmotnost odvozuje z obsahu minerálů a teploty, což je fajn, jenže ten rozdíl je celkem nepatrný mezi vodou která právě tryská z pramene a vodou která stéká po úbočí. Tam s tím májí hodně co dělat dutiny v té skále, stejně jako v hlíně některých horských močálů a vegetace.

Ještě něco málo souvisejícího.

Díky vnitroatomárnímu záření vznikají magnetické síly, snižující absolutní hmotnost plaveného materiálu a pak dochází k tomu, že se tento materiál chová v rozporu s Archimedovým zákonem – což znamená, že čím je těžší (čím větší podíl kovu obsahuje), tím snáze plave.

Což nám přesně vysvětluje, proč bukové špalky vyplavaly před kamením, že? Já bych zase tvrdil, že čím větší obsah vody, tím dřív. Jaký kov?

Tento potrubní systém, který se dodnes zachoval v Mexiku jako součást pyramid nebo velkých obelisků o hmotnosti více než 50 tun, je vytvořen utěsněním jejich pórů krystaly křemíku a částečně i útvary z drahých kovů, čímž vznikají difuzéry, v nichž nechybějí ani katalyzátory (juvenilní kovové útvary), nezbytné k molekulárnímu zhodnocení (zušlechtění), a celé objekty pak působí jako vaječná skořápka. Jedná se tedy o zcela regulérní dýchací přístroje, jež umožňují emancipaci (osvobození) hmoty, uzavřené v jejich zdech, ať už se jedná o nezralou vodu či mrtvé tělo. Pak vytryskne na konci zmíněného stoupacího potrubí oduševnělá živá voda, jež vyléčí každou nemoc, stejně jako se nakonec z bílkovinné hmoty uvnitř vejce vyklube živé kuře.

Příliš povrchní a zevšeobecněné, příliš pomixovaná terminologie.

Ahoj, Slávek.

[1220]

Podle tradiční teorie pěti elementů, kterou jsem konečně přece jenom trochu vstřebal je to takhle:
Elementy jsou jinak než v jiných naukách :
1. oheň + vzduch jsou jejich oheň tedy živel ohně/má i vzduch aby mohl hořet/
2. země tedy živel země
3. kov má vlastnosti kovů včetně rozložitelnosti na něco co kovem není jako kovy obecné tedy živel kov
4. voda tedy živel voda
5.dřevo vzniká z vody jako mrtvé tělo jako nositel života řekněme tedy živel dřevo

Všech pět elementů má dvě fáze tvořící a ničící.
Pokračování nejdřív zítra.
Jenom předesílám, aby to pak nebolelo: Kov tvoří vodu je to tam

fakt to tam píšou
takhle to tam fakt píšou
Tradiční nauka jejíž tradice skončlila na začátkem 20 století. Celistvostní nauka.

[1220]

Tento potrubní systém, který se dodnes zachoval v Mexiku jako součást pyramid nebo velkých obelisků o hmotnosti více než 50 tun, je vytvořen utěsněním jejich pórů krystaly křemíku a částečně i útvary z drahých kovů, čímž vznikají difuzéry, v nichž nechybějí ani katalyzátory (juvenilní kovové útvary), nezbytné k molekulárnímu zhodnocení (zušlechtění), a celé objekty pak působí jako vaječná skořápka. Jedná se tedy o zcela regulérní dýchací přístroje, jež umožňují emancipaci (osvobození) hmoty, uzavřené v jejich zdech, ať už se jedná o nezralou vodu či mrtvé tělo. Pak vytryskne na konci zmíněného stoupacího potrubí oduševnělá živá voda, jež vyléčí každou nemoc, stejně jako se nakonec z bílkovinné hmoty uvnitř vejce vyklube živé kuře.

Příliš povrchní a zevšeobecněné, příliš pomixovaná terminologie.

Ahoj, Slávek.

Ahoj Slávku !
To spíš geniálně zjednodušeně pojmenovaný fungující systém,dokonce i s příklady, zde Schauberger nemluví k těm co staví na částečnostech, ale k těm, kteří se snaží celek uvidět, a pochopit. Mno tu juvenilní vodu tuším někde jinde vysvětlil ? Vzpomínáte si někdo jak ?
K.