Pramenitá voda

Praktické poznatky a projekty uživatelů tohoto fóra.
Odpovědět
1220
Zasloužilý člen
Příspěvky: 1719
Registrován: úte 09 led 2007 12:49
Bydliště: Praha
Dal: 1 poděkování
Dostal: 20 poděkování
Kontaktovat uživatele:

Jak to tak čtu

Příspěvek od 1220 »

Nechává mne to celkem klidným,
voda jako nositel - chovatel součást krve našich životů i životů rostlin jde svojí cestou. Jak už jsem psal jsou dva pohledy na Schaubergerovy názory, z nichž jeden- ten výhradně rozumový jde proti, ale ten intuitivní v některých pasážích velmi souhlasí.
Za svoji osůbku vím, že to nerozřeším, kdyby jen maličko, byl by to důvod k jásotu.
Když jsem byl před pár lety v dole Nosek - kladensko, byla neděle, nedělalo se už v sobotu, ale toho prachu si asi nedovedete představit.
Vykašlával jsem to jěště 14 dní. V hloubce přes 1 km bylo sucho, v celém dole, :ethink:
Asi před loni jsem hledal na netu něco o vodě, a našel jsem pod zhruba heslem získávání vody moc i zajímavých udělátek, jak si vodu zaopatřit. I v poušti je v noci možnost nějaký kondenzát nebo co to je zachytit. Že by chrchel luny starých alchymistů ?Nebo obyčejná vlhklost ?
Jěště mě napadá prohlédnout lépe periodickou soustavu prvků řada alkalických kovů a jejich změna např Na na K v organismu byla Kuschim prokázána pokusy, ale "vědecká obec to zatím nepřijmula a stále se pinožejí ve vymyšlených složitých organických vazbách , které sotva existují..................
Pokud máš Slávo čas na pokusy s vážením stromů..... tak klobouk dolů ale dělá to ruská akademie věd.......... :lol:
Víc budu prozatím sotva vědět.
K.


Uživatelský avatar
Slavek Krepelka
Zasloužilý člen
Příspěvky: 6292
Registrován: ned 07 bře 2010 3:35
Bydliště: Ottawa, Canada, dočas. Praha
Dal: 2432 poděkování
Dostal: 3249 poděkování

Re: Jak to tak čtu

Příspěvek od Slavek Krepelka »

1220 píše: Pokud máš Slávo čas na pokusy s vážením stromů..... tak klobouk dolů ale dělá to ruská akademie věd.......... :lol:
Víc budu prozatím sotva vědět.
K.
Nazdar Karle,

Máš za úkol si to přečíst znova, nespavče. Ne vážit stromy, ale vodu kterou vyprodukují. Fakt bych ale začal s těma konvalinkama.

Díky za ten důl. V životě jsem v žádném nebyl, i když to bylo jedním z mých přání. Jeskyně (vápencové a dolomitové) se dělí na dva druhy, suché a mokré. Mokré jsou definitivně povrchová voda, suché jsou staré, kde zmizela, většinou lidskou aktivitou povrchová hlína, díky odlesnění, nebo ty vápence dostala hodně nahoru tektonika. Pod těmi suchými jsou ale většinou stejně zase mokré, pokud je masiv dost tlustý.

Ahoj, Slávek.


Je-li tvá přítomnost ve výhni okolností, vyuč se kovářem své budoucnosti.
Uživatelský avatar
poota
Zasloužilý člen
Příspěvky: 5830
Registrován: stř 26 zář 2007 22:23
Bydliště: Praha
Dal: 1692 poděkování
Dostal: 2418 poděkování

Re: Pramenitá voda

Příspěvek od poota »

Slávku, Slávku.
On ten rarášek v Tobě ne a ne přestat zlobit :D .

Viktor napsal, že stromy "vyrábějí" vodu. A Ty to chceš ověřovat tak, "že si dáš strom do igeliťáku, a schválně jestli z toho pytlíku poteče voda".
Tak za trest tomu raráškovi to vezmu trochu důkladněji, a když to má rád "technicky", tak ať je po jeho.

Ten jeho příklad převedu takto:
někdo tvrdí, že fény vyrábějí vzduch, protože z nich jednou dírou proudí ven. Ověřit to lze navrženým pokusem, při kterém se dá fén se smotanou přívodní šňůrou do krabice a bude se měřit množství vzduchu, které bude proudit z té krabice. A jestli z té krabice nepoleze žádný vzduch, tak ten fén prostě vzduch nevyrábí a tudíž z něj nikdy žádný odnikud proudit nemohl, čili je to jinak a nebo se jedná o snahu záměrně klamat p.t. publikum.

Ten fén pochopitelně musí mít připojení k elektřině, aby mohl "vrčet". A ten vzduch, co vyfukuje, musí na druhém konci taky nasát, čili i když bude "vrčet", tak z krabice nasaje vzduch, který zase do krabice vyfoukne, neboli ven stejně žádný nepoleze. Takže fén vzduch nevyrábí, a to, že z něj leze ven, je způsobeno něčím jiným.

Takže nebudeme brát Viktorův výrok tak, že "ve stromu vzniká voda z ničeho". Ona vůbec nemůže vznikat z ničeho a do nikam se ztrácet. Je to jenom koloběh jejích kvalitativních přeměn, kterého se strom zúčastňuje ve funkci "katalyzátoru", abych se vyjádřil (pro raráška) dostatečně srozumitelně. A nestačí na to jeden strom, musí to být les, aby vznikly ty správné podmínky. Bez lesa voda správně nevsákne a neodnese do hloubky ostatky ukončených životních procesů organizmů. A bez lesa se nedokáže vrátit zpátky, a až na povrch vynést z hloubky látky, nutné pro výživu těch stromů.

Ono vyjádřit správně a výstižně funkci stromu ve vztahu k vodě je skutečně těžké, nám by bylo možná bližší "čerpadlo", ale ani to to nevystihuje úplně správně. Zase se nám tu objevuje to, že se musíme snažit pochopit obsah, ať už je sdělován jakkoli. Někdy se nám zdá sdělení naprosto jasné, ale jeho domyšlení nás vede k očividným nesmyslům. V tom případě to beru jako zcela jasný signál, že jsme na scestí, a správná cesta vede jinudy. Obsah sdělení nám unikl a musíme se vrátit. Nikoli praktickým pokusem dokázat, že je to blbost. Ostatně jako blbost vypadá cokoli nesprávně pochopené.

Podobná věc je i s těmi plyny "rozpuštěnými" ve vodě. Je zřejmě několik rozdílných způsobů, kterými může voda plyny a jiné látky "obsahovat". Některé jsou povahy spíše chemické, jiné spíše fyzikální. Viktor se zmiňuje i o "energetickém" způsobu vazby. A zřejmě tu budou i nějaké jejich kombinace. Například několikrát se zmiňuje o podstatném rozdílu mezi stavem, ve kterém voda kyselinu uhličitou "obsahuje" a stavem, kdy ji má "vázanou". Vázaný plyn z vody jakoby zmizí, stal se její "součástí". Podobné rozdíly naznačuje ve vztahu voda a částečky hlíny.

Zřejmě mám proti Tobě značnou výhodu v tom, že mě některé, ba i základní, vědomosti nezasáhly tak hluboko, abych je nedokázal zapomenout. Svoji roli asi také hraje přístup, ke kterému inklinují všichni Dronti, to jest nahrazovat "myšlení, které je zdrojem všech chyb" jednoduchým "čekáním na správné nápady", které vznikají vlastně podvědomou rekombinací k tomu potřebných informací. Je to cesta, která dává přednost vciťování před "hodnocením".

Je docela zajímavé, k čemu všemu se dostáváme. Taky musím dost často používat u výrazů uvozovky, abych naznačil, že výraz neodpovídá přesně, ale spíš jenom přeneseně. Kdyby je používal i Viktor, mohli jsme mít lehčí práci. Ale buďme rádi, že to napsal aspoň takhle.

Zdravím - poota
P.S. Pozdravuj raráška a vyřiď mu, že se na něj vůbec nezlobím.


Dr.Ont Geront Senilisimus/GeroDront/DeGe
Uživatelský avatar
poota
Zasloužilý člen
Příspěvky: 5830
Registrován: stř 26 zář 2007 22:23
Bydliště: Praha
Dal: 1692 poděkování
Dostal: 2418 poděkování

Re: Jak to tak čtu

Příspěvek od poota »

Slavek Krepelka píše: Díky za ten důl. V životě jsem v žádném nebyl, i když to bylo jedním z mých přání. Jeskyně (vápencové a dolomitové) se dělí na dva druhy, suché a mokré. Mokré jsou definitivně povrchová voda, suché jsou staré, kde zmizela, většinou lidskou aktivitou povrchová hlína, díky odlesnění, nebo ty vápence dostala hodně nahoru tektonika. Pod těmi suchými jsou ale většinou stejně zase mokré, pokud je masiv dost tlustý.
Jak to nemám ve zvyku, tentokrát bych se klidně vsadil, že jsi Karla rozesmál. Zvlášť po včerejší expedici "M".
Abys viděl, čím nejvíc, tak jsem Ti to zvýraznil.
Ta "definitivně povrchová voda" totiž "teče" nahoru, a to tak dlouho, dokud k tomu má podmínky!
U těch mokrých je má zřejmě až k povrchu zemskému nebo těsně pod něj. U těch suchých bude nejspíš scházet dostatečně nízká teplota - ostatně úplně by stačilo u nich sledovat, kam ta voda vystoupá při snížení teploty v závislosti den - noc a nebo léto - zima.

Zdravím - poota


Dr.Ont Geront Senilisimus/GeroDront/DeGe
1220
Zasloužilý člen
Příspěvky: 1719
Registrován: úte 09 led 2007 12:49
Bydliště: Praha
Dal: 1 poděkování
Dostal: 20 poděkování
Kontaktovat uživatele:

Jo tak

Příspěvek od 1220 »

jsme včera hledali ty správné minerály podle staronových map, odjeli jsme z Liberce místo cca 40 km vzdálené.
Na jednom vstupu do štoly byla vodárna na druhém studna , na vrcholu kopce bylo jezírko bahnité škaredé bylo na samém vrcholu.
Po roce 1952 tam vykopali 11 km štol, podle mapy je i na další štole kde jsme nestačili dojít silný pramen.
Bylo to naleziště jednoho z těžkých strategicky významných kovů, mineralogigká úspěšnost byla celkem slabá, protože vstoupit pod zem z naší strany nebylo pro ty stavby možné.
K Slávkovi :
Stromy se ale fakt váží celé, je nutno počítat s přírůstky dřeviny mimo jiné, je to finančně velmi náročné ............ každý strom se pěstuje v hermeticky uzavřených prostorách skleněných a už jenom tím cokoliv kdo naměří je .............celkem k ničemu ........ :( :?:
K.


Uživatelský avatar
Slavek Krepelka
Zasloužilý člen
Příspěvky: 6292
Registrován: ned 07 bře 2010 3:35
Bydliště: Ottawa, Canada, dočas. Praha
Dal: 2432 poděkování
Dostal: 3249 poděkování

Re: Jak to tak čtu

Příspěvek od Slavek Krepelka »

poota píše: Jak to nemám ve zvyku, tentokrát bych se klidně vsadil, že jsi Karla rozesmál. Zvlášť po včerejší expedici "M".

Zdravím - poota
Nazdar Petře,

Rozesmál nebo nerozesmál, jeskyní jsem v životě prolezl dost a dost jsem i početl. Nemáš nad dírou skrývku, díra je suchá, pokud voda neteče podzemním potokem z masivu, který skrývku má. Stalaktity prší zezhora na stalagmity i v mokrých dírách a ne obráceně. Díra má skrývku a je suchá alespon kolem dost velkého vchodu a dobře větrá, prosakuje do díry mumio ze skrývky a při kontaktu se vduchem vysychá. Leze to díry mokré a budto to končí v sedimentech a vyhnije, nebo je to odplavované po proudu podzemniho toku. Hodně ti naprší a jeskyně se v cuku letu plní. Máš dlouho sucho a jeskyně začnou vysychat, nejen podzemní potoky, ale i to krásné kapání z krápníků. Tohle je specifické vápencům a dolomitům.

Až mi někdo ukáže pramen ve vápencích, který vyvěrá někde u vršku masivu, budu poučen. Pokud vím, ve vápencích a dolomitech to neexistuje. Proto jsem tak očarován průtokovýmy koupelnami a hajzlíky Minoanů. Mluvě o tom, napadl mne Haliburton. Šátral jsem v paměti a je šance, že to byl on, kdo si možná pustil pusinu na špacír s těma Mayskýma potrubíma. Taky se tam motal. Už je to ale strašných let, co jsem to četl a ani nevím kdy se tam ten Haliburton flákal.

S tou podzemní vodou se to nedá brát všechno šmahem. Budeme-li mluvit o vyvřelinách a jak se voda chová v nich, pak už můžu spekulovat různě. Pořád se do toho ještě pletou ty suché uhelné doly, ale to ted' bude muset trochu počkat. Merlin prihodil něco fundamentálního o zdraví a potýkám se s tím poněkud intenzivně. Ještě jsem nespal, ale potřeboval jsem si oddechnout, jdou mi z toho oči křížem.

Ahoj, Slávek.


Je-li tvá přítomnost ve výhni okolností, vyuč se kovářem své budoucnosti.
Uživatelský avatar
Slavek Krepelka
Zasloužilý člen
Příspěvky: 6292
Registrován: ned 07 bře 2010 3:35
Bydliště: Ottawa, Canada, dočas. Praha
Dal: 2432 poděkování
Dostal: 3249 poděkování

Re: Jo tak

Příspěvek od Slavek Krepelka »

1220 píše:jsme včera hledali ty správné minerály podle staronových map, odjeli jsme z Liberce místo cca 40 km vzdálené.
Na jednom vstupu do štoly byla vodárna na druhém studna , na vrcholu kopce bylo jezírko bahnité škaredé bylo na samém vrcholu. K.
Nazdar Karle,

Zase bych vybídl k opatrnosti. Co víš o rosných rybnících?

Ahoj, Slávek.


Je-li tvá přítomnost ve výhni okolností, vyuč se kovářem své budoucnosti.
Uživatelský avatar
poota
Zasloužilý člen
Příspěvky: 5830
Registrován: stř 26 zář 2007 22:23
Bydliště: Praha
Dal: 1692 poděkování
Dostal: 2418 poděkování

Re: Jak to tak čtu

Příspěvek od poota »

Slavek Krepelka píše: Stalaktity prší zezhora na stalagmity i v mokrých dírách a ne obráceně. ..
Voda "leze" nahoru jenom v kameni, a mám dojem, že ne úplně v každém. Takže vápencem, pokud nemá v sobě ještě něco jiného, "lézt" nahoru třeba nemusí. Ale ať už "leze" nahoru čímkoli, jakmile se dostane na vzduch, tak se začne chovat "normálně", to znamená, že padá nebo teče dolů tak, jak jsme tomu již uvykli. Takže ať už se tam dostala shora nebo zdola, tak na vzduchu bude padat jenom dolů.
Slavek Krepelka píše:Mluvě o tom, napadl mne Haliburton.
Toho jsem pročítal kdysi dost vášnivě, ale o "vodovodech" nepsal - leda by mi to uniklo. On spíš opakoval nebo prováděl svoje vlastní rozličné ztřeštěnosti. Nejblíž je asi jeho proplavání Panamským průplavem, které platil jako každé jiné plavidlo podle svého výtlaku, a nebo dvojnásobný skok do Studny smrt i- podruhé s fotografem, ale hlavně kvůli botám, které tam poprvé nechal.
Slavek Krepelka píše:S tou podzemní vodou se to nedá brát všechno šmahem. Budeme-li mluvit o vyvřelinách a jak se voda chová v nich, pak už můžu spekulovat různě.
Vůbec nic se nedá brát šmahem. Není jenom bílá a nebo černá. Voda naprší, nacucne do vrstvy hlíny a potom může dost dlouho prosakovat dolů. Přitom se taky může potkat s tou vodou, která "leze" nahoru. Dokonce se mohou za jistých okolností i spolu smíchat. Zatím to nikdo blíže nezkoumal, protože se pořád má za to, že voda je jenom jedna, která sama teče jenom dolů. A k tomu, aby se dostala zpátky nahoru, tak jí musí "něco" pomoct, nějak mechanicky - někde vznikne nějaký tlak, který ji nahoru vytlačí. A nebo se odpaří a jako pára už pak stoupá "sama". Takže jaké složitosti a proč zkoumat, kolik vody na kopec naprší a kolik vody se z něj odpaří, kolik zůstane v rostlinách a kolik vody z něj odteče. Jaképak copak, kolik naprší, tolik tam je - a víc ani mrť.
Podle Viktora je to podstatně složitější. Zatím hledáme, v čem je to "jinak", časem si některá jeho tvrzení budeme muset prověřit. Zatím směřujeme k tomu, která to ověření potřebují. Pak budeme muset vymyslet, jak by se dala ověřit.
Uvádíš vápence - dobře, je možné, že zrovna ty vodu "nevedou". Pak je mi divné, že pokud je pokrývá vrstva rostlinstva, tak jsou mokré. Že to třeba ty rostliny nestihnou vypít. Taky jak dlouho po dešti zůstávají mokré, nebo jestli jsou mokré pořád, i když třeba dlouho neprší.

A ty suché - nahoře naprší na holou skálu, voda po ní steče dolů, uvnitř to zůstane suché (proč, když voda tím vápencem téct umí, tedy určitě dolů), ale pod tím je to mokré - od čeho? Že by to tím vápencem jen tak fofrem proběhlo a někde dole narazilo na nepropustnou vrstvu (jílu? - pod skálou?) a nashromáždilo se to jako velká podzemní louže, ve které stojí ta suchá skála, vespod namočená. Nějak mi to připomíná ty uhelné doly s tou suchou hlušinou.

Ale stejně se to nedá zevšeobecnit - i kdyby vápenec vodu nahoru vést neuměl, tak to neznamená, že to neumějí jiné horniny. Najmě pak ty, které obsahují v nějaké formě nějaký kov. Což zrovna třeba vápenec (snad) neobsahuje.

Jo, život není vůbec jednoduchý.

Zdravím - poota


Dr.Ont Geront Senilisimus/GeroDront/DeGe
Uživatelský avatar
Slavek Krepelka
Zasloužilý člen
Příspěvky: 6292
Registrován: ned 07 bře 2010 3:35
Bydliště: Ottawa, Canada, dočas. Praha
Dal: 2432 poděkování
Dostal: 3249 poděkování

Re: Jak to tak čtu

Příspěvek od Slavek Krepelka »

poota píše:
Slavek Krepelka píše: Stalaktity prší zezhora na stalagmity i v mokrých dírách a ne obráceně. ..
Voda "leze" nahoru jenom v kameni, a mám dojem, že ne úplně v každém.
Nazdar Petře,

Vápence a dolomity jsou jak cednik, samý por a samá díra. Proto jsou otevřené jeskyně blízko povrchu relativně suché. Když dlouho a dost zaprší, voda skrz ně zase jde, ale co spadne se stropu vletí hned do podlahy a dolů a dolů. Smozřejmě to také záleži na sedimentech, které, pokud jsou, mohou být jílovité, pak se v nich nějakou dobu drží louže a mohou vznikat dochvilné potůčky, než se to zase někde propadne. Jak ale moc neprší, vyschne to. Vápence a dolomity většinou sedí na vyvřelinách, nebo břidlicích, a jsou většinou částečně utopené v okolních sedimentech a podzemní vodní hladině údolí. Čím jdeš systémem jeskyní v masivu hlouběji, tím je víc mokro. Výzdoba jeskyní v sobě nese hromady barev různých minerálů, které voda sbírá na své pouti skrz sedimenty a masiv, z geologických zlomů vyplněných jinými horninami atd. Může v tom být kde co. Také se do výzdoby dost často ukládají organické pozůstatky z povrchu. To fakt hrozně záleží na lokálních podminkách. Nicméně vsadím krk, že pokud tomu nějak nepomůžeš, vodu skrz krasové horniny na kopec nedostaneš.
poota píše:nebo dvojnásobný skok do Studny smrt i- podruhé s fotografem, ale hlavně kvůli botám, které tam poprvé nechal.
To je ono. Kolik lidí skočí do takové studny do vody, u které předpokládají dost velkou hloubku, v botách? No a když už, kolik lidí by si v té díře ty boty zulo, aby se mohli bosi drápat po skále z díry, a navic si toho nevšimli? Haliburton byl lidový vypravěč a trochu si věci udělal napůl z barvy. Ale to sem asi nepatří. Bylo to krásné čtení a sny [/quote]
poota píše: Vůbec nic se nedá brát šmahem.
V podstatě souhlas s celým paragrafem. Ale ještě bych to něco málo doplnil. Asi víš, že povrch oceánů je poněkud hrbatý. Takže se nám do toho asi budou taky motat gravitační anomálie. Do jaké míry s tím mají co dělat je otázka, do jaké míry mohou být lokální a do jaké míry intenzivní atd. atd. Další věc je putování takových anomálií a další věc je jejich případná koncentrace geologickými poruchovými (patologickými) zonami. Je to vemi komplexní, nicméně považuji lesy za zdaleka nejdůležitější faktor. Mimo jinné, na krasovém holém povrchu se dá jakž takž odhadnout, kdy došlo k odlesnění, podle hloubek škrapů a chemie horniny a historicky vzduchu a srážek. Tím jsem se trochu zabýval v souvislosti s Maltézkými kolejemi po povozech, které mohou být až dva metry hloboké, v porovnání k úrovni kamene mezi kolejemi, což si někteří vykládají jako důkaz toho, že ty povozy měly kola až 5m v průměru při rozchodu cca 1.5 m. Přitom jde o krasovou chemii.
poota píše: Pak je mi divné, že pokud je pokrývá vrstva rostlinstva, tak jsou mokré. Že to třeba ty rostliny nestihnou vypít. Taky jak dlouho po dešti zůstávají mokré, nebo jestli jsou mokré pořád, i když třeba dlouho neprší.
Tady nejde ani tak moc o rostliny, ale o povahu a hloubku nánosů na vápenci. Samozřejmě, pokud je sedimentu hodně, aby se na něm chytily stromy, začíná to být zajímavé. V podstatě ale platí, že pokud té hlíny není dost na stromy, je povrch krasu velice suchý a flora krasu je velmi specifická a odolná suchu. První se na tom chytají jako stromy jalovce a borovice, které mají hluboký střední kořen. To platí alespon pro naše klimatické podmínky. V subtropech a tropech to bude jinak. Hloubka té vrstvy určuje, kolikvody je hlína schopna nasáknout a pomalu propouštět, jak časté a vodnaté jsou srážky atd.
poota píše: A ty suché - nahoře naprší na holou skálu, voda po ní steče dolů, uvnitř to zůstane suché (proč, když voda tím vápencem téct umí, tedy určitě dolů), ale pod tím je to mokré - od čeho? Že by to tím vápencem jen tak fofrem proběhlo a někde dole narazilo na nepropustnou vrstvu (jílu? - pod skálou?) a nashromáždilo se to jako velká podzemní louže, ve které stojí ta suchá skála, vespod namočená.
Nějak mi to připomíná ty uhelné doly s tou suchou hlušinou.

V podstatě ano, akorát že u holé skály to jde hlavně skrz a díra blízko povrchu relativně rychle vyschne. To máš už nahoře. U těch uhelných dolů nevím. Tam se mi to vůbec nezdá, ale nevím. Tam bych totiž předpokládal čím hlouběji, tím mokřeji, ale jeden by se musel koukat také na to, co je nad nimi (a pod nimi). Pokud to jsou břidlice a jíly atp, voda skrz to hned tak neprojde a skončí v řekách. Zase se to nedá brát šmahem. Navíc doly většinou dost větrají a to málo co tam projde může mít šanci se za běžných podmínek odpařovat. To by vyžadovalo skutečně dost velkou studii na geologii jednotlivých dolů a jejich mokrost v souvislosti se srážkami atd. Možná by se to dalo vyšt'ourat na bánských úřadech. Do jaké míry jste si jistí, že všechny uhelné doly jsou suché a všechny kovové doly mokré, nebo alespon většina?
poota píše: Ale stejně se to nedá zevšeobecnit - i kdyby vápenec vodu nahoru vést neuměl, tak to neznamená, že to neumějí jiné horniny. Najmě pak ty, které obsahují v nějaké formě nějaký kov. Což zrovna třeba vápenec (snad) neobsahuje.
Naprostý souhlas. Ty horské prameny existují, tudíž mají svůj nějaký mechanismus. I jsem ochoten uvažovat o nutnosti přítomnosti kovů a úloze bakterií v jejich přeměně z ORME na normální kovy a ukládání do žil. S tím nemám problém. Mám problém se Schaubergrovým vyjadřováním, které se jeví nesmírně nepřesné, jenže ani to nemusí být zcela jeho vina ale vina překladatele. V němčině to může být "macht", tedy dělá, vyrábí, způsobuje atd. Překladatel to vyplivne jako vyrábí, protože má také problémy rozumět, jak to bylo míněno, a hned Křepelka :jump: poskočí na židli. :laugh: To je právě problém s překládáním a důvod, proč strojový překlad může být naprosto nesmyslný a proč je velmi problematický.

Jo, život není vůbec jednoduchý.

S laskavým pozdravem, Slávek.


Je-li tvá přítomnost ve výhni okolností, vyuč se kovářem své budoucnosti.
1220
Zasloužilý člen
Příspěvky: 1719
Registrován: úte 09 led 2007 12:49
Bydliště: Praha
Dal: 1 poděkování
Dostal: 20 poděkování
Kontaktovat uživatele:

Ono je to prorostlý

Příspěvek od 1220 »

Na tom výletu jsem viděl zřetelně, že v nějakých usazeninách jsou zčista jasna krystaly křemene, a mezi nima posléze kovová zrníčka.
Nejhroznější je na tom to, že ta usazenina mu uhnula tomu křemenu. Vypadá to tak, že byla doba, kdy tam byla jenom usazenina a žádný křemen. Ať žije materie- :roll: :bhead: .
Křemen a křišťál jsou opravdu jakoby odjinud v tom positivním. :shock: vyskytují se na tzv metamorfózních ložiskách, to je geologická hantýrka v místech tzv uranového zrudnění. Zdá se že česko i kus moravy je toho plné. :shock:
Když jsem vyndal dneska přístroj z batohu, kde byly vedle něho kameně, ukazoval 14 m seivert/ hod.
doufám, že je Luboš přeměří, nějak se mi to nepozdává.
O rosných rybnících vím jenom málo bylo by něco Slávo ?
k.


Uživatelský avatar
Slavek Krepelka
Zasloužilý člen
Příspěvky: 6292
Registrován: ned 07 bře 2010 3:35
Bydliště: Ottawa, Canada, dočas. Praha
Dal: 2432 poděkování
Dostal: 3249 poděkování

Re: Ono je to prorostlý

Příspěvek od Slavek Krepelka »

1220 píše:Na tom výletu jsem viděl zřetelně, že v nějakých usazeninách jsou zčista jasna krystaly křemene, a mezi nima posléze kovová zrníčka.
Nejhroznější je na tom to, že ta usazenina mu uhnula tomu křemenu. Vypadá to tak, že byla doba, kdy tam byla jenom usazenina a žádný křemen. Ať žije materie- :roll: :bhead: .
Nazdar Karle,

Ono to není až tak beznadějné. Viděl jsi někdy prorůst hřiba asfaltem? Já jo. Ona hornina může být zatraceně tvrdá, ale stálý tlak a hlavně živé organismy si s tím dost často poradí. V dírách je plno plísní a počítám že v jiných horninách to nebude jinné, spousta bakterií se umí přemetamorfovat na plísně a zpět a plísně si tahají svými vlákny živiny a s nimi minerály kam se jim to hodí, pěkně molekuli po molekuli, či atom po atomu. Navíc, jestli to byla břidlice, křemen v ní skoro tutově byl v malinkých zrníčkách.
1220 píše: Křemen a křišťál jsou opravdu jakoby odjinud v tom positivním. :shock: vyskytují se na tzv metamorfózních ložiskách, to je geologická hantýrka v místech tzv uranového zrudnění. Zdá se že česko i kus moravy je toho plné. :shock:
Když jsem vyndal dneska přístroj z batohu, kde byly vedle něho kameně, ukazoval 14 m seivert/ hod. doufám, že je Luboš přeměří, nějak se mi to nepozdává.

O rosných rybnících vím jenom málo bylo by něco Slávo ? k.
Nezdá, uranu je tam plno, ale také je to otázka koncentrace a ekonomie comerčního zneužití.

Rosný rybník:
Udělá se v zemi prohluben ve velikosti požadovaného rybníku. Dno prohlubně se vystele asi tak 15 - 20 cm vrstvou slámy a sláma se zakreje vrstvou rozdělaného jílu. (Skotsko, velmi stará technologie) Pak už se jenom počká , až se rybník naplní vodou. Vlhkost jílu a posléze voda, přes noc vystuzené, kondenzují do sebe přes den vzdušnou vlhkost. Pracuje to v podstatě stejně, jako vodní pyramida. Voda kondenzuje nejvíce zase do vody. Tím chci říct, že pokud máš náhorní plošinu s prohlubní, ve které se vyskytuje bahno a je v podstatě vodotěsná, bude prohluben nutně sbírat kromě deštovky také vzdušnou vlhkost. Pokud je to rozsáhlejší, poteče z toho čičůrek, či potok, i bez horského pramene. Záleží samozřejmě na klimatu. :D

:bye: Slávek.


Je-li tvá přítomnost ve výhni okolností, vyuč se kovářem své budoucnosti.
1220
Zasloužilý člen
Příspěvky: 1719
Registrován: úte 09 led 2007 12:49
Bydliště: Praha
Dal: 1 poděkování
Dostal: 20 poděkování
Kontaktovat uživatele:

Písecké lomy

Příspěvek od 1220 »

Dneska jsem zase viděl v píseckém lomu vývěry, už to budu umět hledat bez přístoje. O cca 0.6 jednotek vyšší vyzařování oproti okolí.
Jinak monazitový písek lze koupit v různých zrnitostech, to je nový lom. Ve starých lomech jsem nebyl.
Podle barvy jde pak přebírat čočku a hrách .......... ;)


Ahoj Slávku,
díky za objasnění proč je na Medvědíně nahoře močál, vykopali tam jámu a nanosili slámu hmmmm, spíš třeba jo a třeba ne..............
beru to jako pokus o objasnění pomocí známých faktu je to 50 na 50. :|
Kámen změněný bakteriemi z hloubky cca 250 m , nebo něco podobnýho z hloubky 1600 m na přibramsku ?
Všemu nedokážu uvěřit.
:roll:
Uranových ložisek je několik set, je to nadrůměrné množství.............vzhledem k okolním částem zeměplochy.
Unikátní místa a naleziště nejsou využitelná komerčně pro svoji malost a nízké procento toho co se těží, ale nám to stačí. ;)
To že je zvýšená radiace tam kde se mění kovy to bylo smyslem minulého příspěvku, nikoli disputace o tom co je a není obvyklé.
Omlouvám se , že jsem tam nepsal podrobnosti, že v takových ložiskách jsou těsně vedle sebe různé těžké kovy v jedné hroudě.
Tzv sekundární mineralizace probíhá i v haldách toho co průmysl odhodil jako nepotřebné .........
Koncentrace se tou sekundární mineralizací přivelmi zvětšuje.
Hm a to mi připomnělo La Violette.
Možná o minerálech nadále psát nebudu.......... :|


Uživatelský avatar
Slavek Krepelka
Zasloužilý člen
Příspěvky: 6292
Registrován: ned 07 bře 2010 3:35
Bydliště: Ottawa, Canada, dočas. Praha
Dal: 2432 poděkování
Dostal: 3249 poděkování

Re: Písecké lomy

Příspěvek od Slavek Krepelka »

1220 píše:Dneska jsem zase viděl v píseckém lomu vývěry, už to budu umět hledat bez přístoje. O cca 0.6 jednotek vyšší vyzařování oproti okolí.
Jinak monazitový písek lze koupit v různých zrnitostech, to je nový lom. Ve starých lomech jsem nebyl.
Podle barvy jde pak přebírat čočku a hrách .......... ;)
Děkuji Karle.
1220 píše: Ahoj Slávku,
díky za objasnění proč je na Medvědíně nahoře močál,
Ale nikdo tam žádnou jámu nekopal a žádnou slámu nenosil. Prohluben tam nejspíše byla od přirození a byvše na nějaké žule, či co tam je, bud'to neměla trhliny, kterými by odtékala do masivu, nebo to ucpal mech a hlína nanesená prachem, další deštovka nechala porůst dalšímu mechu, ze kterého vzchází rašelina, která zastoupila funkci slámy a další prach se s tím promíchal atd. Hned máš vystaráno. Ten močál časem naroste nad úroven skály, vyschne, zalesni se a bude po hádance, pokud se někdo nebude divit, kde se tam vzala hlína a vláha, aby ten les měl v čem narůst. Tady se o tohle dost dobře starají bobři, i když to funguje malinko jinak.
1220 píše: Kámen změněný bakteriemi z hloubky cca 250 m , nebo něco podobnýho z hloubky 1600 m na přibramsku ? Všemu nedokážu uvěřit. :roll:
Hmm, a jak se budeš tvářit na to, že i nejhlubší zemské vrty obsahují aktivní bakterie a že bakterie se nacházejí i v chladících zařízeních atomových elektráren? :lol:
1220 píše: Uranových ložisek...... To že je zvýšená radiace tam kde se mění kovy to bylo smyslem minulého příspěvku, nikoli disputace o tom co je a není obvyklé.
Nevím, že bych to disputoval co se týče neobvyklosti. Souhlas a dík.
1220 píše: Omlouvám se , že jsem tam nepsal podrobnosti, že v takových ložiskách jsou těsně vedle sebe různé těžké kovy v jedné hroudě.
:D Měl jsem pár těch Příbramských šutrů doma a dobře prohlédnutých. :D
1220 píše: Tzv sekundární mineralizace probíhá i v haldách toho co průmysl odhodil jako nepotřebné ..... Koncentrace se tou sekundární mineralizací přivelmi zvětšuje. Hm a to mi připomnělo La Violette. Možná o minerálech nadále psát nebudu.......... :|
No, že by to samo rostlo? Nebo se to samo přetvářelo? Nebo jen s pomocí ještě něčeho? Jenom pro zajímavost, naftová pole se také regenerují, i když ne dost rychle na to, jak by to vyhovovalo naftovým magnátům.

Ahoj, Slávek.


Je-li tvá přítomnost ve výhni okolností, vyuč se kovářem své budoucnosti.
Uživatelský avatar
poota
Zasloužilý člen
Příspěvky: 5830
Registrován: stř 26 zář 2007 22:23
Bydliště: Praha
Dal: 1692 poděkování
Dostal: 2418 poděkování

Re: Ono je to prorostlý

Příspěvek od poota »

Slavek Krepelka píše: Rosný rybník:
Udělá se v zemi prohluben ve velikosti požadovaného rybníku. Dno prohlubně se vystele asi tak 15 - 20 cm vrstvou slámy a sláma se zakreje vrstvou rozdělaného jílu. (Skotsko, velmi stará technologie) Pak už se jenom počká , až se rybník naplní vodou. Vlhkost jílu a posléze voda, přes noc vystuzené, kondenzují do sebe přes den vzdušnou vlhkost. Pracuje to v podstatě stejně, jako vodní pyramida. Voda kondenzuje nejvíce zase do vody. ..
Tak mě maně napadá, že to není tak dávno, co jsem citoval Viktora:
Jak známo, staří Římané používali k umělému tvoření vody slámu nebo rohože z podobného materiálu.
Ten Tvůj popis je sice daleko podrobnější, ovšem Viktorovi nelze upřít, že tom také něco věděl.
A když už jsi nakousnul vodní pyramidu, měl bys k ní také něco bližšího?

K Medvědínu, a vlastně všem tomu podobnostem - většinou to lze vysvětlit buď vodou stékající, nebo vzlínající, popřípadě kondenzovanou, a výběr záleží na znalostech a osobním přesvědčení o tom, co z toho je nejpravděpodobnější. Pokud někdo neví o možnosti, že voda se pohybuje horninou vzhůru, věří pochopitelně některé z obou zbývajících možností, a dokonce může mít i někdy pravdu. Takže je to velice ošidné.
Pohleděním na místě samém jsem pro sebe sama přesvědčen o zdroji vzlínáním. Vede mě k tomu ten lazebník s břitvou a také to, že na úbočích pod Sviňskými loužemi je několik pramenů, a to dokonce i na jižním, což mě sice poněkud překvapilo, ale nakonec jsem se ukonejšil tím, že je to v lesním porostu.
Abych mohl časem rozhodovat i objektivněji, míním se soustředit na skutečně prokazatelné rozdíly mezi vodou dešťovou a posléze prosáklou, a vodou, která prošla "celým cyklem". Pak bude naprosto jasné, která voda je "shora" a která "zdola". Ale to bude až časem.

Zdravím - poota


Dr.Ont Geront Senilisimus/GeroDront/DeGe
Uživatelský avatar
Slavek Krepelka
Zasloužilý člen
Příspěvky: 6292
Registrován: ned 07 bře 2010 3:35
Bydliště: Ottawa, Canada, dočas. Praha
Dal: 2432 poděkování
Dostal: 3249 poděkování

Re: Ono je to prorostlý

Příspěvek od Slavek Krepelka »

poota píše: A když už jsi nakousnul vodní pyramidu, měl bys k ní také něco bližšího? ......
Nazdar Petře.

Vodní pyramida je ve své nejprimitivnější formě hromádka šutrů na nepropusné podložce, zase třeba jílu. Funguje hlavně tam, kde jsou veliké teplotní rozdíly noc-den, třeba Sahara. Kamení se přes noc ochladí a přes část dne, kdy jím propadá vzduch se na šutrech kondenzuje voda a stéká na podložku, ze které se dá odchytávat, nebo ji mít jako studánku.
poota píše: Takže je to velice ošidné.


Výborně, o to mi jde.

S laskavým pozdravem, Slávek.


Je-li tvá přítomnost ve výhni okolností, vyuč se kovářem své budoucnosti.
Odpovědět

Zpět na „Lidé sobě“