Relax u kávičky II - pokračování

[martin11]

... Pokud mi neunikla žádná informace,
s každým rokem se tedy kalendářně odchylujeme od reality o 0,00696 dne.

Tedy za každých 100 se odchýlíme o skoro 7 dní!
Jak je toto kompenzováno??

Zdravím
Nechcem rýpať, ale je chyba vo výpočte.
Želám príjemný večer

elektro +1 za postřeh
pro adama....7 dní ...ale ne za 100 ale za 1000 let...
ale ani to není podstatné. myslím, že je jedno, jestli je pondělí nebo pátek....důležitý je okamžik Slunovratu...a ten je dán zcela přesně
..a nejdůležitější je měření vlastního času....a to je stejně "jen" jakási dohoda protože jednotku času si nemůžeme z ničeho odvodit....ale jen si dohodnout...." budeme čas měřit takto.." a navíc...ani tato dohoda vždy neplatí / např já mám takovej fofr v práci, pohybuju se tak rychle , že se mě čas zkracuje... /...zdraví a hezké začínající léto přeje martin11

[adam.benda]

Správná odpověď je "Nikdy". Vše jde po spirálách. Pokud bychom si vzali orbit slunce ke středu galaxie a rovině ekliptiky, zeměkoule opisuje kolem Slunce ohnuto-vlnivou spirálu. ...

Slávku, jistě, z tohodle pohledu ano. Ale jestli to teda už takhle táhneme do dokonalosti, nejsou to náhodou spíš šroubovice, než spirály...?

[A(&F)]

.................. a to nemluvíme o rychlosti galaxie atd.atd.

... myslíš třeba "rozpínání vesmíru" apod. ??? ... ...

[adam.benda]

... důležitý je okamžik Slunovratu...a ten je dán zcela přesně ...

Tak Martine... A tím jsi si zcela jistý?

Slunovrat je okamžik, kdy se Země během svého šišatého oběhu kolem Slunce nachází v jedné nebo v druhé úvrati.

Jedna úvrať, kdy je teoreticky Země nejblíž Slunci, se nazývá Perihélium nebo Perihel a je to zimní slunovrat.
Druhá úvrať, kdy je teoreticky Země nejdále od Slunce, se nazývá Afélium nebo Afel a je to letní slunovrat.
...oprava je vysvětlena v dalších příspěvcích

Odchylkou kalendáře se vše posouvá, bohužel i slunovraty.

- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

Tak pánové, asi se vyplatí se pídit až do momentu, kdy se člověk úplně dopídí...
Evidentně nevíme o Gregoriánském kalendáři zdaleka všechno...

Ale encyklopedie to ví a říká, že co se týče přestupného roku, platí ještě jedno pravidlo...:
,,... gregoriánský kalendář upřesnil, že roky dělitelné 100 jsou přestupné jenom tehdy, jsou-li dělitelné 400. ..."
http://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99estupn%C3%BD_rok

A je to. Problém více-méně vyřešen. Podle těchto pravidel se prý odchylka oproti "astronomické realitě" nějak znatelněji načte až po desítkách až stovkách tisíc let.

[poota]

... důležitý je okamžik Slunovratu...a ten je dán zcela přesně ...

Tak Martine... A tím jsi si zcela jistý?
...
Odchylkou kalendáře se vše posouvá, bohužel i slunovraty. ..

Tady bych si dovolil souhlasit spíš s Elfím - okamžik slunovratu je stále přesně, ale odchyluje se, případně, náš kalendář. Když si nějak zašantročíme a nebo přidáme nějaký den v kalendáři, tak se holt potom nemůžeme divit, že nám to připadá, jako kdyby byl slunovrat o den později a nebo dřív.
Je to jenom naše starost, abychom v okamžiku slunovratu měli taky správné datum a čas.

Zdravím - poota

[adam.benda]

Tady bych si dovolil souhlasit spíš s Elfím - okamžik slunovratu je stále přesně, ale odchyluje se, případně, náš kalendář. ...

Pó, ale samozřejmě, tak je to taky celé myšleno.
Všechny slunovraty a rovnodennosti přicházejí naprosto přesně, je to pouze náš problém, se s tím sladit. To přece víme, proto jsem Martinovu poznámku pochopil tak, že slunovrat vždy nastává na stejné datum, což by nebyla pravda.

Pokud jsi to Martine myslel tak, že z hlediska "skutečné astro-situace" nastavá slunovrat vždy ve stejnou chvíli, tak je to samozřejmě pravda.

(No, úplná pravda to stejně není, protože ještě máme precesi zemské osy... )

[huhu]

...

Slunovrat je okamžik, kdy se Země během svého šišatého oběhu kolem Slunce nachází v jedné nebo v druhé úvrati.

Jedna úvrať, kdy je teoreticky Země nejblíž Slunci, se nazývá Perihélium nebo Perihel a je to zimní slunovrat.
Druhá úvrať, kdy je teoreticky Země nejdále od Slunce, se nazývá Afélium nebo Afel a je to letní slunovrat.

ehe , ehm ... že do teho vpadám nejsa astronom ....

doteď jsem si myslel , že slunovrat je chvíle , kdy se zeměkoule přestane kývat na jednu stranu a začne se kývat na druhou ( precesse ) ....
a k tomu ještě patří to , že při jednom slunovratu bývá téměř v apogeu - tedy nejdále od slunce a naopak .

ale perihelium je asi o dva týdny jindy , než slunovrat

??????????????

[martin11]

Tady bych si dovolil souhlasit spíš s Elfím - okamžik slunovratu je stále přesně, ale odchyluje se, případně, náš kalendář. ...

Pó, ale samozřejmě, tak je to taky celé myšleno.
Všechny slunovraty a rovnodennosti přicházejí naprosto přesně, je to pouze náš problém, se s tím sladit. To přece víme, proto jsem Martinovu poznámku pochopil tak, že slunovrat vždy nastává na stejné datum, což by nebyla pravda.

Pokud jsi to Martine myslel tak, že z hlediska "skutečné astro-situace" nastavá slunovrat vždy ve stejnou chvíli, tak je to samozřejmě pravda.

(No, úplná pravda to stejně není, protože ještě máme precesi zemské osy... )

...ano myslel jsem to tak, že jedine slunovrat je přesný časový bod...bez ohledu na to kolikátého je v kalendáři ...
jo a také si ještě přisadím.....my vlastně nevíme, co čas je...a jestli to někdo ví...tak ať to tu řekne....moc rád si to poslechnu.....zdraví martin11
p.s. a zrovna tak je to s určením nějaké časové délky / okamžiku, vteřiny.../ nazvěte si to každý jak chcete....
a když o tom budete, byť jen krátce přemýšlet, tak v tom začnete mít stejný zmatek jako mám já.....

[A(&F)]

doteď jsem si myslel , že slunovrat je chvíle , kdy se zeměkoule přestane kývat na jednu stranu a začne se kývat na druhou ( precesse ) ....

... pokud by odklon zemské osy měl být až tak mocný (aby to vyvolalo změny ročních období), nedalo by se potom orientovat podle hvězd ... ...

[adam.benda]

... ale perihelium je asi o dva týdny jindy , než slunovrat ...

To může být pravda a vzhledem k tomu jsem napsal trochu zavádějící informaci, která platí jen někdy...

Opravuji...
Jedna úvrať, kdy je teoreticky Země nejblíž Slunci, se nazývá Perihélium nebo Perihel a je to zimní slunovrat.
Druhá úvrať, kdy je teoreticky Země nejdále od Slunce, se nazývá Afélium nebo Afel a je to letní slunovrat.

...tohle platí jen v případě, že zemská osa je v momentě perihélia/afélia "nakloněna" přímo ke Slunci nebo "odvrácena" přímo od Slunce.
Je to specifický stav precese zemské osy.

Omlouvám se za tuto nepřesnost, ale jinak to ohledně našeho tématu "slunovraty - kalendář" nic nemění.
Pokud precesi zanedbáme, slunovraty jsou pořád ve stejných časových cyklech. (Z hlediska reálného astronomického běhu.)

doteď jsem si myslel , že slunovrat je chvíle , kdy se zeměkoule přestane kývat na jednu stranu a začne se kývat na druhou ( precesse ) ....
a k tomu ještě patří to , že při jednom slunovratu bývá téměř v apogeu - tedy nejdále od slunce a naopak ...

Nevím, jestli to lze také vnímat jako nějaké "kývání Země", ale precesi bych vysvětlil tak, že náklon zemské osy se postupem času pořád mění. Nemění se ale "v rovině", nýbrž prostorově. Zemská osa precesí opisuje plášť jakéhosi pomyslného kužele. Opsání jednoho kužele trvá několik tisíc let.

Jak Země rotuje kolem Slunce a zemská osa má sklon o nějakém úhlu, jednou se Země dostane do momentu, kdy je severní polokoule co nejvíce natočena ke Slunci, seveřani mají léto a konkrétně letní slunovrat. A naopak, v tuto chvíli je jih maximálně od slunečních paprsků odvrácen. Jižani mají zimu a zimní slunovrat. Pak uplyne zhruba půl roku a je to přesně obráceně.
A jak už mi taky došlo, slunovrat nemusí nutně znamenat perihélium nebo afélium. To je závislé na momentální orientaci zemské osy = na precesi.

Já taky nejsem astronom a tyhle hrátky jsou docela "srandovní". Neuvěřitelně snadno se tam člověk splete.

Jinak jak zmiňuješ apogeum...
Kdybychom chtěli být přesní, tak pokud řešíme heliocentrickou otázku (řešíme oběh Země kolem Slunce), pojem pro nejvzdálenější polohu Země je afélium. Apogeum se používá pro řešení geocentrických problémů, tedy například Měsíc je v apogeu atp.

[adam.benda]

...ano myslel jsem to tak, že jedine slunovrat je přesný časový bod...bez ohledu na to kolikátého je v kalendáři ...
jo a také si ještě přisadím.....my vlastně nevíme, co čas je...a jestli to někdo ví...tak ať to tu řekne....moc rád si to poslechnu.....zdraví martin11
p.s. a zrovna tak je to s určením nějaké časové délky / okamžiku, vteřiny.../ nazvěte si to každý jak chcete....
a když o tom budete, byť jen krátce přemýšlet, tak v tom začnete mít stejný zmatek jako mám já.....

Jo, je to docela sranda, když si řekneme, jak jsme vůbec začali měřit čas.. Jak fungovaly první hodiny? Myslím tím ty mechanické, né sluneční. Měly kyvadlo? Pak by to znamenalo, že jsme začali měřit čas pomocí gravitace.

Já jsem v minulém příspěvku psal ohledně toho slunovratu, že je to pevný časový bod, zanedbáme-li precesi, jenže ona ta precese zase tak zanedbatelná není, řešíme-li třeba horizont několika století. Řeknu to v číslech: Za 12.900 let se Ti náklon zemské osy úplně obrátí na druhou stranu. Zvolil jsem dost líbivý moment, půlku precese, ale hrubým odhadem to znamená, že (jen) během několika století se Ti pohne slunovrat i o několik dní (z astronomicky reálného hlediska, nikoliv kalendářního hlediska! ).

Já myslím, že největší jistota co se týče stále přesných a neměnných časových cyklů je dosažení poloh perihélium / afélium.

Ale jak tyto polohy Země v praxi ... a na Zemi ... zjišťovat?

[Slavek Krepelka]

Správná odpověď je "Nikdy". Vše jde po spirálách. Pokud bychom si vzali orbit slunce ke středu galaxie a rovině ekliptiky, zeměkoule opisuje kolem Slunce ohnuto-vlnivou spirálu. ...

Slávku, jistě, z tohodle pohledu ano. Ale jestli to teda už takhle táhneme do dokonalosti, nejsou to náhodou spíš šroubovice, než spirály...?

Nazdar Adame,

Možná si špatně pamatuju terminologii, ale pokud ne, tak spirála může ýt buďto plochá, nebo šroubovitá. Samozřejmě by pak šlo o řekněme cívky.

myslíš třeba "rozpínání vesmíru" apod. ??? ...

Nazdar Anri,

Na rozpínání vesmíru a la Velký Třesk věřím asi tak stejně jako na absolutní rychlost světla a la Einstein, tedy vůbec, takže to tím rozhodně nemyslím.

S laskavým pozdravem, Slávek.

[Slavek Krepelka]

Jak fungovaly první hodiny? Myslím tím ty mechanické, né sluneční. Měly kyvadlo? Pak by to znamenalo, že jsme začali měřit čas pomocí gravitace.

Nazdar Adame,

První mechanické po konečné destrukci předpotopních technologií by byly asi vodní a přesýpací. Pak přišly kyvadlové a někde kolem Kolumbuse přišel chronometr, tedy hodiny s nepokojem, vynalezené lodním tesařem.

Ahoj, Slávek.

[huhu]

Já jsem v minulém příspěvku psal ohledně toho slunovratu, že je to pevný časový bod, zanedbáme-li precesi, jenže ona ta precese zase tak zanedbatelná není,

No tak to ještě rozvedu .
Slunovrat je ve chvíli , kdy je slunce nad jedním ze dvou obratníků
raka , nebo kozoroha.

Pro Anriho - je to hodně , ale při tech vzdálenostech od země to pozorovateli úhel pozorování až tak moc nemění. Přesto je zimní obloha trochu jiná než letní. V noci hvězdy a ve dne slunko jsou níž nad obzorem.

[martin11]

Správná odpověď je "Nikdy". Vše jde po spirálách. Pokud bychom si vzali orbit slunce ke středu galaxie a rovině ekliptiky, zeměkoule opisuje kolem Slunce ohnuto-vlnivou spirálu. ...

Slávku, jistě, z tohodle pohledu ano. Ale jestli to teda už takhle táhneme do dokonalosti, nejsou to náhodou spíš šroubovice, než spirály...?

Nazdar Adame,

Možná si špatně pamatuju terminologii, ale pokud ne, tak spirála může ýt buďto plochá, nebo šroubovitá. Samozřejmě by pak šlo o řekněme cívky.

myslíš třeba "rozpínání vesmíru" apod. ??? ...

Nazdar Anri,

Na rozpínání vesmíru a la Velký Třesk věřím asi tak stejně jako na absolutní rychlost světla a la Einstein, tedy vůbec, takže to tím rozhodně nemyslím.

S laskavým pozdravem, Slávek.

... nebo spirála může být kombinací obého....tudíž kuželovitá....... ...jako bych tušil, že ta kuželovitá "něco " skrývá......budu zkoumat....tedy ..už zkoumám...martin11