Fórum U Pramene

 Portál: www.upramene.cz   E-mail: rival@upramene.cz

Bleší trh U Pramene
Novinka: MMS2 Maxi  Bleší trh U Pramene
     
 
Právě je čtv 21 čer 2018 20:12

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina [ Letní čas ]




Odeslat nové téma Toto téma je zamknuté. Nemůžete posílat nové příspěvky ani odpovídat na starší.  [ Příspěvků: 5 ] 

Myslíte si že, jsou UFO a USO ze Země a blízkého okolí ?
Anketa končí za pát 14 kvě 2010 19:12
Ano 0%  0%  [ 0 ]
Ne 0%  0%  [ 0 ]
Celkem hlasů : 0
Autor Zpráva
 Předmět příspěvku: Létající, plavající objekty
PříspěvekNapsal: ned 25 říj 2009 13:59 
Offline
Zasloužilý člen
Uživatelský avatar

Registrace: pon 27 bře 2006 17:33
Příspěvky: 1223
Images: 0
Karma:
Bydliště: Prágl
Pohlaví: Muž
Darovaná ocenění: 32
Ziskaná ocenění: 202
Historie a informace o kruhových, doutníkových, trojúhelníkovitých létajících strojích


Nejste registrován nebo přihlášen, takže nemáte oprávnění prohlížet přiložené soubory.

_________________
Vím, že vím vše, aneb meditace o ničem.


Nahoru
 Profil   
 
 Předmět příspěvku: Vimány
PříspěvekNapsal: stř 19 kvě 2010 15:10 
Offline
Zasloužilý člen
Uživatelský avatar

Registrace: pon 27 bře 2006 17:33
Příspěvky: 1223
Images: 0
Karma:
Bydliště: Prágl
Pohlaví: Muž
Darovaná ocenění: 32
Ziskaná ocenění: 202
Bylo staroindické město Mohendžo-daro, jehož stáří se datuje do 2.-3. tisíciletí př. Kristem, vybombardováno nebo bylo epicentrem výbuchu atomové bomby? Byla zde použita ještě jiná neznámá ničivá síla? Vykopávky tohoto města dokazují, že jeho zkáza přišla z nebes. Lidé byli evidentně čímsi náhle zasaženi. Na fotografii je vidět, že se někteří i po smrti stále drží za ruce. V okolí bylo nalezeno velké množství spečené keramiky a dokonce roztavené kamení. Ve staroindických bájích je zmiňováno použití létajících strojů - viman ke svrhávání zbraní hromadného ničení.

STAROINDICKÉ LÉTAJÍCÍ STROJE A JEJICH KONSTRUKCE

Vimanika šastra

Historikové a archeologové vycházejí z představy, že vývoj lidské civilizace postupuje přísně od jednodušších forem ke složitějším. Tato úvaha je však jen teoreticky oprávněná, protože nepočítá s náhlými zvraty a narušením civilizace ať již zásahem člověka samotného (např. invazní vpády "barbarů") nebo přírodními vlivy (zemětřesení, sopečná činnost, srážka Země s jiným tělesem apod.). Zejména po katastrofách velkého rozsahu by společnost nezačala tam, kde byla před tragickou událostí. Nejlépe to vystihl Albert Einstein, když řekl, že pokud dojde k atomové světové válce, následující světová válka již bude vedena pouze kamennými zbraněmi.

Pokud by k podobné tragedii skutečně došlo a někdo ji přežil, můžeme na základě etnografických znalostí a ze starých legend, které dávají tušit, že se tak i stalo, usuzovat na následující vývoj. Společnost by se technologicky vrátila do doby kamenné a mohla by propadnout i kanibalismu. V myslích lidí by se však zachovaly různé vzpomínky na svět před katastrofou. Historické údaje by se staly základem mýtů a technické by se přeměnily na "tajnou vědu". Tajná by byla z toho důvodu, aby se údaje uchovaly pokud možno v nezkreslené podobě. Jak by postupovalo zapomínání významu starých technik, jedinou cestou, jak zachránit dávný odkaz, by bylo prohlásit dávné nauky za svaté a po generace je opakovat slovo od slova, bez toho, že by bylo nutné, aby jim bylo rozuměno. Protože se lépe pamatují básně než-li próza, je vysoce pravděpodobné, že by byly předávány ve formě velkých epických básní. To by pokračovalo až do doby, když by přišel někdo, kdo by jim porozuměl...

Je tento myšlenkový model jen spekulace anebo se něco podobného již na Zemi stalo? Máme stále více důkazů, že k podobným katastrofám, po nichž začínala civilizace znovu, došlo dokonce několikrát.

Zatímco mnohé archeologické nálezy je dosud možno chápat jen jako indicie velkých dávných civilizací, máme k dispozici literární díla, která nepřipouští žádných pochyb. V tomto článku bych rád čtenáře seznámil patrně s nejvýznamnějším z nich, s legendární Vimanikou šastrou.

Tento staroindický spis v sanskrtu byl tvořen 3000 verši a jeho předmětem byla konstrukce letadel a raket. Zatímco s létajícími stroji se setkáváme v pověstech všech národů, zde se jedná o tak detailní technické údaje, že není pochyby, že před sebou máme odkaz prastarých supertechnologií. Popisy jsou tak přesné, že někteří vědci dokonce dokázali jednotlivé létající stroje (vimany) rekonstruovat a to i přes to, že nevíme jak velká část této knihy se dochovala. Kniha, kterou máme nyní k dispozici, je totiž pouhým torzem původní Vimaniky šastry a téměř třiceti dalších spisů, pojednávajících o problematice létajících strojů. Je však značná naděje, že se původní kompletní text Vimaniky šastry podaří nalézt v některé ať již indické nebo tibetské knihovně (mnohé dnes již ztracené texty indické vědy se totiž zachovaly v tibetštině).

I když máme nyní k dispozici "pouhé" torzo, přece pro nás má nedocenitelnou hodnotu. Vedle úžasně přesných vědecko-technických údajů nesmírně vysoké úrovně z knihy plyne, že není jediným, byť geniálním, dílem o letectví, ale že ve staré Indii existovala celá rozsáhlá literatura k dané problematice.

Vzhledem k tomu, že v Indii a ostatních starověkých kulturách byly vědecké informace tajeny a přístup k nim měl jen úzký okruh zasvěcených, byly udržovány pouze ústně. K tomuto účelu byli určeni vybraní jedinci, kteří si pamatovali celé knihy do nejmenšího detailu nazpaměť. Tato tradice existuje dodnes. Mimo to byla skutečná díla uložena v archivech na bezpečných místech, jejichž existence byla vybraným jedincům rovněž známa. A tak se tedy stalo, že text Vimaniky šastry nadiktoval v sanskrtu v letech 1918 až 1923 významný indický učenec Subbaraja Sasta panu Sarmovi, který jím zaplnil 23 sešitů. To by plně odpovídalo indickým tradicím. Tyto sešity po více než 20 let opatrovala dcera pana Sarmy. V roce 1973 byl rukopis přeložen do angličtiny špičkovým expertem na sanskrt, ředitelem a zakladatelem International Academy of Sanskrit Research (Mezinárodní akademie pro výzkum sanskrtu) G. R. Josyerem. Překlad byl výhradně určen elitě, což potvrzuje okolnost, že v roce 1980 byl tento překlad objeven v Indii v Královské knihovně Baroda.

Zatímco indický vydavatel určil vydání pro "elitu", americké vydání z roku 1991 bylo určeno pro nejširší veřejnost. Díky velkorysosti nakladatelství Adventures Unlimited Press a Davida Hatchera Childra je možné, aby se český čtenář mohl seznámit s tímto dílem bez složitých jednání s vydavatelem.

Již v roce 1923 byly pořízeny prvé rekonstrukce viman podle pokynů učeného Subbaraja Sasty.

Vimanika šastra je 40. svazkem dnes ztraceného encyklopedického díla Maharišiho Bharadvádže "Vše o strojích". Ten dílo rozdělil na 8 kapitol, které za zabývaly 100 otázkami. Při sepisování díla vycházel z ještě starších pramenů, které podle jeho slov tvoří základ pozůstatků staroindické vědy.

Vimanika není zdaleka jediným zachovaným dílem o starověkých technologiích. Dochovala se např. pojednání, jak přeměnit trávu anebo různý biologický odpad na hodnotnou potravu. Ve starověku se této technologie využívalo při neúrodě, aby se zabránilo hladomorům, a i dnes by tyto znalosti mohly vyřešit stejný problém v Africe a mnoha rozvojových zemích. I když se děl tohoto druhu zachovala řada, zdá se, že právě Vimanika je tím nejdůležitějším z nich, protože jí dokážeme nejlépe porozumět. Existence těchto knih a nepochybně mnoho hmotných nálezů, které nebyly správně zhodnoceny, opravňuje k domněnce, že historický výzkum zaměřený tímto směrem by se mohl stát klíčovým pro náš současný rozvoj.

Pokud jde o význam samotné Vimaniky, její překladatel ze sanskrtu ji hodnotí následujícími slovy: "Můžeme říci, že ve 20. století bylo dosaženo dvou významných výsledků: byl přinesen měsíční kámen z vesmíru a byla vydána Vimanika šastra, pocházející z neznámé minulosti. Měsíční kámen je pouhým kamenem a nikoli shluk lesklých oblázků z Kimberley v Jižní Africe. Vimanika šastra je však klíčovým kamenem vzácných předpisů, jak stavět létající stroje, které by uvedly v úžas i Lindbergha, Rollse, Zeppelina, De Havillanda, Tupoleva i Harolda Greye z Pan American. Bude-li správně pochopena, může se stát základem vývoje nových technologií a tedy nové éry lidstva."

Při překladu díla narazil G. R. Josyer na nepřekonatelný problém. Vimanika je vysloveně technickou příručkou a je zde do detailu popsána řada technologických postupů. Je zde uvedeno mnoho látek a postupů, které prostě nedokážeme přeložit. Ve výkladu celého díla nám mohou pomoci jen pokusy prováděné podle zde uvedených postupů, abychom zjistili, o jaké látky se jedná.

Aby si čtenář mohl učinit sám alespoň hrubou představu o tomto mimořádně důležitém díle, předkládám dále popis celého díla, založený na uvedeném americkém vydání. V tomto obsahu jsem se ne všude držel rozčlenění knižního vydání, protože jsem se snažil co nejvíce se přiblížit k původní podobě díla.

Protože předmětem tohoto článku je skutečně jen seznámení s tímto významným textem, vypustil jsem všechny technické údaje, které by čtenáře jen vyčerpávaly a nebyly by skutečným přínosem. Jen pro srovnání, knižní vydání má 124 stran. K technickým detailům jednotlivých součástí viman i k nim samotným se vrátím v samostatných článcích. Do článku jsem zahrnul jen všeobecné charakteristiky v knize popisovaných viman, protože skutečný obrázek o těchto výsledcích indické supertechnologie dávných dob si lze učinit jen na rekonstrukcích.

_________________
Vím, že vím vše, aneb meditace o ničem.


Nahoru
 Profil   
 
 Předmět příspěvku: Vimány II.
PříspěvekNapsal: stř 19 kvě 2010 15:19 
Offline
Zasloužilý člen
Uživatelský avatar

Registrace: pon 27 bře 2006 17:33
Příspěvky: 1223
Images: 0
Karma:
Bydliště: Prágl
Pohlaví: Muž
Darovaná ocenění: 32
Ziskaná ocenění: 202
Vimanika šastra

stručný komentovaný obsah díla První kapitola

Úvod

Autor vzdává úctu Božské bytosti, která je popisována v indických Védách (soubor nejstarších indických literárních památek náboženského a filosofického obsahu) a jejíž příbytek je dosažitelný jedině za použití létajících strojů (Viman). Dále uvádí stručný rozvrh celého díla. Je jasné, že Božská bytost není nadpřirozený duch, ale tvor z jiné planety, který učil lidstvo. Vimany totiž nejsou nějaké nadpřirozené útvary, ale hmotné stroje (viz následující definice).

1. Verš - definice
Popisované stroje jsou nazývány vimany, protože létají tak rychle jako ptáci.
1. Vimana je přístroj, který létá na obloze rychlostí srovnatelnou s ptáky.
2. Co se rychle pohybuje na zemi, ve vodě a vzduchem svou vlastní silou jako pták se nazývá vimana. (Vimany byly tedy univerzální dopravní prostředky.)
3. Co létá vzduchem z jednoho místa na druhé je vimana.
4. Co létá vzduchem z jedné země do druhé, z jednoho ostrova na druhý a z jednoho světa na druhý je vimana. (Přístroje sloužily tudíž i jako kosmické lodi.)
2. Verš - Pilotem je ten kdo zná tajemství
Při troše fantazie možno říci, že to platí i o dnešních pilotech. Jistě si nikdo z nás nesedne do letadla, které byl měl řídit někdo zcela bez výcviku. Autor vypočítává následujících 32 tajemství, které musí pilot znát. Všechny se týkají vojenského využití viman a vzdušné bitvy musely být proto velmi četné.
1. Jak stavět nezničitelné létající stroje.
2. Znalost pohonných sil.
3. Znalost stavby různých létajících strojů.
4. Jak poznat a jak se vyhnout nebezpečným vzdušným vírům, které mohou letadlo ohrozit.
5. Jak učinit letadlo neviditelné v "temné složce" slunečních paprsků. Užívalo se v leteckých soubojích.
6. Jak vytvářet maskování letadla za použití elektřiny a síly větru.
7. Jak učinit letadlo neviditelným zahalením do oblaku.
8. Jak ochromit nepřátelské letadlo silou čerpanou z ovzduší.
9. Zviditelnění všeho před letadlem použitím zvláštního světelného paprsku (laser?).
10. Jak stáhnout části letadla, letícího plnou rychlostí s roztaženými křídly pomocí 7. vypínače v letadle.
11. Jak vhodně roztáhnout letové plochy pomocí vypínače v 11 . oddíle letadla, dostane-li se do víru v první a třetí rovině.
12. Jak opticky, za použití zvláštního kouře z oleje změnit tvar letadla, aby nahánělo hrůzu.
13. Jak děsit přihlížející použitím zvláštního oleje z nejrůznějších látek a zkreslujících zrcadel, aby letadlo nabylo tvaru nejroztodivnějších hrozných zvířat. (Nelze řadu podivných vidění zvířat a dalších útvarů na obloze popisovaných v kronikách všech dob připsat takovému maskování létajících strojů?)
14. Jak učinit, aby se vimana zdála pokrytá květinami a šperky.
15. Jak vytvářet záři jako slunce. 16. Jak způsobit v poledne nejhlubší noc.
16. Jak vše zničit.
17. Jak navodit celkovou necitlivost a bezvědomí.
18. Jak promítat hvězdnou oblohu.
19. Jak vytvářet ohlušující hromy.
20. Jak chránit vimanu, aby se ne vzňala při průchodu jednotlivými vrstvami atmosféry (analogie tepelného štítu raket, když vstupují do atmosféry?).
21. Jak způsobit, aby se vimana pohybovala vlnivě jako had (často pozorováno u UFO).
22. Jak vytvořit vlnění o frekvenci 4087 cyklů za hodinu, aby byla otřesena nepřátelská vimana.
23. Jak provádět rychlé akrobatické manévry, je-li vimana napadena celou letkou.
24. Jak odposlouchávat rozhovory v cizích vimanách. Popsáno v monografii o elektronice.
25. Jak získat obraz vnitřku cizí vimany.
26. Jak sledovat pomocí přístroje (jednalo se o monitor?) vše, co se děje na Zemi.
27. Jak zjistit směr, z něhož se blíží nepřátelská vimana (měli už radar?).
28. Jak učinit, aby vimana splývala s okolím.
29. Další způsob, aby vimana vypadala jako oblak.
30. Jak přivodit lidem v ostatních vimanách bezvědomí.
31. Jak zapálit cizí vimanu.
3. Verš - letové koridory a pět oblastí
V pěti vrstvách atmosféry je 519 800 letových koridorů, spojujících sedm světů (kontinentů). Dnes jich existuje jen pět. Legendy však hovoří o dvou potopených kontinentech: Atlantis v Atlantském oceánu a Mu v Tichém oceánu. Lemůrie byla pouze rozsáhlý ostrov poblíž Indie. Jednotlivé vrstvy atmosféry jsou vhodné pro různé typy viman. Různí autoři udávají různý počet letových tras (koridorů), které se vztahují k jednotlivým kontinentům. Údaje o místních letových trasách se týkají jen pěti kontinentů, a proto pocházejí nejspíše z doby, kdy již Atlantis a Mu neexistovaly. Mimořádně vysoká čísla odrážejí velmi čilý letecký provoz a z toho důvodu tyto koridory vůbec i vznikly.
4. Verš - Vzdušné víry
Je popsáno pět typů vzdušných vírů a jak se jim vyhnout. Pro vimanu představují nebezpečí.
5. Verš - Třicet jedna částí vimany Zde je uvedeno 31 součástí, které má většina viman.
6. Verš - Oblečení
Přesně je popsáno oblečení pro různá roční období a materiály, z nichž je vyrobeno.
7. Verš - Potrava
Potrava je přesně dána ročním obdobím. Není užíváno maso, protože všichni piloti jsou výlučně ze tří kast bráhmínů (nejvyšší indická kasta).
8. Verš - Různé vlivy působící v různých obdobích
Jsou popsány prospěšné i ničivé síly a jak se s nimi musí pilot vypořádat.
9. Verš - Kdy jíst
Je přesně popsáno, kdy má pilot jíst.
10. Verš - Stravování v létajícím stroji
Užívá se výživných extraktů podávaných v tabletách.
11. Verš - Jak vyrábět výživné tablety
Výroba výživných extraktů s vysokou vitamínovou hodnotou. Užívá se 16 druhů zelenin a 32 druhů ovoce a řada látek bohatá na stopové prvky a enzymy.
12. Verš - O trávě, bylinách
Postup, jak z biologických látek pro člověka těžko stravitelných vyrobit výživné extrakty.
13. Verš - Kovy na výrobu vimany
Ze tří základních kovů lze vyrobit 16 slitin pohlcujících teplo. Na výrobu vimany jsou vhodné kovy, nevodící teplo. Dále je popsán výskyt, těžba a využití jednotlivých kovů. Jsou zmíněny i druhy sil, působící v nitru Země.
14. Verš - Čištění kovů
Popsány postupy, jak čistit kovy za použití zvláštních olejů, kyselin a přetavování.



Druhá kapitola

1. Verš - Výroba teplovzdorného kovu
Popis výroby teplovzdorného kovu pro plášť vimany. Nazýval se Óšmapá.
2. Verš - O mísení
Jak vyrábět speciální slitiny
3. Verš - Kompozitní materiál
Existovalo 407 kompozitních materiálů, které se dělily do 12 skupin. Jedná se o slitiny různých hmot. Do směsí různých poměrů kovů byly přidávány i soli, organické látky a další přísady, z nichž mnohé jsou dosud neznámé. Vznikaly tak látky velmi lehké a současně mimořádně odolné. Kompozitní materiály jsou v rámci našeho poznání nejžhavější novinkou a víme toho o nich neskonale méně nežli staří Indové. Je citováno dílo, zabývající se pouze výrobou kompozitních materiálů.
4. Verš - Tavicí pec
Podle starých mistrů existovalo 532 druhů tavicích pecí. Všechny byly uspořádány do systému rozčleněného do sedmi tříd, z nichž každá měla 76 typů. Kovy pro využití ve vimanách je nejlépe tavit v peci tvaru želvy číslo 9 ze sedmé třídy. Na každé straně byl prostor pro dřevěné uhlí a mechanismus pro přijímání roztaveného kovu. Je citováno dílo, zabývající se jen pecemi.
5. Verš - Měchy
I měchů existovalo 532 druhů a byly rozčleněny do 8 tříd. Pro použití s výše uvedenou pecí se hodí měch číslo 16 z 8. třídy. Je popsána výroba měchů a citováno dílo věnované výlučně výrobě měchů.



Třetí kapitola

1. Verš - O zrcadlech
Jsou zde popsány zrcadla a čočky, které se užívají ve vimanách, stejně tak jako jejich výroba. Mnohé z těchto zrcadel byly z kompozitních materiálů. Některé sloužily k ochraně vimany před okolními vlivy (např. pohlcovaly tepelnou energii), k pozorování okolí a k ničení nepřátelských viman. Používaly se čočky do laserů? Doslovný překlad sánskrtského textu, který toto zařízení popisuje, zní: Míšením rudrií (druh energie nebo záření?) a slunečních paprsků vzniká ničivá síla nazývaná Máriká, která usměrněná sluneční elektřinou ničí nepřátelské vimany.



Čtvrtá kapitola

1.
2.
3. Verš - sedm druhů energie
Vimany užívaly sedm druhů energie, které byly generovány v sedmi druzích generátorů. Charakteristiky těchto energií lze shrnout do následující tabulky. Díky těmto silám měly vimany manévrovací schopnosti zcela totožné s manévrovacími schopnostmi UFO (pohyb vymykající se zákonům zemské přitažlivosti).
zdroj charakt. zvuk činnost
oheň udgamas ma stoupání
země padžará la klesání
vzduch Pohlcovač slunečního tepla ja
slunce Pohlcovač cizí síly sa
měsíc Generátor? Sluneční elektřiny ra
voda kuntiní va
nebe prasíla na

Pozn.: Ostatní druhy činnosti se dosud nepodařilo ze sanskrtu přeložit - proto prázdná místa v tabulce.
4. Verš - Dále o tomtéž
Sedm sil, které vimana užívá (někteří autoři uvádějí až 12), jí umožňuje provádět ve vzduchu 32 různých pohybů.



Pátá kapitola

1.
2. Verš - Mechanická zařízení.
Zde je vyjmenováno 32 hlavních mechanismů viman. Kompilátor textu, který máme zatím k dispozici, uvádí, některé technické popisy ve verši, který následuje. Některým, zde uvedeným návodům, bude věnován zvláštní článek, neboť by příliš zatěžovaly tento obecný popis technickými detaily, které jsou vskutku neuvěřitelné.



Šestá kapitola

1. Verš - Jsou tři základní typy viman
Mimo typů viman jsou zde také zmíněny čtyři minulé epochy života na Zemi. Všechny byly ukončeny katastrofami velikého rozsahu, které zasáhly celou planetu. Shrnout je můžeme do následující tabulky.
Sanskrtský název Doba trvání v letech
1. Krita 1 728 000
2. Thethá 1 296 000
3. Dvápara 864 000
4. Kali 432 000

Vimany byly užívány teprve od druhého věku. Tento oddíl knihy velmi dobře vystihuje prolínání duchovních a čistě technických znalostí minulosti. Je tudíž jasné, že ti, kdož budou starověké texty studovat, musí být na vysoké úrovni po technické i duchovní stránce. Musí se orientovat v exaktních vědách a technických oborech stejně jako v parapsychologii a náboženstvích celého světa. Jakýkoli jednostranný pohled může vést jedině ke zkreslení těchto nesmírně cenných spisů.
2. Verš - V třídě ..mántrika" bylo 25 typů viman
V různých spisech se udává různý počet viman. Konkrétně 25 v Šunaka verš a 32 v Mánibhadrakáriká. Tyto rozdíly lze nepochybně přičíst tomu, že jednotlivé spisy vznikaly v různých dobách, jak byly jednotlivé vimany vynalézány. Všechny texty existovaly paralelně vedle sebe, neboť byly "zakonzervovány" jako posvátné, aby se na maximální míru snížila možnost ztráty těchto vysokých technických znalostí minulosti.
3. Verš - V třídě ..tántrika" bylo 56 typů viman
Zde jsou uvedeny sanskrtské názvy všech 56 viman bez jakéhokoli bližšího určení.
4. Verš - V třídě ..šakuna" bylo 25 typů viman
Zde jsou uvedeny sanskrtské názvy všech 25 druhů viman bez bližšího určení jednotlivých typů. Všechny měly stejný stav i stejné manévrovací schopnosti a lišily se jen konkrétním užíváním.
5. Verš - Vimany, které mají být postaveny z královského kovu"
25 viman z předchozího verše bylo vyrobeno výlučně z královského kovu. Jednalo se o slitinu zcela odolnou vůči vysoké teplotě. Následuje popis výroby královského kovu. Byla to slitina tří kovů v poměru 3:8:2, k níž se přidal borax, a vše se tavilo při teplotě 272 stupňů. Patrně existovaly i další poměry, případně se přidávaly další příměsi, protože královský kov existoval v 16 druzích.



Sedmá kapitola

1. Verš - vimana šakůna
Šakůna vimana sestávala z 28 částí. Všechny jsou zde vyjmenovány. Následuje popis konstrukce. Jednalo se o mohutný stroj o třech palubách, který dokázal létat i pohybovat se po zemi na kolech vysokých 4,65 m. Křídla byla dlouhá 20 metrů a bylo možné je skládat k trupu.
Jako zajímavost uveďme, že tato vimana se pozoruhodně přibližuje popisu stroje, který Jules Verne popsal ve svém románu "Pán světa".
2. Verš - vimana sundara
Vimana sestává z 8 hlavních součástí. Byla poháněna spalovacím motorem a elektřinou. Následují podrobné popisy jednotlivých klíčových částí, včetně generátoru elektřiny. Tato vimana dokázala létat rychlostí 5760 km/hod.
3. Verš - vimana rukma
Vimana byla zlaté barvy a nejprve je udán popis, jak docílit, aby se královský kov takto zbarvil. Základní paluba byla více než 300 metrů dlouhá. Její hnací silou byla elektřina a létala rychlostí 1000 km/hod.
4. Verš - vimana tripura
Tento více než 30 metrů dlouhý stroj měl tři relativně samostatné části a byl poháněn slunečními paprsky. Vimana byla svou univerzální konstrukcí technicky tak dokonalá, že se dokázala pohybovat po zemi, ve vodě, pod vodou i ve vzduchu. Následuje podrobný popis tří hlavních částí, následovaný popisem podvozku, elektrického generátoru a elektrického motoru. Jednotlivé hlavní součásti jsou také detailně popsány v jiných verších Vimaniky.



Závěrečná poznámka

Tento komentovaný obsah Vimaniky šastry vychází přímo z výše uvedeného vydání. Její překlad ze sanskrtu, ostatně jako každý překlad, je interpretací textu. Ta je přímo závislá na dobovém poznání. Není proto překvapivé, že se překladatel domníval, že vimany byly poháněny parními či spalovacími motory. Dnešní poznání, zejména na základě objevů Nikoly Tesly, Johna Searla a dalších vynálezců na poli elektromagnetismu naznačuje, že vimany byly ve skutečnosti poháněny touto silou, která je činila ekologicky zcela neškodnými, tiše se pohybujícími a majícími manévrovací schopnosti srovnatelné s dnes pozorovanými UFO.

Domnívám se, že výzkumem problematiky viman by se neměli zabývat pouze historici, ale měla by to být i vysoce aktuální záležitost pro dnešní svět.

Jan Sutner ml.


Nejste registrován nebo přihlášen, takže nemáte oprávnění prohlížet přiložené soubory.

_________________
Vím, že vím vše, aneb meditace o ničem.


Nahoru
 Profil   
 
 Předmět příspěvku: Cikády a UFO
PříspěvekNapsal: pon 24 kvě 2010 20:05 
Offline
Zasloužilý člen
Uživatelský avatar

Registrace: pon 27 bře 2006 17:33
Příspěvky: 1223
Images: 0
Karma:
Bydliště: Prágl
Pohlaví: Muž
Darovaná ocenění: 32
Ziskaná ocenění: 202



Tři různí fotografové dodali fotky TheWeatherSpace.com, na kterých je letící světelný objekt, který vypadá jako ze sci-fi filmu. Neumíme vysvětlit, oč jde, píší autoři komentáře na stránkách TheWeatherSpace.com. Norskou spirálu údajně způsobila raketa vypuštěná z ruského území. Ale oč jde tady? Jediné známé oblasti na západním pobřeží, kde by mohlo něco podobného odstartovat, jsou Vandenberg Air Force Base (Wikipedia: Vandenberg Air Force Base je kosmodrom a vojenská letecká základna USA v Kalifornii. Umístění kosmodromu Vandenberg v severní části Tichého oceánu umožňuje snadnější dopravu družic na polární oběžnou dráhu.) a aljašské oblasti. Kosmodrom Vandenberg tvrdí, že nic nevypustil a Kodiak Island nepřipadá v úvahu kvůli směru letu (ze západu). Fotografie zachycují podobný tvar a záhadný objekt mimo pobřeží Kanady. Nejedná se o raketu. Video zaslané TheWeatherSpace.com ukazuje celou sekvenci tohoto objektu.
„Mám čtyři kamery, kterými filmuji metory a UFO zachytila kamera č.3,“ řekl autor videa Steven Murray. "Viděl jsem to z mé kanceláře, během práce. Objekt byl na monitoru. Během doby, kdy jsem uháněl ven, objekt uletěl, potom bylo slyšet zdálky hromovou ránu."
http://www.theweatherspace.com/news/05- ... n-the-sk...

Kritici upozorňují, že webovka TheWeatherSpace.com už dříve rozšiřovala podvrhy.
Zde: http://www.godlikeproductions.com/forum ... 075002/pg1

_________________
Vím, že vím vše, aneb meditace o ničem.


Nahoru
 Profil   
 
 Předmět příspěvku: Cestovatel v čase: Dostal jsem se do roku 2137
PříspěvekNapsal: pon 21 črc 2014 14:19 
Offline
Zasloužilý člen
Uživatelský avatar

Registrace: pon 27 bře 2006 17:33
Příspěvky: 1223
Images: 0
Karma:
Bydliště: Prágl
Pohlaví: Muž
Darovaná ocenění: 32
Ziskaná ocenění: 202
Al Bielek se v létě roku 1943 účastnil Filadelfského experimentu, jehož podstatou mělo být zneviditelnění torpédoborce USS Eldridge. Plavidlo údajně skutečně zmizelo a cestovalo několik sekund v čase.

Bielek později vypověděl, že se během této doby ocitl v roce 2137. Ležel v nemocnici, kde strávil nejméně šest týdnů. Lékaři používali vibrační a světelné nástroje. Dále uvedl, že z mapy zmizela Florida a Atlanta ve státě Georgia ležela na pobřeží oceánu. Velká jezera se spojila v jedno velké jezero. To vše se dozvěděl z televize, která na jeho pokoji vysílala nepřetržitě zprávy.

Zmínil také, že na Zemi žilo pouhých 300 miliónů lidí, z toho 50 miliónů na území USA. Nešlo ale o Američany v dnešním slova smyslu, z mapy světa zmizeli i Kanaďané.

Tajný vojenský projekt amerického námořnictva - Filadelfský experiment

Na podzim 1943 se při opakování téhož experimentu dostal údajně až do roku 2749 a prožil v něm dva roky. Zde viděl města plovoucí po oceánech. Společnost už neřídila žádná vláda, ale jakási umělá inteligence schopná telepatické komunikace, uvedl server Procproto.
Rozhovor s Al Bielekem z roku 1991

Al Bielek, uznávaný přednášející o slavném "Filadelfském experimentu", o pokusech s cestováním časem a kontrolou mysli v rámci "Projektu Montauk", nedávno hovořil se skupinou The Scribe v Yelmu.

„Budu hovořit o posledním stadiu projektu Phoenix III. a některých aspektech s ním souvisejících. K projektu jsem se připojil v roce 1953 jako Al Bielek. Pracoval jsem na využívání rozhraní mezi počítačem a lidským vědomím, které řídilo poslední fázi operace vytváření časového tunelu, jak o tom hovoří kniha Montauk Project. Bylo zde mnoho problémů, protože práce byly velmi obtížné a přístroje nepracovaly správně. Angažoval jsem se zde jako Al Bielek. Preston Nichols se angažoval jako Preston Nichols a Duncan Cameron (můj bratr) se angažoval v jiném těle, do kterého bylo vloženo vědomí Duncana Camerona, aniž si pamatoval cokoli o své předcházející činnosti ve Philadelphia Experimentu.

Technologie pro časové tunely byla poskytnuta mimozemskými skupinami z oblasti Orionu, v první řadě skupinou Leveronů (hybridní rasa negativních reptiloidů). Technická skupina, která nás zaškolovala a poskytovala většinu technické pomoci, byla skupina ze Siria A. Byly to vysoce vědecky vzdělané, ale materialisticky orientované bytosti, kterým chyběly pozitivní emoce. Možná neměly špatné srdce, ale postupovaly špatným směrem, protože měly dlouhodobé smlouvy na spolupráci s Orion Empire, které je zavazovaly poskytovat jim technické poznatky a potřebnou pomoc. Právě tato skupina tajně vyvinula pro naši vládu (USA) vysoce automatizovanou technologii a techniku pro Mind Control (kontrola mysli), která měla změnit západní společnost v snadno ovladatelnou, technicky vyspělou a materialisticky orientovanou společnost.

Kolem projektu se pohybovalo mnoho malých šedivých mimozemšťanů (Greys; Šedí), ale na projektu se podílela i další skupina Antaresanů, která zde působila v roli pozorovatelů. Antaresané byli velmi lidští, velmi šťastní a veselí lidé. Nemohu říci, že by měli lidského ducha. Ve skutečnosti nemyslím, že by mohli být s námi anatomicky shodní. Proč tam byli, nevím. Nic nedělali. Byli to pouze přísedící (pozorovatelé).

Mimozemšťané poskytli odborné znalosti a hardware, který přenesli z jejich počítačů do amerického počítače IBM 360. Ten byl v té době teprve ve zkušebním provozu a prováděly se na něm některé změny. Já (Al Bielek) jsem byl intenzivně zapojen do systémové činnosti související s vytvářením časového tunelu. To byla technologie mimozemšťanů, protože my jsme dosud nezvládali nutnou teorii. To, co jsme mohli my nabídnout, byla technická způsobilost a technologická odborná znalost konstruování hardware.

Realizátorem byla americká společnost ITT (dceřinná společnost Kruppa). Všechno se odehrávalo pod prověřením na úrovni "Black Card", což je asi nejvyšší možná úroveň prověření (utajení), o jejíž existenci většina lidí dokonce ani neví. Znamená to, že tento projekt je takovou hlubokou černou dírou, ve které všechno zmizí, nikdo k záznamům nemá přístup. Zahrnuje to i záznamy nákupního oddělení a vyúčtování nákupů strojů a přístrojů pro tyto projekty, takže nikdo zvenčí nikdy nemůže provést kontrolu výdajů a spočítat skutečné náklady, které musí být nutně obrovské. Je to důvod, proč se hovoří o "černém projektu", který není ojedinělý.

Časové tunely se dostaly do plného provozu v roce 1977, protože bylo nezbytné provádět mnoho změn a úprav hardware. Do roku 1979 byly získány veškeré požadované výsledky, ale v noci 12. srpna 1983 byl projekt záměrně zničen sabotáží zevnitř. Ale to, co bylo dosaženo, je neuvěřitelné.

Jedním ze záměrů projektu Phoenix v rámci využití časových tunelů bylo poskytování podpory marťanské kolonii, která byla na Marsu od počátku roku 1970.

Byly tam nalezeny ruiny několika podzemních měst a v nich mnoho artefaktů a také byla potvrzena existence skalního monumentu, známého jako "tvář", a ruiny zařízení neznámého určení poněkud připomínající odbavovací část letiště (viz obrázek). První expedice na Mars se odehrála již 22. května 1962, ale Němci zde měli svoji základnu již od roku 1947. To, co bylo nalezeno na povrchu, indikovalo, že je mnohem více ještě pohřbeno. Neměli jsme ale ve vybavení těžké zemní stroje, nezbytné pro odkryvové práce.

Obrázek


Odeslali jsme kódovanou zprávu o nálezech ruin zpět na Zem:

"Jsou zde podzemní instalace, viděli jsme otevřené vchody i zapečetěné vchody. Řekněte nám, co dělat"? Zpráva došla do vedení Montauk projektu, kde si vyžádali souřadnice těchto lokalit a časoprostorovým tunelem tam poslali (do minulého časového období Marsu) nejprve plně automatizovaného robota, který zjistil, že časoprostorový tunel vyústil do rozsáhlé jeskyně. Tam pak z Montauku poslali první průzkumníky, což byli Duncan s Bielekem. Tato první posádka Montauku tedy prozkoumávala podzemí Marsu. A byli tam pravděpodobně později i jiní. Duncan s Bielekem se průzkumu účastnili několikrát. Bielek říká, že našli všechny druhy artefaktů, také dosud funkční podzemní osvětlovací systém a výkonový systém. Podařilo se nám tyto systémy znovu uvést do provozu. Bylo nalezeno mnoho artefaktů, záznamových souborů, všechny uložené v obrovské jeskyni, která vypadala jako by byla obrovským skladištěm. Grafické záznamy byly v neznámém jazyce, který jsme nebyli schopni přečíst. Po návratu na Zem jsme všichni prošli takzvanou „poletovou rozpravou“, během níž nám byly z mysli odebrány elektronickou cestou všechny vzpomínky související s projektem. Vedení projektu Montauk doufalo, že vymazání paměti bude trvalé, což se nepotvrdilo a vzpomínky se časem zase plně obnovily, díky odlišné struktuře lidského mozku a sídle lidského vědomí ve vyšší dimenzi. Při výzkumných cestách do podzemí Marsu jsme tam našli zbytky staré civilizace, která předcházela naši a to byla velmi nezvyklá. Viděli jsme, že zanechané artefakty patřily jedné z největších civilizací a uvědomili jsme si, že oni doslova zemřeli tam, kde stáli a pracovali, aniž přerušili svoji práci. Přežívali zřejmě v podzemí, vědomě, protože jejich kruhová města byla dávno zničená.

Z toho, co vím, část Marťanů přežila jakýsi útok, při němž bylo zničeno vše, co se nacházelo na povrchu. Poté část z nich odešla na Zem a zbytek se rozhodl zůstat na Marsu ve svých podzemních městech. Když jejich potomci posléze vymřeli, vymřela s nimi celá rasa na Marsu. Je to dost divný pocit, který si uvědomujete při setkání se zbytky zanechané vymřelou rasou v podzemní této planety. Jakoby jen na krátko odešli a veškerý svůj hardware zde zanechali“.

(TS: The scribe, AB: Al Bielek)

TS: Z Vaší zkušenosti na Marsu vyplývá, že jste prošel časovým tunelem – jeden krok a byl jste na Marsu. Co jste tam viděl?

AB: Vlastně jsem na povrchu Marsu nikdy nebyl. Byli jsme jen pod zemí. Na začátek příběhu se musíme vrátit ke knize Alternativa 3. Britská televizní produkce nastínila možnost, že máme základny na Marsu, jednu nebo možná více, spolupracující?? s vládou Spojených států. Nevím, jestli v tom jsou i Rusové nebo mimozemšťané. Mají základny na povrchu. Je to skutečná světová vládní operace, není to jen o vládě Spojených států.

Kolem roku 1969 pobývali na povrchu Marsu a našli tam zapečetěné vchody do podzemí. Věděli, že tam dole něco je. Říkalo se, že tam jsou artefakty starodávné civilizace pohřbené pod zemí, protože stopy civilizace bylo možné najít i na povrchu - rozbořená města, podle odhadů NASA 250- až 300 000 let stará. Všechny vchody ale byly zablokované, odříznuté od podzemí. Takže na konci 70. let se NASA obrátila na projekt Montauk a Phoenix: „Můžete pro nás něco udělat? Nemůžeme se dostat do podzemí na Marsu. A odpověď: „ Ano, myslím, že můžeme. Dejte nám nějaké souřadnice na povrchu planety. My začneme na astronomických výpočtech.“ Což udělali a údaje zadali do počítače. Potřebovali dva lidi a stalo se, že jsem to byl já a Duncan.

TS: Proč dva?

AB: Aby vzájemně potvrdili, co ten druhý uvidí a také pro případ, že by byly v podzemí nějaké problémy. Ve skutečnosti netušili, co tam dole je.Takže poslali nás dva a my jsme vystoupili v podzemí (s použitím časoprostorového tunelu z Montauku, který byl vynalezen v rámci projektu Filadelfia). Potřebovali jsme nějaké světlo. Měli jsme si tehdy vzít nějaké s sebou. Později, pokud si vzpomínám, se nám podařilo najít nějaké tamní zdroje světla a nahodili jsme je. V závěru jsme zjistili, že poslední z Marťanů, pokud je tak chcete nazývat, zemřeli odhadem tak před 10- až 20 000 lety pod zemí a vše, co zůstalo po jejich civilizaci, tam zanechali. Našli jsme velké množství sochařského umění, které poukazovalo na to, že byli v jakémsi směru nábožensky zaměření.

TS: Jak ty sochy vypadaly? Jak byly vysoké?

AB: Běžně 180, 210, 240 cm vysoké, kamenné a vykládané drahokamy či jiným zdobením.

SS: Podobaly se lidem?

AB: Ano. Byly velmi dobře zachovalé. Dále jsme našli archivy a mnoho vědeckotechnického zařízení. Objevili jsme i elektronické vybavení, tuny a tuny materiálu. A poté se zrodila další historka….. Nevzpomněl jsem si na to, dokud mi to asi před týdnem Duncan nepřipomněl. Řekl mi: Nezapomeň na těch 17 000 tun metrického zlata Marťanů, které odtamtud odnesli. Podle jeho vzpomínek to bylo velmi zvláštní zlato. Bylo asi pětkrát hustší než naše a mělo nevyčíslitelnou hodnotu. Kam se podělo, to jsme neměli ponětí, ale bylo dopraveno do Montauku a odtamtud kamsi zmizelo. Uskutečnilo se několik úředně potvrzených exkurzí. A já s Duncanem jsme dostali nápad - jelikož bylo všechno řízeno počítačem, pojďme udělat jeden nebo dva výlety na vlastní pěst a provést vlastní průzkum. A tak jsme to udělali. Po naší druhé cestě na to přišli a byli jsme zastaveni. To bylo právě poté, co se Duncan dostal do archivů a našel ohromné množství záznamů civilizace pohřbené pod zemí.

SS: Co jste zjistili?

AB: On byl jediný, který to četl, já to neuměl.

SS: On vám o tom nic neřekl?

AB: Ne. No něco tenkrát zmínil, ale teď už si na nic nevzpomenu. Je to velmi zvláštní vzpomínka. Chvíli je jasná, chvíli zase ne a ta její část, kdy něco našel, není nikdy zcela čistá. Hned poté jsme byli odvoláni. Ale pamatuji se na něco z jejich aparatury, kterou jsme tam dole viděli. Měli velmi zvláštní ohromné generátory určitého typu. Pokud jste ho neviděli, doporučuji shlédnout film Totall Recall. Ve skutečnosti mi sledování toho filmu připomnělo fakt, že jsem tam byl. Ne ty kolonie, ale záběry z podzemí, kde ukazovali ty velké kulaté kanystry, které byly, jak říkal režisér, pravděpodobně pro generaci kyslíku. Nejsem si úplně jistý, ale to jsme si tehdy mysleli. Díval jsem se na ty záběry a říkám: „Nejsou kruhové, ale šestiboké“. A zeptal jsem se sám sebe: „Jak to k sakru můžu vědět?“ Takhle jsme viděli Mars – z podzemí. Z povrchu jsme neviděli prakticky nic.

SS: Viděli jste pod povrchem nějaký led jako ve filmu Totall Recall?

AB: Led? Ne.

SS: Pokud si pamatuji film, tak tam rozpouštěli právě led k vytvoření atmosféry.

AB: Tam dole led nebyl. Byly tam kyslíkové generátory a také nějaký skladovací prostor. Bylo tam zařízení generátorů, které tam očividně zanechali starodávní obyvatelé. Opravdu o tom moc nevím, ale zařízení bylo aktivováno předtím, než kolonie přestěhovali z povrchu dolů. Také rozpouštěli polární ledovce. Povídá se, že na to použili jednu nebo dvě vodíkové bomby. Nevím, jestli je to pravda. Ale určitě rozpustili hodně polárního ledovce, aby získali vodu. Je sice v řídkém množství, ale mají ji. Atmosféra je tam tenká, ale je tam a teplota je dostatečně vysoká. V rovníkovém pásmu není problém přežít. Je tam okolo 50 stupňů a samozřejmě astronomové to vědí již asi 50 let nebo i víc. Teplotní podmínky jsou tam celkem příznivé pro život.

SS: Jaké bylo to osvětlení, o kterém jste se zmiňoval?

AB: Neznámá forma osvětlení, když jsme zjistili, jak to zapnout. Některé generátory jsou ještě stále funkční. Poté, co se nám podařilo zprovoznit osvětlení v podzemí, jsme neměli problém s nedostatkem světla. Jinak jsme s sebou měli i naše vlastní přenosné osvětlení, ale nebylo tak účinné, protože jsme se nacházeli v rozlehlých podzemních komorách a strop byl i několik stovek stop vysoký, takže přenosná světla nebyla moc efektivní pro tak velké prostory. Nakonec jsme našli jejich vlastní osvětlení. Bylo velmi silné.

SS: Máte nějaké informace o tváři na Marsu?

AB: Ne, z podzemí. Mimochodem na Marsu je více než jen jedna tvář. Našlo se jich několik. Ale pamatuji si několik let staré hlášení NASA, asi 2 roky staré, že přijímali nízkou rádiovou frekvenci vysílající z Marsu. Bylo to okolo 50 kilohertzů, pokud si správně pamatuji. Poměrně nízká frekvence vysílaná pravděpodobně jakýmsi zařízením, produkujícím tento RF signál. Byl kódovaný, značně starý a téměř neslyšný a proto bylo neuvěřitelné, že je stále vysílán. Podařilo se jim ho však zachytit a počítačem ho rozkódovat. Bylo to varování. Varovná zpráva pro lidstvo, aby neopakovalo chyby, které oni (myslím, že je myšleno oni Marťané) udělali.

SS: Máte nějaké pocity z pobytu na Marsu? Jaké byly Vaše hlavní dojmy?

AB: Procházeli jsme se v těch pozůstatcích staré civilizace, která nás předcházela, a cítili se velmi zvláštně. Pohlíželi jsme na to, co zbylo a co byla kdysi velkolepá civilizace a uvědomovali si, že tu doslova zemřeli, zanechali vše za sebou, až nakonec celá civilizace zmizela. Uváženě bylo pro přežití zvoleno očividně podzemí, protože kruhová města byla dávno zničena, a proto zůstali a žili tam dole.Z toho, co jsem pochopil, se měli zbylí přeživší Marťané (po jakémsi útoku na povrchu) rozdělit. Jedna skupina se rozhodla odletět na Zemi a druhá zůstat v podzemí Marsu. Jejich potomci pak nakonec vymřeli a s nimi i celá rasa ponechaná na Marsu. Je to poněkud zvláštní pocit si uvědomit, že poslední z rasy zemřeli v podzemí. Tam také zanechali veškeré technické vybavení.

http://www.exopolitika.cz/news/rozhovor ... roku-1991/

_________________
Vím, že vím vše, aneb meditace o ničem.


Nahoru
 Profil   
 
Zobrazit příspěvky za předchozí:  Seřadit podle  
Odeslat nové téma Toto téma je zamknuté. Nemůžete posílat nové příspěvky ani odpovídat na starší.  [ Příspěvků: 5 ] 

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina [ Letní čas ]


Kdo je online

Registrovaní uživatelé: Google [Bot]


Nemůžete zakládat nová témata v tomto fóru
Nemůžete odpovídat v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete přikládat soubory v tomto fóru

Hledat:
Přejít na:  
Powered by phpBB © 2000, 2002, 2005, 2007 phpBB Group
Portal: Stargate Portal 3.2.0 © 2005 - 2010 Michael O'Toole


Český překlad – phpBB.cz
Copyright Rival a spol. 2005 - 2011