Akvament neboli vodudejk

Vstup do sekce

Moderátoři: rival, sano

Uživatelský avatar
poota
Zasloužilý člen
Příspěvky: 5830
Registrován: stř 26 zář 2007 22:23
Bydliště: Praha
Dal: 1692 poděkování
Dostal: 2418 poděkování

Akvament neboli vodudejk

Příspěvek od poota »

Vlákno čisté, offtopiky přemístěny. 4.7.2012 SDK

Líčení poněkud rozvláčné, jež jen nemnohým může připadati zajímavé.

V dalším textu je popisovaná modifikace zařízení, známého, ale mnohem výstižnější by bylo napsat „neznámého", již od pravěku. O důvodech utajování podobných zařízení se dost výstižně vyjadřuje Viktor Schauberger. Byly sice i v moderní době konány jakési pokusy s podobným zařízením, což je sice obtížně, ale přece jen dohledatelné - ale bylo při nich vycházeno z nesprávných předpokladů, jimž byla i konstrukce přizpůsobena, takže výsledky byly shledány nepříliš uspokojivými.

Vzhledem k tomu, že jsem nikde pro zařízení tohoto typu nenašel žádný oficiální název, ač zcela evidentně existovat musel, a různé opisy většinou používané jsou spíše zavádějící a navíc jsou používané i pro věci naprosto odlišné, rozhodl jsem se pro mnou vytvořenou modifikaci zavést oficiální dvojjediný jednoznačný název, přičemž nemám nic proti tomu, aby se tento název případně používal i pro všechna ostatní zařízení, pracující na stejném principu.

Pro zvídavé ony názvy vysvětlím co nejpodrobněji - ostatní to mohou směle přeskočit, protože o nic zásadního nepřijdou.
Cílem provozování dotyčného zařízení je získávání vody, která se běžně nazývá akva, též agua nebo aqua, kteréžto všechny varianty mají původ v keltském výrazu ahva. Ten se nám až do dnešních dnů zachoval v názvech některých našich řek ve formě koncovky -ava. Příkladem je třeba Vltava, původně Vhlt-ahva, znamenající Bílá Voda. Germáni si tento název přeložili a po svém zvyku i zkrátili, takže jim vznikla řeka „Bílá” neboli Elbe. Problém s dvojím názvem téže řeky byl následně vyřešen anomálií, kdy se delší Vltava „vlévá” do kratšího Labe.
Voda v daném zařízení se získává prostřednictvím kamenů, pro které má keltština výraz „men”, použitý třeba ve výrazech menhir a nebo dolmen.
Přesný význam koncového -t v keltštině neznám a rád se nechám někým znalejším poučit. Předpokládám, že se jedná o zkráceninu jednoslabičného výrazu s ne zcela jasným významem, který se přeneseně zachoval ve výrazech typu atrament, monument, postament, vehement a podobných.
Protože výsledný výraz akvament může někomu znít přece jen značně uměle a případně i „cizácky”, dávám jako alternativu k dispozici i ryze český výraz vodudejk, který je komponován s ohledem na lapidární vystižení funkce.

Prapůvodně tato zařízení sloužila pouze pro přímé zavlažování menších ploch půdy pro zemědělské využití. Dalším vývojovým stupněm je postavení téhož zařízení na nepropustné podloží ve tvaru široké a mělké mísy, ze které se výsledná voda odebírá prostřednictvím odtokového žlábku. Základem těchto původních zařízení je vždycky kuželovitá hromada kamení vhodného druhu, z jejíhož tvaru je zřejmě odvozený i běžně používaný nepříliš výstižný opis „vodní pyramida”. Stejně důležitý, jako správný druh kamenů je i jejich tvar, který musí umožňovat co nejsnazší průchod vzduchu celou stavbou. Tato podmínka byla příčinou i sice logického, leč nesprávného názoru, že voda v tomto zařízení vzniká prostou kondenzací vzdušné vlhkosti. Zastínění stavby pro dosažení co nejnižší teploty nedalo uspokojivé výsledky ani poté, co byl vzduch proháněn „pyramidou” pomocí větráků.

Z těchto pokusů lze soudit, že princip „výroby” vody je zcela nebo z větší části jiný, nejspíše podobný fungování Schaubergerem popisovaných „žížalích” kamenů, tvorby ranní rosy a „zázračného” pramene v sarkofágu pyrenejského kláštera v Arles-sur-Tech. Osobně se domnívám, že důležitou roli hraje kromě složení i váha samotných kamenů a také sluneční svit, který mění svůj směr. Jisté ale je především to, že skutečný pricip jeho fungování zůstává i nadále vodudejkovým tajemstvím.

Nyní tedy k vlastní konstrukci mé modifikace zvané akvament neboli vodudejk.
Využití předpokládám taktéž pro přímé, zcela automatické a víceméně průběžné zavlažování určité plochy půdy, a nebo pro stálé dodávání určitého množství vody, v obou případech bez potřeby přívodu nějaké energie.

Má modifikace je velice prostá (jak také jinak) a spočívá pouze ve změně základního tvaru navršených kamenů. Prostá hromada kamení sice nevyžaduje ke své existenci nic dalšího, ale přece jenom je nevýhodná především proto, že zabírá příliš velkou plochu. Navíc dosažitelná výška této hromady je nevelká a závislá na druhu a tvaru kamenů. V relativně ploché hromadě se nemůže dostatečně uplatnit váha kamenů a průvzdušnost je také nevalná. Toto vše mě dovedlo ke změně tvaru hromady z jehlanu na válec, jehož tvar je udržován pláštěm z plotového pletiva. Protože mi zatím není jasný princip a nechci riskovat ovlivňování kovou sítí, použil jsem pletivo potažené plastem, ale je to možná zbytečné. Za vhodný průměr považuji 50 cm, maximální (zatím nedosažená) výška je daná použitým pletivem a je 150 cm. Maximální objem tohoto „sloupu” je tedy asi 300 litrů, čemuž odpovídá přibližně 750 kg kamene. Samozřejmě je možné výšku i průměr libovolně zvětšovat, přičemž zatím není jasné, zda produkce vody stoupá s velikostí lineárně nebo exponenciálně. Stabilitu poměrně vysokých sloupů považuji za vhodné zajistit pomocí kůlu, který může být u ryze zavlažovacích akvamentů i uvnitř.

Za vhodné kamení považuji říční valouny, přednost mají vejčité křemeny o velikosti nepropadávající oky pletiva. Protože jsem chtěl nejen ověřit funkčnost, ale zároveň i změřit „výtěžnost”, použil jsem nepropustnou plastovou „mísu” s odtokem.

Experiment se podařil/nepodařil.
Podařil se v tom smyslu, že akvament v tomto provedení vodu skutečně dodává.
Nepodařil se v tom smyslu, že váha kamení prohnula hmotolovou mísu tak, že voda odtéká jinudy, takže hladina je níž, než je mnou realizovaný odtok, následkem čehož se kouzlo měření „výtěžnosti” nezdařilo. Nemohu tedy zodpovědně prohlásit, kolik že vody je takto velký akvament v mých podmínkách denně schopen dodávat. Žel mi toho, nicméně jsem odhodlán tomu časem zjednat nápravu.

Ještě neodolám a připomenu drobnými výňatky z fóra jednu krásnou myšlénku přítele Elfího, kterouž by bylo možné vodudejkem realizovati alespoň do té doby, než on to učiní svým pístovým MM.
martin11 píše:...vydržte....motor...tedy ten pístovej už je namalovanej....jen sestrojit....a když pojede na prázdno....no to tedy né....bude zavlažovat zahrádku, plnit misku s vodou slepicím a pítka ptáčkům....a nebo honit kolotoč dětem.....martin11
Karban píše:Až ptáčkům pítka naplní,
slepicím zobu nasype,
děti na kolotoči povozí,
....
- pak se budem dobře mít...?
---------------
Ty jedna karkulko červená.....naivní.....sprostá
martin11 píše:...však přijde čas,
..kdy i pítka ptáčkům naplníme....
Zdravím - poota
Nemáte oprávnění prohlížet přiložené soubory.
Naposledy upravil(a) poota dne úte 14 čer 2011 0:19, celkem upraveno 1 x.


Dr.Ont Geront Senilisimus/GeroDront/DeGe
Uživatelský avatar
A(&F)
Zasloužilý člen
Příspěvky: 4354
Registrován: sob 07 říj 2006 17:14
Bydliště: Severní čechy
Dal: 1362 poděkování
Dostal: 1195 poděkování

Solární tábornický vodudejk ... lze použít i v poušti ...

Příspěvek od A(&F) »

... do země se vykope díra, přes ní se natáhne průhledný igelit, který se po obvodě zasype (utěsní) zeminou ... a uprostřed zatíží kamínkem, tak aby se plachta trychtýřovitě prohla ... přesně pod toto místo se postaví nádoba, do které se následně jímá skapávající voda odpařující se ze zeminy (vysráží se na igelitu, spojí do kapek, steče do nejnižšího místa ... a tam kap ... kap ... kap ... docela fofrem ... ) ... večer se plachta odkryje, nachytaná voda přeleje do jiné nádoby ... a místo se přes noc opět nechá nasáknout vzdušnou vlhkostí ... ráno se díra zakryje ... pořád dokola ...

... hlavou mi proběhlo již před mnoho lety (ale nikdy nerealizoval): ... vybudovat toto nejlépe ve stráni, doplnit o nasávací otvory "z boku zespoda" (pro cirkulaci vlhkého ranního vzduchu) ... a ze sběrací nádoby udělat hadičkou odtok dolů samospádem ... + k tomu ještě navíc přidat Pootovo balvany ... :D ... tzn. vyplnit jimi prostor jámy mimo sběrací nádobu ... voda ze vzduchu by na nich mohla v noci kondenzovat, ... ve dne se odpařovat, ... srážet se na igelitu, ... atd. ... je to pochopitelné ??? ... snad jo ... ;) ...

doplněno: ... nebo svislou díru ve stráni rovnou vyplnit celou oblázky (pletivo by nebylo třeba) ... hořejšek nechat otevřený ... doplnit o spodní průduch ... a na dno jámy umístit jímací nádobu s trubičkou .... nicméně uznávám, že Pootovo sloupovité vododejky jsou po vizuální stránce určitě mnohem líbivější ... :) ... :good: ...


PeS: ... u klasické varianty (např. ve stavu nouze, pro větší výtěžnost vody) se do díry ještě vkládá např. čerstvě natrhaná zelená tráva, listy, ale i bahno nebo mokrý písek, adt. (tedy materiály, ze kterých by se čistá voda jinak získávala velmi obtížně) ... což už je však o něčem jiném ... já jen, aby to bylo kompletní ...


Někdo má z vlastních mindráků těžký dilema, ... já však ne (neb na to mám Ilema :evil: ) ...... (by Anri, reakce na ilemův podpis :) ) ...

... mmch, d-Ilemku, fakt už raději nikdy více nepoužívej cizích slov (když neznáš jejich skutečný význam) ... :P
Uživatelský avatar
poota
Zasloužilý člen
Příspěvky: 5830
Registrován: stř 26 zář 2007 22:23
Bydliště: Praha
Dal: 1692 poděkování
Dostal: 2418 poděkování

Vodudejk

Příspěvek od poota »

Vodudejk je doveden do konečné fáze jeho vršení.
Přibližný objem je lehce přes 300 litrů, váha kamení kolem 3/4 tuny.
Průměr pletiva je 50 cm, vahou kamení je trochu vyboulen, ale podstatně míň, než jsem čekal. Výška pletiva je 150 cm, dole je kousek "podhrnuto", část kamení nahoře přečnívá. Během nakládání kamene se dá s pletivem a kameny celkem pohodlně manipulovat ve smyslu tvarování a napřimování, s celým vodudejkem se dá manipulovat již podstatně obtížněji.
Takovouto velikost zatím považuji za základní. Půdorysně nezabírá zbytečně velkou plochu a při této výšce je s doporučenou oporou i poměrně stabilní. Pro větší vodudejky bych volil raději zvětšování průměru, než zvětšování výšky. Menší varianty budou pochopitelně dodávat menší množství vody.
Ke změření "výtěžnosti" jsem se zatím nedostal, takže je potřeba počkat na delší pobyt a počasí beze srážek. Výsledek bude platný pro moje místní podmínky a pouze tuto velikost, navíc se může dost měnit podle počasí. Zatím se také nedozvíme, jestli vodudejk dvojnásobného objemu dá dvojnásobné nebo jiné množství vody.
Toť prozatím vše.

Zdravím - poota
Nemáte oprávnění prohlížet přiložené soubory.


Dr.Ont Geront Senilisimus/GeroDront/DeGe
1220
Zasloužilý člen
Příspěvky: 1719
Registrován: úte 09 led 2007 12:49
Bydliště: Praha
Dal: 1 poděkování
Dostal: 20 poděkování
Kontaktovat uživatele:

dyby se

Příspěvek od 1220 »

nad vodudejka
postavila stříška plátěná šak ono by sa veďílo jak to s tou vodou je ......

a ten poměr šířky k výšce bude taktéž důležitý .......

kéž se pítka ptáčkům vodou naplní
:hip: :jump:
:bye:


Uživatelský avatar
poota
Zasloužilý člen
Příspěvky: 5830
Registrován: stř 26 zář 2007 22:23
Bydliště: Praha
Dal: 1692 poděkování
Dostal: 2418 poděkování

Re: dyby se

Příspěvek od poota »

1220 píše:.. stříška plátěná ...
Ne že by to nešlo, ale krom jisté pracnosti mi to připadá tak nějak nemístně netrpělivé a k charakteru přístroje jaksi i nepatřičné.

Maně mi to připomnělo zážitek kterýchsi etnologů, když se v kmeni, který žil na úrovni doby kamenné, holedbali svou železnou sekerou. Dotyčnému domorodci se nijak zvlášť nelíbila a preferoval tu svoji. Jeho tupost je zvolna dostávala do varu a vysvětlovali mu, že ta jejich sekera je přece mnohem lepší. A aby mu její výhody nějak přiblížili, tak mu vysvětlovali, že s tou jejich sekerou porazí strom daleko dřív, než tou svojí. Teprve když domorodec reagoval otázkou: "A vy někam pospícháte?", pochopili, že žije ve světě naprosto jiných hodnot.

Ty divochovy hodnoty jsou pro nás bohužel nedosažitelné, ale můžeme se alespoň pokusit o to, abychom zbytečně "nezávodili" :D

Ad poměr výšky k šířce.
V původním "přírodním" provedení se jedná jenom o kuželovitou hromadu s více či méně strmými stěnami. Proti té je tento "sloup" provětráván nepoměrně lépe, takže se jedná spíš jenom o statickou stabilitu. Ta bude pochopitelně tím lepší, čím bude "sloup" nižší. Co se týče osvitu sluncem - považuji ho za důležitý, ale myslím si, že díky změně směru s postupujícím sluncem splní svoji úlohu zhruba stejně, jako u kužele.

Zdravím - poota


Dr.Ont Geront Senilisimus/GeroDront/DeGe
martin11
Zasloužilý člen
Příspěvky: 4090
Registrován: čtv 17 led 2008 16:08
Dal: 384 poděkování
Dostal: 243 poděkování

...tak ja to přiznam....

Příspěvek od martin11 »

....zdravím poota , anri & spol čtoucích.... :pivko:
O vododejce / výborné a krásně česky pojmenováno/ již delší dobu přemýšlím a nějak jste mě předběhli...tedy poota...škoda, že jsem o stavbě nevěděl dříve, ale předpokládám, že bude stavět porovnávací / větší / stavbu a zde by se mohla moje myšlenka ujmout....
prostý návrh, kterým se nic , ale vůbec nic nepokazí....do stavěného kamenného válce / jehlanu/ doprostřed vložit při stavbě normální Cu drát dejme tomu pruměr 3-4 mm, takový ten s žlutozelenou isolací co se používá na pospojování při uzemnění. a dole ho vyvést mimo stavbu. ten samý kus drátu, stejné délky zakopat kolmo pod stavbu...tyčí vyrazit v podloží dírku a drát sem vsunout, eventuelně pomocí dřevěné tyče a tu zde spolu s drátem nechat.....tak ..a co nám vzniklo....antena...moooooc mě zajímá, co by se naměřilo na vyvedených koncích....
takže ...kdo bude stavět, tak tam zakomponujte ten kus drátu....nic s tím neztratíte a třeba ani nezískáte, já na stavbu vododejky nemám momentálně čas :? ...joooo....drát bez izolace.....bužírku sloupnout....tak přeju štěstí při lapání vody a "energie eteru " :idea: martin11 :lol:


... věřím, že se " TO " povede ......
Uživatelský avatar
poota
Zasloužilý člen
Příspěvky: 5830
Registrován: stř 26 zář 2007 22:23
Bydliště: Praha
Dal: 1692 poděkování
Dostal: 2418 poděkování

Re: ...tak ja to přiznam....

Příspěvek od poota »

martin11 píše:.. doprostřed vložit při stavbě normální Cu drát ..
Tato varianta, ale bez podzemní části dipólu, byla také zvažována. Nikoli však z hlediska ryze elektroexploatačního, ale vodokompozitního. Pro počáteční ověření vlastností kamenů, tedy zda je možné jich využít, byl pokud možno vyloučen vliv jakýchkoli kovů - z toho důvodu bylo použito i poplastované pletivo.
Kov, který je pro skládání vody, alespoň dle mého názoru, nutný, zajišťují použité valouny. Právě jejich tvar je zárukou, že jsou schopné na vodu regovat a tudíž bystře usuzuji, že jsou i naopak schopné na vodu působit.
Ve výhledu je i zkouška, zda se podobných vlastností dá docílit i kamením jiného druhu - například štěrk je mnohem snáze dosažitelný. Dále je k vyzkoušení, zda na funkci nepříznivě nepůsobí holé kovové pletivo. Předmětem zkoumání bude i kvalita získávané vody.

Cílem zkoumání je zjistit, jak co nejlevněji a nejsnáze vytvořit vodudejk, který bude schopen zavlažovat trvale nějakou, a také jakou, plochu pro pěstování zeleniny.
Pokud nám budou Elementárové příznivě nakloněni, dá se uvažovat i o užitkové zahradě, kde se uprostřed čtvercových záhonů budou tyčit vodudejky, zajišťující každý svému záhonu trvalé a bezpracné zcela automatické zalévání i v největších suchopárech.
Možnost stavět vodudejky kamkoli může být zajímavá i z toho důvodu, že při jeho postavení na dostatečně vyvýšené místo může dodávat vodu samospádem na celkem libovolné místo.

Jak vidno, možnosti jsou docela lákavé, nicméně k probádání je toho ještě dost a dost.

Zdravím - poota


Dr.Ont Geront Senilisimus/GeroDront/DeGe
Uživatelský avatar
la
Zasloužilý člen
Příspěvky: 1854
Registrován: úte 06 úno 2007 19:04
Bydliště: Brno
Dal: 763 poděkování
Dostal: 238 poděkování

Vodudejk

Příspěvek od la »

Velice zajímavé zařízení pracující mimo jiné též na pricipu změny teploty a rosného bodu .
:good:


Uživatelský avatar
poota
Zasloužilý člen
Příspěvky: 5830
Registrován: stř 26 zář 2007 22:23
Bydliště: Praha
Dal: 1692 poděkování
Dostal: 2418 poděkování

Re: Vodudejk

Příspěvek od poota »

la píše:Velice zajímavé zařízení pracující mimo jiné též na pricipu změny teploty a rosného bodu .
Předpokládám i piezzoefekt, vznikající díky vzájemným pohybům kamení vlivem obloukovitě postupujícího lokálního zahřívání sluncem a následného chladnutí. Ono tam toho bude nejspíš povícero a bude se to asi i nějak navzájem kombinovat.
Je toho ještě dost, co nevíme :D

Zdravím - poota


Dr.Ont Geront Senilisimus/GeroDront/DeGe
Uživatelský avatar
poota
Zasloužilý člen
Příspěvky: 5830
Registrován: stř 26 zář 2007 22:23
Bydliště: Praha
Dal: 1692 poděkování
Dostal: 2418 poděkování

Re: Vodudejk

Příspěvek od poota »

Dalším vývojem názoru na vodudejk jsem došel k přesvědčení, že umístění vodudejku na nepropustnou podstavu je kontraproduktivní.

Takže:
- vodudejk musí svou podstavou "dýchat"
- jestliže chceme z nějakého důvodu jím vyráběnou vodu nějak jímat a třeba převádět jinam, je nutné ho podložit paropropustnou fólií, na které se bude voda shromažďovat
- na produkci vody má větší vliv plocha podstavy než dosažená výška

Omlouvám se, ale svá tvrzení zde nehodlám nijak dokazovat, takže je berte jenom jako dobře míněnou radu - a nebo nechte být.

Zdravím - poota


Dr.Ont Geront Senilisimus/GeroDront/DeGe
Uživatelský avatar
Slavek Krepelka
Zasloužilý člen
Příspěvky: 6292
Registrován: ned 07 bře 2010 3:35
Bydliště: Ottawa, Canada, dočas. Praha
Dal: 2432 poděkování
Dostal: 3249 poděkování

Re: Vodudejk

Příspěvek od Slavek Krepelka »

poota píše:Dalším vývojem názoru na vodudejk jsem došel k přesvědčení, že umístění vodudejku na nepropustnou podstavu je kontraproduktivní.
Možná by stálo za to zjistit, jak to dělali, či snad ještě dělají tam, kde to dělají. Skoro bych si vzhledem k historické dostupnosti materiálů typnul, že to originálně stavěli na vembloudí, nebo hovězí kůži. Na holém písku by to asi přeci jenom nefachalo. Nicméně, je také možné, že to stavěli jenom na solidním kamenném podloží, aneb tahat šutry do dun by se mi jevilo jako dost na pytel, ba i na dva :D a taky by se v dunách ty pyramidy asi neuchovaly. Tímto mi z toho vychází, že skutečně byly tyto studánky budovány jenom tam, kde bylo k dispozici kamení, tedy tam, kde z dun ční nějaké pahorky až hory, i když vyjímkou by mohly být i vyschlá koryta občasných řek. Pro Tvůj vodůjek bych viděl jako vhodný a praktický materiál podložky vodůjku velkou betonovou dlaždici, či více. Do ťech se spodní kameny vodůjku nebudou časem bořit. Ahoj, Slávek.


Je-li tvá přítomnost ve výhni okolností, vyuč se kovářem své budoucnosti.
Uživatelský avatar
la
Zasloužilý člen
Příspěvky: 1854
Registrován: úte 06 úno 2007 19:04
Bydliště: Brno
Dal: 763 poděkování
Dostal: 238 poděkování

Re: Akvament neboli vodudejk

Příspěvek od la »



martin11
Zasloužilý člen
Příspěvky: 4090
Registrován: čtv 17 led 2008 16:08
Dal: 384 poděkování
Dostal: 243 poděkování

Re: Vodudejk

Příspěvek od martin11 »

poota píše:Dalším vývojem názoru na vodudejk jsem došel k přesvědčení, že umístění vodudejku na nepropustnou podstavu je kontraproduktivní.

Takže:
- vodudejk musí svou podstavou "dýchat"
- jestliže chceme z nějakého důvodu jím vyráběnou vodu nějak jímat a třeba převádět jinam, je nutné ho podložit paropropustnou fólií, na které se bude voda shromažďovat
- na produkci vody má větší vliv plocha podstavy než dosažená výška

Omlouvám se, ale svá tvrzení zde nehodlám nijak dokazovat, takže je berte jenom jako dobře míněnou radu - a nebo nechte být.

Zdravím - poota

tak jsem přivezl další várku kamení a budu vršit :hip: ...a dotaz, protože se mě to nechce přerovnávat....co mám dát do základny...paropropustná folie je ta co se dává pod sádrokarton???? třeba nebo mám udělat základnu třeba na nějaké plachtě / vodovzdorné/ bere to vodu ze země, nebo jen kondenzací vzduchu a vytvořená voda skapává dolu a je jímána na té vodotěsné základně. osobně jsem spíše pro řešení nepropustná základna....zkusil to ještě někdo mimo Poota??? a Poota tam dal co....Prosím napiš sem..../ já vím , někde ve vláknu to asi je :oops: /
Jo, moje kamení jsou jak velké oblázky od 5kg výše, tak hranaté dlažební kostky cca 15-20kg doufám , že je mohu použít :?: m11 :D


... věřím, že se " TO " povede ......
Uživatelský avatar
poota
Zasloužilý člen
Příspěvky: 5830
Registrován: stř 26 zář 2007 22:23
Bydliště: Praha
Dal: 1692 poděkování
Dostal: 2418 poděkování

Re: Vodudejk

Příspěvek od poota »

Tak znova a pomalu.
Kamení můžeš použít jakékoli, které obsahuje křemen a nějakou kovovou rudu - u říčních valounů máš potřebnou kvalitu zaručenou právě tím tvarem, který by bez potřebných vlastností nevzniknul.
Nejjednodušší máš postavit z těch valounů pyramidu a nebo kužel přímo na zem. Voda, která Ti vznikne, se bude rovnou vsakovat do země, takže pod kameny bude vlhko.
Když uděláš podloží nepropustné, tak se voda sice nevsákne, ale bude jí podstatně míň, než když to bude moct "dýchat". Proto navrhuji paropropustnou fólii, která se používá při zateplování podkroví - propouští páry, ale je nepromokavá, takže by stékající voda mohla zůstat v ní, pokud ji chceš někam odvádět. Nevím, jestli je to ta samá, co se používá pod sádrokarton, ale asi ano.
Můj vzorek stojí na plastové míse, která se příliš neosvědčila, takže někdy v létě se chystám vodudejk přerovnat k ověření posledních poznatků.

Zdravím - poota


Dr.Ont Geront Senilisimus/GeroDront/DeGe
Uživatelský avatar
laik
Zasloužilý člen
Příspěvky: 858
Registrován: sob 23 úno 2008 21:41
Bydliště: Brno
Dal: 36 poděkování
Dostal: 43 poděkování
Kontaktovat uživatele:

Re: Akvament neboli vodudejk

Příspěvek od laik »

Zdravím
podle mě by se jako základna mělo použit něco trochu přírodnějšího než igelit aby to bylo propustné a zároveň aby to odvádělo vodu a jelikož nejde vypálit asi tak velikej talíř z keramické hlíny, zkusil bych použít např staré pocivé střešní tašky, pokud se dobře namáčknou do dobré jílovité hlíny, aby pod nimi nebyl vzduchový prostor, tak vahou neprasknou,osadit trošku ve spádu aby to samozřejmě někam odtékalo, šli by třeba použít i bobrovky ale ty jsou tenčí.....možná by šlo použít i nějaké staré keramické dlaždice......nejdříve mě napadlo použít beton, kterej by byl na toto asi nejvhodnější dá se různé natvarovat povrch "vyglejtovat" aby dobře odtékala voda, ale nevím jestli je to vhodnej materiál co do složení??? možná spíše něco jako nějakej domácí "geopolymer" něco přírodního, pevného a zároveň propustného.....
ale jelikož má hromada kamení pomalu končí jako vyzdívka studny tak už jen teoretizuji....


Jsem svobodný, protože dělám to co chci a ne to co musím......
Odpovědět

Zpět na „Sekce "Nadšenců"“