Stránka 5 z 71

Re: ...pro Buky...

Napsal: pon 19 říj 2009 14:42
od buky
martin11 píše:... :good: ....doufám, že jsem tě od ničeho neodradil....ber to tak, že jsme se narodili jko dělníci...a né vědci....a jsem tomu rád....mužu si dělat co chci a kde chci...a když mi to nepůjde....tak se žádný vědecký ústav nezboří....myslím , že by jsi si měl něco vybrat...třeba ta zemní elektřina gruzínci....mooooc zajímavá věc.....nebo se probrat Teslou.....je tu celé vlákno...a přeložené....ještě zajímavější.....šťourání ve fyzikálních zákonech stejně nikam nevede....hele....eintein..a jeho teorie relativnosti....ti co tomu rozumí, tak nevěří.....a ostatním je to jedno.....a ti co tomu věří a rozumí...tak jsou terčem posměchu těch co o tom přemýšlí.......zdraví martin :lol:p.s..bydliště Martin...??.....podezřele dobře mluvíš Česky.... :idea: ....
Právě naopak, právě si mně podpořil ako dávno nikdá :lol: .
Už jsem tady spomínal že jsem si odkroutil 1,5 r. na vojne ve Vyškově.

PS: moc se teším až se pochválím se svoji geniální PM - MM konstrukcí :?: :idea: :D

hybnost

Napsal: sob 31 říj 2009 9:15
od buky
Nakolik nejsem matematik, tak vzorec "p=F*v" nevystihuje to co chci říct a proto abych nedráždil Lectuera tak ostanu raději při celosvětově uznávaném p = m*v.
To co chci říct je že těleso kteřé vystřelím, anebo opustí odstědivku je schopné konat práci, působit SILOU po dráze. Jde o teleso které má zotrvační pohyb.
Jakou dlouhou dráhu zotrvačním pohybem těleso vykoná při konání práce záleží na velikosti práce, resp. jaký velký odpor (protisílu) musí těleso překonat a na jeho hmotnosti a rychlosti p = m*v.

Dokáži to i pokusem z praxe:
Vystřelím 1kg závaží, (anebo opustí odstředivku) určitou rychlostí např. 5m/s. Letící závaží narazí do horizontálně postaveného lopatkového dopravnikového 10m dlouhého pásu, který bude zatížen např. alternátorem - dynamická zátěž.
Ak 1kg těleso narazí do jedné z lopatek dopr. pásu, tak s ním pohne například o 1m. Ak by sme chtěli tuto dráhu prodloužit, tak buď zvýšíme hmotnost tělesa anebo rychlost, anebo snížíme zátež.
Ak by sme chtěli tuto dráhu skrátit, tak buď snížíme hmotnost anebo rychlost tělesa, anebo zvýšíme zátež.

Tímto chci dokázat že výsledek hybnosti je v N. To znamená že teleso o určité hmotnosti a zotrvačné rychlosti má schopnost působit SILOU po dráze a tudíž konat práci.

nie je dôkaz ako dôkaz

Napsal: sob 31 říj 2009 10:41
od Akord
buky píše:Tímto chci dokázat že výsledek hybnosti je v N. To znamená že teleso o určité hmotnosti a zotrvačné rychlosti má schopnost působit SILOU po dráze a tudíž konat práci.
Najskôr urob korektný výpočet a presvedči sa, či Ti poskytuje správny výsledok. Lebo inak dokážeš iba to, čo nie je pravda.
To, čo si napísal je iba chybnná dedukcia neposkytujúca fyzikálnu predpoveď. Podľa klasiky má rozbehnuté teleso energiu Ek=m*v*v/2, a tá poskytne prácu W=F.s, ak vymyslíme technické riešenie, kedy všetku energiu premeníme na prácu. Zatiaľ sa nikomu nepodarilo vymyslieť experiment, ani riešenie, ktoré by týmto vzorcom nezodpovedalo. Musel by si také nájsť, a potom by malo význam písať, že si niečo dokázal. Mávať fyzikálnym rozmerom po papieri nie je dôkaz, nejde astrológiu a dôkazy typu preto-lebo. Typický prípad je napríklad náraz rozbehnutej gule do inej gule, či valca, ktorý má voči podložke relatívne malý, ale presne definovaný odpor, teda moment a silu. Nejaký valec, ktorý má definované valivé trenie tak, aby ho bolo možné dobre merať. Ten potom urobí takú dráhu akú predpovedajú horeuvedené vzorce.

Re: nie je dôkaz ako dôkaz

Napsal: sob 31 říj 2009 12:18
od buky
Akord píše:
buky píše:Tímto chci dokázat že výsledek hybnosti je v N. To znamená že teleso o určité hmotnosti a zotrvačné rychlosti má schopnost působit SILOU po dráze a tudíž konat práci.
Najskôr urob korektný výpočet a presvedči sa, či Ti poskytuje správny výsledok. Lebo inak dokážeš iba to, čo nie je pravda.
To, čo si napísal je iba chybnná dedukcia neposkytujúca fyzikálnu predpoveď. Podľa klasiky má rozbehnuté teleso energiu Ek=m*v*v/2, a tá poskytne prácu W=F.s, ak vymyslíme technické riešenie, kedy všetku energiu premeníme na prácu. Zatiaľ sa nikomu nepodarilo vymyslieť experiment, ani riešenie, ktoré by týmto vzorcom nezodpovedalo. Musel by si také nájsť, a potom by malo význam písať, že si niečo dokázal. Mávať fyzikálnym rozmerom po papieri nie je dôkaz, nejde astrológiu a dôkazy typu preto-lebo. Typický prípad je napríklad náraz rozbehnutej gule do inej gule, či valca, ktorý má voči podložke relatívne malý, ale presne definovaný odpor, teda moment a silu. Nejaký valec, ktorý má definované valivé trenie tak, aby ho bolo možné dobre merať. Ten potom urobí takú dráhu akú predpovedajú horeuvedené vzorce.
Aká chybná dedukcia.
Prúdové lietadlo pristáva na lietadlovú loď. V momente pristátia a zaháknutia brzdiaceho systému ide o zotrvačnosť lietadla. Nainštaluj na brzdiaci systém alternátor zo spotrebičom (žiarovkou) a watmeter.
Medzi hákom lietadla a brzdiacim lanom je tenzometer, ktorý pri zaháknutí ukáže silu, ktorá bude za určitý čas klesať až ukáže 0 Newton.

Akord, koľko krát sa tu budem ešte pýtať v akej merateľnej fyzikálnej veličine sa nachádza energia v tomto prípade v zotrvačnosti lietadla.

Re: nie je dôkaz ako dôkaz

Napsal: sob 31 říj 2009 18:46
od spaceball
buky píše: Prúdové lietadlo pristáva na lietadlovú loď. V momente pristátia a zaháknutia brzdiaceho systému ide o zotrvačnosť lietadla. Nainštaluj na brzdiaci systém alternátor zo spotrebičom (žiarovkou) a watmeter.
Medzi hákom lietadla a brzdiacim lanom je tenzometer, ktorý pri zaháknutí ukáže silu, ktorá bude za určitý čas klesať až ukáže 0 Newton.
Na předchozí stránce jsem ti všechno vysvětloval. Předmět pohybující se setrvačným pohybem nekoná práci - chybí tam
ta síla, která by jej poháněla - třeba raketové motory, (k setrvačnému pohybu nepotřebuješ motory - to letí samo bez
hnací síly) proto se kinetická energie skládá jen z hmotnosti a rychlosti, kterou dostala do vínku při "startu" - energie
výstřelu například. Pokud bys tu "sílu" respektive kinetickou energii letícího předmětu chtěl změřit, musíš jej zabrzdit - to
je případ toho letadla, které brzdíš hákem na brzdícím laně. Tam práci pochopitelně dostaneš protože brzdění - ze vztahu
záporného zrychlení _a_ které se skládá z metru krát sekunda na mínus druhou a dalších náležitostí. Že se tenzometr
"uklidní" až k nule znamená, že jsi celou kinetickou energii posléze změněnou na práci (až při brzdění), nechal pohltit
lanem a brzdicím bubnem - odvijákem. Kromě tepla bys mohl v rekuperaci - což je přeměna kinetické energie na
elektrickou - získat nějaký ten proud v elektrodynamickém brzdění. Takže to shrnu - leticí předmět rovnoměrným
přimočarým pohybem (setrvačností) nekoná práci - logicky, není co měřit - není tam síla k pohonu, střela nemá
raketový motor, letí bez působící síly - letí bez motoru ....... Tu práci koná až při změně kinetické energie
například na potenciální - to je například to brzdění letadla (zjednodušeně). Existuje možnost konání práce po celé dráze
letu, ale ta souvisí s odporem prostředí jako jsou různá pole - elektrické, gravitační... tomu říkáme elementární práce,
kterou popisujeme jako diferenciál. Celková práce je pak integrál elementární práce v celé dráze pohybu s cos alfa co by
výslednice tangenciální síly. V tomto případě - práce v poli - lze počítat s prací i při setrvačném pohybu v trajektorii, ale
obecně platí to, co jsem popsal výše. Doufám, že je vše už konečně jasné. ;)

Re: nie je dôkaz ako dôkaz

Napsal: sob 31 říj 2009 19:30
od buky
spaceball píše:
buky píše: Prúdové lietadlo pristáva na lietadlovú loď. V momente pristátia a zaháknutia brzdiaceho systému ide o zotrvačnosť lietadla. Nainštaluj na brzdiaci systém alternátor zo spotrebičom (žiarovkou) a watmeter.
Medzi hákom lietadla a brzdiacim lanom je tenzometer, ktorý pri zaháknutí ukáže silu, ktorá bude za určitý čas klesať až ukáže 0 Newton.
Na předchozí stránce jsem ti všechno vysvětloval. Předmět pohybující se setrvačným pohybem nekoná práci - chybí tam
ta síla, která by jej poháněla - třeba raketové motory, (k setrvačnému pohybu nepotřebuješ motory - to letí samo bez
hnací síly) proto se kinetická energie skládá jen z hmotnosti a rychlosti, kterou dostala do vínku při "startu" - energie
výstřelu například. Pokud bys tu "sílu" respektive kinetickou energii letícího předmětu chtěl změřit, musíš jej zabrzdit - to
je případ toho letadla, které brzdíš hákem na brzdícím laně. Tam práci pochopitelně dostaneš protože brzdění - ze vztahu
záporného zrychlení _a_ které se skládá z metru krát sekunda na mínus druhou a dalších náležitostí. Že se tenzometr
"uklidní" až k nule znamená, že jsi celou kinetickou energii posléze změněnou na práci (až při brzdění), nechal pohltit
lanem a brzdicím bubnem - odvijákem. Kromě tepla bys mohl v rekuperaci - což je přeměna kinetické energie na
elektrickou - získat nějaký ten proud v elektrodynamickém brzdění. Takže to shrnu - leticí předmět rovnoměrným
přimočarým pohybem (setrvačností) nekoná práci - logicky, není co měřit - není tam síla k pohonu, střela nemá
raketový motor, letí bez působící síly - letí bez motoru ....... Tu práci koná až při změně kinetické energie
například na potenciální - to je například to brzdění letadla (zjednodušeně). Existuje možnost konání práce po celé dráze
letu, ale ta souvisí s odporem prostředí jako jsou různá pole - elektrické, gravitační... tomu říkáme elementární práce,
kterou popisujeme jako diferenciál. Celková práce je pak integrál elementární práce v celé dráze pohybu s cos alfa co by
výslednice tangenciální síly. V tomto případě - práce v poli - lze počítat s prací i při setrvačném pohybu v trajektorii, ale
obecně platí to, co jsem popsal výše. Doufám, že je vše už konečně jasné. ;)
Spaceball, teť skusím já:
To letadlo přestane konat práci proto (0 - N) že tam už není energie v podobě paliva - kerozín, kyslík. Přesneji řečeno už nedochází k spalování (reakci).
Ak by spalování pokračovalo (forsáž) i po zaháknutí, tak to letadlo by mňelo schoponost konat práci až kým nedojde palivo - energie.

Nemáš jak dokázat existenci kinetické alebo potenciální energie alebo ich proměnu, figurují jen ve vzorci.

Re: nie je dôkaz ako dôkaz

Napsal: sob 31 říj 2009 19:55
od spaceball
buky píše: Spaceball, teť skusím já:
To letadlo přestane konat práci proto (0 - N) že tam už není energie v podobě paliva - kerozín, kyslík. Přesneji řečeno už nedochází k spalování (reakci).
Ak by spalování pokračovalo (forsáž) i po zaháknutí, tak to letadlo by mňelo schoponost konat práci až kým nedojde palivo - energie.
Nemáš jak dokázat existenci kinetické alebo potenciální energie alebo ich proměnu, figurují jen ve vzorci.
Schválně jsem nepoužil žádný úplný vzorec. To 0-N jak uvádíš je proto, že jsi celou kinetickou energii pohltil do toho lana
na bubunu při brzdení - předpoklad byl, že letadlo přistává setrvačností (je to sice hloupost, ale jako modelová
situace zcela postačí). Pokud by zaháknuté letadlo z nepochopitelných důvodů spustilo motory - pak je vše v pořádku -
koná se práce, protože motory vyvíjejí tahovou sílu - ale tím pádem se nejedná o setrvačný pohyb ale o zrychlení a sílu a
z toho odvíjející se prace. Mám dojem, že se tu nedělá rozdíl mezi setrvačným pohybem a zrychlenim či zpomalením, kde
fajlíruje síla. Dokázat existenci kinetické a potenciální energie umím, ale bude to k něčemu? Mám obavy, že popíšu
stránku a najdu jen hmm a prd. :P Snad už to trochu chápeš - když pustíš motory na zaháknutém letadle, tvůj
tenzometr ukáže tahovou sílu motoru - koná práci. Když letadlo letí se zapnutými motory, rovněž koná práci - ta síla co to
letadlo pohání tě dostane kamkoliv a muzes ji i lehce vypocitat. Jestli že letadlo letí setrvačným pohybem (ideální případ
bez polí, atmosféry...), pak praci nekoná, protoze má vypnuté motory a tím, že chybí tahová síla, nemůžu vypočítat práci.
Ta práce vznikne až když to letadlo (dle tvého příkladu) přistane na palubě lodi za pomocí háku a odvijáku - přeměna
jedné energie na jinou a práci. Lehčeji to napsat neumím, ale teď snad je to jasné, nebo ne? ;)

Spaceball

Napsal: sob 31 říj 2009 20:28
od buky
No v podstatě mi to jasné je, ale dívám se na to jinak co mi je taky prd platný :D
Letadlo nepřistává se setrvačností, spíš jde o zotrvačnost když dosedne na povrch.
Ja tvrdím že to letadlo (těleso) které má setrvační pohyb minulo, odevzdalo tomu brzdícímu zařízení sílu kterou bylo schopné působit. Proto 0 - N.
Ak by motory pracovali nepřetržite tak by nedošlo k 0- N.

Re: Spaceball

Napsal: sob 31 říj 2009 20:41
od spaceball
buky píše:No v podstatě mi to jasné je, ale dívám se na to jinak co mi je taky prd platný :D
Letadlo nepřistává se setrvačností, spíš jde o zotrvačnost když dosedne na povrch.
Ja tvrdím že to letadlo (těleso) které má setrvační pohyb minulo, odevzdalo tomu brzdícímu zařízení sílu kterou bylo schopné působit. Proto 0 - N.
Ak by motory pracovali nepřetržite tak by nedošlo k 0- N.
Setrvačnost letadla je modelový případ, můžeme si třeba představit střelu aby to nebylo zavádějící, ale mám dojem, že
jsem to již uvedl v mém příspěvku nahoře, že se jedná o modelový případ k pochopení vycházejíc ze tvého příkladu.
Každopádně vidím, že jsi to zhruba konečně pochopil a víš, o co se asi jedná. :P

Re: nie je dôkaz ako dôkaz

Napsal: sob 31 říj 2009 21:19
od Akord
buky píše:Akord, koľko krát sa tu budem ešte pýtať v akej merateľnej fyzikálnej veličine sa nachádza energia v tomto prípade v zotrvačnosti lietadla.
To je tým, že sa stále iba pýtaš a vymýšľaš, ale nečítaš prípadne nerozmýšľaš nad tým, čo Ti napíšu. X krát bolo jasné, že tá energia je v Jouloch. Vôbec neprekáža, ak ide o ekvivalent tepelnej energie. X -krát si nepochopil, že hodnota energie je určenie stavu, a účinok energie je jej zmena. Ty to navzájom miešaš, ako sa Ti hodí. Vyplýva to z Tvojej otázky. Energiu nerobí jej rozmer, vôbec nejde o to, aký má rozmer, ale aká je jej hodnota(myslený energetický rozdiel, teda pozorovateľný účinok, prejav). Ty s Tvojím prístupom nevieš tú hodnotu správne určiť. Taká fyzika je nanič.
Jasne som Ti napísal, že by si mal svoje názory podložiť, nech už si svoje veličiny nazývaš akokoľvek. písanie samoúčelných textov je bublina. Máš v tom bordel, nevieš napísať ani definície, ani zostrojiť preukázateľný pokus. Preto sa k tomu na rozdiel od fyziky ani nedá vyjadriť, pretože čo je dnes červené, bude zajtra modré.

Model z praxe není důkaz ?

Napsal: ned 01 lis 2009 9:58
od buky
Spacebal, chceš říct že sřela nedokáže působit silou za určitý čas, to znamená konat práci?

Akord nič nemiešam. Ja len tvrdím že teleso ktoré letí zotrvačnosťou je schopné konať prácu, teda pôsobiť silou za určitý čas .
Je schopné teleso ktoré má zorvačný pohyb konať prácu alebo nie. Ukáž svoj model z praxe ktorý to vyvráti.

Re: Model z praxe není důkaz ?

Napsal: ned 01 lis 2009 11:14
od spaceball
buky píše:Spacebal, chceš říct že sřela nedokáže působit silou za určitý čas, to znamená konat práci?
Leticí střela (bez pohonu - letíc setrvačností) nekoná práci po celé své dráze. Ale, když ji náhle zabrzdíš nebo ji budeš brzdit
po dobu třeba 5s, nebo ji zabrzdíš do 5ti metrů, pak energie té střely se při procesu brzdění uvolní buď naráz, nebo po dobu
5s nebo po dráze v délce 5ti metrů. Použitelnou energii z nárazu nebo brzdění můžeš získat zpět třeba pomocí měniče
kinetické energie na elektrickou (rekuperace).

(Kinetická energie v té střele je celou dobu schovaná až do nárazu nebo brzdění. Po celou dobu svého
setrvačného pohybu nekoná žádnou práci, protože kdyby střela konala práci, k cíli doletí pouze velký kulový - něco bez
energie nebo nic).

Zkus si to přečíst celé znovu než se zeptáš - mám dojem že nečteš a jak říkal Akord, ráno začínáš jak po amnézii. Tato
primitivní fyzika je důsledkem praxe, nemusíš se obávat že je to jenom matematika a vzorce. Matematika je jen jiný jazyk
- představ si ho jako mezinárodní - malinkatým vzorečkem si řekneme to, co ti tady měsíc vysvětluji.

Spacebal

Napsal: ned 01 lis 2009 11:55
od buky
Těleso které letí setrvačním pohybem nekoná práci jedině ak letí ve vesmíru, tedy ve zduchoprázdnu když letící těleso nepřekonává žádnej odpor (protisílu).
Ak by střela tu na naši planetě po vystřelení nekonala žádnou práci tak by kulka hnet po opuštění hlavně padla na povrch.
Ale proto že letí tak překonává jednak odpor vzduchu a jednak gravitaci, to znamená že střela koná práci i v hlavni i po její opuštení.
Rozdíl je akorát v tom že ak by síla která je v hlavni působila na projektil nepřetržite, tak by těleso neustále zrychlovalo (ve vesmíru až do nekonečna) až pokuď se síly nevyrovnají a nebo nedojde k destrukci tělesa (shoření).

Jak chceš dokázat kinetickou energii která je schovaná v letící střele, v jaké formě se nachází v tom tělese v plynném, kapalném, tuhém, ale hlavně jak ji chceš z měřit.
Ak by sme ve fyzice neměřili, tak to by sme se daleko nedostali.

Re: Spacebal

Napsal: ned 01 lis 2009 12:56
od spaceball
buky píše:Těleso které letí setrvačním pohybem nekoná práci jedině ak letí ve vesmíru, tedy ve zduchoprázdnu když letící těleso nepřekonává žádnej odpor (protisílu).
Ak by střela tu na naši planetě po vystřelení nekonala žádnou práci tak by kulka hnet po opuštění hlavně padla na povrch.
Ale proto že letí tak překonává jednak odpor vzduchu a jednak gravitaci, to znamená že střela koná práci i v hlavni i po její opuštení.
Rozdíl je akorát v tom že ak by síla která je v hlavni působila na projektil nepřetržite, tak by těleso neustále zrychlovalo (ve vesmíru až do nekonečna) až pokuď se síly nevyrovnají a nebo nedojde k destrukci tělesa (shoření).

Jak chceš dokázat kinetickou energii která je schovaná v letící střele, v jaké formě se nachází v tom tělese v plynném, kapalném, tuhém, ale hlavně jak ji chceš z měřit.
Ak by sme ve fyzice neměřili, tak to by sme se daleko nedostali.
To co myslíš, je práce v poli (elektrickém, gravitačním...už jsem se o tom zmínil), ale to není tvůj případ, až tak daleko jsi
ve vlastních úvahách sám nedošel. Kdyby střela konala práci, hned po opustení hlavně - spadla by na povrch - vyčerpala by si kinetickou energii, ale protože práci nekoná, může setrvačností letět dále. Případ práce v rovnoměrném přímočarém
pohybu (setrvačností) jsem ti napsal v predchozím - to je ten diferenciál a integrál, ale to není důležité, od začátku se
bavíme obecně o setrvačnosti a kinetické energii - až toto zvládneš, můžeš skočit do vyššího levelu a zabývat se prací v poli
- (gravitačním - , elektrickém.... nebo jiným odporem - třeba vzduch s gravitací (balistika) a podobně, kde k práci
samozřejmě dochází - důkazem je úbytek kinetické energie střely. Střela, která je poháněna motorem práci koná a je
jedno jestli zrychluje do nekonečna nebo shoří tím, že musí překonávat odpor prostředí. Důkazy kinetické energie jsou
jednoduché, ale rozepisovat se v tomto jednoduchém duchu nechci, neboť tuším, že obsáhlý výklad by se nesetkal s tvým
pochopením a ja nechci zbůhdarma jen tak sedět a psát. Takže to shrnu - obecně (bez vlivů) platí - střela letící
rovnoměrným přimočarým pohybem - neboli setrvačností - nekoná práci. Střela leticí v poli překonává odpor, tudíž k jejimu
překonání potřebuje energii a ta zapřičiní úbytek vlastní kinetické energie, kterýž ten zbytek odevzdá v cíli - např. nárazem.
Leticí střela v atmosféře je nucena odevzdávat část své kinetické energie po celou dráhu letu, tudíž se jedná o brzdění. Tato
energie zjednodušeně řečeno ohřeje vzduch. Není pravda, že pokud by střela nekonala práci, spadla by. Ona by si pěkně
letěla do nekonečna stejnou rychlostí a se stejnou kinetickou energií (ideální případ). V atmosféře a gravitačním poli k práci
dochází na úkor vlastní kinetické energie - střela padá po balistické křivce (brzdí se) a výpočet se mírně zkomplikuje -
musíš znát něco z integrálních počtů...

Hmm.

Napsal: ned 01 lis 2009 13:19
od pepe
Páni nemúte mu hlavu . Každá strela koná prácu počas celéj dráhy letu . Ak by tomu tak nebolo , nezohrievala by ,,vzduch" v celéj dráhe svojho letu čoho dôsledkom je medzi iným aj jéj sústavné znižovanie rýchlosti počas celéj dráhy streli a to od ,,ústia" až do miesta ,,dopadu". Pepe