Pramenitá voda

Praktické poznatky a projekty uživatelů tohoto fóra.
Odpovědět
Uživatelský avatar
poota
Zasloužilý člen
Příspěvky: 5830
Registrován: stř 26 zář 2007 22:23
Bydliště: Praha
Dal: 1692 poděkování
Dostal: 2418 poděkování

Re: take schaubergr... a voda

Příspěvek od poota »

Slávku,
když je orgon jako ta písnička "Pes jitrničku sežral ..", tak je úplně jedno, kde začneš, protože to jde stále dokolečka. A už se na to těším.
Tvůj "Clem" je pěknou variací na vortex, kterému říkám "jablkoid" - určitě se k němu ještě dostaneme v souvislosti s vodou - Viktor v této souvislosti používá výraz "eggform" - řekněme třeba vejcoid. Abych se vyhnul rozdílům mezi těmi dvěma výrazy, tak rovnou předesílám, že můj jablkoid může být asymetrický, tedy i vejcoidní.

Ty vodní "přesýpačky" by se mi líbily podstatně víc, kdyby se daly "pustit s kopce" - aby se samy překlápěly, a někde dole se dal zkoumat výsledek mnohačetného překlápění.

Zatím trochu váznu na problému přesného rozlišení pramenité a dešťové vody. Zatím je jasný rozdíl v kyselosti, další, pokud možno snadno změřitelné rozdíly, stále hledám.

Zdravím - poota


Dr.Ont Geront Senilisimus/GeroDront/DeGe
Uživatelský avatar
poota
Zasloužilý člen
Příspěvky: 5830
Registrován: stř 26 zář 2007 22:23
Bydliště: Praha
Dal: 1692 poděkování
Dostal: 2418 poděkování

Pramen a teplotní spád

Příspěvek od poota »

Něco málo z praxe a přímého měření. Neručím za správně ocejchovaný teploměr, ale jde hlavně o rozdíly teplot.

Měřil jsem teplotu hlavního pramene a několika vedlejších, které ústí do téhož potoka. Teplota přímo v pramenech 8 stupňů C. Po průtoku asi 15 m dlouhou železnou rourou je teplota při vyústění do nádrže o obsahu necelý 1 kubík 9,5 C. Ve výtoku z nádrže 9 C. Vedlejší pramen, který teče tutéž vzdálenost klidně po povrchu má před spojením 8,5 C.
O 10 m dále a 2 m níže má potok 8 C. Do potoka ústí několik vedlejších praménků o teplotě 8 C. Asi 400 m po proudu je teplota 7 C, po dalších asi 200 m je teplota lehce nad 6ti C.

Potok protéká skalnatou stinnou roklí s dost velkým spádem. Teplota vzduchu 11 C, teplota dešťové vody v otevřené vaně 8,5 C, v otevřeném 200 litrovém barelu 10,5 C.

Výborné ověření, že průtokem rovnou železnou rourou se docílí záporného teplotního spádu, a naopak volným průtokem přes členité kamenité dno se dociluje teplotního spádu pozitivního.

Přikládám ještě obrázek vodních "přesýpaček".

Zdravím - poota
Nemáte oprávnění prohlížet přiložené soubory.


Dr.Ont Geront Senilisimus/GeroDront/DeGe
Uživatelský avatar
poota
Zasloužilý člen
Příspěvky: 5830
Registrován: stř 26 zář 2007 22:23
Bydliště: Praha
Dal: 1692 poděkování
Dostal: 2418 poděkování

Pramenitá voda

Příspěvek od poota »

U pohybu vody ještě chvíli zůstaneme.
Jedná se u něj totiž o změny, které se projevují dvojím způsobem – pozitivním teplotním spádem a nárůstem obsažené energie. Obsažená energie narůstá úměrně úbytku plynů ve vodě, takže to budí dojem, že pohybem vody se plyny, v ní obsažené, mění na energii. Zkusím k tomu vyzobnout pár citátů.

Dlouhý had mi poskytl něco jako zpomalený záznam tohoto pohybu prostřednictvím rytmických změn svého pohybu, odehrávajících se podél jedné společné osy. Viděl jsem, jak dopředný pohyb vyvolává cirkulační pohyb a zase naopak. Výsledkem této jedinečné kombinace pohybů je neustálé stupňování – trvalý růst pohybu.
Když se voda pohybuje stejným způsobem, jakým se pohybuje hadí tělo ve vodě, pak probíhá logicky pohyb dřeva cestou nejmenšího odporu, dřevo je namísto alespoň malého odporu proti svému pohybu překotně nasáváno kupředu, tím se ochlazuje voda a tím se obrátí proces látkové výměny a tím se zvyšuje specifická hustota vody, získává se tím větší výtlačná síla, z níž pak vyplývá lepší plavnost.


Je možno rotačním a cirkulačním pohybem, který navíjí průtokový objem v dostředivém směru vzhledem k normálnímu profilu, urychlit podle přání průtokovou rychlost ve směru podélné osy, ať už nahoru či dolů, bez tlaku do stran a tím bez odvíjecí = méně hodnotné „teplé“ formy.
V tomto případě vzniká podle známého vzorce E = m . c2 konstruktivní (magnetická) energetická forma, která stoupá nesmírnou rychlostí vzhůru a nepřímo s sebou táhne i plodící formu.
Na rychlosti navíjecího cirkulačního pohybu závisí i zrychlení vzestupné i sestupné složky pohybu v podélné ose – při současném ochlazení respektive přiblížením teploty přirozeně se pohybující vodní masy teplotě anomálního bodu = indiferentnímu stavu.
Protože při tomto přirozeném „originálním“ druhu pohybu médií všeho druhu, například vody nebo vzduchu, nemůže vznikat žádná štěpící složka (o nižší hodnotě = tepelného typu, působící v odstředivém směru), zvyšují se na rozdíl od všech technických, hydraulických a dynamických druhů pohybu reaktivní účinné síly, síly odporu proti pohybu vzrůstajícího s druhou mocninou oproti obrácenému cirkulačnímu pohybu; a to jak svou charakteristikou, tak i funkcí.
Když to vysvětlím jinými slovy: přirozené utváření (výroba) strojní síly vyššího řádu (o vyšší hodnotě) a metody plodící síly růstu jsou levné a vesměs příznivého charakteru.


Kdo si povšimnul toho, že tento citát zde již byl, může si do notýsku namalovat hvězdičku. Opakuji jej z toho důvodu, že mám dojem, že svým obsahem patří k následujícímu citátu, v knize ovšem umístěnému zhruba o sto stran dále.

Z praktického pohledu tím byla nalezena přírodní cesta k výrobě (prvovýrobě) atomové energie o vyšším řádu, jež až dosud nemohla být objevena z jednoduchého důvodu, protože jsme věřili, že navzdory technickému, hydraulickému a dynamickému odporu proti pohybu média rostoucímu v kvadrátu rychlosti jeho pohybu, neexistují dodatečné, ve stejném poměru rostoucí výkonné energie, tedy atomární energie výstavby a pohonu – neboli takzvané „levitační síly“ - protože v tom případě by se již jednalo o Perpetuum mobile, jelikož jejich výroba či prvovýroba by nevyžadovala žádného dodatečného pohonu ani pohonné hmoty.
Nyní jsou tedy prokazatelně k dispozici – a téměř zdarma – nezbytné předpoklady k urychlení pádu díky speciálně zkonstruovaným a legovaným přístrojům a formám, a když nyní budeme dostředivě pohybovat médiem a jeho bipolárním vnitřním obsahem a tím docílíme fyzikálního smrštění, to znamená specifického zhuštění pohybující se masy jejím teplotním přiblížením se anomálnímu bodu 4oC, ověřili jsme si tím zároveň i možnost štěpení vzdušně-plynového uspořádání (magnetolytické disociace) a s ní i produkt jeho syntézy, ten dlouho hledaný vyšší řád atomové energie.


Vypadá to velice jednoduše a prostě, ale přiznávám se dobrovolně, že mně to na sestrojení funkčního „samochodného“ zařízení nestačí.
Takže ještě něco málo k pohybu vody, třeba to někoho inspiruje.

Laminární a turbulentní proudění jsou dva protikladné extrémy druhů pohybu vody. Skutečný pohyb vody je vždy někde mezi těmito dvěma extrémy, které nejsou jen čistě mechanické povahy, ale souvisejí i s teplotními a energetickými změnami.
Stejně jako nelze laminární proudění pokládat za skutečný pohyb, prováděný až do té nejextrémnější podoby, nelze za něco podobného pokládat ani turbulentní pohyb vody.
Ve skutečnosti se jedná o dvě nové kinetické formy, které leží někde mezi těmito dvěma extrémy a které se vzájemně protikladně ovlivňují, které se sice snaží přiblížit se v obou případech svým extrémům, jichž však nemohou dosáhnout, pokud ve prospěch té či oné strany nezasáhne vnější vliv, ať už v pozitivním či negativním smyslu.


Zdravím - poota


Dr.Ont Geront Senilisimus/GeroDront/DeGe
1220
Zasloužilý člen
Příspěvky: 1719
Registrován: úte 09 led 2007 12:49
Bydliště: Praha
Dal: 1 poděkování
Dostal: 20 poděkování
Kontaktovat uživatele:

Pozdrav od Anteny

Příspěvek od 1220 »

http://www.implosion-ev.de/html/repulsi ... auten.html

Hledá zároveň nadšence, který by to stejně jako on chtěl postavit.
Najde zde ??

K.

Hm já tolik času jako on už nemám .......


Uživatelský avatar
poota
Zasloužilý člen
Příspěvky: 5830
Registrován: stř 26 zář 2007 22:23
Bydliště: Praha
Dal: 1692 poděkování
Dostal: 2418 poděkování

Pramenitá voda

Příspěvek od poota »

Podíváme se na Viktorovy způsoby zušlechťování vody – třeba nám to pomůže pochopit, jak vlastně kvalitní pramenitá voda vzniká, nebo alespoň co je k tomu potřeba. Nebude to všechno najednou, protože Viktor používal několika cest. Popisy se také v něčem liší a něco se zas opakuje, takže trpělivost budiž naší ctností.

Biomagneticky přesycená voda se dá připravit následujícím způsobem a pak se dá využít jako univerzální lék:
Použijme nejlépe kondenzovanou vodu. Aby byla téměř bez soli a aby byla bohatá na kyslík, aby to byla Sluncem nebo ohněm demagnetizovaná voda, destilovaná voda nebo řádně převařená voda. Pokud použijeme jako vstupní surovinu mořskou vodu, musíme ji nejprve kondenzovat cestou chladného průtoku, což je možné pouze s pomocí zvláštním způsobem tvarované a legované spirálové sací formy, která pracuje velmi levně a která dodá v nejkratším čase jakékoliv množství kondenzátu.
Tato surová voda – téměř chemicky čistá – je převedena do hermeticky uzavřené nádoby vejčitého tvaru, která je dobře izolována proti vlivům světla, tepla a vzduchu, a v níž je vyrobeno trvalé biologické vakuum prostřednictvím účelné spirálové sací formy. Díky odpovídajícímu katalyzátoru a pomocí přísunu převážně záporně nabité soli zde vzniká biomagnetismus, který se v nosné látce váže podobně, jako může být například akumulován elektrický proud. Pokud nyní zasuneme do této biomagnetické vody co nejsilnější (silnostěnnou) skleněnou trubici s libovolnou světlou šířkou, biomagnetické emanační látky začnou stoupat vzhůru a pod vlivem chladného prostředí na sebe budou vázat vzdušný kyslík, nacházející se ve stoupací trubici. Tím vzniká za jistých dalších předpokladů juvenilní voda, jež se vyskytuje – podobně jako vysoce hodnotná spodní voda – ve stavu labilní rovnováhy, do jisté míry se vznáší, slabě pulzuje – a podle vnějšího působení stoupá a klesá.
Sací spirálou se neustále vytváří biomagnetismus, který zasáhne zmíněnou levitující vodu a neustále na sebe váže vzdušný kyslík z prostoru uvnitř trubice a díky tomuto procesu začíná vyvěrat (vyrůstat) již zmíněná juvenilní (zrající) voda a nabíjejíc se biomagneticky stále silněji, svévolně se zvedá do jakékoliv výšky a vyvěrá jako umělý horský pramen.


A s chutí do dalšího čtení:

Strojně přepracovaná voda vykazovala podle lékařských dobrozdání podstatně lepší chuťové vlastnosti a je zdraví prospěšnější než populární „Vídeňská pramenitá voda“. Pod dohledem lékařů z nemocnice U svatého Rocha a U Wilhemíny bylo dosaženo tak pronikavých léčebných úspěchů, že to přítomné zdravotníky uvedlo v úžas. Onkologickým pacientům odezněly jejich nesnesitelné bolesti díky užívání téměř 100% magneticky nabité pitné vody s extrémně nízkým obsahem kyslíku, takže mohli přestat dostávat injekce morfia. Pacienti s leukémií a pacienti, trpící revmatickými bolestmi, vykazovali značné zlepšení svého zdravotního stavu, ledvinové kameny byly bezbolestně vylučovány po přibližně osmitýdenní kúře, dokonce i chromí začínali opět chodit a impotentním mužům se opět vracela jejich mužná síla.

Účinky jsou popisovány docela barvitě a nejspíš tomu odpovídala i skutečnost, protože nakonec byla výroba této vody úředně zakázána.

Skica 1 ukazuje jednu z mnoha možností, jak se dá přeměnit chemicky vyčištěná voda ve vysoce kvalitní pramenitou a užitkovou vodu.
Ve formě vejce, stojícího na špičce, je zabudována sací spirála, která zvedá vodu v protiproudém principu a přivádí ji k dvojité membráně, z níž je voda vedena obráceným směrem s rychlostí odtoku stoupající směrem k okraji a vrací se zpět do spodní části vejcovité formy, v níž vzniká obvodový přetlak, který se vybíjí do formy sací spirály, jež rotuje opačným směrem. Tímto způsobem dochází k vytvoření dodatečného tlaku, který podporuje sací účinek spirály a tím vzniká vertikální koloběh, v němž (podobně jako pohybující se krvi nebo míze) je umožněna regenerace potud, dokud je ve vodě soustředěn kyslík a dokud je vázán éterickou vyšší hodnotou kyseliny uhličité, jež kolem něj opisuje cykloidní spirálovou křivku. Tehdy pak, při současném rozkladu ušlechtilých solí, ve vodě nerozpustných, vzniká ona emulze (vazba O k C), jež je předpokladem kvalitativního vzestupu krve Země.


S tímto přímo souvisí i následující:

Každá novostavba vzniká z těch nejmenších prvopočátků. Další vývoj se může uskutečnit pouze díky správně probíhajícímu koloběhu v zemském nitru. Vyšší vegetace vzniká zákonitě na nižší vegetaci, která jí předcházela. Základem této výstavby jsou suroviny, obsažené v původní vegetaci, jež se tepelným vlivem přeměnily v uhlíkaté látky a nyní se opět rozkládají za vysokých teplot a s pomocí vody.
Při tomto rozkladném procesu se rozkládá i voda. V důsledku tohoto procesu vznikne nová směs plynů, které při svém proudění vzhůru vymývají soli a uvolňují z nich kyselinu uhličitou.
Tento proces jednak díky nepřístupu vzduchu vytváří v zemském nitru zcela nové poměry a formy a jednak vytváří zcela novou a dosud neznámou zákonitost pohybu vody, jež je v přímém protikladu vůči zákonitostem pohybu vody po zemském povrchu.
S pomocí vody, uhlíkatých látek a teploty je v nitru Země vytvořena vnitřní atmosféra, která prostřednictvím dalších teplotních fází a jejich následných projevů rozpouští soli, přepravuje látky a jejich uskladňováním ve správný čas na správném místě je schopna vytvořit či zplodit novou vegetaci, nová těla, jakož i rudy a horniny v těch nejrůznějších formách, přirozeně vždy pouze za předpokladu správného pořadí jednotlivých teplotních fází.
Z toho, co bylo řečeno, vyplývá jednoznačná a nepochybná souvislost mezi vegetací, která existovala kdysi, a mezi vegetací současnou. Z toho důvodu se dá vysvětlit i souvislost všech minerálních látek, jež jsou rovněž s pomocí výše uvedeného teplotního procesu za pomoci vody a zmíněných – ač dosud neznámých – zákonitostí pohybu vody v zemském nitru vyzvedávány z nesmírných zemských hloubek, transformovány a zušlechťovány.


K tomuto se ještě váže slovní popis přípravy od Viktorova spolupracovníka:

„Recept“, jak jej sestavil Aloys Kokaly podle údajů Viktora Schaubergera.

1. Naplníme vajíčko až po horní okraj pramenitou vodou (nesmí být v žádném případě chlorovaná) nebo destilovanou nebo sycenou vodou (sifonem). Výchozí teplota této vody, určené ke zušleštění, je plus 27oC. První pokusy je vhodné provádět s převařenou studniční vodou, kterou necháme vychladnout na 27oC a pak s ní naplníme vajíčko. Přitom je nutné odčerpat pěnu respektive vrstvu špíny a opatrně formu naplnit, aby se do vajíčka nedostala nějaká usazenina či kal.
2. Vezmeme dvě tmavé láhve (mohou to být například láhve od piva), každou z nich naplníme do poloviny vodou podle bodu 1 a do jedné lahve dáme předepsané množství vápníku. Do druhé láhve dáme tři ostatní sedimenty.
Vápník musí být v každém případě v láhvi samostatně. Obě láhve pak několik minut pořádně protřepáváme, až v nich voda nabude mléčného charakteru. Pak nalijeme do vajíčka nejprve vodu se třemi rozpuštěnými sedimenty a pak teprve vodu s rozpuštěným vápníkem. S vápníkem je všeobecně velmi choulostivá manipulace a musí být uchováván v temnu. Voda má nejprve mléčný vzhled, pak se však vyčistí procesem navíjení.
3. Na závěr přidáme tolik oxidu uhličitého, až je vytlačen vzduch nad kapalinou. Nejlépe to provedeme pomocí vakuové pumpy, protože tehdy můžeme do vajíčka načerpat libovolné množství oxidu uhličitého respektive můžeme regulovat jeho přídavek. Tuto regulaci můžeme provádět i prostřednictvím redukčního ventilu.
Správné množství oxidu uhličitého můžeme určit pouze na základě zkušeností, což je u připravené vody možné pouze ochutnáním. Pokud bublá oxid uhličitý, bylo ho přidáno příliš velké množství. Pokud je voda příliš tvrdá, bylo množství přidaného vápníku příliš velké. Přídavek respektive sediment, který probublává, musí být redukován. Pokud je chuť vody málo osvěžující, musí být přidáno více hořčíku.
Voda je správně namíchána, když v ní nevíří sediment a neprobublává oxid uhličitý.
Po utěsnění víka necháme celou proměnu působit po dobu přibližně tři čtvrtě hodiny. Nejlepší denní doba pro tento proces je před 9:00 hod. dopoledne. Při bouřce a těsně před ní mohou naopak nastat problémy.
4. Poblíž vejčité nádoby nesmí stát žádné aromatické látky, neboť zrající voda přitahuje každý zápach, obzvláště pak cibuli, česnek, mýdlo apod.
Pomalu a při nízkých otáčkách necháváme vzrůstat vakuum (pravděpodobně bude stačit 300 otáček). Rychlejší vzestup vakua nemá smysl. Stačí, když je ke konci dosaženo tlaku 0,8 až 0,96 atp.
5. Vnější teplota během procesu regenerace by měla být minimálně 3oC (venkovní teplota totiž působí na vnitřní teplotu). Při dozrávání by se teplota měla konstantně udržovat na plus 4oC. „Dokvašování“ vyžaduje ještě přibližně 24 hodin, a to buď ve vejčité nádobě nebo v jiných čistých nádobách, do nichž nebude mít přístup světlo ani teplo.
6. Hotová voda nesmí při zkoušce obsahovat žádný kyslík. Kyslík se sice váže na vodu, je však vázán především na oxid uhličitý. Tím se zvyšuje potence této vody, což není případ sifonu. Umělé nasycení vody oxidem uhličitým způsobuje spíše impotenci, protože do sifonu není oxid uhličitý zabudován respektive zde není bezprostředně vázán na vodu.
7. Vodu pijeme pouze po malých doušcích, nejlépe při teplotě do plus 7oC. Při plus 9oC již začíná rozklad a proto je při transportu této vody bezpodmínečně nutné používat termosek, aby její teplota nepřekročila plus 7oC.
Pití této vody způsobí silné vylučování, protože z těla začnou odcházet všechny usazeniny a kaly. Silně bude povzbuzena chuť k jídlu. Diamagnetismus vyprchá do 24 hodin, což příznivě ovlivní léčebný účinek.


Na druhý způsob se podíváme příště.

Zdravím - poota
Nemáte oprávnění prohlížet přiložené soubory.


Dr.Ont Geront Senilisimus/GeroDront/DeGe
Uživatelský avatar
Iv
Zasloužilý člen
Příspěvky: 1080
Registrován: sob 07 říj 2006 17:51
Dostal: 8 poděkování
Kontaktovat uživatele:

Trochu do mlýna

Příspěvek od Iv »

Chtěl bych trochu přispět do mlýna.
Podle mne voda ztělesňuje EMOCE, dá se do ní vložit nejzákladnější proud pro komunikaci, nebo ovlivnění nás, protože EMOCE je základním komunikačním prvkem celého Vesmíru. Pokud voda je nabita Emocí a to jak kladnou nebo zápornou, v zásadě se to projeví zde na nás ve svém výsledku i v okolní přírodě. Že emoce a v tomto případě voda působí na strukturu DNA začínají mnozí chápat. Takže pokud budete nabíjet vodu pozitivními emocemi, nebo určitými kmitočty, jak jsme se již bavili, je předpoklad, že budete zdraví (pořekadlo:vejdi a neuškoď, má hlubokou podstatu) a pak i naopak. Skládá se vlastně z nejvíce rozšířeného prvku ve Vesmíru - vodíku, jež je rovněž ve své hloubce zase jen nějaký kmitočet fotonů, jež vlastně asi vytváří základ celého hologramu nám známého Vesmíru. Jistě, dá se tedy použít jak technicky, tak i jako komunikační kanál pro vše stvořené a navíc potřebné i pro svůj život, tím má Vesmír jistotu, že všechny informace, nebo záměry budou uloženy tam, kde mají být. Člověk rád hledá složité postupy a může se dopracovat jistých výsledků, ale Vesmír je většinou jednoduše přímý a ve své podstatě nekompromisní.


Svůj šírák odhazuji vdál a letím zpět ke hvězdám. (Cyrano)
1220
Zasloužilý člen
Příspěvky: 1719
Registrován: úte 09 led 2007 12:49
Bydliště: Praha
Dal: 1 poděkování
Dostal: 20 poděkování
Kontaktovat uživatele:

Přes strukturu

Příspěvek od 1220 »

vodíkovou a vodní, patrně by šlo najít klíček i k ostatním prvkům Mendělejevovy úžasné soustavy, pokud bychom šli po slupkách- orbitalech , lze předpokládat kombinace základních tvarů, (platonských těles), jak se dotýkají těchto myšlených slupek, to, že se pohybují dělá onu "pravděpodobnost výskytu"
Fixace - sugesce -pocit v tomto případě uměle vytvořená emoce. Sugescí by zde bylo například " Chci vidět prví slupku vodíku, a postupně dalších prvků "
Nezačal jsem s tím ale nosím to u sebe celkem dlouho, náš chemikář ve Strakonicích dělal kdysi asistenta Heyrovskému , tenkrát mě mooooc nadchnul pro chemii, a já si toto vymyslel.......později
Ivovi :good: za upamatování třeba se časem osmělím :oops:
Podle nauky univerzální skutečně na emocích stojí moc věcí a struktur zhruba následovně :
Převažující emoce individua dělají jeho kvalitu vzhledem k základnímu - prvotnímu zdroji.
V podmínkách sluneční soustavy je (zjednodušeně řečeno) prvotním zdrojem fungování životů naší vrstvy Slunce. Čím je kvalita horší, tím se není možné udržet blízko Slunce. To je jasně vidět třeba u fenoménu planety Venuše jejíž formy života jsou našim formám nadřazené/mám na mysli Hathor/ i kdyby byly na místní poměry (svého-nikoli našeho času) pokleslé.Technika gorev to dokresluje deailněji.
Když jsou moooc pokleslé zrodí se holt na planetě vzdálenější od Slunce. Svojí vnitřní kvalitou určují své místo v univerzu.
pokud se tedy i zde potkáváme nemůžeme mít vzájemně příliš odlišné kvality, protože jinak bychom se ani potkat nemohli.
Z našeho pohledu anorganické látky tvoří úžasný hardware pro vývojové řady - obaly mnoha různě vyspělých duší.
Materalisticky laděné oponentní názory na toto pojetí jsou určitě prospěšné pro tříbení rozumu, ale přesto si myslím, že patří do nějaké boxovárny nebo snad přímo rašple ???? ;) kdo si neudělá čas položí otázky na povrchu - smysl se pak vytratí :(
Barva čehokoliv má vysoký smysl a určuje moc věcí.

:color:

K.
k tématu :
STAROEGYPTSKÁ FILOSOFIE OHNĚ HOREV


Uživatelský avatar
poota
Zasloužilý člen
Příspěvky: 5830
Registrován: stř 26 zář 2007 22:23
Bydliště: Praha
Dal: 1692 poděkování
Dostal: 2418 poděkování

Re: Trochu do mlýna

Příspěvek od poota »

Všechno se mi to točí kolem "informací" a jejich záznamu. Snažil jsem se něčeho dobrat v diskuzi kolem kvartonů, ale jaksi se seménko neuchytilo.

Co je informace, jak a kam se zaznamenává, jak se čte (kde bydlí a co žere :) )?
jisté je, že to nějak souvisí s tvary, tóny a barvami, čili je v tom geometrie a kmitočty. Což ostatně prezentuje jak přítel Zwelfhundertzwanzig, tak i tibetské nauky:
Kdo ovládne hudbu, ovládne celý Vesmír.

Paradoxní je, že pomocí "informací" často prakticky napravuji některé problémy, "informace" umím číst a umím je předávat, ať už přímo, na dálku a nebo ukládáním do vody - a přitom vím houby o tom, co to vlastně je a jak to funguje.

Jedním jsem si ale jist - nejdůležitější ze všeho je voda, v ní je všechno. A bez ní není nic.

Zdravím - poota
P.S. Na případnou námitku, že je, tedy třeba žízeň, rovnou upozorňuji, že jsem to myslel v poněkud vyšší rovině. Ale ani ta žízeň by netrvala moc dlouho, prý jenom tři dny. :)


Dr.Ont Geront Senilisimus/GeroDront/DeGe
Uživatelský avatar
poota
Zasloužilý člen
Příspěvky: 5830
Registrován: stř 26 zář 2007 22:23
Bydliště: Praha
Dal: 1692 poděkování
Dostal: 2418 poděkování

Pramenitá voda

Příspěvek od poota »

Dneska ten slíbený druhý postup, který je předmětem rakouského patentu.

Rakouský patent č. 142032
Při předmětném postupu se však jedná o přípravu vody, která není pouze obohacena o volnou kyselinu uhličitou, nýbrž která ji obsahuje také ve vázané formě a která se v každém ohledu vyrovná čerstvé pramenité vodě, přičemž je předmětný postup co nejvíce přizpůsoben přírodnímu procesu.
Voda, sterilizovaná studeným ozařováním rtuťovou výbojkou, odtéká skrze trubku m (viz nákres) a smísí se s roztokem solí, přicházejícím vedením i. V zásobníku C se totiž rozpouštějí soli ve vodě a dobře se promíchají v mísiči g. Množství a druh soli se přirozeně řídí stavem sterilní vstupní vody, která je obvykle jakousi povrchovou vodou s určitou konkrétní tvrdostí. Přídavkem solí nesmí na druhou stranu obsah solí způsobit překročení stupně tvrdosti 12, protože jinak by byl tento produkt obtížně použitelný v průmyslu. Pro nějakou střední výstupní vodu je na každých 10 litrů vstupní vody zapotřebí připravit 1 litr roztoku, v němž bude obsaženo asi 0,02 g chloridu sodného, 0,02 g síranu hořečnatého, 0,02 g fosforečnanu sodného, 0,008 dusičnanu draselného a 0,2 dolomitu (oxidovaného vápníku). Druh a množství těchto solí jsou výsledkem více než 100 pokusů. Protože se dolomit rozpouští ve vodě jen omezeně a naproti tomu vznikající hydrát vápníku je citlivý na oxid uhličitý ve vzduchu, musí být nádoba chráněna před vlivem světla a uzavřena před vzduchem. Aby vytékal z nádoby C neustále rovnoměrný proud, je v této nádobě udržován konstantní tlak 0,1 ATM, což odpovídá tlaku 1 metr vodního sloupce. Koncentrovaný solný roztok je konstantně po kapkách přidáván do vstupní vody a tato směs pak vtéká do rozprašovače D, v němž je tryskou v trubce n vstřikována tato směs dovnitř nádoby, přičemž předem připravená voda, nasycená oxidem uhličitým, tryská rozprašovací tryskou k směrem ven.
Sprška obou druhů vody pak padá na dno a její kapky se smísí, stejně jako jednotlivé kapky cestou v půdě nejprve ztrácejí své soli a pak přijímají plynnou složku. Tato vodní směs nyní proudí skrze skleněnou kolonu E, přičemž stoupá vždy po vnějším povrchu skleněných baněk, pak musí opět sestoupit po jejím vnitřním povrchu, aby se střední stoupačkou dostala na povrch další, výše položené baňky. Voda přitom opisuje jakousi meandrovou cestu za níže popsaným účelem. Plyn – a především oxid uhličitý – se vždy shromažďuje v horní části baňky („tulipánu“) a když tlak odpovídajícím způsobem vzroste, je stále znovu injekčně vpravován trubičkami r, v nichž jsou zabudovány velmi jemné trysky, aby byl později donucen navázat příslušnou vazbou i oxid uhličitý, který doposud nebyl navázán na vodu. V ose této části aparatury jsou umístěny ve střídavém pořadí zlaté a stříbrné lamely, jež jsou vzájemně izolovány. Mezi oběma kovy vzniká jistý potenciál, jenž udává podnět k mírné ionizaci vody.
Na své další cestě se voda dostává do hlavního mísiče F. Tento mísič se skládá ze zevně tepelně izolované válcovité kovové nádoby, jež je na vnitřním povrchu postříbřena, a z vestavěného šnekového kola, které se otáčí opačným směrem rozvoje šnekové závitnice. Na šnekových plochách jsou uspořádány chladicí spirály, které ochlazují vodu, jejíž zušlechťovací proces začíná při 17oC, na 4oC. Účinek tohoto teplotního spádu má pro vlastní proces zušlechtění integrující význam. Ochlazením se jednak zvýší absorpční schopnost vody vůči plynům a na druhé straně je skutečné navázání volného oxidu uhličitého možné pouze při ochlazení (aniž bychom museli použít příliš vysokého tlaku).
Protože Ca(HCO3)2 (hydrouhličitan vápenatý) představuje nanejvýš labilní vazbu, musí se zajistit obohacení takzvané vázané kyseliny uhličité ve vodě. Bohaté tvorby Ca(HCO3)2 a navázání skutečné a jedinečné vazby kyseliny uhličité na vodu je možno dosáhnout pouze správně načasovaným a rovnoměrným ochlazením. Vstupní teplota vody nesmí překračovat 20oC a výstupní teplota vody se pohybuje těsně okolo 4oC. Je nutno dbát i na správnou rychlost ochlazování, protože při příliš velké rychlosti nebude dostatek času pro vznik potřebné vazby. Před opuštěním nádoby musí voda opět projít již dříve popsanými zlatými a stříbrnými lamelami a konečně se dostane do zásobníku I, který je rozdělen do dvou komor, G a H. Voda nejprve prochází komorou G a pak teprve se dostává do komory H, a to z následujících důvodů: při zpracování vody uvedeným způsobem dochází k některým dodatečným reakcím. TEPRVE PO JEJICH DOKONČENÍ JE MOŽNO VODU OZNAČIT ZA ABSOLUTNĚ ZRALOU A PITNOU. Je rovněž nezbytné, aby celý proces probíhal bez přístupu denního světla, neboť pokusy potvrdily, že stejný zušlechťovací postup nedával za přístupu světla stejně uspokojivé výsledky a voda byla méně kvalitní.


Protože tohle je postup, kterým se „vyrábí“, nebo lépe řečeno zušlechťuje obyčejná voda na vodu skutečně pitnou, můžeme předpokládat, že k obdobnému procesu dochází i v podzemní části úplného vodního cyklu. Ovšem z různých Viktorových náznaků a útržků vyplývá, že v podzemí tento proces probíhá jinak a jinými postupy.
Zatím jsem nabyl dojmu, možná mylného, že v podzemí dochází k rozkladu vody poněkud svérázným způsobem. Kyslík se z nějakého neznámého důvodu rozkmotří s vodíkem a navazuje se na uhlík, tvoře s ním nějaké kysličníky – nejspíš jejich nějakou směs. Osiřelý vodík se po vzoru kyslíku vrhá taktéž na uhlík a vytváří na truc uhlovodíky, údajně také v plynném stavu. Zřejmě k této mesalianci využívá uhlí, ropu a zemní plyn, čímž si vysvětluji jejich nutnost pro vznik pramenité vody a Viktorovo rozhořčení nad tím, že si úplně hloupě spalujeme zdroje pitné vody.
Směs těchto plynů, tedy uhlovodíků a kysličníků uhlíku stoupá vzhůru a cestou na sebe navazuje některé z látek, které potkává. V tomto „skupenství“ má ovšem voda jiné vlastnosti, než měla při klesání, takže si vybírá látky jiné, než které tam cestou dolů ukládala. Jednou z vlastností tohoto „skupenství“ vody je i to, že má schopnost stoupat proti gravitaci, pokud se může pohybovat nepříliš širokými štěrbinami a hornina obsahuje nějakou formu kovů. Další podmínkou „levitace“ je teplota pod deset stupňů Celsia, tma a absence vzduchu. U vzduchu se zdá, že levitaci ruší hlavně vzdušný kyslík, který při styku s levitující vodou nějak způsobí změnu stoupajících plynů (kysličníky uhlíku a uhlovodíky) na tekutý „plyn“ kysličník vodíku, který obsahuje „rozpuštěné“ „živiny“.

Ve studni před hájovnou chovali mí předkové pstruhy, které nikdy nekrmili, protože pstruzi získávali svou vysoce kvalitní potravu z křišťálově čisté černé vody, jež přitékala dřevěným korýtkem do této rybí líhně se zcela konkrétním zakřivením.
Otec se obával, že znečistím energeticky bohatou vodu nebo že do ní dokonce hodím železný hřebík, čímž bych, jak mi otec vysvětlil, zahubil citlivé pstruhy, protože po odeznění její vnitřní životní síly by potrava pro pstruhy zkameněla a proměnila by se v pouhý písek. Smál jsem se tomu a proto mi otec připomněl kamenné usazeniny ve vysokohorských studánkách, jež se podobají žlučovým či ledvinovým kaménkům, jež vznikají díky energeticky chudé pitné vodě.


S „navazováním“ látek do vody souvisí i takzvané „zpívání do vody“, kterým se do vody zapracovávají drobty hlíny a kysličník uhličitý, aby se docílilo vyšších výnosů.

Drobty rozemnuté hlíny se zvolna sypou do dřevěné nádoby s vodou a při tom se zpívá stupnice střídavě nahoru a dolů - při stoupajících tónech se má míchat doleva, při klesajících doprava a vydechovat přitom nad vodu. Získá se tím neutrální voda, která se pomocí „květných větví“ nastříká na pole, uvláčené bránami s dřevěnými zuby, čímž se vytvoří vrstvička negativně nabitých koagulačních jader, které zvyšují výnosy asi o 30%.

To je zatím asi tak vše podstatné o pramenité vodě, ještě to chci v nepatrně zkrácené podobě převést do PDFka, aby to bylo přehledné a vcelku. Pak to sem dám jako přílohu - pro naši interní potřebu, aby to nekolidovalo s autorskými právy.

Zdravím - poota
Nemáte oprávnění prohlížet přiložené soubory.


Dr.Ont Geront Senilisimus/GeroDront/DeGe
Uživatelský avatar
poota
Zasloužilý člen
Příspěvky: 5830
Registrován: stř 26 zář 2007 22:23
Bydliště: Praha
Dal: 1692 poděkování
Dostal: 2418 poděkování

Vodní pyramida

Příspěvek od poota »

Přidám sem ještě jednu myšlénku, i když se nejedná o vodu pramenitou.

Věc souvisí s "žížalími kameny", které jsme tu již zmiňovali.
V principu se jedná o jejich zmnožení a narovnání do co nejvyšší hromady.
Důležité je to, aby pokud možno celým průřezem této hromady-pyramidy mohl volně proudit vzduch. Rozdíl teplot a obsah kovů v kamenech dokáže syntetizovat-vysrážet každý den určité množství vody, kterou je možné zachytit a převést tam, kde je potřeba.

Kvalita této vody se samozřejmě nevyrovná vodě pramenité, takže nebude vhodná k trvalému pití a také pro stromy bude spíše jenom náhražkou. Předpokládám, že svým složením a charakterem bude někde mezi vodou dešťovou a rosou, takže může být vhodná pro zavlažování rostlin s krátkými kořeny, jako je tráva, květiny a zelenina.

Zatím věc ještě nemám ověřenou praktickými pokusy, ale vypadá to tak, že by se tímto způsobem mohlo řešit snadno a relativně levně trvalé a zcela automatické zalévání na zahradách. Vodní pyramida určité velikosti by měla být schopna dodávat denně určité množství vody, které může zavlažit určitou plochu kolem. Pro větší plochy je možné postavit i větší množství pyramid.

K technickému řešení - zatím chci použít běžný 200 litrový barel, případně ještě postavený na nízkém soklu pro dosažení jistého tlaku vody. Zatím hodlám zalévat tenkou hadicí, připojenou ke kohoutu ve spodní části barelu. Tím mohu "vodoznakově" kontrolovat množství produkované vody a zároveň zalévat tam, kde to bude potřeba. Pokročilejší a zřejmě následnou variantou jsou zakopané pórézní hadice pro zcela automatické zalévání.
Na barel přijde plochá mělká mísa s malým otvorem uprostřed, a na ní budou narovnány do co nejvyšší homole říční oblázky nebo valouny. Ty mají dvě podstatné výhody - jejich tvar zaručuje dobrou průvzdušnost a zároveň zaručuje vhodnost typu kamene, tedy potřebný obsah vhodných kovů.

Pokud se systém osvědčí, dá se modifikovat i pro jiné podmínky. Jednou z nadějných cest by mohlo být vytváření jakýchsi prefabrikovaných "buněk", nejlépe ve tvaru válce nebo komolého kužele z pletiva, držícího pohromadě valouny. V podobných "koších", jenomže hranatých, se dodává i hrubý štěrk pro výstavbu různých stěn či opěrných plent. Pro dobrou manipulovatelnost si představuji buňky nespíš ve velikosti a tvaru obráceného kýble. Jednou z variant použití může být plot - na podezdívce ve tvaru koryta s nepatrným spádem mohou být řídce stavěné buňky i v několika řadách nad sebou. Další možností je stavění buněk k obvodu plochých střech a využití jejich okapního systému pro zavlažování. Nabízí se sice zastavění celé plochy střechy, ale je třeba počítat i s její únosností. Pokud je dostatečně dimenzovaná, mohla by se na ní postavit z buněk třeba i celá pyramida. Samostatně stojící nádrže s pyramidami mohou být rozmístěny ve vhodném počtu a vhodných vzdálenostech i v rozlehlých zahradách.

Výhodou vodních pyramid je to, že mohou fungovat na místě, kde je to potřeba. Další výhodou je to, že se mohou postavit v takové výšce, aby z nich voda sama odtékala, takže není nutné žádné čerpadlo ani přísun jakékoli energie. Fungují sice v cyklech, ale prakticky stále - navíc se tento "odběr" vody nedá nijak registrovat a tudíž ani zpoplatnit.

Po ověření funkčnosti a základních vlastností, jako například vztah výšky nad zemí, velikosti pyramidy a množství vody během roku, bude zřejmě vhodné tyto znalosti umístit i na veřejnou část fóra, aby je mohlo využívat co největší množství lidí. Zatím to dávám sem, aby to případně mohlo současně vyzkoušet více lidí.

Ještě jako perlička na závěr - osobně se domnívám, že stejné "vodní pyramidy" byly stavěny na plošinách kamenných pyramid. Kromě dodávání vody pro nádrže a bazény byla zřejmě voda napřed "překapávána" jako zdroj na principu generátoru lorda Kelvina. Tím mohly pyramidy disponovat piezoelektřinou z křemenných krystalů a současně i "statickou" vysokonapěťovou elektřinou.

Zdravím - poota


Dr.Ont Geront Senilisimus/GeroDront/DeGe
Novák
Zasloužilý člen
Příspěvky: 407
Registrován: ned 20 srp 2006 15:33
Bydliště: Praha
Dostal: 2 poděkování

Petře

Příspěvek od Novák »

http://www.stream.cz/video/550642-co-ud ... ym-jezerem

koukni na to video co se děje s tou vodou,čekal jsem jeden gejzír,ale tohle je síla,jestli těm pitomcům došlo co všechno způsobili :evil:


Uživatelský avatar
poota
Zasloužilý člen
Příspěvky: 5830
Registrován: stř 26 zář 2007 22:23
Bydliště: Praha
Dal: 1692 poděkování
Dostal: 2418 poděkování

Re: Petře

Příspěvek od poota »

Novák píše:..jestli těm pitomcům došlo co všechno způsobili :evil:
Už to množství trhaviny naznačuje zelené mozky, takže bych u nich nějaké myšlení rozhodně nepředpokládal :(

Zdravím - Pó


Dr.Ont Geront Senilisimus/GeroDront/DeGe
Uživatelský avatar
Slavek Krepelka
Zasloužilý člen
Příspěvky: 6292
Registrován: ned 07 bře 2010 3:35
Bydliště: Ottawa, Canada, dočas. Praha
Dal: 2432 poděkování
Dostal: 3249 poděkování

Re: Vodní pyramida

Příspěvek od Slavek Krepelka »

poota píše:Přidám sem ještě jednu myšlénku, i když se nejedná o vodu pramenitou.
Nazdar Petře,

Skoro bych se radši pro tento účel podíval na rosný rybník. Důvody jsou dva.

a) voda má podstatně větší tepelnou absorbci a stálost než kamení.
b) Voda absorbuje kondenzát a kondensuje vzdušnou vlhkost daleko nejlépe ze všech látek, v podstatě okamžitě. To se eventuelně projeví i na mokrých kamenech, ale dokud se nesmočí, něco se mine.

Vyvýšená izolovaná kašna by byla podstatně jednodušší, nějaký ten křemen v ní může taky být a hluboká jak chce.

V podstatě chceš co největší objem nocí chlazeného objektu a slušný povrch objektu. Pokud si ale vzpomeneš na svíci v talířku s vodou přiklopenou zavařovačkou, možná oceníš, jak rychle a kolik té vody produkované hořením svíce do vody vlezlo, aby při ochlazování došlo ke zvednutí hladiny do zavařovačky díky částečnému vakuu získanému kombinací absorbce a ochlazování.

Asi bych si zkusil sebrat kondenzaci z mokré, kovové flašky studené vody pokryté tkaninou, aby si vodu na povrchu udržela, pro představu, kolik toho její objem při dané teplotě nakondenzuje. Taky bych to zkusil se šutrem stejného objemu. To Ti řekne, jestli to je na květináč, na záhonek, nebo na nic. :D Něco Ti to řekne a možná, že šutr zvítězí, ale nevsázel bych na to.

Zároveň bych ale nevsázel na kašnu taky, protože z ní asi přes den uteče víc vody odparem než se v ní po ránu nakondenzuje, především na slunci. Bude tam zamotaný nějaký kritický objem a plocha, pod kterými to nebude pracovat.

Ahoj, Slávek.


Je-li tvá přítomnost ve výhni okolností, vyuč se kovářem své budoucnosti.
Uživatelský avatar
poota
Zasloužilý člen
Příspěvky: 5830
Registrován: stř 26 zář 2007 22:23
Bydliště: Praha
Dal: 1692 poděkování
Dostal: 2418 poděkování

Re: Vodní pyramida

Příspěvek od poota »

Slavek Krepelka píše:Skoro bych se radši pro tento účel podíval na rosný rybník. ..
Pro vyzkoušení rosného rybníka nemám podmínky, navíc mě láká daleko víc ten systém s kamením, takže budu zkoušet ten. Přiznám se zcela dobrovolně a bez mučení, že mě na něm láká i ta možnost využití rozvodu vody samospádem. Taky to, že by se mohly buňky postavit prakticky kdekoli a v libovolné velikosti. Praktickým pokusem hodlám získat i představu o účinnosti i závislosti na velikosti v konkrétních podmínkách. Nějaké hodnověrné informace se mi zatím nepodařilo nikde najít, tedy kromě toho, že by to mělo fungovat.
Kus od chaty mám sice pramen, ale nosit z něj vodu i na zalévání je na můj vkus poněkud masochistické, takže bych měl pro fungující zařízení i praktické využití.

Zdravím - poota


Dr.Ont Geront Senilisimus/GeroDront/DeGe
Uživatelský avatar
Slavek Krepelka
Zasloužilý člen
Příspěvky: 6292
Registrován: ned 07 bře 2010 3:35
Bydliště: Ottawa, Canada, dočas. Praha
Dal: 2432 poděkování
Dostal: 3249 poděkování

Re: Vodní pyramida

Příspěvek od Slavek Krepelka »

poota píše:
Slavek Krepelka píše:Skoro bych se radši pro tento účel podíval na rosný rybník. ..
Pro vyzkoušení rosného rybníka nemám podmínky, navíc mě láká daleko víc ten systém s kamením, takže budu zkoušet ten. Přiznám se zcela dobrovolně a bez mučení, že mě na něm láká i ta možnost využití rozvodu vody samospádem. Taky to, že by se mohly buňky postavit prakticky kdekoli a v libovolné velikosti. Praktickým pokusem hodlám získat i představu o účinnosti i závislosti na velikosti v konkrétních podmínkách. Nějaké hodnověrné informace se mi zatím nepodařilo nikde najít, tedy kromě toho, že by to mělo fungovat.
Kus od chaty mám sice pramen, ale nosit z něj vodu i na zalévání je na můj vkus poněkud masochistické, takže bych měl pro fungující zařízení i praktické využití.

Zdravím - poota
No když to nepujde, ještě stále je zde Jiho-Americký způsob z And. Natáhnout sítě z nějakého kovu a dobře uzemnit. Ono na tom ta kondensace taky dost po ránu fachá.

Rybníkem jsem měl na mysli spíše jeho obdobu v podobě jakési izolované kašny na noze, ale jak říkám, v tom malém měřítku bych na to nevsázel.

Ahoj, Slávek.


Je-li tvá přítomnost ve výhni okolností, vyuč se kovářem své budoucnosti.
Odpovědět

Zpět na „Lidé sobě“