K termolýze podľa Ekolistu

Praktické poznatky a projekty uživatelů tohoto fóra.
Akord
Zasloužilý člen
Příspěvky: 3133
Registrován: stř 24 led 2007 0:52
Dal: 5 poděkování
Dostal: 28 poděkování

K termolýze podľa Ekolistu

Příspěvek od Akord »

Chlapci, povedzme si na rovinu, uvedený článok
http://www.ekolist.cz/nazor.shtml?x=2105539
považujem za hanbu značného rozsahu.Nie je pravda, že je napájaný prevažne teplom. Je napájaný prevažne elektrinou a teplo tomu sotva v pár percentách pomáha. Existujú mnohé desaťročia viaceré galvanické články fungujúce ako tepelné čerpadlá s účinnosťou sotva percento a nie je korektné, že ich autor nespomína(všetky články s kladnou teplotnou závislosťou napätia naprázdno). Brať potenciál elektródy ako významný bez napísania elektródovej reakcie a entalpie reakcie nemá žiaden význam, sú to iba hrubé až populárne predpoklady a už vôbec nie postačujúca podmienka. Autor motá jedno cez druhé. Neuznáva napríklad princíp, podľa ktorého musia mať všetky tepelné stroje aj patričný odvod tepla(2.TDV), lebo tým predpokladá samovoľné usporiadanie tepelného pohybu molekúl). Predsa len sem dávam, čo som na to napísal do ekolistu(píšem to tam česky):

Úvodem:
V natolik zajímavé a vážné problematice je nutno vyhnout se vetám postrádajícím vecný charakter jako cituji "preukázali otrasnú neznalosť základných fyzikálnych vedomostí..." a mnohých dalších podobných výroku, autor tím do značné míry riskuje, že se ujde práve jemu toto hodnocení. Námety pana Cudziše sporadicky registruji a doposud me nepresvedčil, že jeho postupy jsou korektní, když nereknu že nerespektují fyzikální konvence (ne kvuli nespochybnení fyziky, ale kvuli možnosti mezilidské komunikace).

Bližší argumenty:
V celém dokumentu je zásadní otázka, v jakém pomeru se do procesu dodává elektrická a tepelná energie. Bilance úplne chybí, namísto ní nepodstatné údaje. Cituji:
"Potom štvorcový pomedený hliníkový plech o hrane 1m predstavuje kontaktnú elektródu s plochou 2m2, na ktorú pôsobí termolýzny prúd 6000A, a to s výkonom 12kW (pri uvažovanom napätí 2V, ktoré sú prakticky nutné na elektrolytický rozklad vody). Aby táto kontaktná elektróda mohla pracovať želaným spôsobom, nutne potrebuje príkon 12kW vo forme nízkopotenciálového (odpadového) tepla. "
Tady je zrejmé, že autor počítá s 12kW elektrického príkonu a zároveň 12kW tepelného príkonu, pričemž navíc není ani komentováno, netož zduvodneno, proč jsou treba približne stejné. Pokud beru rozkladní napetí vody 1.23V (neznám duvod, proč je uvádeno napetí kolem 1V srovnatelného se žádaným napetím pri procesu), pak použité napetí vypovídá o tom, že vklad elektrické energie do procesu bude minimálne vyšší, než 50 procent. Podobne vysokou hodnotu však nelze dosáhnout ani z principu.
Pri pohledu na chemické reakce nelze vycházet pouze z blíže nespecifikovaného potenciálu elektrod. Termochemická analýza reakce úplne chybí. Z ní by pak plynulo, kolik procent z dodaného tepla je možné využít k rozkladu vody jako doplnek elektriny. Protože kapalná voda proste tu energii nemusí prijmout v podobe tepla.
Pokud by autor toto meril alespoň v provizorne tepelne izolované soustave, zrejme by nedelalo problém uvést tak zásadní vec. Stoupání teploty v dusledku prívodu energie bylo zamezeno zrejme jen jejím odvedením do okolí. Autor dostatečne neodlišil tuto dodatečnou tepelnou energii od nárustu produkce plynu bežným zpusobem klasickou elektrolýzou pomocí zvýšení teploty. Chybí k tomu presnejší merení o dodaném množství tepla. Zverejnené informace jsou znehodnoceny množstvím predbíhajících hypotetických výroku. Informace o zvláštních tepelných strojích v tomto článku s témou prakticky nesouvisí, a vyžádali by si rozsáhlejší rozbor.
Postupy poskytující rozklad vody pomocí samotné tepelné energie jsou známy desetiletí, treba jako cykly Mark, nebo Westinghouse pracující pri teplotách okolo 1000 stupňu za účasti dalších chemických sloučenin. Tato teplota není náhodná, nelze bez dusledku tvrdit, že stejných výsledku lze dosáhnout i pri teplotách kolem 100 stupňu treba i s účinností v jednotkách procent. Dále jsou známy galvanické články s tepelnou regenerací, pokusy o katalytický rozklad pomocí svetla apod.
K podobným otázkám je potreba pristupovat citlive a s rozvahou, jinak dusledkem podobne neúplných a nepresných zpráv bude jen antireklama na všechno ekologické.


Elektro
Zasloužilý člen
Příspěvky: 434
Registrován: čtv 19 črc 2007 11:52
Bydliště: Banskobystrický kraj
Dal: 3 poděkování
Dostal: 3 poděkování

Re: K termolýze podľa Ekolistu

Příspěvek od Elektro »

Akord píše:Chlapci, povedzme si na rovinu, uvedený článok
http://www.ekolist.cz/nazor.shtml?x=2105539
považujem za hanbu značného rozsahu.Nie je pravda, že je napájaný prevažne teplom. Je napájaný prevažne elektrinou a teplo tomu sotva v pár percentách pomáha.
Existujú mnohé desaťročia viaceré galvanické články fungujúce ako tepelné čerpadlá s účinnosťou sotva percento a nie je korektné, že ich autor nespomína(všetky články s kladnou teplotnou závislosťou napätia naprázdno). Brať potenciál elektródy ako významný bez napísania elektródovej reakcie a entalpie reakcie nemá žiaden význam, sú to iba hrubé až populárne predpoklady a už vôbec nie postačujúca podmienka. Autor motá jedno cez druhé. Neuznáva napríklad princíp, podľa ktorého musia mať všetky tepelné stroje aj patričný odvod tepla(2.TDV), lebo tým predpokladá samovoľné usporiadanie tepelného pohybu molekúl). Predsa len sem dávam, čo som na to napísal do ekolistu(píšem to tam česky):

Úvodem:
V natolik zajímavé a vážné problematice je nutno vyhnout se vetám postrádajícím vecný charakter jako cituji "preukázali otrasnú neznalosť základných fyzikálnych vedomostí..." a mnohých dalších podobných výroku, autor tím do značné míry riskuje, že se ujde práve jemu toto hodnocení. Námety pana Cudziše sporadicky registruji a doposud me nepresvedčil, že jeho postupy jsou korektní, když nereknu že nerespektují fyzikální konvence (ne kvuli nespochybnení fyziky, ale kvuli možnosti mezilidské komunikace).

Bližší argumenty:
V celém dokumentu je zásadní otázka, v jakém pomeru se do procesu dodává elektrická a tepelná energie. Bilance úplne chybí, namísto ní nepodstatné údaje. Cituji:
"Potom štvorcový pomedený hliníkový plech o hrane 1m predstavuje kontaktnú elektródu s plochou 2m2, na ktorú pôsobí termolýzny prúd 6000A, a to s výkonom 12kW (pri uvažovanom napätí 2V, ktoré sú prakticky nutné na elektrolytický rozklad vody). Aby táto kontaktná elektróda mohla pracovať želaným spôsobom, nutne potrebuje príkon 12kW vo forme nízkopotenciálového (odpadového) tepla. "
Tady je zrejmé, že autor počítá s 12kW elektrického príkonu a zároveň 12kW tepelného príkonu, pričemž navíc není ani komentováno, netož zduvodneno, proč jsou treba približne stejné. Pokud beru rozkladní napetí vody 1.23V (neznám duvod, proč je uvádeno napetí kolem 1V srovnatelného se žádaným napetím pri procesu), pak použité napetí vypovídá o tom, že vklad elektrické energie do procesu bude minimálne vyšší, než 50 procent. Podobne vysokou hodnotu však nelze dosáhnout ani z principu.


Neviem, kde je v tom článku písané o dodávke elektrického prúdu.
Podľa toho, čo som prečítal ja, tak elektrina spotrebovaná na rozklad vody vzniká rozdielom elektrických potenciálov použitých elektród v elektrolyte. Pri neriadenej termolýze, je tento rozdiel potenciálov vlastne skratovaný pod hladinou elektrolytu a tým vzniká prúd pre rozklad vody. Pri riadenej termolýze sa v článku píše, že pri zaradení odporu do obvodu vývoj plynu klesá a to je podľa mňa odber elektriny a nie jej dodávanie.


Pri pohledu na chemické reakce nelze vycházet pouze z blíže nespecifikovaného potenciálu elektrod. Termochemická analýza reakce úplne chybí.

Neviem ako by ste urobil termochemickú analýzu v amatérskych podmienkach bez potrebného vybavenia prístrojmi. Autor jedoznačne v článku popisuje svoje pozorovania a nie merania, na ktoré nemal potrebné prístroje. A napokon tu na fóre niekto presne analyzuje a vedecky zdôvodňuje, prečo mu vyvýjač pri určitej spotrebe elektrickej energie vyrába toľko plynu a nie toľko ako ve vypočítané pri klasickej elektrolýze?

Z ní by pak plynulo, kolik procent z dodaného tepla je možné využít k rozkladu vody jako doplnek elektriny. Protože kapalná voda proste tu energii nemusí prijmout v podobe tepla.
Pokud by autor toto meril alespoň v provizorne tepelne izolované soustave, zrejme by nedelalo problém uvést tak zásadní vec. Stoupání teploty v dusledku prívodu energie bylo zamezeno zrejme jen jejím odvedením do okolí.

Stúpanie teploty by prichádzalo do úvahy v prípade privádzania väčšieho tepelného príkonu, ako dokáže spotrebovať popisované zariadenie. Pri čítaní článku som z jeho textu vyrozumel, že privádzané teplo sa vplyvom elektrolytu a použitých elektród mení na elektrickú energiu, ktorá potom rozkladá vodu na kyslík a vodík

Autor dostatečne neodlišil tuto dodatečnou tepelnou energii od nárustu produkce plynu bežným zpusobem klasickou elektrolýzou pomocí zvýšení teploty. Chybí k tomu presnejší merení o dodaném množství tepla. Zverejnené informace jsou znehodnoceny množstvím predbíhajících hypotetických výroku. Informace o zvláštních tepelných strojích v tomto článku s témou prakticky nesouvisí, a vyžádali by si rozsáhlejší rozbor.
Postupy poskytující rozklad vody pomocí samotné tepelné energie jsou známy desetiletí, treba jako cykly Mark, nebo Westinghouse pracující pri teplotách okolo 1000 stupňu za účasti dalších chemických sloučenin. Tato teplota není náhodná, nelze bez dusledku tvrdit, že stejných výsledku lze dosáhnout i pri teplotách kolem 100 stupňu treba i s účinností v jednotkách procent. Dále jsou známy galvanické články s tepelnou regenerací, pokusy o katalytický rozklad pomocí svetla apod.

Neviem prečo tu hovoríte o galvanických článkoch, keď autor článku jasne píše o opačnej funkcii zariadenia ako má galvanický článok

K podobným otázkám je potreba pristupovat citlive a s rozvahou, jinak dusledkem podobne neúplných a nepresných zpráv bude jen antireklama na všechno ekologické.
Autor článku prišiel na niečo, čo sa mu zdá ako prínos k vyriešeniu energetickej krízy a chcel svojím článkom na svoj možno objav upozorniť nielen vedeckú komunitu, ale aj verejnosť, aby sa podľa možnosti týmto nesporne zaujímavým javom zaoberala. Alebo ste presvedčený o tom, že na možné a využiteľné alternatívne zdroje energie môže prísť len vedec alebo nejaká vedecká inštitúcia? Ja som naopak presvedčený o tom, že možný alternatívny zdroj energie skôr vynájde človek menej zaťažený poznatkami súťasnej vedy, ktorá kaldie príliš úzke mantinely pre nekonvenčné myslenie. V prípade takéhoto návrhu možného alternatívneho zdroja energie "laikom", by takúto vec mala veda preveriť prakticky a nie teoreticky zniesť zo sveta. Veď energetická kríza nebude akceptovať teoretické pripomienky vedcov, že vlastne vôbec nemala prísť.
Ak som sa vás nepríjemne dotkol, prosím o prepáčenie. V úmysle som mal upozorniť vás na to, čo som z článku vyrozumel ja.


Uživatelský avatar
Barbucha
Zasloužilý člen
Příspěvky: 611
Registrován: sob 19 črc 2008 2:10
Bydliště: Praha
Dal: 5 poděkování
Dostal: 61 poděkování

Re: K termolýze podľa Ekolistu

Příspěvek od Barbucha »

Takže se pánové dostáváme k základnímu kameni úrazu, že by článek s novou technologií měl být napsán značně erudovaněji, protože pokud se jeho výklad liší lidmi alespoň s problematykou částečně obeznámenými, jaký to musí vyvolat názor u lidí, kteří o tom naprosto nic nevědí. Faktem je to, že pokud je autor skálopevně přesvědčen o své pravdě, bylo by pro něj nanejvýš dobré si toto nechat alespoň patentovat. Pak by měl podstatně větší pravděpodobnost, že s novou technologií prorazí. Bez jakéhokoliv "papírového požehnání" a s argumentací jako je napsán článek nevysvětlí nikomu nic, nebo alespoň ne na té úrovni, aby se s tímto někdo zabýval jako s perspektivní technologií. Nemůže přece očekávat jakoukoliv pozitivní iniciativu, když nepřijede na prasátku a neodstrkuje se zlatýma husičkama. Úředníkům, potažmo i posuzujícím "vědcům" může být přece perspektiva energetické krize naprosto ukradená, když z toho nemají svůj desátek / kdyby jenom desátek, možná i daleko větší zlomek je reálný /. :bye:


Já to říkám pořád / neřád /, nejhorší jsou trpaslíci, všude vlezou a strašně se množí, jo ještě taky ten divnej němec co nám všechno skovává.
Akord
Zasloužilý člen
Příspěvky: 3133
Registrován: stř 24 led 2007 0:52
Dal: 5 poděkování
Dostal: 28 poděkování

Příspěvek od Akord »

Barbucha: Nemel bych problém napsat na predmet sporného článku patent. Podobné patenty jsem četl. Funkce dnes není podmínkou uznání patentu, lépe rečeno se funkce sice predpokládá, ale neoveruje.

Elektro: Cituji Te v jednotlivých bodech:
1.Neviem, kde je v tom článku písané o dodávke elektrického prúdu.
2.Neviem ako by ste urobil termochemickú analýzu v amatérskych podmienkach bez potrebného vybavenia prístrojmi.
3.Stúpanie teploty by prichádzalo do úvahy v prípade privádzania väčšieho tepelného príkonu...
4.Neviem prečo tu hovoríte o galvanických článkoch, keď autor článku jasne píše o opačnej funkcii

Odpovedám:
1.Je to v citáte autora označenom v Tvojom príspevku zelenou farbou. V článku je to zrejmé aj na iných miestach.
2. Ak niekto začne hovoriť A, teda o potenciáloch, tak bez toho, aby povedal aj B, teda o entalpii použitej reakcie (reakcie, ktoré popisuje nepatria medzi žiadne výnimky), alebo o tepelnom zafarbení reakcie nemá výrok A zmysel. Ak by aj nehovorli o ničom, tak aký je dnes problém jednoducho tepelne izolovať pokus a zmerať tepelné toky, keď sa dnes izolujú celé domy?
3. Otázka nemá zmysel bez merania prijatého a odobzdaného tepla podobne ako v 2.
4. Nie je medzi tým žiaden rozdiel, z uvedeného pohľadu ide len o chemickú rovnováhu. Ak to autor jasne píše, tak si vymýšľa. Je to obyčajný galvanický článok alebo akumulátor s kladným teplotným súčiniteľom napätia, ktorý sa autor snaží nabíjať. Každá chemická reakcia je do istej miery vratná a preto nemá zatiaľ zmysel rozoberať, či ide prípadne aj o akumulátor. Vždy sa jedná o galvanický článok, ak sú elektródy v elektrolyte, je predbežne jedno, ako funguje.


Elektro
Zasloužilý člen
Příspěvky: 434
Registrován: čtv 19 črc 2007 11:52
Bydliště: Banskobystrický kraj
Dal: 3 poděkování
Dostal: 3 poděkování

Příspěvek od Elektro »

Akord píše:Barbucha: Nemel bych problém napsat na predmet sporného článku patent. Podobné patenty jsem četl. Funkce dnes není podmínkou uznání patentu, lépe rečeno se funkce sice predpokládá, ale neoveruje.

Elektro: Cituji Te v jednotlivých bodech:
1.Neviem, kde je v tom článku písané o dodávke elektrického prúdu.
2.Neviem ako by ste urobil termochemickú analýzu v amatérskych podmienkach bez potrebného vybavenia prístrojmi.
3.Stúpanie teploty by prichádzalo do úvahy v prípade privádzania väčšieho tepelného príkonu...
4.Neviem prečo tu hovoríte o galvanických článkoch, keď autor článku jasne píše o opačnej funkcii

Odpovedám:
1.Je to v citáte autora označenom v Tvojom príspevku zelenou farbou. V článku je to zrejmé aj na iných miestach.
2. Ak niekto začne hovoriť A, teda o potenciáloch, tak bez toho, aby povedal aj B, teda o entalpii použitej reakcie (reakcie, ktoré popisuje nepatria medzi žiadne výnimky), alebo o tepelnom zafarbení reakcie nemá výrok A zmysel. Ak by aj nehovorli o ničom, tak aký je dnes problém jednoducho tepelne izolovať pokus a zmerať tepelné toky, keď sa dnes izolujú celé domy?
3. Otázka nemá zmysel bez merania prijatého a odobzdaného tepla podobne ako v 2.
4. Nie je medzi tým žiaden rozdiel, z uvedeného pohľadu ide len o chemickú rovnováhu. Ak to autor jasne píše, tak si vymýšľa. Je to obyčajný galvanický článok alebo akumulátor s kladným teplotným súčiniteľom napätia, ktorý sa autor snaží nabíjať. Každá chemická reakcia je do istej miery vratná a preto nemá zatiaľ zmysel rozoberať, či ide prípadne aj o akumulátor. Vždy sa jedná o galvanický článok, ak sú elektródy v elektrolyte, je predbežne jedno, ako funguje.
Ďakujem za vysvetlenie, ale nepresvedčil ste ma.


chiq
Zasloužilý člen
Příspěvky: 1546
Registrován: čtv 01 lis 2007 8:41
Bydliště: Trnavský kraj
Dal: 2 poděkování
Dostal: 1 poděkování

Příspěvek od chiq »

určite by článku i autorovi pomohlo, čo hovorieval môj dedo: radšej raz nakresli ako stokrát popisuj! a to obzvlášť, keď sa jedná o technickú problematiku.


Uživatelský avatar
Barbucha
Zasloužilý člen
Příspěvky: 611
Registrován: sob 19 črc 2008 2:10
Bydliště: Praha
Dal: 5 poděkování
Dostal: 61 poděkování

Příspěvek od Barbucha »

Elektro píše: Ďakujem za vysvetlenie, ale nepresvedčil ste ma.
Tak nezbývá nic jiného než to odzkoušet.


Já to říkám pořád / neřád /, nejhorší jsou trpaslíci, všude vlezou a strašně se množí, jo ještě taky ten divnej němec co nám všechno skovává.
Uživatelský avatar
la
Zasloužilý člen
Příspěvky: 1854
Registrován: úte 06 úno 2007 19:04
Bydliště: Brno
Dal: 763 poděkování
Dostal: 238 poděkování

....?

Příspěvek od la »

Barbucha píše:
Elektro píše: Ďakujem za vysvetlenie, ale nepresvedčil ste ma.
Tak nezbývá nic jiného než to odzkoušet.


No kousek alobalu se snad najde ,obyčejná tužka taky ,ale na ten síran hlinitý (zvločkovač pro bazény)nějak nemůžu v obchodě narazit. 8) asi už se nekoupou.


Akord
Zasloužilý člen
Příspěvky: 3133
Registrován: stř 24 led 2007 0:52
Dal: 5 poděkování
Dostal: 28 poděkování

Příspěvek od Akord »

Prodejny chemikálií to bežne mávají.


pepo.bn
Zasloužilý člen
Příspěvky: 611
Registrován: úte 17 črc 2007 23:02
Bydliště: Slovensko

Příspěvek od pepo.bn »

Pod E520 sa dá ten síran hlinitý (,,Al2(SO4)3'') zohnať aj v potravinarskéj kvalite npr. v predajnach s potrebami pre vinárov . No ak sa Vám to nechce kupovať a máte niekoho známeho na čističke odpadových vőd , tak tam toho majú na metráky . PePo


Nič nie je nemožné , stačí len chcieť a vedieť ako na to !
Uživatelský avatar
poota
Zasloužilý člen
Příspěvky: 5830
Registrován: stř 26 zář 2007 22:23
Bydliště: Praha
Dal: 1692 poděkování
Dostal: 2418 poděkování

Dodávka proudu do článku?

Příspěvek od poota »

Souhlasím s Elektro (+1). Z následujícího:
Kontaktná elektróda vznikne zámerným spojením katódy a anódy do jedného celku, ktorý sa úplne zanorí pod hladinu termolytu. Prakticky to znamená, že termolytický článok pre neriadenú termolýzu – analogický s článkom pre riadenú termolýzu – ako taký neexistuje, lebo neexistuje žiadna časť elektrického obvodu mimo termolytu, pomocou ktorej by sa dala intenzita termolýzy riadiť. Tento pomyselný článok je z technického hľadiska nahradený zariadením – termolyzérom – v ktorom termolýzny proces možno zastaviť (s určitou časovou zotrvačnosťou odozvy) len zamedzením prístupu vonkajšieho tepla (v krajnom prípade urgentným prečerpaním termolytu do zásobníka alebo jeho vypustením do záchytnej nádrže). Termolyzér však bude mať aj nezanedbateľné výhody.

Z uvedeného vyplýva, že robiť podobné kvantitatívne merania ako pri riadenej termolýze, je vylúčené. Porovnať intenzitu riadenej a neriadenej termolýzy možno celkom jednoducho na základe merania objemu vzniknutého vodíka a kyslíka pri neriadenej termolýze (v obidvoch prípadoch pri danej teplote), z ktorého možno spätne vypočítať intenzitu termolýzneho prúdu, pôsobiaceho pri neriadenej termolýze, a porovnať ju s hodnotou, nameranou pri riadenej termolýze.
se dá celkem snadno dovtípit, že zmiňovaný proud, který nelze změřit, je vypočítaný podle množství vyrobeného plynu. Je tedy celkem logické, že pokud se tam vyskytuje nějaké množství elektrické energie, pak při jediném vstupu energie, a to tepelné, musí jí být dodáno nejméně totéž množství.
Osobně považuji termolytický článek za velice zajímavý - možnost vyrábět elektrický proud z tepla přímo, jednoduše a bez pohyblivých částí je zajímavé při jakékoli účinnosti. Rozhodně to míním vyzkoušet, protože mě zajímá napětí mezi elektrodami a vztah mezi plochou elektrod a proudem. Jednoduchá změna elektrické baterie na vyvíječ plynu pouhým zkratováním elektrod také není k zahození. Navíc konstrukce této baterie se mi zdá docela snadná. Zdravím - poota


Akord
Zasloužilý člen
Příspěvky: 3133
Registrován: stř 24 led 2007 0:52
Dal: 5 poděkování
Dostal: 28 poděkování

Příspěvek od Akord »

Teoretickou účinnost odhaduji menší, než klasického termočlánku. Jeden z hlavních duvodu je je vodivost elektrolytu, dále obrovské rozmery a cena za watt výkonu, protože článek musí být dostatečne velký, aby neprevážily ztráty vodivostí. Problematika klasické elektrolýzy pri ruzných teplotách a tlacích včetne vodní páry je velmi podrobne zpracována a zdokumentována v príslušné literature. Doporučoval bych se poohlédnout po klíčových problémech klasické elektrolýzy, protože často vystupují v jakékoli jiné, kde vubec teče nejaký proud. Vlivu je celá hromada. Není hodno podceňovat predešlé poctivé experimentátory.


Uživatelský avatar
poota
Zasloužilý člen
Příspěvky: 5830
Registrován: stř 26 zář 2007 22:23
Bydliště: Praha
Dal: 1692 poděkování
Dostal: 2418 poděkování

Termočlánek prakticky

Příspěvek od poota »

Pro získání prvních zkušeností jsem vyrobil orientační vzorek. Jedná se o 20 + 20 elektrod o velikosti 5 x 10 cm, které jsou umístěny šikmo v držáku z plexiskla. Pro vyzkoušení elektrických vlastností jsou elektrody střídavě odizolované a propojené, takže se jedná o 10 dvojic spojených do série. Pro vyzkoušení vyvíječe jsou propojeny navzájem všechny elektrody. Pro názornost přikládám náčrtek a foto.
Nádobu jsem použil hliníkovou o obsahu 2,3 litru, v teplé vodě jsem rozpustil asi tak polévkovou lžíci síranu hlinitého, který se nijak nadšeně nerozpouští. Zanořil jsem držák s elektrodami a kupodivu již v tomto stádiu jsem naměřil napětí naprázdno 1V. Proud do zkratu se ustálil na 20 mA. Poněkud mě překvapilo, že článek také rovnou začal vyvíjet bublinky. Což je celkem logické, ovšem jen když si uvědomíme, že termolyt je i mezi elektrodami, které jsou navzájem elektricky propojené do zkratu.
Nekojte se bláhovou nadějí, že jsem měřil hustotu termolytu, stoupající teplotu, napětí a proudy, a nakonec vše vynesl do přehledného grafu. Nic takového se nekonalo. Teplotu jsem zvyšoval, napětí a proudy měřil. Další měření dalo 1,2V/28mA, kolem 40ti stupňů (horká voda) to dalo 1,4V/42mA, dál 1,6V/65mA a potom 1,8V/95mA při teplotě odhadem lehce přes 60 stupňů. Dál už se mi moc nechtělo, protože si nejsem jist, při jaké teplotě povolí lepidlo držáku.
Pro vyzkoušení článku jako vyvíječe jsem odstranil izolační podložky a propojil všechny elektrody. Po zanoření držáku s elektrodami do vlažné vody téměř nic. Bublinky se začaly nesměle objevovat až při teplotě kole 40ti stupňů. Ale pak už se to rozjelo docela svižně a malé čiperné bublinky se jen hrnuly. Ohřál jsem to zase tak asi přes 60 stupňů, docela se mi to líbilo a hladina pozorovatelně klesala. Odolal jsem pokušení u toho škrtnout sirkou, takže žádné silnější zážitky. Zajímalo mě, jak to bude pokračovat při chladnutí vody, bublinky se konaly , sice jen nepatrně, ale až do vlažné vody. Úbytek vody byl asi tak 7 mm, což znamená cca 15 ccm vody.
Pro zdroj proudu je nutné propojit elektrody bez mezery s termolytem, snad by šlo našopovat měděný plech s jedné strany hliníkem, což by konstrukci zjednodušilo. Napětí se dá očekávat v jednotkách voltů, proud stoupá ochotněji, takže snad do desítek A, pokud bude odpovídat plocha elektrod. Pro nějaké rozumné použití bude ovšem nutný měnič na vyšší napětí.
Pro vyvíječ se dají použít nastříhané pláty tahokovu, kdy se bude střídat hliník s mědí, do nádoby je stačí na sebe jenom naházet.
To je zatím asi tak všechno, přeji veselé pokračování - poota
Nemáte oprávnění prohlížet přiložené soubory.


Návštěvník

Re: Termočlánek prakticky

Příspěvek od Návštěvník »

poota píše:Pro získání prvních zkušeností jsem vyrobil orientační vzorek. ............
To je zatím asi tak všechno, přeji veselé pokračování - poota
:good: Skvělé.
P.


Akord
Zasloužilý člen
Příspěvky: 3133
Registrován: stř 24 led 2007 0:52
Dal: 5 poděkování
Dostal: 28 poděkování

Příspěvek od Akord »

poota píše:Pro získání prvních zkušeností jsem vyrobil orientační vzorek...
Myslím si, že stejný výsledek by dal jediný článek. Je to tak, nebo ne, zkusil jsi i tuto vec?
Pak by šly radit seriove s jednotlivými nádobkami, jako mají akumulátory. Chtelo by to možná i odlišit název, protože jde patrne o tepelné čerpadlo, nebo palivový článek s tepelnou regenerací.


Odpovědět

Zpět na „Lidé sobě“