Relax u kávičky

[poota]

Nejsem si tím sice příliš jist, ale mám pocit, že u stroje p.Šedého je hlavní "finta" právě v tom uzavřeném prostoru "pod" pístem. U svého dvouválce má tyto prostory propojené navzájem hadicí. To znamená, že zpod pístu vytlačovaný vzduch a během výfuku i pára dodávají tlak pod druhý, právě "vytlačující" píst. Další vychytávkou toho spodního prostoru je to, že když spodní hrana pístu uzavře výfukový otvor, tak se zbylý vzduch pod pístem stlačuje. Tím je napřed pružně zastavován a následně vrhán zpět. Při určitých otáčkách a odpovídající délce hadice dochází k tomu, co p.Šedý nazývá rezonancí, která se projevuje skokovým zvýšením výkonu a zároveň snížením spotřeby. Pokud by se pára nevypouštěla jen tak do vzduchu, ale proháněla topením, bude stroj pracovat s určitým protitlakem, který poněkud sníží jeho mechanický výkon a také posune rezonanční otáčky jinam. Ovšem není tím vůbec řečeno, že by se tím snižovalo využití dodaného tepla.
Zdravím - poota

[Akord]

Království nebeské je ve vás....

No, já si netroufnu komentovat principy podobné tomuto. Jsou základem prežití mnoha lidí. Podle mne jen Čapek dobre vystihl, jak se chová dav.

Kutil: Kdybych to mel, tak to sem dám. Komu se to povede odzkoušet, ať to sem dá. To nestačí jenom nakreslit na papír, prece jenom jde o složitejší záležitost. No a generátory odzkoušet jde i bez elektroniky, stačí to nabudit nejakým malým trafem, nebo adaptérem.

Poota: Ať pan Šedý delá finty jaké chce, tak princip neobejde. A ten ríká, že je nutné horkou páru z válce dostat ven když je píst v dolní úvrati. Když se otevre výstupní otvor, tak se dostane ven jenom pára s pretlakem, ale ve válci stále zustane část páry s atmosferickým tlakem a dostatečne nepríjemnou teplotou pro následnou kompresi. Té páry se je treba napred zbavit/ochladit a ne ji hned komprimovat. Samotná expanze(zdvih) totiž nebývá tak hluboká, aby to udelala sama(stoupající expanzí klesá zase merný výkon, a pak ta pára kondenzuje a pod 100C se vode pak moc nechce, je jedno, jaké skupenství, když merné teplo je vysoké, pri daném hmotnostním prutoku je to moc energie). Schválne to píšu nekolikrát, protože se na toto bežne tak lidi nedívají a uteče jim to. Otevre se výfuk, a pára s pretlakem se vyfoukne - není to tak, protože to nestačí na dobrý motor. Práve to je celá finta - pochopit to správne. (Nebo cyklus spočítat, pak to vyjde hned najevo, když se to delá porádne.)
Zbytek jsou jenom (pneumatické) pružiny, ať jich tam dá kolik chce, výsledek to neovlivní.
Jak by jsi Ty chtel jinak dostat efektivne horkou páru s atmosferickým tlakem ven z válce v dolní úvrati, nebo ji alespoň ochladil? Když jenom otevreš výfukový otvor. Jinak než rezonancí, pri které vzniká podtlak a vysaje i zbytek páry.....?

[kutil]

Nejsem si tím sice příliš jist, ale mám pocit, že u stroje p.Šedého je hlavní "finta" právě v tom uzavřeném prostoru "pod" pístem. U svého dvouválce má tyto prostory propojené navzájem hadicí. To znamená, že zpod pístu vytlačovaný vzduch a během výfuku i pára dodávají tlak pod druhý, právě "vytlačující" píst. Další vychytávkou toho spodního prostoru je to, že když spodní hrana pístu uzavře výfukový otvor, tak se zbylý vzduch pod pístem stlačuje. Tím je napřed pružně zastavován a následně vrhán zpět. Při určitých otáčkách a odpovídající délce hadice dochází k tomu, co p.Šedý nazývá rezonancí, která se projevuje skokovým zvýšením výkonu a zároveň snížením spotřeby. Pokud by se pára nevypouštěla jen tak do vzduchu, ale proháněla topením, bude stroj pracovat s určitým protitlakem, který poněkud sníží jeho mechanický výkon a také posune rezonanční otáčky jinam. Ovšem není tím vůbec řečeno, že by se tím snižovalo využití dodaného tepla.
Zdravím - poota

Tak s rezonancí mám svý blbý zkušenosti, špatně se hledá a udržuje=není stabilní. U páry začínám, tak to ještě nemám vyzkoušený ale moc se do rezonance nepohrnu protože pro výrobu el. potřebuješ stabilní a konkrétní otáčky.
Skouknul sem blog p.Šedého o jeho pokusech, s něčím se nedá souhlasit ale myšlenka rotačního rozdělování páry dává tomu parnímu motoru jiný smysl, dá se s párou lépe hospodařit a pokud by se udělal uzavřený systém tak jako kogeneračka to nemá chybu.
V zimě stejně musíš nějak topit a za elektriku chcó taky nekřesťanský peníze, tak bys zabil dvě mouchy jednou ranou. Je tu ale ALE
Dostat to do rozumnýho výkonu abys za dřevo nedal nakonec víc peněz jak za dvě topný sezóny
H.v.

[poota]

...V zimě stejně musíš nějak topit a za elektriku chcó taky nekřesťanský peníze, tak bys zabil dvě mouchy jednou ranou. Je tu ale ALE
Dostat to do rozumnýho výkonu abys za dřevo nedal nakonec víc peněz jak za dvě topný sezóny ..

Myslím, že v tom jsme zajedno. PS p.Šedého považuji za jeden z mála strojů relativně jednoduše vyrobitelných a provozovatelných, na rozdíl třeba od Stirlingu. To považuji za jeho největší přednost. I tak to ale řeší jenom jeden článek poněkud delšího řetězu.
Ten bude zřejmě začínat topeništěm, řekněme něco jako raketová kamna, ale asi dost přizpůsobená. Další oříšek je výroba přehřáté páry. Následovat může PSpŠ s generátorem, který je třeba také přizpůsobit požadovanému provozu. Potom je nutné využít teplo odcházející páry pro topení a akumulaci. Pro případ přerušovaného topení se musí také řešit akumulace a odběr jak tepla, tak i elektřiny. Při komplexním řešení se na akumulační části dají napojit i další systémy, jako solární kolektory, fotovoltaika a podobně. Značný rozdíl je v systému, který má pracovat samostatně a soběstačně od systému, kde je třeba elektřina k dispozici stále a systém ji může, ale taky nemusí nahrazovat nebo jen šetřit.
Výhodné může být použití tohoto stroje třeba pro Jardu Ovčáka, který potřebuje v případě že topí, pohánět čerpadlo topení. Ať už ho bude pohánět přímo mechanicky, a nebo přes elektřinu, potřebuje ho pohánět jenom tehdy, když topí. A i když za noc spálí o něco víc, aby "uživil" ten stroj, určitě to bude na peníze míň, než by sežral za noc agregát.
Z tohoto hlediska se mi nezdá být rozhodujícím, jestli a o kolik má ten stroj větší účinnost a nebo menší spotřebu, protože o jeho použitelnosti nerozhoduje o 10% víc nebo míň a nerozhoduje o tom ani kilogram dříví, který se ušetří nebo propálí.
Jinak návrat k parním strojům mi připomíná obdobné kolečko, jako jsme absolvovali s topením: dřevo -> uhlí -> nafta -> plyn -> elektřina -> dřevo.
Zdravím - poota

[Akord]

Z tohoto hlediska se mi nezdá být rozhodujícím, jestli a o kolik má ten stroj větší účinnost a nebo menší spotřebu, protože o jeho použitelnosti nerozhoduje o 10% víc nebo míň a nerozhoduje o tom ani kilogram dříví, který se ušetří nebo propálí.

Ano. Do reality to však vrátí jiné hledisko, a tím je hlavne plocha a umístení tlakového výmenníku(ohríváku a chladiče). Pri kogeneraci je taky nejistý otevrený obeh, voda bývá i tvrdá a pri masivním provozu to je treba brát do úvahy. Pri výkonu do 500W se muže plocha výmenníku pohybovat kolem 0.5m2, co je v nerez trubkách dost velký krám. 5kW tepla mu bude málo. Je rozdíl dostat 5kW do trubek pri teplote 300C oproti 90C. Tam se hodí každé procento účinnosti. Ať si nikdo nedelá iluze 10 procent je pro PS docela méta, pro otevrený obeh navíc skoro nedosažitelná. Pri malé účinnosti stoupá taky relativní odber výkonu napáječky. Nejsem zastáncem kotle s vetším objemem prehráté kapaliny ve varu, je to nálož, už jsem se zmínil, proč. Delat to bez napájecího čerpadla považuju za dosti válečné.

[jarda ovčák]

Je to válka s energií. Větší topeniště i kotel bude mnohem snadněji dosahovat vyšších teplot, obzvláště s dmychadly.Velké topeniště nebude tak háklivé na kolísající vlhkost paliva a i větší kusy nic nepokazí. Zde se nabízí využití štěpky v automatickém či poloauto režimu.Konstrukce kotle bude muset být specifická s přihlédnutím k snadnému čištění. Safety first.....
Protože u mne 500w nic neřeší, půjdu cestou jmenovitých 5500w s efektivním polovičním výkonem s možností kdykoli full. Svářečka, cirkulárka či jiné stroje nelze s menším výkonem.
500w řeší pohon autokotle s oběhovým čerpadlem a přikládáním šnekem.
Je to otázka priorit a možností.
Přirozeně že ppočítám do budoucna s předěláním traktoru na dřevoplyn s pilotním vstřikem.Tento si sice vyžádá 0,1 na hodinu, ovšem snadné starty a definovaný provoz bude odměnou.
Jináč bacha na iluze. Je třeba vyzkoušet, kolik dřeva jste schopni připravit a od toho se odpíchnout.
Uvažovali jste někdo o pohonu elektrogenerátoru variátorem? Dal by se ladit výkon od pár watů do několik kilowat. Mě by se to líbilo.

[la]

Já teda za sebe jsu taky pro napáječku kotle hlavně kvůli bezpečnosti ale strojky můžou být i jiné konstrukce třeba "hula hula"
nebo tento typ vypadá taky stravitelně:
PS:Nakonec vůbec se to nemusí točit píst může lítat sem a tam ve válci a může být současně magnet a válec keramický nebo skleněný a na něm vinutí,nebo jen část válce,řešení je spousta jsou i takové el.generátory se spalovacími motory .
Pára má i výhody,lepší start ,klidnější tišší chod,lépe zvolitelný zdvih,akorát to musí být vyvážený,jinak to bude vibrátor.

[youtube][/youtube]

hula hula (až na ty rozvody pro páru)

[youtube][/youtube]

[aNONym]

Trochu drsnější parafráze vánočního rčení. :D Non

[Akord]

PS:Nakonec vůbec se to nemusí točit píst může lítat sem a tam ve válci a může být současně magnet a válec keramický nebo skleněný a na něm vinutí,nebo jen část válce,řešení je spousta jsou i takové el.generátory se spalovacími motory . :

V reálu a s normálními parametry nejsou, jenom na papíre, nebo jako dysfunkční model. Taky nabíjecí baterka je nesmysl. Pokud nekdo dá magnet do pístu, tak v živote nic nezmeril, pokud tvrdí, že z toho má výkon pri rozumné účinnosti. Návrhári elektrických stroju nejsou tupci(první by použili takové rešení) a vedí, že to co všechny tyhle konstrukce limituje je vodivost Cu-medi.
Pak se to tu taky probíralo, volnopístové rešení jsou špatne zvládnutelné, riziko rozbití je obrovské. Na vlastní oči jsem videl rozbitou hlavu válce 10kW volnopístu na plyn(s lineárním generátorem), který se rozbil už v první minute, a to byl mechanicky pripravený fakt moc profesionálne a jeho cena byla stejná, jako nové auto. Klika je klika - jde o velmi dobrý akumulátor energie a garanci amplitudy zdvihu.

[la]

Zhruba bych souhlasil že ,volnopístové rešení jsou špatne zvládnutelné, riziko rozbití je obrovské.Je to o řešení rozvodů.
U spalovacího motoru je to ještě navíc velký problém se spolehlivostí zapalování ,ovšem pára tuto nemoc nemá a při použití nezávislého třeba rotačního rozvodového ventilu třeba s elektrickým pohonem,to musí perfektně držet jeho kmitočet a lze to udělat opravdu jako skutečně rezonanční a slušným výkonem.
Klika a setrvačník má taky hodně velké plus,minus jsou snad jen ložiska.
Docela mě to láká ,spalovací motor co je ve filmu dole je riskantní ,spalovací motor nebrat, ale místa mezi písty je na eletriku ,magnety a případné vratné tlumení je dostatek.Pokud napřed dosáhne jmenovitých otáček rozvodový ventil a pak se začne teprve zvyšovat tlak pohoné páry, riziko destrukce je minimální.Opačně se to musí vypínat.Fakt je, že takovou věc sem ještě nikde neviděl. Dík za trpělivost.

[youtube][/youtube]

[aNONym]

S integrovanou kamerou, to celé pomocí WiFi dálkově ovládané. Non

[youtube][/youtube]

Povídání v češtině + další videa http://www.smartstore.cz/gadgets/rovio/

O vozu s podobnými koly se zmiňuje již "Starý zákon" (tedy, pokud si dobře pamatuji ) "I objevil se vůz, jenž se bez otočení pohyboval do všech světových stran". Tento byl vyobrazen i v dokumentu "Vzpomínky na budoucnost", natočeného dle knihy od Ericha von Dänikena (filmem provází Thor Heyerdahl). Mimochodem, koncem 70-tých let minulého století NASA tento princip patentovala pro lunární vozítka.

[la]

[jarda ovčák]

Tak tohle mne dostalo.Nejsem nikterak chtivej, ale tohle bych strašně moc chtěl.To je taková nádhera, že až oči přecházejí. Chtěl bych s tím hrát na babu, honit ovce či zloděje........děsit farníky u kostela s nasazenou kozlí hlavou,a v noci, to by byly alotria.... Na kruhovém objezdu,v jednosměrkách v protisměru, enem bych tomu dal tvar hmoždíře.

[Akord]

Zhruba bych souhlasil že ,volnopístové rešení jsou špatne zvládnutelné, riziko rozbití je obrovské.Je to o řešení rozvodů.
...., ale místa mezi písty je na eletriku ,magnety a případné vratné tlumení je dostatek.Pokud napřed dosáhne jmenovitých otáček rozvodový ventil a pak se začne teprve zvyšovat tlak pohoné páry, riziko destrukce je minimální.

Nemyslím, že dobré rešení rozvodu vyreší koncepci volnopístu. Sme príliš zvyklí brát informace černobíle.
1. Problém je náhlé odlehčení záteže. Musel by být rozvod udelaný velmi kvalitne, s velkým rozsahem regulace a spolehlivostí. Pri výchylce regulace do opačné strany píst s rachotem zastane.
2. Kmitající generátor je nekolikrát dražší a jeho účinnost je obvykle o více jak 10procent nižší. Delá obvykle obrovský hluk, protože pole není točivé, ale pulsující, taky mechanicky se v nem prohánejí obrovské cyklické a setrvačné síly, prece ten magnet je na požadovaný výkon nepríjemne težký, mluvím o spočítaném neodymu. Já mluvím o výkonu v kW, kdežto ti novinári a herci se usmívají, když se jim to točí. Tak muže psát pouze ten, kdo neví, nebo nechce vedet, o čem to je, samý objevitel ameriky. Samozrejme, že to tak udelat jde taky, ale za mnohem vetší cenu a s výrazne vetším rizikem bez významné výhody. Ani merný výkon není vyšší.
3.Myslím si, že za vším je obecne lenost si nastudovat historii elektrotechniky a nejaké principy, protože pístové elektromotory jako prímý ekvivalent generátoru byly na pohon auta použity jako první, a byla velká snaha je zdokonalit. Mnozí to delali celý život, velmi poctive a dobre, je nekdy i dost naivní s tím soutežit.

[jarda ovčák]

Myslím, že akord má v podstatě recht.
Ty hmoty v tom tanci by dělaly opravdu rotiku. Osobně se mi kdysi rozletěl na kusy špatně vyvážený motor, takže kmitající hmota bez setrváku a kliky by byla hodně veselá story.
Rád bych apeloval na funkčnost versus výkon a životnost u parních strojků obecně předváděných.Ukázka je jedna věc a životnost při práci druhá.
Tento druh mechaniky je mi totiž hodně blízký.