Pro neználky II (potřebuji vědět.....) ... pokračování ...

[Slavek Krepelka]

Vážené hlavy pomazané..

Na co ten bakelit potřebuješ? V dnesšní době ho zastane asi o dost líp epoxy se skleněnou drtí a vláknem a je to daleko přístupnější a jednodušší s tím pracovat. Ahoj, Slávek.

[jarda ovčák]

jedná se o výrobu komponentů pro retro ..... autoveteráni, motorky, elektrotechnika.jen jestli to je zvládnutelný.... jasně že se to dá olejt nebo vylisovat z čehokoli, retro je retro.....

[neoanthropus]

Potřebuju vědět, jestli jsem schopen v garáži ukllohnit bakelit.....

Jardo skús nahliadnuť do knihy "Chemická technológia" (1966) od Jozefa Gáliusa. Mám za to že ťa to s tvojím problémom v garáži posunie ďalej... . N

[poota]

Knížku, na kterou Tě tak "velkoryse" nasměroval neanthropus nemám, tak Ti alespoň ocituji, co o bakelitu praví "Hokr":

Bakelit, umělá pryskyřice, nazvaná podle Američana Baekelanda. Vzniká polymerizací fenolu a formaldehydu (stejné množství). Neobyčejně rozšířen na lisované součásti v elektrotechnice, domácnosti a j. Průrazná pevnost pro 1 mm až 23 000 voltů, dielektrická konstanta 6÷8; vnitř. odpor až 20 000 milionů meg-ohmů cm²/cm. Vzdoruje vlhkosti. Vyrábí se z fenolů (kresolů) které se působením formaldehydu mění v pryskyřice. Za obyč. tlaku by byl výrobek bublinatý, proto se používá bakelisátoru (=autoklav, kotel s parním topením a tlakovým vzduchem). Při slabém ohřátí vzniká bakelit A, který podobně jako přirozené pryskyřice zahříváním taje a rozpouští se v lihu, acetonu, glycerinu, louhu. Je to náhražka přiroz. pryskyřic do laků a nátěrů. Při vyšší teplotě vzniká křehký bakelit B, který není tavitelný jako bakelit A, ale zahříváním měkne v těstovitou hmotu, takže se dá za tepla velkým tlakem formovat (lisovat). Při vysoké teplotě se tvoří bakelit C, netavitelný, téměř ve všech rozpustidlech nerozpustný. Důležité je, že bakelit A se převede delším zahřátím v B a ten se zvýšením teploty změní v C. Toho je použito v průmyslovém zpracování umělých pryskyřic lisováním. Dříve se lisovalo v ocelové formě zastudena a stlačená forma se vkládala do peci, kde se přeměna B v C ukončila. Vznikl tvrdý lesklý výlisek. Dnes se použ. lisů s ohřívanými nástroji (plynem, elektricky, parou v dutinách nástroje); teplé 150÷180^o, prášek bakelitový se stlačí tlakem 150÷300 atm. Aby byl bakelit levnější, mísí se pryskyřice B s různými látkami (minerální barvy, dřevitá mouka, asbestová vlákna, odpadky vláknin), zv. plnění. Vzniklý výlisek špatně vede el. proud (dobře isoluje). Má temné barvy (radiové skříně, sluchátka telefonů, vypinače, brousicí kotouče s diamant. práškem, držadla nádobí).

Zdravím - poota

[jarda ovčák]

Díky moc, výroba bakelitu zvládnuta.
Ještě děsně potřebuju nutně vědět......
Kdysi dávno se kukuřičné lupínky, vulgo corn flakes vyráběly mačkáním kukuřičných zrn na válcovací stolici, vlasně jako ovesné vločky.... Jenže, ty se nějak před výrobou napařují, nebo ohřívají.... o ovesný vločky mi nejde, ale o výrobu těch echt corn flakesů, které pouze to kukuřičné zrno rozplácly a já netuším, ešli se před tím napařilo, nebo ohřálo, aby se živiny zpřístupnily......
a zchutnilo se. Fígl je v tom,že jsem zvládl pěstování jakési mexikánské kukuřice s temně červenými zrny a rád bych je požíral zasyrova, anžto obsahují kvantum dobrot.
Nechci klasické kornflakesy z mouky, cukru a kopce dalších sraček.
Proč se tato dávná technologie opustila?? Nevíte někdo o tom něco víc??
Nevíte někdo, jak se dá do ciziny poslat kus železa??? Potřebuju kámošovi poslat do Detroitu ve státě Michigan podkovu pro štěstí... Bude v tom potíž????

[la]

Jenže, ty se nějak před výrobou napařují, nebo ohřívají.... o ovesný vločky mi nejde, ale o výrobu těch echt corn flakesů, které pouze to kukuřičné zrno rozplácly a já netuším, ešli se před tím napařilo, nebo ohřálo, aby se živiny zpřístupnily......

No, technologie výroby nafouknuté nebo rozplácnuté bašty.(materiál různé zrní)
Kukuřice vločky od strany 29.
Vaří se to, aby to bylo pro člověka stravitelnější.
http://dspace.k.utb.cz/bitstream/handle ... sequence=1

PS: Musím doplnit o škrobu
http://dspace.k.utb.cz/bitstream/handle ... sequence=1
vychází mě s toho že škrob je v nativním stavu těžce stravitelný ale tělo si s ním poradí chemicky, použije ho jako zásobu a proto se z "levných" potravin které jsou nastavované škrobem tak tloustne.

[la]

Koupil jsem novou hračku na měření ORP (redox) potenciálu vody ,nevíte náhodou? Je vůbec možné, že z Brněnského kohoutku teče voda s hodnotou ORP +210 mV ?

[Slavek Krepelka]

nevíte náhodou? Je vůbec možné, že z Brněnského kohoutku teče voda s hodnotou ORP +210 mV ?

Nevím, ale může to být tím, že bude možná alkalická. Prej bere i krasovou. Druhý důvod může být sestava trubek kde jsi ji bral a turbulence.

Ahoj, Slávek.

[la]

Diky za ochotu ,kompenzace PH a teploty do +50°C to má automatické,budu to muset někde v laborce porovnat

[jarda ovčák]

Potřebuju vědět, zdali se dá použít indukční vařič použít k ohřevu kovů. potřebuju indukční výkon kolem tří a půl kilowat a tak se Nabízí možnost použít indukční dvouplotýnkový vařič jako zdroj vf indukce..... Nějak to vylágrovat a smotat drátky.... Bůh suď... nepotřebuju regulaci, ani spolehlivost, ani bezpečnost. Jen kus přístroje na ověřování principů...Pokud by měl kdokoli chuť vydělat si nějakej krejcar, rád zaplatím práci, materiál i přemýšlení. Myslíte, že by to mohlo fachat???? Dva smotat dokupy???

[Slavek Krepelka]

Potřebuju vědět, zdali se dá použít indukční vařič použít k ohřevu kovů.

Dá. Čím vodivější, tím líp. Hodně záleží na vzdálenosti od sebe. Plocha na plochu je ideální. Ahoj Sávek.

[jarda ovčák]

to jo, ale potřebuju zjistit vstah frekvence k ohřevu. někde je30, 50 khz, někde 500 a někde 800. jakej vliv má frekence na ohřev??

[Slavek Krepelka]

to jo, ale potřebuju zjistit vstah frekvence k ohřevu. někde je30, 50 khz, někde 500 a někde 800. jakej vliv má frekence na ohřev??

Čím vyšší, tím rychlejší. Jenže ono je to dané několika parametrama a v podstatě se díváš na výkon.

[jarda ovčák]

No jasně, když neseženu nikoho, kdo to sešmoulí, vrhnu se na čínskej trh a tradá,
http://www.alibaba.com/product-gs/64341 ... uency.html
Jenže fešáčci šikmoocí tam mají rozsah frekvencí, až mne z toho jímá ´hrůza. Proto se ptám na ty fregvence......

[sano]

Dobrý deň,

mám prístup ku polystyrénovým guľôčkam-drvenému polystyrénu. Chytám sa zatepliť podlahu povaly v domčeku. Uvažujem, že na podlahu umiestnim umelohmotné sáčky, naplnené touto drvinou. Výška tejto vrstvy bude cca 30 cm.
Poradí mi niekto, ako môžem lacno spojiť tieto guľôčky do pevnejšieho kompaktného celku- kvádra, aby som nemusel podlahu zašpiniť drvinou v igelitkách?
Dík.