Aktuálně: Probíhá přechod na novou verzi fóra. Postupně bude upravován vzhled a funkčnost fóra. Nahlaste prosím nalezené chyby...

"odpuzování", "levitace" oceli nad magnetem

Poznatky, nápady, myšlenky...
minsc
Starší člen
Příspěvky: 175
Registrován: stř 14 zář 2011 18:29
Bydliště: Absurdistán
Dal: 11 poděkování
Dostal: 55 poděkování

Re: "odpuzování", "levitace" oceli nad magnetem

Příspěvek od minsc »

martin11 píše: Neumím si odpovědět na tuto otázku...bude to trochu zašmodrchané....magnet vyrobíme dodáním energie při výrobě / lisování se současným působením mag. pole/ pružinu vyrobíme smotáním nějakého drátu ale sama pružina narozdíl od magnetu v sobě nemá v klidu uschovanou žádnou energii. jak se dá vyjádřit množství energie na výrobu té dané pružiny....navíc, pružinu si také mohu odlejt do formy, nebo vysoustružit z kusu materialu :idea: a potom ještě další problem....jestliže je magnet , a pružina akumulátor energie jak do této party zařadit setrvačník...v klidu žádná energie...jako pružina.....roztočený setrvačník je natažená / stlačená/ pružina? myslím po energetické stránce. Ví se , že setrvačník je nejlepší / bezztrátový/ akumulátor energie. je mě jasné že odpovědi na tyto otázky jsou zapeklité, jestli vůbec zodpověditelné. ale tady by se mohlo hledat / ve vztazích mezi těmito ukazy/ při konstrukci samohejbátek. nezmínil jsem gravitacim ta sem dle mého názoru nepatří....tak jaký na toto má kdo názor 8) m11 :D
Taky si myslím že to je zašmodrchané, a to pořádně. Tak ta pružina taky obsahuje (potenciální ?) energii, všechny částice které dokážeme detekovat by měly obsahovat energii. Prostě E=M*c2 by mělo platit (prozatím ?)
Trochu legrační je, že ta energie se za určitých podmínek nemusí vůbec projevit. Nebo obráceně, o energii můžeme mluvit jen ve specifických podmínkách (které jsme si my ovšem zvykli požadovat za normální !) Ať se dívám, jak se dívám, vidím pouze dva zdroje energie:
1. Gravitace
- a to proto, že bez gravitace by nebyla žádná slunce a nebyly by žádné termonukleární reakce. A kdyby nebyly žádné termonukleární reakce, nebylo by žádné světlo a teplo. Teplota by byla absolutní nula. A má pak v takovém stavu hovořit o nějaké energii ? Fyzicky to těleso někde bude, ale nevím jestli se při absolutní nule a bez gravitace může chlubit nějakou energií. Snad pohybovou, nevím o zákonu fyziky, který by tvrdil že odebrání veškeré tepelné energie zastaví těleso v pohybu. Což souvisí s dalším zdrojem energie:
2. Energie velkého třesku
- teoreticky by gravitace mohla patřit sem, ale není to jisté. Ostatně, slyšel o nějaké teorii, podle které je gravitace síla působící z jiné dimenze, a proto je prý tak slabá.
Co vím, tak současná fyzika má problém jak s gravitací (čekání na higgsův boson ?), tak s velkým třeskem. Takže je pak těžké uvažovat o nějaké energii.
To jsem se od pružiny dostal asi trochu daleko, ale nemohl jsem si to odpustit, zkusit nabídnout trochu jiný pohled. Prostě nevím jestli je možné uvažovat o problému jen nějakých specifických podmínkách a zároveň při tom ignorovat kauzalitu. Ten obrázek, který pak dostaneme, nebude tak docela kompletní. Uf, příště se zkusím vrátit k té pružině a tomu ostatnímu.
:)


Jsem hrozně chudej, a tak hraju automaty abych měl hodně peněz.
Magneto
Zasloužilý člen
Příspěvky: 316
Registrován: pát 02 zář 2011 13:28
Dal: 8 poděkování
Dostal: 26 poděkování

Re: "odpuzování", "levitace" oceli nad magnetem

Příspěvek od Magneto »

Akorde, Akodre - ty kluku nezbedná! To si fakt myslíš? Vadí ti formulace "podle mého názoru"? Tak to bys měl přesedlat na fórum Severní Koreje - tam se na názory nehledí.
Názory a zkušenosti jdou většinou ruku v ruce, ale zřejmě ti záleží najvíc na "získané autoritě". Odvozuješ ji taky od něčeho jiného, než od tohoto fóra?
Trochu se hochu zamysli !!! Uklízečka může být taky ukrajinská vysokoškolačka, které třeba nesaháš ani po kotníky ...

Klidně mě odsud navěky vymaž, ale stejně nebudeš mít pravdu :)

Zdar a sílu všem !!!

Magneto


Akord
Zasloužilý člen
Příspěvky: 3133
Registrován: stř 24 led 2007 0:52
Dal: 5 poděkování
Dostal: 28 poděkování

Re: "odpuzování", "levitace" oceli nad magnetem

Příspěvek od Akord »

Magneto píše:Akorde, Akodre - ty kluku nezbedná! To si fakt myslíš? Vadí ti formulace "podle mého názoru"? Tak to bys měl přesedlat na fórum Severní Koreje - tam se na názory nehledí. Názory a zkušenosti jdou většinou ruku v ruce, ale zřejmě ti záleží najvíc na "získané autoritě". Odvozuješ ji taky od něčeho jiného, než od tohoto fóra?
Trochu se hochu zamysli !!! Uklízečka může být taky ukrajinská vysokoškolačka, které třeba nesaháš ani po kotníky ...
Klidně mě odsud navěky vymaž, ale stejně nebudeš mít pravdu :)
Zdar a sílu všem !!!Magneto
Nechám to zde jako príklad. Ignorování prirozené autority je totéž, co ignování rádu. Bez rádu je v organizované strukture nerád, nebo zlorád.
Pokud taková uklízečka existuje, tak opet jen proto, že došlo k destrukci téhož rádu, klidne ji prenechám svuj flek. O tom, zda nekoho autorita pochází z fóra by meli vypovídat príspevky, kterých základem nejsou informace z tohoto fóra. Když jsme pri podobném, tak zastávám autoritativní myšlenku, že hlasovat ve volbách by mel jenom ten, kdo je na to patrične vybavený, a umí pro to i neco udelat, krome hození papírku do mísy.

Minsc: Pojem "zdroj energie" je trochu zavádející, protože nabýt povahu zdroje odporuje principu zachování(množství) energie. Pokud se má neco zachovat, tak se nemuže současne tvorit, nebo ztrácet. Presnejší by bylo psát "zdroj kvality energie". Zdroj množství energie neexistuje. Dále je treba mít na mysli, že pojem energie je pouze modelovým popisem souboru objektu, nebo částic. Popis nečeho nemuže být zároveň to neco, a také popis nečeho neznamená zdroj, vznik, zánik nečeho. Když je pojem energie pouze modelovým popisem, znamená to pri napsání pojmu "zdroj energie" pokus získat neco konkrétní z pouhé fikce, tedy popisu. Nelze se ptát na "zdroj z popisu". Tedy "kouzelnictví", materializace myšlenky.

Jinak: Pri používání pojmu "zdroj energie" nejde o identifikaci konkrétního množství energie, ale o predčasné nalezení místa výskytu s vyšší kvalitou energie. Žádaný účinek dosahujeme nalezením rychlejší možnosti degradace nalezené kvality energie na okolní prumernou hodnotu. S tím, že množství energie se zachovává. Proste efekt získáváme, jen když neco umíme rychleji zkazit, než by se zkazilo puvodne. Kvuli tomu bývají pro existenci života nutné nejaké dotace, napr. Slunce, které také beží svým tempem. Živé organizmy díky slunečním dotacím udržují usporádanost (nekdy ji mohou i zvyšovat, pokud akruálne funguje biodiverzita). Lze se akorát ptát, kolik ta energie Slunci chybí, bez Zeme by se vyzárila rychleji a stejne zrejme bez vetšího užitku. Tím že narazí zárení Slunce na Zemi se její rozptyl kvality energie ze Slunce chlup zpomalí. Slunce nás dotuje, a my zpomalujeme rozptyl kvality jeho svetla do okolí (nebo i dalších možných konzerv po tresku). "Ví" o tom Slunce a spol., nebo mu to je jedno?
Naposledy upravil(a) Akord dne čtv 12 led 2012 2:33, celkem upraveno 1 x.


Slavek Krepelka
Zasloužilý člen
Příspěvky: 6292
Registrován: ned 07 bře 2010 3:35
Bydliště: Ottawa, Canada, dočas. Praha
Dal: 2432 poděkování
Dostal: 3248 poděkování

Re: "odpuzování", "levitace" oceli nad magnetem

Příspěvek od Slavek Krepelka »

Akord píše: Slunce nás dotuje, a my zpomalujeme rozptyl kvality jeho svetla do okolí (nebo i dalších možných konzerv po tresku). "Ví" o tom Slunce a spol., nebo mu to je jedno?
Akorde, zase jsi to zpackal. Matička kulička zemička ve skutečnosti vyzařuje více tepla než ho přijímá. Dotace slunce se tedy jaksi koná, ale je zároveň více než kompenzovaná a v důsledku má mínusový význam.

Co se týče energie, jedním dechem tvrdíš, že jde jenom o představu, jakýsi popis něčeho a zároveň tvrdíš, že tohoto popisu ani neubývá ani nepřibývá. Myslím si, že by se nad tím měl každý experimentátor poněkud zamyslet a vysrat se na tento popis, protože je úplně jedno, jestli popisu přibývá, nebo ubývá, hlavně aby se to "točilo" :laugh: Cirkusák by ti ty přemety záviděti mohl.

Jinak k té levitaci toho vrutu, Jde skutečně o druh levitace a já ti za tohle děkuju. Sice se nemohu zdržet a musím tvůj výrok:
Akord píše: Prispeju dneska udelaným obrázkem k vyvrácení rozšíreného mýtu, že železo je pritahováno magnetem.
Obecne není. Je pouze vtahováno do oblasti nejsilnejší zmeny (energie) pole.


upravit: Železný (či spíše feromagnetický) objekt je přitahován k největší hustotě (ta retorika je celkem šuma fuk, jak se to nazve) do bodu saturace železného objektu díky jeho schopnosti progresivně deformovat magnetické pole magnetu do tohoto bodu. V tomto bodě kus železa tuto schopnost ztrácí, protože železo není nadále schopno se strukturálně přizpůsobovat magnetickému poli a ztrácí tím schopnost se stát ještě " :laugh: ferromagnetičtějším". Tím je nadále zvýšenou hustotou pole ve skutečnosti odpuzováno.

Tohle otevírá široký obzor a vrhá to světlo na mnoho dalších vlastností materiálů, včetně pružnosti. Střídavá indukce nám napovídá, že železné jádro řekněme transformátoru se musí, podle frekvence, také strukturálně přizpůsobovat změnám intensity a polarity primární cívky. To zase vypovídá o tom, že strukturální změny v materiálu, byť i dochvilné, stále vyžadují nějaký čas na to, aby proběhly, na molekulární a mezikrystalické úrovni. To zase vypovídá o tom, že žádný materiál, který je vystaven byť i dochvilné deformaci se nemá šanci deformovat instatntně a hlavně reformovat instantně, z čehož vyplývá, že neexistuje ideální pružnost. Z toho zase vyplývá, že akcelerace pružinou podléhá zpomalení způsobenému touto mezikrystalickou a/či molekulární rekonstrukcí a že půměrná síla předávaná akcelerovanému předmětu pružinou záleží na mase předmětu, čím masivnější, tím větší síla, za tím delší čas, i když po stejné dráze. Zde se můžeme také obrátit na setrvačník a vyvodit z toho, že průměrná sila pružiny působící na setrvačník bude tím větší, čím je setrvačník masivnější, nebo čím kratší páka působení pružiny na setrvačník, jinými slovy, čím je působení pružiny na setrvačník blíže středu setrvačníku, řekněme na loukoti.

Dalo by se předpokládat, že toto platí oběma směry, a že natahujeme-li pružinu, budeme zase potřebovat tím větší sílu, čím rychleji ji natahujeme. Jenže, zde se dostáváme k jistému paradoxu. Kdo kdy střílel z praku, či luku, dobře ví, že čím rychleji natáhneme, tím méně se nadřeme. Dráha je stejná, ale je rozdílný čas. Z toho vyplývá, že energie vložená do natažení pružiny je tím menší, čím je kratší čas natažení, i když síla je asi větší.

:D No, nakecal jsem toho prozatím dost, zbytek si přeberte a domyslete. Já mám v tomto domyšleno.

Akorde, máš ode mne hádám první karmu. :good: Postrčil jsi mne a to po zatraceně dlouhé době koumání proč mi něco fungovalo a jaké jsou závislosti nikoliv přesně teoretické, ale v závislosti na praktických vlastnostech hmoty. :D Žádný "ideální" plyn. I ty plyny tomuhle "zákonu" pružnosti podléhají díky jakýmsi strukturálním změnám.

Dobrou noc, to byl zase pro změnu po dlouhé době skvělý den a to nejen díky Akordovi. Zítra to asi někde schytám, ale to vzal čert. Slávek.

P.S. Jak to, že se mi u Akorda ta karma v profilu na udělení ukázala a u druhých se tvrdošijně neukazuje?????!!!!!

Ahoj, Slávek.
Naposledy upravil(a) Slavek Krepelka dne čtv 12 led 2012 3:37, celkem upraveno 1 x.


Je-li tvá přítomnost ve výhni okolností, vyuč se kovářem své budoucnosti.
Akord
Zasloužilý člen
Příspěvky: 3133
Registrován: stř 24 led 2007 0:52
Dal: 5 poděkování
Dostal: 28 poděkování

Re: "odpuzování", "levitace" oceli nad magnetem

Příspěvek od Akord »

Slavek Krepelka píše:Akorde, zase jsi to zpackal. Matička kulička zemička ve skutečnosti vyzařuje více tepla než ho přijímá. Dotace slunce se tedy jaksi koná, ale je zároveň více než kompenzovaná a v důsledku má mínusový význam.
Snad na pólech, nebo v noci. Nebo možná milion roku zpátky. Ustálení teploty v peci asi neznámý pojem.
Také jsem nikde nepoužil ve svém textu slovo teplo, to o množství "tepla" jsi asi nečetl vubec. Nejspíš reaguješ na jiný príspevek. Jako fór dobrý.
zároveň tvrdíš, že tohoto popisu ani neubývá ani nepřibývá.
Je to možné, proste se neplýtvá papírem, popis je také vždy stejný, asi lepší, než kdyby se porád menil. Popis není zdroj, i když ním zdroj popíšeme, není to ekvivalence, ale spíše implikace, mužeme popsat zdroj, ozdrojovat popis težko, i když se jako zdroj vedou odkazy, které jsou stále jen popisem, indirekce.


martin11
Zasloužilý člen
Příspěvky: 4090
Registrován: čtv 17 led 2008 16:08
Dal: 384 poděkování
Dostal: 243 poděkování

Re: "odpuzování", "levitace" oceli nad magnetem

Příspěvek od martin11 »

Slávek napsal...cituji
" Z toho zase vyplývá, že akcelerace pružinou podléhá zpomalení způsobenému touto mezikrystalickou a/či molekulární rekonstrukcí a že půměrná síla předávaná akcelerovanému předmětu pružinou záleží na mase předmětu, čím masivnější, tím větší síla, za tím delší čas, i když po stejné dráze. Zde se můžeme také obrátit na setrvačník a vyvodit z toho, že průměrná sila pružiny působící na setrvačník bude tím větší, čím je setrvačník masivnější, nebo čím kratší páka působení pružiny na setrvačník, jinými slovy, čím je působení pružiny na setrvačník blíže středu setrvačníku, řekněme na loukoti.

Dalo by se předpokládat, že toto platí oběma směry, a že natahujeme-li pružinu, budeme zase potřebovat tím větší sílu, čím rychleji ji natahujeme. Jenže, zde se dostáváme k jistému paradoxu. Kdo kdy střílel z praku, či luku, dobře ví, že čím rychleji natáhneme, tím méně se nadřeme. Dráha je stejná, ale je rozdílný čas. Z toho vyplývá, že energie vložená do natažení pružiny je tím menší, čím je kratší čas natažení, i když síla je asi větší."...konec citátu slávkaK, :pivko:

...šlo by to nějak více přiblížit neznalcům matematiky a fyziky.....
... :idea: dalo by se tohoto "nějak" využít , nebo lépe, využívá se tohoto jevu někde v nějakém technickém zařízení??? / prosím příklad/ nebo to je jen "pocit" střelce z praku../ prakem střílím.....dost nebezpečná hračka, hlavně prak se zaměřovačem/ dík ...odpověď nespěchá....zdraví martin11 :D
p.s zkusili jste už ten POWERBALL...jaký je názor na pocity při točení v ruce :idea:


... věřím, že se " TO " povede ......
Akord
Zasloužilý člen
Příspěvky: 3133
Registrován: stř 24 led 2007 0:52
Dal: 5 poděkování
Dostal: 28 poděkování

Re: "odpuzování", "levitace" oceli nad magnetem

Příspěvek od Akord »

Slavek Krepelka píše: 1. že neexistuje ideální pružnost. Z toho zase vyplývá, že akcelerace pružinou podléhá zpomalení způsobenému touto mezikrystalickou a/či molekulární rekonstrukcí a že půměrná síla předávaná akcelerovanému předmětu pružinou záleží na mase předmětu, čím masivnější, tím větší síla, za tím delší čas, i když po stejné dráze.

2. Dalo by se předpokládat, že toto platí oběma směry, a že natahujeme-li pružinu, budeme zase potřebovat tím větší sílu, čím rychleji ji natahujeme. Jenže, zde se dostáváme k jistému paradoxu. Kdo kdy střílel z praku, či luku, dobře ví, že čím rychleji natáhneme, tím méně se nadřeme. Dráha je stejná, ale je rozdílný čas. Z toho vyplývá, že energie vložená do natažení pružiny je tím menší, čím je kratší čas natažení, i když síla je asi větší.
1. Samozrejme šírení mechanického napetí konce treba kovové pružiny má konečnou hodnotu, kde limitem je rychlost zvuku v kovu. Tedy pružina není schopna kmitat nekonečne rychle a bez rezonancí. S formulací druhé části vety nesouhlasím, za podobných okolností platí 3.NZ akce a reakce, muselo by se uvést, zda je nejak možné, aby konec pružiny, co tlačí na zrychlovaný predmet samovolne zrychloval, aby toto nastalo, podle mne tato situace nenastává. Krome toho se bežne predpokládá, že pružina má proti zrychlujícímu predmetu zanedbatelnou hmotnost, podobná formulace vede na Zenonovu želvu. Pokud se zanedbatelná hmotnost neprijme, tak je treba uvážit rychlost zvuku v pružine, prubeh sil v reálném čase, včetne odrazu na koncích, jako vedení, nebo struna.

2. Je pravda, že čím rychleji chceme natáhnout pružinu, tak tím je i síla na natažení o cosi vetší, o tolik, kolik pridá potrebné zrychlení její hmoty, dá se to dobre spočítat. Čím je pružina lehčí, tím je i tato doplňková síla menší. Tato síla opet souvisí s rychlostí zvuku v hmote pružiny. Vybuzuje kmity pružiny a šírí se jako vlna od jednoho konce k druhému zpet, jako výkmit na strune, nebo napnutém lane, než se utlumí.

Človečí svaly nepatrí mezi jednoduché stroje, procesy v nich mohou být do jisté míry vratné (rekuperace), síla je vyvozována dynamicky, co je daň za to, že se v klidu nadreme, když držíme závaží, i když je vetšina této energie zachycena tuhou kostrou.
Výhodou takového rešení muže být relativne vysoká účinnost premeny chemické energie, platí obecne čím vyšší vratnost deje, tím vyšší účinnost, protože tím méne energie se neorganizovane rozptýlí do okolí. Natažení tetivy je stejný prípad.


minsc
Starší člen
Příspěvky: 175
Registrován: stř 14 zář 2011 18:29
Bydliště: Absurdistán
Dal: 11 poděkování
Dostal: 55 poděkování

Re: "odpuzování", "levitace" oceli nad magnetem

Příspěvek od minsc »

Akord píše:

Minsc: Pojem "zdroj energie" je trochu zavádející, protože nabýt povahu zdroje odporuje principu zachování(množství) energie. Pokud se má neco zachovat, tak se nemuže současne tvorit, nebo ztrácet. Presnejší by bylo psát "zdroj kvality energie". Zdroj množství energie neexistuje. Dále je treba mít na mysli, že pojem energie je pouze modelovým popisem souboru objektu, nebo částic. Popis nečeho nemuže být zároveň to neco, a také popis nečeho neznamená zdroj, vznik, zánik nečeho. Když je pojem energie pouze modelovým popisem, znamená to pri napsání pojmu "zdroj energie" pokus získat neco konkrétní z pouhé fikce, tedy popisu. Nelze se ptát na "zdroj z popisu". Tedy "kouzelnictví", materializace myšlenky.

Jinak: Pri používání pojmu "zdroj energie" nejde o identifikaci konkrétního množství energie, ale o predčasné nalezení místa výskytu s vyšší kvalitou energie. Žádaný účinek dosahujeme nalezením rychlejší možnosti degradace nalezené kvality energie na okolní prumernou hodnotu. S tím, že množství energie se zachovává. Proste efekt získáváme, jen když neco umíme rychleji zkazit, než by se zkazilo puvodne. Kvuli tomu bývají pro existenci života nutné nejaké dotace, napr. Slunce, které také beží svým tempem. Živé organizmy díky slunečním dotacím udržují usporádanost (nekdy ji mohou i zvyšovat, pokud akruálne funguje biodiverzita). Lze se akorát ptát, kolik ta energie Slunci chybí, bez Zeme by se vyzárila rychleji a stejne zrejme bez vetšího užitku. Tím že narazí zárení Slunce na Zemi se její rozptyl kvality energie ze Slunce chlup zpomalí. Slunce nás dotuje, a my zpomalujeme rozptyl kvality jeho svetla do okolí (nebo i dalších možných konzerv po tresku). "Ví" o tom Slunce a spol., nebo mu to je jedno?
Myslím, že tady se trochu míjíme. Byl jsi to ty, kdo na fóru napsal: energii chápu jako změnu. Takže když jsem psal o energii, měl jsem na mysli tohle, ne samotnou materii. Asi tě zmátlo to E=M*c2
Samozřejmě by bylo možné bavit se i o původu materie, ale to by jsme asi těžko dospěli k relevantním výsledkům. Takže si počkáme co nám řeknou soudruzi z NDR a jejich urychlovač (a ti taky možná nedospějí k relevantním výsledkům).
Takže o čem jsem psal, bylo tedy spíš "zdroj změny", nebo jak to nazvat, jestli jsem to pochopil tak jsi o tom mluvil jako o "kvalitě energie" ? Pokud bychom o tom přemýšleli v souvislosti s velkým třeskem, máme tu historickou analogii:
"Staří řekové tvrdili, že v řetězci příčin a následků se vždy musíme někde zastavit, a že oním prvotním hybatelem byl Bůh". To nám samozřejmě nijak neřeší tu gravitaci.
Ten einsteinův vzoreček nám říká, že materie, hmota (v přímé úměře k její hmotnosti - nebude tam taky háček ?), se rovná nebo je vzájemně zaměnitelná za energii jako "zdroj změny", nebo za její "kvalitu", jak říkáš ty. No a co jsem se snažil říct já bylo že: ano, vypadá to že je to pravda, ale jenom za určitých podmínek. Pokud by jsme tu neměli gravitaci (a tím pádem světlo a teplo), nebo zbytkovou "energii" velkého třesku, tak z té hmoty nedostaneme lautr nic. A jak gravitace, tak velký třesk, jsou zatím pro fyziku problematické, nedotažené věci. Ale díky že jsi nakousl zajímavé téma entropie a energie. Co se týká částic tak za zajímavý považuju právě ten foton, to je taková energie v její nečistší podobě. Čistý měnič, který se dost vymiká z toho einsteinovského konceptu, když má mít hmotnost jen v pohybu, což má být pořád, což je zase jako pohádka o princezně koloběžce. Právě foton si v hlavě nějak spojuju nejvíc s teslovou energií vakua.
No a proti einsteinovi bysme mohli postavit právě teslovy teorie. Ostatně je známé, že v otázce kvantové fyziky se Einstein mýlil ("Bůh nehraje v kostky", říkával), takže tomu Teslovi začínáme dávat čím dál víc za pravdu. Bohužel si myslím, že otázka Einsteina je ideologicky motivovaná, a proto se o některých věcech moc nemluví.


Jsem hrozně chudej, a tak hraju automaty abych měl hodně peněz.
Akord
Zasloužilý člen
Příspěvky: 3133
Registrován: stř 24 led 2007 0:52
Dal: 5 poděkování
Dostal: 28 poděkování

Re: "odpuzování", "levitace" oceli nad magnetem

Příspěvek od Akord »

S následujícím se nechci prít, píšu to pouze jako svuj názor.
Einsteinuv vzoreček E=m*c*c vypadá hezky,ale mne toho moc neríká.
m pri rychlosti c roste nad všechny meze a tím i E, proto to považuju za pitomost, nebo fikci.
Foton nepovažuju za částici, jenom za vlnové kvantum účinku. Vlnove-částicovou povahu (dualismus) mám za fikci. Mám za zbytečné a nečitelné interpretaci fotonu vysvetlovat dvojmo. Kvalitu energie popisuje entropie, ale teplota v definici entropie nekdy mate. Zjednodušene lze pod kvalitou energie chápat její smenitelnost na jinou. Limitne nejnižší smenitelnost má teplo s teplotou blízkou teplote okolí. Kvalita je úmerná rozdílu teplot, a stejný rozdíl teplot má vyšší kvalitu pri nižších teplotách (definice entropie).
Teslova energie vakua je stejný blud jako Einsteinovo E=m*c*c. Energie je vázana na smenitelnost (usporádání), ne na objekt.


buky
Zasloužilý člen
Příspěvky: 835
Registrován: ned 17 kvě 2009 22:21
Dal: 10 poděkování
Dostal: 20 poděkování

Re: "odpuzování", "levitace" oceli nad magnetem

Příspěvek od buky »

Akord píše: Kvalita je úmerná rozdílu teplot,


A tohle může fungovat i na principu rozdílnosti sil.
Při teplotě ale potřebujeme palivo jako zdroj tepla, při permanentních magnetech to ale není potřeba.


Akord
Zasloužilý člen
Příspěvky: 3133
Registrován: stř 24 led 2007 0:52
Dal: 5 poděkování
Dostal: 28 poděkování

Re: "odpuzování", "levitace" oceli nad magnetem

Příspěvek od Akord »

Podobne je možné odečíst. i sladké od slaného. Veci o magnetech varíš z vody...nevím, nač o tom polemizuješ, když opakovane zapomínáš základní veci, diskutuješ stylem - když je magnet záhada pro mne, tak proste bude záhada i pro jiné.


Prosba: poradí nekdo, kde se berou ty prázdné rádky pod napsaným textem ? V editačním okne je nemám, a v príspevku jsou, bere to místo.


Slavek Krepelka
Zasloužilý člen
Příspěvky: 6292
Registrován: ned 07 bře 2010 3:35
Bydliště: Ottawa, Canada, dočas. Praha
Dal: 2432 poděkování
Dostal: 3248 poděkování

Re: "odpuzování", "levitace" oceli nad magnetem

Příspěvek od Slavek Krepelka »

Akord píše:S následujícím se nechci prít, píšu to pouze jako svuj názor.
Einsteinuv vzoreček E=m*c*c vypadá hezky,ale mne toho moc neríká.
m pri rychlosti c roste nad všechny meze a tím i E, proto to považuju za pitomost, nebo fikci.
Foton nepovažuju za částici, jenom za vlnové kvantum účinku. Vlnove-částicovou povahu (dualismus) mám za fikci. Mám za zbytečné a nečitelné interpretaci fotonu vysvetlovat dvojmo. Kvalitu energie popisuje entropie, ale teplota v definici entropie nekdy mate. Zjednodušene lze pod kvalitou energie chápat její smenitelnost na jinou. Limitne nejnižší smenitelnost má teplo s teplotou blízkou teplote okolí. Kvalita je úmerná rozdílu teplot, a stejný rozdíl teplot má vyšší kvalitu pri nižších teplotách (definice entropie).
Teslova energie vakua je stejný blud jako Einsteinovo E=m*c*c. Energie je vázana na smenitelnost (usporádání), ne na objekt.
Nazdar Akorde,
E=mCC je podle mne taktéž nesmysl a logicky se vylučuje už přímo v celé té Ajnštajnově teorii. Fajn.
Že foton není částicí atd, taky fajn.
Entropie taky fajn, ale pouze v rámci své nesmírné omezenosti a vytržení tohoto konceptu z kontextu výměny energie ať už vlnové, nebo masivní, v rámci pozorovatelného vesmíru.

U Teslovy energie vakua je to podle mne trochu jinak. Podívej se na ten svůj vrut u "magnetické roury". Co je vlastně to magnetické pole? Definitivně a očividně dokáže oponovat v tomto pokusu gravitaci. Ať už gravitační, nebo magnetické pole nutně musí něco obsahovat i pokud to celé uzavřeme do avakuované bandasky, neříkám tím masu, nebo energii, ale něco, co dokáže způsobit sílu na dálku. V tomto případě se dvě takové cosi přetahují o to, kde se bude nacházet vrut v "prostoru". Obě tato cosi se musí z něčeho skládat, co nějak mechanicky působí na vrut a to ve více než jednom směru. Odmyslíme-li si vzduch. který není pro tento efekt směrodatný, máme taková cosi obsažená v prostoru a podle toho, jak se taková cosi chovají, nebo spíše na co působí a jak, jim dáváme různé názvy. Všeobecně však je nasnadě, že taková cosi ve vakuu existují a jaksi komunikují a pokud se nějak navrtáme do takových cosi ve vakuu mezi dvěma, či více body komunikace třeba mas, lze mluvit o energii vakua. I ten tvůj vrut totiž nedělá nic jiného, než že se nějak zapojí do takových komunikací, navrtá se do nich a něco se zajímavého děje.

Mluví-li Tesla o energii vakua, nemluví o energii vacua jako takového, ale o energiích, které vacuum prostupují a do kterých se dá různými způsoby navrtat tak, že alespoň do nejaké míry ovlivníme, možná i přerušíme komunikaci která probíhá v rámci polí a část takové energie, nezbytné pro řekněme pohyb, nebo levitaci, nějak přeměníme a využijeme a ovlivníme její komunikaci jak jsme ji jenom tušili že existovala před naším zásahem. Ono se totíž bez nějakého zásahu nic měřit v rámci dynamických procesů nedá a měření samotné je vlastně přirozeně nepřesné a zavádějící.

Podíváš-li se na "optical tweezers" (optická pinzeta) zjistíš, že například lom světla dokáže vykonat mechanickou práci na materiálech. Je to první praktický vynález, který vrhá světlo na podstatu dynamičnosti stojící za jaksi povrchně statickými vlastnostmi proudění energie seskupenými eventuelně v mnoha případech do struktur silových polí. To světlo (fotonové řetězce), jak sám dáváš k dobrému, je jenom vlnovým úkazem, na fotony nevěříš (a já taky jaksi ne, ne jak je foton definován). Jenže to světlo proudí odněkud někam a nelze ho považovat za statický úkaz. Přesto ta pinzeta má schopnost manipulovat dostatečně malé objekty v kterémkoliv. i kombinovaném směru třech dimenzí. Dokáže odpuzovat, přitahovat a unášet stranou.

Zde také mluvíme o jakési komunikaci v rámci polí obsažených ve vakuu (stejně jako v materii). Tenhle vynález, ta optická pinzeta, by snad konečně měla někomu během příštích pár století otevřít zraky a vysvětlit, jak vlastně v principu pracuje gravitace a magnetismus atd. jakožto pole přitažlivosti (a do jisté míry odpudivosti) a že nejde o záležitost jakýchsi statických potenciálů polí ale o velice dynamickou podstatu funkce složek polí a že tato dynamika se eventuelně nabízí tomu, abychom se do ní navrtali a nějak ji nejdříve využili a později i zneužili natolik, až zase něco křápne ve velkém a civilizace se přestane konat jak ji známe na dalších pár tisíc let. Ale to už nás trápit nebude. V každém případě energie vakua, jak to nazval Tesla, je velice reálná a nesmírně ignorovaná záležitost využitelnosti dynamické podstaty polí.

Ještě jinak, pokud si vezmeme nějaký Euklidovský objem prostoru bez jakýchkoliv vlastností, opticky limitovaný třeba jutovým pytlem, kterým se skrzevá jutu honí mák a proso a pšenice a písek a mnoho dalších charakterově rozdílných složek (ne částic) polí, máme v tom pytli obsaženu, ale ne uzavřenu Teslovu energii vacuua. Najde se Popelka, která to bude schopna v tom šrumci nějak přebírat? Ochotných se pár už našlo, některých i do jisté míry úspěšných, Tesla mezi nimi, ale je to děsná fuška.

Ještě snad se vrátím k magnetickému poli. Jak je ti známo, železo dokáže koncentrovat magnetické pole. Pokud si dáš pod papír magnet, nejlépe s póly paralelně s papírem a vrazíš mezi piliny třeba ten vrut, zjistíš, jak se piliny řadí tak, že vrut ukazuje koncentraci magnetických siločar. Je to jenom díky tomu, že železný vrut má schopnost nejen koncentrovat část magnetického pole, ale že za tou koncentrací stojí i jeho schopnost složky magnetického pole lomit jako sklo lomí světlo. Proto považuji zákon: "Hůl do vody ponořená vypadá jak nalomená." za daleko důležitější, než všechny zákony termodynamiky se všemi relativními a kvantomi teoriemi dohromady.

To, čím se ty u magnetismu oháníš je jenom povrchním projevem pole, který se vůbec nesnaží dostat pod kůži podstatě vzniku a průběhu, či existence takového pole, což se samozřejmě týká i gravitace a elektrostatiky a spousty jiných, vědecky neidentifikovaných, nedefinovaných, nepojmenovaných a nezměřených, přesto však existujících polí. Pole jsou neustále probíhající událostí, stejně jako hmota, třeba šutr, který není ničím jiným než prostorově limitovaným shlukem strukturálně diferenciovaných shluků různorodých uzavřených polí, kombinovaných alespoň z magnetických a elektrických uzavřených polí jak si je současně dokážeme definovat. Magnetická složka je pro materii rozhodujícím kritériem. Bez magnetických struktur se hmota nekoná. Jinými slovy, teprve řád posloupnosti složek silových polí nazvaný magnetismus dává za vznik hmotě jak ji definujeme. Pokud tedy mluvím o té magnetické složce hmoty, je nasnadě, že většina materiálních struktur se chová jako paramagnetické, ferrimagnetické a diamagntetické, což poukazuje na jejich nízkou schopnost vázat vnější magnetická pole, pokud nějakou. Zde se lze domnívat, že tyto vlastnosti jsou totožné kombinaci struktur magnetických a supermagnetických polí. U ferromagnetických struktur lze ocenit relativně velikou složku magnetických struktur v rámci supermagnetických struktur hmoty, které jim umožňují vnější magnetický projev.

Pokud to domyslíme ještě trochu jinak, rozdíly magnetického vnějšího projevu u různých materiálů se dají připsat na vrub poměru supermagnetických a magnetických polí ze kterých se danný materiál skládá za danných podmínek, například teplota, tlak, vektor tlaků, přítomnost vnějších polí atd. S čímž do menší míry ještě souvisí struktura elektrická, gravitační atd., nicméně pro fyzikální vlastnosti je magnetická za normálních okolností převládající. Elektrická a gravitační složka však dokáže za speciálních podmínek (velice speciálních) navrch a dokáže s magnetickou dost zahýbat, zvláště pak za pomoci vibrací, které dokáží homogenizovat chaotické tepelné vlastnosti hmoty, například za pomoci sonického ovlivňování, vibrace vyvolané střídavou magnetostrikcí atd. kam patří i studený elektrický proud. Elektrický řád spolu s gravitačním jsou složkou magnetického, vyššího řádu. Vzpomeneme-li si na zářný příklad Židovské mírumilovnosti, Jericho, jaksi nám může dojít, že ovlivníme-li strukturu kamení, ovlivníme strukturu hradeb. Mezi námi, zde lezeme do znalotí dávných a narazil jsem při hledání něčeho jiného na toto.
http://www.riaanbooysen.com/enigmas?start=1
Stojí ty fotky za podívanou i bez angliny.

V podstatě jsem chtěl připomenout průmyslové nemožnosti opracování kamene v souvislosti se změnami struktury a vlastností materiálů právě pomocí různých vibračních technologií. Nicméně, magnetismus je hmota a toto vše je umožněno ovlivňováním magnetické struktury hmoty. Ale to už je dávno pro jiné adresáty, že? Taky se nehodlám přít :D

Ahoj, Slávek.


Je-li tvá přítomnost ve výhni okolností, vyuč se kovářem své budoucnosti.
Odpovědět

Zpět na „Akord“