Zbraň pro sebeobranu

Moderátor: aNONym

Uživatelský avatar
poota
Zasloužilý člen
Příspěvky: 5830
Registrován: stř 26 zář 2007 22:23
Bydliště: Praha
Dal: 1692 poděkování
Dostal: 2418 poděkování

Luparina

Příspěvek od poota »

Určitého zjednodušení výroby lze dosáhnout kombinací vnějšího závitu na hlavni, běžného "víčka" a zkráceného vratového šroubu M10.
Celkem běžně se vyskytují prodlužovací trubky, tedy maximálně 10 cm dlouhé se závity na obou koncích. Po odříznutí jednoho z nich dostáváme délku cca 85 mm, což je vyhovující. Pro půlcoulové víčko je potřeba zmenšit průměr hlavy šroubu tak, aby prošel skrze závity. Otvor ve víčku je pro čtyřhran, který je zkrácený tak, aby mohly být závity protaženy až k víčku. Komu se nechce dořezávat závit, může dřík ztenčit na vnitřní průměr závitu M10. Středem šroubu je vrtána zátravka, na zadním konci je rozšířená do roznětkové komůrky. Tato hlaveň je použitelná pro obě verze lupariny.
Při použití tříčtvrteční neboli valčíkové ráže vyhovuje průměr hlavy šroubu bez úprav. Ovšem jak jsem již zmiňoval, tato ráže je vhodná pro tvrdší nátury se silnějším zápěstím a nebo pro nabíjení slabší, než by této ráži odpovídalo. Jmenovitý vnitřní průměr je sice 20 mm, ale skutečný je spíš jednadvacet milimetrů, takže se již blíží ráži "tropických" pušek, tedy 8 gague.
Pro výpočet navážky použijeme "nestandardní" ráži 9 ga, které by odpovídala koule o váze 50 gramů s navážkou černého prachu pro dlouhou hlaveň 8 gramů - pro krátkou bych odhadoval tak asi 2 gramy. Výhodou perkusního systému je možnost jak váhu broků tak i prachové navážky libovolně snižovat - za prakticky použitelnou bych považoval broků kolem 30ti gramů a prachu mezi jedním až dvěma gramy. Pro tuto ráži je vhodnější verze se spouští, protože zaručuje pevnější držení zbraně.
Zvětšení ráže o 5 mm se kupodivu nijak výrazně neprojevuje na celkové velikosti.

Zdravím - poota
Nemáte oprávnění prohlížet přiložené soubory.


Dr.Ont Geront Senilisimus/GeroDront/DeGe
jarda ovčák
Zasloužilý člen
Příspěvky: 1252
Registrován: čtv 19 lis 2009 9:24
Bydliště: Svitavy
Dal: 9 poděkování
Dostal: 98 poděkování

Re: Zbraň pro sebeobranu

Příspěvek od jarda ovčák »

Mno, rozhodně musím přispěchat se svojí vizí. takže, vynikající myšlenka se spodním perkusním kladivem. tím bych použil dvě lupariny , sešroubované k sobě tak, aby se po vyprázdnění spodní lupariny otočila zbraň kolem podélné ody o 180 grádů a ta původně horní se přesunula do spodní pozice. Vznikla by čtyřranná, ev dvouranná, čtyřhlavnová mašina. možná by byla potíž s váhou, který bych vyřešil titanovými hlavněmi se zalisovanou vnitřní hlavní z tenkostěné oceli. nebylo by to drahé, dá se sehnat potřebný použitelný profil v ceně 1000 kč za kilo. kilo by stačilo na ty čtyři hlavně, na jejichž konci bych rozhodně udělal závit pro zahrdlení, páč krátká hlaven může vyčarovat nepotřebný obrazec zásahu broky.Navíc může být i použita na jiné, než blizoučké vzdálenosti....
Jednotnou střelu bych vyloučil, protože živý a zraněný parchant může být cenným potažným prostředkem, klikotočem u generátoru, nebo vám za něj dá místní sedlák dva pytle brambor, já bych dal jehně, jako prd.A jednotná střela klade příliž velké nároky na kvalitu hlavně...
Jináč, nebál bych se vykonat tormentační zkoušku něčím ostřejším, aby čověk věděl, že mu černej prach neutrhne kebuli u samé zadnice.
Faktem zůstává, že to je velice dobrej nápad, pro doby příští.....jen jako black powdwderovej střelec upozornil na riziko druhé rány.... vůbec si o ní nedělejte iluze, žádnej cíl neuvidíte, oblaky dýmu se rozptylují pomalu, takže větší palebná síla je výhradně pro tuhý boj.


„Kdybych byl postaven před rozhodnutí mezi zbabělostí a násilím, zvolil bych násilí.“ Gándí
Uživatelský avatar
poota
Zasloužilý člen
Příspěvky: 5830
Registrován: stř 26 zář 2007 22:23
Bydliště: Praha
Dal: 1692 poděkování
Dostal: 2418 poděkování

Re: Zbraň pro sebeobranu

Příspěvek od poota »

Do konstrukce jakékoli zbraně se promítá hlavně důraz na některé vlastnosti, které jsou protěžovány na úkor vlastností méně důležitých.
U lupariny je preferována malá váha s malými rozměry, aby ji bylo možné nosit stále u sebe a připravenou okamžitému k výstřelu.
Dále spolehlivé zastavení útočníka s co nejmenšími zdravotními následky kvůli co nejnižšímu případnému postihu. Jistota, že se nejedná o zbraň smrtící usnadňuje rozhodnutí vystřelit. Jednorannost vylučuje diskuzi o varovném výstřelu a také o nepřiměřenosti druhého výstřelu. Rozptyl je úmyslně co největší kvůli střelbě na co nejkratší vzdálenost. Perkusní systém je volně prodejný.

Pokud se nebude jednat o zbraň pro sebeobranu, ale třeba pro obranu obydlí, stávají se klíčovými jiné vlastnosti. Tím se dostáváme ke zbrani, která nemusí být co nejmenší, co nejlehčí a také není určená k nějakým diskuzím při soudním projednávání.
Pokud má jít o volně prodejnou zbraň, musí být perkusní. Systém se spodním kladivem je sice velice dokonalý, ale bohužel neumožňuje snadné nabíjení.
Osobně bych se přikláněl spíš ke klasické lovecké dvouhlavňové lancasterce, u které by se zápalník nahradil zátravkou s pistonem a nebo komůrkou pro roznětku. Broky a navážka prachu by se mohly umístit do běžné vystřelené brokové nábojnice s provrtanou roznětkou a přelepeným otvorem. Nabíjení oproti běžné brokovnici by se tím protáhlo pouze o výměnu roznětek.

Zdravím - poota


Dr.Ont Geront Senilisimus/GeroDront/DeGe
Uživatelský avatar
poota
Zasloužilý člen
Příspěvky: 5830
Registrován: stř 26 zář 2007 22:23
Bydliště: Praha
Dal: 1692 poděkování
Dostal: 2418 poděkování

Lotrobijka neboli luparina

Příspěvek od poota »

Když jsem tu varoval před domácí samovýrobou, tak to nebylo ani tak kvůli právní stránce věci (nedovolené ozbrojování se zbraní z kategorie volně prodejných je přece jenom trochu sporné), jako spíš z důvodu bezpečnosti.
Za bezpečnou se považuje zbraň, která projde úspěšně tormentační zkouškou, přičemž o tormentaci může žádat pouze licencovaný výrobce zbraní. Takže celkem schůdnou cestou může být zadání výroby nějakému puškaři. Což má kromě ceny už jenom samé výhody - lze použít profesionální postupy při výrobě i v povrchové úpravě, tormentace je samozřejmostí a celý postup je naprosto legální.
Abych jenom planě neteoretizoval, tak přikládám náčrtek lupariny, která se dá realizovat v puškařské dílně i se základním vybavením. Pro puškaře je všechno jasné už z pouhého náčrtku, ale pro neodborníky se zmíním o některých méně běžných detailech.
Moje koncepce se přizpůsobuje běžným polotovarům, běžným postupům a snadné montáži - přitom netrvám na tom, že mnou navrhovaná řešení jsou jediná možná a dávám komukoli prostor pro jejich přizpůsobení jeho možnostem či názorům.
Hlaveň je celkem libovolné ráže, zde 12 gague, délka je daná požadavkem skladnosti. Dnový šroub není určen k případné demontáži, takže se vyrábí nadvakrát. Do šestihranu se vyřízne o něco delší velký závit, kterým se natvrdo zašroubuje do hlavňové trubky. Teprve potom se soustruží suk se závitem M10, vrtá se zátravka a vytvoří se komůrka pro roznětku. Rozšíření ústí hlavně zvětšuje rozptyl a usnadňuje zavádění dostatečně těsných zátek při nabíjení. Pro nabíjení se hlaveň vyšroubuje, aby bylo možné vyměnit roznětku - zároveň se naskýtá možnost použití několika přednabitých hlavní, případně i různých ráží.
Tělo zbraně se skládá z hlavy rámu o tloušťce 14 mm, hřbetního oblouku, převodové páky a bočních desek.
Do hlavy rámu je zašroubovaná hlaveň a shora je k hlavě dvěma šrouby vedle sebe připevněný hřbetní oblouk, přičemž mezi hlavou a obloukem je ještě přitažená destička, která svým zahnutým krajem brání případnému vypadnutí roznětky.
Boční desky jsou silné asi 1 mm a k hlavě a hřbetnímu oblouku jsou připevněné každá čtyřmi šrouby M3 se zapuštěnou hlavou, které jsou zašroubované do průchozích závitů.
Osy kladívka i spouště jsou řešené jako distanční sloupky o průměru 5 mm s vnitřním závitem M3 a stejně jsou řešené i další dva distanční body.
Kladívko je odpružené tlačnou vinutou bicí pružinou, která se o kladívko opírá rozvidlením svého vnějšího vodítka. Rozvidlení zajišťuje odskok - vypuštěné kladívko svou setrvačností překoná odpor předního opření, které ho následně vrací do klidové polohy. Bicí pružina se spodním koncem opírá o příčný kolíček vnitřního vedení, které se hrotem opírá o převodovou páku, jejímž prostřednictvím jsou současně odpružené jak jazýček tak i spoušť. Z montážních důvodů je převodová páka spojena s hřbetním obloukem prostřednictvím válcovité hlavice a menisku, o jazýček se pouze opírá.
Jazýček je na spoušti nesen svým rozvidlením prostřednictvím kolíčku ve funkci čepu, tedy v jedné z obou částí otočně a v druhé "napevno". V přední poloze se jazýček svým výstupkem opírá o aretační čep, takže fixuje kladívko v poloze odskoku. Aretační čep má na spodním konci vystupující závit M3, kterým je zašroubován do spodní desky - vrchní deska je k němu přišroubována šroubem "zvenku".
Spoušť se tiskne všemi čtyřmi prsty, takže může mít dostatečný a tudíž i bezpečný odpor. Při domáčknutí se opírá o hranu převodové páky, takže úchop zbraně je skutečně pevný.
Střenky předpokládám dřevěné, tedy jako prosté asi 3 mm silné plátky s rovnou přední svislou hranou a zbývajícím obrysem podle rámu, připevněné každá nejspíš třemi celkem libovolně umístěnými šrouby.

Zdravím - poota
Nemáte oprávnění prohlížet přiložené soubory.


Dr.Ont Geront Senilisimus/GeroDront/DeGe
Odpovědět

Zpět na „Tertium NON datur“