Aktuálně: Probíhá přechod na novou verzi fóra. Postupně bude upravován vzhled a funkčnost fóra. Nahlaste prosím nalezené chyby...

Akvament neboli vodudejk

Vstup do sekce

Moderátoři: Rival, sano

ZdeněkF
Stálý člen
Příspěvky: 30
Registrován: pát 30 pro 2011 14:47
Dostal: 4 poděkování

Re: Akvament neboli vodudejk

Příspěvek od ZdeněkF »

Tato divoká teorie má ten nedostatek, že vůbec neodpovídá skutečnosti.
Jak se každý může snadno přesvědčit, mraky a mlha jsou tvořeny kapičkami vody, které se vznášejí ve vzduchu, tedy voda je v nich už zkondensovaná.
Nějaké uhlovodíky ve vzduchu vůbec nejsou (jen v množství tak nepatrném, že se dá zjistit jen velmi citlivými přístroji). Kromě toho uhlovodíky jsou stejně neviditelné, jako pára.
Pro chování vody ve vzduchu je důležitý rosný bod - tedy teplota, při které je voda daným množstvím vody nasycena. Klesne- li teplota vzduchu pod rosný bod, tvoří se mlha a pokud je blízko nějaký povrch, usazuje se na něm.
Pro získání vody z mlhy tedy stačí dostat její co největší množství do styku s nějakým povrchem, např. profukováním sítí, nebo nádobou s nějakou náplní. Účinně je také možné zachycovat vodu z mlhy elektrostatickým filtrem (je to soustava desek nebo rour, mezi kterými jsou drátové elektrody, nabité na napětí řádu desítek kV. Na nich vzniká koronový výboj, který nabíjí kapičky a ty jsou elektrostatický polem puzeny k deskám nebo rourám. Existuje patent na odstraňování mlhy na tomto principu).
Pokud ale není vzduch vodu nasycen (není zamlžen), musí se nejprve ochladit pod rosný bod a pak se již postupuje jako s mlhou.
Ty teorie o vzniku vody z uhlovodíků nemá vůbec žádný reálný podklad.



Slavek Krepelka
Zasloužilý člen
Příspěvky: 6292
Registrován: ned 07 bře 2010 3:35
Bydliště: Ottawa, Canada, dočas. Praha
Dal: 2432 poděkování
Dostal: 3248 poděkování

Re: Folie pro kondenzaci vody ze vzduchu ...

Příspěvek od Slavek Krepelka »

poota píše: ... Je potřeba si uvědomit, že "voda" může, a ve skutečnosti taky je, ve vzduchu obsažena dvěma různými způsoby.
To je sice krásný koncept, nicméně mi není zcela jasné, jak bys potom vysvětlil že se nám neustále nezvedá a to velice dramaticky mořská hladina. Tenhle jev totiž dává za pravdu tomu, že většina vzdušné vlhkosti je uložena v suché páře v troposféře (nejnižší vrstva vzduchu, zhruba 4% vody včetně zkondenzovaných mraků), která eventueně kondenzuje jako mraky a padá zpět jako déšť. Že jsem se v mracích párkrát vyskytl aj v zimě, tož jsem si všimnul i teplotního rozdílu mezi prostředím mrakové mlhy (teplé) a okolního vzduchu ledového, na ostrém rozhraní. Stejně tak jsem si všiml jak rychle se mrak usazuje na chlupech svetru a kde čem v podobě kapének, nemluvě o rozdílu jak se dýchaný vzduch cítí v plicích mimo mrak a v něm. Z tohoto titulu mohu jedině dát za pravdu standartnímu principu mrakotvorby.

Na straně druhé tu máme bludičky a metan ve vzduchu skutečně je, nicméně http://www.eea.europa.eu/data-and-maps/ ... -ch4-ppb-1
někde kolem 1.7 ppm, což je 0.00017% a to je číslo od globálních oteplovačů, takže určitě pokud ne akurátní, bude přehnané. Nemám nejmenší pochyby, že z tohoto obsahu člověk mraky neumotá.

Z toho titulu bych sice byl velmi ochoten připustit že metan se v atmosféře skutečně dokáže spalovat kromě bludiček i jaksi rozptýleně a neviditelně, nicméně v množství metanu, které je ve vzduchu přítomno, snad může kondenzaci vody řekněme na pavučině přispět, avšak velice nepatrně a prakticky nulově.

S laskavým pozdravem, Slávek.


Je-li tvá přítomnost ve výhni okolností, vyuč se kovářem své budoucnosti.

poota
Zasloužilý člen
Příspěvky: 5830
Registrován: stř 26 zář 2007 22:23
Bydliště: Praha
Dal: 1692 poděkování
Dostal: 2416 poděkování

Re: Akvament neboli vodudejk

Příspěvek od poota »

ZdeněkF píše:Tato divoká teorie má ten nedostatek, že vůbec neodpovídá skutečnosti.
Jak se každý může snadno přesvědčit, mraky a mlha jsou tvořeny kapičkami vody, které se vznášejí ve vzduchu, tedy voda je v nich už zkondensovaná.
atd. ...
Ty teorie o vzniku vody z uhlovodíků nemá vůbec žádný reálný podklad.
Docela Ti závidím jistotu, s kterou to tu předkládáš. Možná, že pramení z toho, že za Tebou stojí svorně vědové ;)
Jenom ještě napiš, jak to přijde, že ty kapičky vody v mracích a mlze nepadají na zem, ale tvrdošíjně se dál vznášejí ve vzduchu.
Pak mi taky ještě nějak hodnověrně vysvětli, proč je ve vzduchu tak málo uhlovodíků, tedy jak alespoň tvrdíš, když vědové naopak naříkají, že jeho koncentrace vytrvale stoupá, například i díky zažívacímu cyklu hovězího dobytka. Dokonce mají stav metanu v ovzduší za přímo nás ohrožující globálním oteplením, které začíná být pozvolna nahrazováno prý ještě horším globálním ochlazováním. Na rozdíl od mých jsou ovšem jejich teorie naprosto krotké a každému snadno pochopitelné.

Zdravím - poota


Dr.Ont Geront Senilisimus/GeroDront/DeGe

Slavek Krepelka
Zasloužilý člen
Příspěvky: 6292
Registrován: ned 07 bře 2010 3:35
Bydliště: Ottawa, Canada, dočas. Praha
Dal: 2432 poděkování
Dostal: 3248 poděkování

Re: Akvament neboli vodudejk

Příspěvek od Slavek Krepelka »

ZdeněkF píše:Tato divoká teorie -> Klesne- li teplota vzduchu pod rosný bod, tvoří se mlha a pokud je blízko nějaký povrch, usazuje se na něm.
:D Skutečně divoká teorie. Voda nezkondenzuje ani hluboko pod rosným bodem pokud není osetá nějakými částicemi, nebo se nesetká s nějakým povrchem. Jde o stejný jev jako u krystalizace látek z tekutin, třeba i cukr. Může té kondenzaci také pomoct šok, například zvuková vlna. Čistá vlhkost s přehledem zůstane kapalná ještě na -50C°. I proto zlé mocnosti fedrujou do atmosféry mrakotvorné chemtrails. Nejeden pilot spadl z čisté mrazivé oblohy díky tomu, že mu zamrzl karbes.
ZdeněkF píše: Ty teorie o vzniku vody z uhlovodíků nemá vůbec žádný reálný podklad.
:roll: Ale mají. Spal si uhlovodík a uvidíš, co Ti z toho vyleze. Už i svíce pod sklenicí na talířku s vodou Ti ukáže, kolik vody se následně vykondezuje do vodní hladiny. Ne, že by to bylo tzolik o kolik ve sklenici stoupne hladina. Je to tolik, kolik je rozdíl v objemu páry ve spalinách po jejím zkondenzování. Prdlajz že se vypálí kyslík. Produkty hoření parafínu dávaj vybalancovanou rovnici počtu plynných molekul spalování CO2 a vodní páry. Ty školské poučky které nám cpou vědi do hlavy smrdí prakticky jedna vedle druhé ať už naprostou, nebo částečnou zabedněností.

Jedním z problémů vědy je, že jak přijde na jeden princip nějakého děje (pokud vůbec pravdivý), má pocit že o jevu zjistila vše co je k objevení a tvrdošíjně popírá vše ostatní. Vědecké teorie a poučky sice vypadají každá sama o sobě velice pravděpodobně, ale dohromady je to hromada neštymujících volovin, což specialistům hodně uniká, i když ne zcela. Nicméně vědecká dogmatická komise ty nespokojence s přehledem odcenzuruje a popřípadě umlčí.

On kdyby metan a další karbohydrátové plyny v atmosféře nemizely, budou se v ní dost rychle akumulovat, což se moc neděje, a jedinná šance je, že se nějak chemicky mění. Pokud se člověk podívá na bludičky a i na štěpení O2 na ozon díky UV, je celkem na snadě, že karbohydráty alespoň ve vzduchu se pod nějakým vlivem spalují, například i díky štěpení UV a přítomností oxidačních radikálů v atmosféře, aniž z toho byly plameny. Co se děje v zemi je jiná kapitola, nicméně faktem je, že atmosféra Země včetně vody mizí do meziplanetárního docela významným tempem, zatímco jí moc neubývá, takže je evidentně odněkud doplňována včetně vody a jedinným možný zdrojem je Země. Pokud se člověk podívá kolik vody se do atmosféry valí ze sopek v podobě páry, je dost na snadě, že matička si voděnku vyrábí. Jak? No to už jsme u transmutace ničeho (naivně aetheru) na jednoduché prvky of vodíku přes uhlík a kyslík atd. v lůně naší drahé.

S laskavým pozdravem, Slávek.


Je-li tvá přítomnost ve výhni okolností, vyuč se kovářem své budoucnosti.

poota
Zasloužilý člen
Příspěvky: 5830
Registrován: stř 26 zář 2007 22:23
Bydliště: Praha
Dal: 1692 poděkování
Dostal: 2416 poděkování

Re: Folie pro kondenzaci vody ze vzduchu ...

Příspěvek od poota »

Slavek Krepelka píše:... jak bys potom vysvětlil že se nám neustále nezvedá a to velice dramaticky mořská hladina.
Víš, on v tom nejspíš bude nějaký fígl naší milé přírodě jaksi vlastní.
Osobně se domnívám, že na vlhkost vzduchu je potřeba se dívat odděleně na absolutní vlhkost a vlhkost relativní, přičemž obě kolísají se změnou teploty, každá ovšem trochu jinak neboli "po svém". Jednoduše se stálost hladiny dá vysvětlit tak, že když už se té vody odpaří moc, tak stoupne absolutní vlhkost a při poklesu teploty se relativní vlhkost dostane ke 100% a přebytečná voda zkondenzuje a vrátí se do moře.
Při "metanové" teorii se na vodu mění metan, který ovšem v moři vzniká z vody, takže čím víc vody se na "výrobu" metanu spotřebuje, tím víc vody se z něj vyrobí a tudíž i do moře vrátí. Zase je tu jakási rovnovážná poloha, kolem které hodnoty kolísají.
Zrovna tak by ses mohl podivovat tomu, že hladina moří nestoupá - a přitom do něj tečou všechny řeky a nikde nemá žádný odtok a nebo přepad.
Vědové nám vytrvale předkládají koloběh vody v přírodě, který je podle nich velice jednoduchý - voda se z moří odpařuje do mraků, tam se mění v déšť, který zásobuje řeky a ty doplňují přesně to, co se odpařilo. Kouzelně jednoduché, to přece musí pochopit každý (blbec).
Jenomže potom přijdou takové ty zádrhele s vodou, která sama od sebe vytrvale teče ze země nahoru, na její povrch. A pořád se odněkud zezdola nějak doplňuje, protože jí jaksi neubývá. Copak o to by nebylo, dolů může celkem snadno prosáknout, takže jí tam může být slušná zásoba a navíc se může pořád doplňovat. Takže teď už jenom nějak uvěřitelně a jednoduše vysvětlit, jak se zespoda dostává nahoru a jak to přijde, že pramení někde na kopci a ne dole v údolí!? A taky je potřeba vysvětlit, proč má úplně jiné vlastnosti než voda, která s povrchu dolů prosakuje.
Pokud vím, zamlouvá se to různou konfigurací nepropustných vrstev, spojitými nádobami, přírodními sifony a filtrací - ale to jsou všechno jenom berličky, vysvětlující jenom část těchto jevů. Ovšem pokud to někomu stačí, nemám žádný důvod ho převádět na jinou víru. Ty svoje bláboly a "divoké" teorie sem píšu pro ty, kdo o tom chtějí z nějakého důvodu přemýšlet a ty "krotké" ofiko teorie je neuspokojují. Netrvám na tom, že vím všechno přesně a správně, ale myslím, že naznačuji určitý směr, který se možná tomu úplně správnému má naději nějak přiblížit a nebo se ho dokonce přímo dobrat.
To, čím nás krmí škola a vědové, docela znám, ale k ničemu kloudnému jejich cesta nevede - což je možná docela naschvál. Tak proto já raději jinudy.

Zdravím - poota


Dr.Ont Geront Senilisimus/GeroDront/DeGe

martin11
Zasloužilý člen
Příspěvky: 4090
Registrován: čtv 17 led 2008 16:08
Dal: 384 poděkování
Dostal: 243 poděkování

Re: Akvament neboli vodudejk

Příspěvek od martin11 »

ke článku výše od Poota :bye: ...
po přečtení mě napadlo, že , jak Poota píše "voda kondenzuje" za přítomnosti uhlovodíku - metanu. Bylo by zajímavé porovnat vznik mraků - třeba bouřkových , jestli nevznikají třeba nad velkými kravíny nebo nad zdroji tohoto metanu??? kdo se tady zabývá meteroologií....haloooo děda Slavík :bye: :pivko: zdraví m11 :D


... věřím, že se " TO " povede ......

poota
Zasloužilý člen
Příspěvky: 5830
Registrován: stř 26 zář 2007 22:23
Bydliště: Praha
Dal: 1692 poděkování
Dostal: 2416 poděkování

Re: Akvament neboli vodudejk

Příspěvek od poota »

Dovolím si to přece jenom trochu upřesnit.
Netvrdím, že "voda kondenzuje za přítomnosti uhlovodíku", i když je pravda, že přítomnost uhlovodíku by kondenzaci vody nemusela nijak vadit :D

Naopak tvrdím, že voda kondenzuje, čím myslím "mění svoje skupenství z plynného na kapalné", hlavně díky snižování teploty, jímž stoupá relativní vlhkost. Je pravdou, že pouhé snížení teploty většinou nestačí a ještě je ke kondenzaci nutná nějaká pevná plocha, na které se může srážet.

Mechanizmus vzniku vody z uhlovodíků, najmě pak hlavně metanu, je naprosto rozdílný a jedná vždycky o nějakou formu jeho okysličování, při němž se na kyslík navazují atomy vodíku (= voda) a na další kyslík se navazují atomy uhlíku (= kysličník uhličitý, případně i uhelnatý). Jedná se o dosti primitivní chemickou reakci. Iniciovat okysličování lze buď zvýšením teploty na téměř 600oC a nebo daleko snadněji přímým plamenem nebo i nepatrnou jiskrou. Podle mé, prý šílené či divoké a nesmyslné, teorie dochází v přírodě i ke studené oxidaci metanu na tzv. kondenzačních jádrech. Podle mého názoru je tento název silně zavádějící, protože se jedná o hmotné body, na kterých se soustřeďuje elektrický náboj. Ten je schopen odstartovat mikro- či nano-exploze metanu. Jejich nepatrnost zřejmě způsobuje, že se neodstartuje exploze nějakého většího množství molekul, takže oxidace postupuje zvolna a klidně, tedy ve srovnání explozí celého objemu najednou.
Vznik vody tímto procesem bych přirovnal k procesu ve válci spalovacího motoru - palivo (metan) se vzduchem (vzdušný kyslík) jsou ve válci (v ovzduší nebo v podzemí) připravené, ale nic se neděje až do té doby, než svíčka (kondenzační jádro) dodá jiskru, která zažehne explozi.

Ve světle této teorie je jasné, že celkové množství metanu v ovzduší sice kolísá, ale stále kolem jakési střední hodnoty, protože nahromaděný metan se "spotřebovává" na déšť. Tím je jasné, že nemá žádný vliv na globální oteplování, ozonovou díru či jakékoli jiné strašidlo, které si naši milí vědové vycucali nebo ještě vycucají z prstu pro námětuchtivé novináře.

Zjednodušeně se dá říct, že větší množství metanu znamená jenom větší množství srážek. Jejich "prudkost" neboli rychlost oxidace zřejmě záleží na celkovém množství "statické" elektřiny, která nabíjí kondenzační jádra. O tom, jestli dojde nebo nedojde k povodni, rozhoduje hlavně schopnost půdy pohltit dopadající vodu.

Zdravím - poota


Dr.Ont Geront Senilisimus/GeroDront/DeGe

A(&F)
Zasloužilý člen
Příspěvky: 4354
Registrován: sob 07 říj 2006 17:14
Bydliště: Severní čechy
Dal: 1362 poděkování
Dostal: 1194 poděkování

Vodudejková zeď z Peru ...

Příspěvek od A(&F) »

... zdroj vody Machu Picchu ... http://play.iprima.cz/starodavne-megastavby-ii-3 ... cca 38. minuta ... dost slušnej proud vody ... :) ...

... :bye: ... Anri ...

"Video není momentálně z licenčních důvodů dostupné."
:-( - nemohl bys popsat viděné několika vlastními slovy? - poo.


Někdo má z vlastních mindráků těžký dilema, ... já však ne (neb na to mám Ilema :evil: ) ...... (by Anri, reakce na ilemův podpis :) ) ...

... mmch, d-Ilemku, fakt už raději nikdy více nepoužívej cizích slov (když neznáš jejich skutečný význam) ... :P

la
Zasloužilý člen
Příspěvky: 1854
Registrován: úte 06 úno 2007 19:04
Bydliště: Brno
Dal: 761 poděkování
Dostal: 238 poděkování

Re: Akvament neboli vodudejk

Příspěvek od la »

Zajímavé asi k věci a k těm uhlovodíkům :shock:
http://www.meteovesti.ru/news.n2?item=63543190100

stručný a volný překlad :


Zdá se, že studium vodního cyklu se učí ještě na základní škole. A že tento zdánlivě jednoduchý jev nemůže přinést něco nového. Nicméně, vědci z University of New Mexico zveřejnili zprávu o objevení pravdy o koloběhu vody.

Po celá desetiletí, velká vědecká skupina hledala stopy podzemního oceánu, a zdá se, že ho konečně našli. Tým vedený Stevem Jacobsen argumentuje tím, že v hloubce 250 až 410km pod povrchem je speciální přechodová zóna - podzemní oceán, jehož rozsah je mnohokrát větší než objem vody ve světových oceánech, jak ji známe. Nicméně, to neobsahuje tekutou vodu a podobné látky, její materie se potácí v kamenné pasti pod obrovským tlakem při teplotě nad 1000 ° C

Je to látka, která může obsahovat vodu v takových abnormálních podmínkách, vědci ji nazývají ringwoodite. "Myslím, že jsme konečně odhalili skutečný cyklus "tekutiny" na světě, což vysvětluje jak hloubku oceánů, tak i samotnou existenci života na této planetě" - říká Steve Jacobsen. , Aby mohli uskutečnit jejich objev, vědci měli několik let pečlivě sledovat výsledky 2000 seismometrických měření.



Edgar
Zasloužilý člen
Příspěvky: 201
Registrován: stř 29 lis 2006 18:10
Bydliště: Brno
Dal: 2 poděkování
Dostal: 24 poděkování
Kontaktovat uživatele:

Re: Akvament neboli vodudejk

Příspěvek od Edgar »

Dovolil bych si s Pootou souhlasit. Jeho okysličování uhlovodíků pomocí kondenzačních jader vidím reálně tak, že jde o katalytickou reakci na vhodném povrchu. Je to snadno představitelné. Uhlovodíků je v atmosféře procentuálně sice málo jak už tu někdo tvrdil, zato atmoška je velká a děj může probíhat v tom velkém objemu neustále.

Vidím to funkčně obdobně s tím co se děje v automobilovém katalyzátoru. Kovy na povrchu jeho keramické voštiny mají vlastnost zadržet kyslík během chudé fáze lambda regulačního cyklu motoru. Ten pak násilím vnutí nejbližšímu uhlovodíku. Proč by se tak nemohly chovat i některé povrchy kondenzačních jader? Klidně i méně účinně, ale přece? V atmosféře by taky šlo o spalování chudé směsi :)
Pro pokus si můžeš sehnat kus voštiny vykuchané z katalyzátoru. Když na ni necháš foukat metan ze sporáku, tak se ti ta voština za chvíli rozžhaví do červena, jak bude nutit metan ke slučování s okolním O2. Nažhaví se dokonce tak moc, že to za chvíli vstupující metan zapálí plamenem, páč dodáváš dostatečně bohatou směs. Reakce je exotermická.
V sekci Rozklad vody jsem dal video, kde je vidět tento pokus, ovšem s vodíkem.

Podzemí je metanem prosáklé. Kdo fárá, ten se ho oprávněně bojí. Katalyzátorů by mohlo být v okolní hornině taky dost. Pak už zbývá jen dodat kyslík a Pootova reakce vytváření vody z metanu by mohla probíhat.
Na lokální mrakotvorbu to podle mě rozhodně nestačí, tady se přidržuji klasické meteorologie. Ale jako jeden z globálních vlivů na celkovou bilanci vzdušné vlhkosti to představitelné je.


Ještě u elektrotechnickýho vesla, ňákou dobu moh by sedět Tesla.

Odpovědět

Zpět na „Sekce "Nadšenců"“