
Nazdar Petře,
Máš tu odpověd' v novém vlákně Slávkova Rašple. Mám hosty, asi až v Neděli.
Ahoj, Slávek.
Tedy Slávku, četl jsem to už v pátek, a zkusil jsem, jestli to přece jenom nějak neskousnu. Vzhledem k tomu, že ne, tak tedy takto:Slavek Krepelka píše:Příliš povrchní a zevšeobecněné, příliš pomixovaná terminologie.poota píše:
Tento potrubní systém, který se dodnes zachoval v Mexiku jako součást pyramid nebo velkých obelisků o hmotnosti více než 50 tun, je vytvořen utěsněním jejich pórů krystaly křemíku a částečně i útvary z drahých kovů, čímž vznikají difuzéry, v nichž nechybějí ani katalyzátory (juvenilní kovové útvary), nezbytné k molekulárnímu zhodnocení (zušlechtění), a celé objekty pak působí jako vaječná skořápka. Jedná se tedy o zcela regulérní dýchací přístroje, jež umožňují emancipaci (osvobození) hmoty, uzavřené v jejich zdech, ať už se jedná o nezralou vodu či mrtvé tělo. Pak vytryskne na konci zmíněného stoupacího potrubí oduševnělá živá voda, jež vyléčí každou nemoc, stejně jako se nakonec z bílkovinné hmoty uvnitř vejce vyklube živé kuře.
Nazdar Petře.poota píše: Pokud takhle reaguješ na Viktora, Zdravím - poota
Pootíku, vysvětlení bych viděl mnohem prostší a dokonce nemusíme chodit moc daleko. Stačí zaparkovat auto v létě pod stromy. Proč strom vypoušťí "šťávu", když musí vodu pracně dopravovat nahoru? řekl bych, že kapilární vzlínavost je ta pumpa, která žene vodu nahoru. Uhlí má asi moc široké póry (například žula má 2,5x větší hustotu). A že je i žula pro vodu propustná se dá ověřit jednoduchým pokusem. Stačí vzít dva žulové kameny, jeden, který byl asi tak 100, nebo více let v suchu a druhý, který ležel 100 nebo více let v potoce. Těmito dvěma kameny obložit ohniště a rozdělat pořádný oheň. Ten který praskne obsahoval vodu.poota píše:Co když má pravdu Viktor, který tvrdí, že voda může téct tou skálou nahoru? Pak by to už bylo logické. Když navrtáme chodbu skálou, která čerpá vodu nahoru, tak tam musí být mokro a ta voda v té chodbě už není "podpíraná" tou skálou a vzduch ji neudrží, takže teče dolů.
Před několika dny Karel svou zkušenou rukou vedl expediční vozidlo k historií prověřeným rudným nalezištím. Tato expedice "K" nám mimo jiné umožnila podívat se i na "vodu ve skále", a to jak ve starých štolách, tak posléze i ve "volné přírodě".
Rostlou skálou voda teče!
Dá se to vysvětlovat klasicky, tedy že shora dolů. Jenže k vysvětlení některých situací je potom nutné si pomáhat "nepropustnou vrstvou", která musí být dost speciálně tvarovaná do různých "nádrží", a případně ještě vytvářet sifóny a spojité nádoby.
Promin, netvrdí, ani nenaznačuje. Jestli používáš google na překlady, měj se nesmírně na pozoru. Lezou z toho příšernosti. Naopak tam tvrdí, že neměli moc možnost vidět v přírodě hydraulickou mechaniku, což je kravina. To mohlo být poněkud pravda v Palenque, nevím, ale ti Májové seděli na krasu a jestli je hydraulika někde v přírodě vidět, je to kras. Na straně druhé, podíváme-li se na skutečnost, že nedaleko Yucatánu leží pod vodou v cca 800 m pod vodou rozlehlá města, je celkem pravděpodobné, že Mayové přišli s nějakou, alespon teoretickou technologií.la píše:Diky ,moc hezkýhttp://live.psu.edu/story/46532 on tam vlastně Christopher Duffy jestli sem správně pochopil,tvrdí ,že
Mayové znali vodní trkač v roce 100
+1poota píše: Malý příklad. Každý ví, Zdravím - poota
Nazdar Ileme,Ilem píše: Pootíku, vysvětlení bych viděl mnohem prostší a dokonce nemusíme chodit moc daleko. Stačí zaparkovat auto v létě pod stromy. Proč strom vypoušťí "šťávu", když musí vodu pracně dopravovat nahoru? řekl bych, že kapilární vzlínavost je ta pumpa,
Teda že bys napsal nějak zvlášť výstižně, oč má kráčet, tak to ani moc nee. Že by se jednalo o něco takového?Slavek Krepelka píše:..Zde bych si dovolil připomenout existenci ORME, kterážto záležitost je definitivně kovová, ale nebyla, a to ani laboratorně, zjistitelná, než se do toho navezl jakýsi Dave Hudson z pohnutek zcela zištných. Nicméně, byl dost ješitný na to, než aby si to nechal celé pro sebe. Ach jo, ten jazyk mého adoptivního kmene. Než se do toho dám, má někdo tuchy, jestli se náhodou někdo přede mnou do nějakého překládání nedal a jestli to náhodou není dostupné v češtině? Je toho kopa i jako výcuc.
Nazdar Petře,poota píše: Teda že bys napsal nějak zvlášť výstižně, oč má kráčet, tak to ani moc nee. Že by se jednalo o něco takového?
http://www.novadoba.estranky.cz/clanky/ ... lato-_3_5_
Zdravím - poota
Nazdar Petře,poota píše:Ještě dva odkazy, ale víc už toho hezky česky/slovensky asi nebude.
http://www.aura-soma.cz/produkty/doplnky/eterium.htm
http://www.putnici.sk/newsread.php?newsid=689
Zdravím - poota
Nazdar Petře,poota píše: Je neblahým omylem, když se domníváme, že voda vyživuje strom přímo a nebo že prostřednictvím kořenového systému dodává vodu bezprostředně stromu. Ve skutečnosti je tento proces právě opačný: Strom či rostlina produkují vodu nebo látku vodě velmi podobnou neboli plodovou vodu. Proto není bez lesa také žádná voda a do údolí spěchá tím více vody, čím víc je nahoře lesů a obráceně.
Toto bude naprosto určitě fungovat při správném poměru průměru kapilár a jejich délce nad hladinou. Dáš-li mokrý hydrofilní hadr přes okraj skoro plného hrnce, bude Ti přepumpovávat vodu přes okraj hrnce a to do dost velké výšky i bez poklepávání. S těma poklepávanýma kapilárama se to má tak, že voda vzlíná do kapiláry, vyleze do výšky danné průměrem kapiláry, jejím materiálem a teplotou vody, popřípadě také chemii vody. Klepneš na druhý konec? No, na ten dolní, co je v kyblíčku, asi těžko, takže se bude klepat na ten horní.poota píše:Malý námět na pokus:
Tato kapilární síla by však byla schopna pouze dosáhnout určité konkrétní výšky. Proto je zapotřebí pomoci zvenčí. To ukazuje Bergel pomocí malého experimentu. Postaví do nádobky s vodou svazek vlasově tenkých trubiček a rovnoměrně mírně poklepává na jejich druhý konec, čímž docílí rovnoměrného a trvalého vytékání vody z tohoto druhého konce.
Už zase to Mexiko.poota píše:Tohle také souvisí:
Voda roste, ..... Pozůstatky těchto uměle vytvořených vodních zdrojů lze ještě dnes nalézt například v Mexiku.
poota píše:A tohle taky:
Výtlačná a vlečná síla vody jsou tedy jejími vyššími energetickými stavy, vznikajícími atomární přeměnou bipolárních plynů, při níž se struktura energií nabité vody zahušťuje tím, že se v ní zmenšují meziprostory respektive že z ní odcházejí plyny, díky čemuž je voda specificky těžší a chladnější (čerstvější).
Nevím sice co myslí tímto "vysokohodnotných vztlakových látek" ale v podstatě má možná recht s tím vybíjením energie podzemních vod používáním vysokopecní strusky. Na straně druhé, sopečný popel vypadá historicky na velice kvalitní a dlouhodobé hnojivo a v podstatě půdu, takže bych byl stejně opatrný.poota píše:Energetické přebytky se vybíjejí ve vodorovném směru do podzemní vody, přičemž díky připojení vysokohodnotných vztlakových látek ..... To znamená, že tyto vybité odpadní látky odebírají s větší silou energetické substance ze spodní vody,