Pramenitá voda

Praktické poznatky a projekty uživatelů tohoto fóra.
Odpovědět
Uživatelský avatar
Pego
Zasloužilý člen
Příspěvky: 612
Registrován: sob 05 dub 2008 19:46
Dal: 29 poděkování
Dostal: 19 poděkování

Re: Trošku naruby

Příspěvek od Pego »

poota píše:... v tom filmu mě mimo jiné zaujal i ten přístroj Vilhelma Mohorna, který zcela naopak vodě brání v její kondenzaci nebo kompozici ze složek, které jsou ve vzduchu a nebo někde jinde v okolí. Přitom to pracuje, dalo by se říct, bezkontaktně, tak nějak jenom vlastní přítomností. Vilhelm to vysvětluje tak, že "vyzařování" vody (snad jako vlhkosti?) vstupuje dolní anténou zespoda do přístroje, kde dál pokračuje do pravotočivé spirály (něco jako hodinové péro). Horní anténa přijímá "kosmické záření", které postupuje přístrojem dolů, kde se setkává s tím upraveným vyzařováním vody. Jejich vzájemná interference je vyzářena do prostoru třemi šikmými vyzařovacími anténami.
Zajímavé na tom je hlavně to, že klesá nejenom vlhkost zdí (což je pochopitelné celkem snadno), ale i vlhkost vzduchu, a to přibližně o jednu třetinu...

Zdravím - poota
Pokud jsem poslouchal dosti pozorne, tak to vysvetloval trosku jinak: Energie prichazejici ze zeme/ze zdola je spiralou spomalena a roztocena, prechazi pak do horni "anteny" kde je zesilena kosmickymi energiemi. Ten kousek na obrazku ma protikousek zavesenej pod stropem mistnosti a skovanej / zamaskovanej jako drevenej sud. :dknow: ma pamet muze samozrejme stracet nejakou tu parita, tak nebrat uplne vazne :)


Uživatelský avatar
poota
Zasloužilý člen
Příspěvky: 5830
Registrován: stř 26 zář 2007 22:23
Bydliště: Praha
Dal: 1692 poděkování
Dostal: 2418 poděkování

Re: Trošku naruby

Příspěvek od poota »

Pego píše:.. Ten kousek na obrazku ma protikousek zavesenej pod stropem mistnosti a skovanej / zamaskovanej jako drevenej sud. ..
Tady se trochu rozcházíme, já jsem tomu rozuměl tak, že tohle je celé zařízení, které je maskováno různými obaly, v tomto interiéru konkrétně schované v tom sudu. Nicméně i tak to považuji za hodné pozoru.

Zdravím - poota


Dr.Ont Geront Senilisimus/GeroDront/DeGe
Uživatelský avatar
poota
Zasloužilý člen
Příspěvky: 5830
Registrován: stř 26 zář 2007 22:23
Bydliště: Praha
Dal: 1692 poděkování
Dostal: 2418 poděkování

Prameny v dutých kmenech

Příspěvek od poota »

Anri mi poslal krásný odkaz
http://cestovani.idnes.cz/krasny-vylet- ... gcechy_tom
Že je dřevo kromobyčejně vhodné pro vedení vody, tak o tom se zmiňuje leckdo včetně Viktora. Ovšem že je možné použít dutý kmen i pro jímání pramene, tak o tom jsem zatím ještě žádnou zmínku nenašel. I když je to jen logické a byl to zřejmě dost rozšířený způsob. Jenom se zřejmě jen málokdy zachoval.
Na fotografiích mě zaujala ale jedna zdánlivá maličkost - tím dutým kmenem, u některého zmiňují délku 1 metr, je pramen vyveden nejen na povrch, jak je běžné u přírodních i upravených studánek, ale ještě i kousek nad něj. S tou výškou to není nijak přehnané, nicméně jak je vidět, hladina je určována výškou přepadu.
Ta nějak mi z toho vyplývá, že kdyby byl ten přepad třeba o kousek výš, byla by výš i hladina.
V tomto provedení by zřejmě nebylo možné jít s hladinou do kdovíjaké výšky, ale i tak to naznačuje, že jisté možnosti zde jsou. Pro mě osobně z toho vyplývá, že je rozdíl mezi vlastnostmi této vody pod hladinou a při hladině, což mě pudí vykonat jisté pokusy, kterými bych si toto ještě ověřil.
O výsledcích budu pochopitelně referovat - pokud budou příznivé, mohlo by to skýtat velice zajímavé možnosti.

Zdravím - poota


Dr.Ont Geront Senilisimus/GeroDront/DeGe
Uživatelský avatar
Ilem
Zasloužilý člen
Příspěvky: 3119
Registrován: pon 25 zář 2006 20:52
Bydliště: Hradec Králové
Dal: 71 poděkování
Dostal: 349 poděkování
Kontaktovat uživatele:

Voda

Příspěvek od Ilem »

Taky se ke mě dostalo něco zajímavého k tématu voda. Nejedná se sice o vodu pramenitou, ale o vodu v DNA, ale vrazil jsem to sem, zdá se mi zbytečné kvůli tomu zakládat nové vlákno. Myslím, že to má co říct i k Lubošovým pokusům.
http://regenesisfeaturefilm.wordpress.c ... -dnawater/
Kdo vládne anglicky, má výhodu, ostatní, stejně jako já musí použít translátor
http://translate.google.cz/translate?hl ... nawater%2F


"Dum spiro spero"
Ciceron
Uživatelský avatar
la
Zasloužilý člen
Příspěvky: 1854
Registrován: úte 06 úno 2007 19:04
Bydliště: Brno
Dal: 763 poděkování
Dostal: 238 poděkování

voda

Příspěvek od la »

Dík. Zajímavé pomůže to s rozlousknutím zařízení MRET2 .třeba tu
http://regenesisfeaturefilm.wordpress.c ... lications/
trošku sem po tom pátral ,jak to funguje,po různých forech a hlavně jaký jsou s tím problémy.
Tak že informace mám ne moc přesné,ale zapadá to do sebe.
V horní části přístroje je zářič s uv diod je napájen sice usměrněným napětím ale nevyhlazeným napětím,takže pulzně ,svítí to do punčošky s přírodního materiálu (patrně bavlna)ve které jsou krystaly ,mezi nimi i turmalín .Punčoška s krystaly se nesmí namočit jinak je to okamžitě nefunkční až do uschnutí. No a turmalín má vlastnosti pyroelektrické a piezoelektrické
http://cs.wikipedia.org/wiki/Turmal%C3%ADn takže ty krystaly jsou tam jako převodník a působí to na hladinu vody(vodní membránu) jednak el.polem jako elektret a mechanicky tlakovou vlnou jako piezo ,velice chytře vymyšlený strojek.O frekvenci nižší než je tepelná se starají ty krystaly a případný přebytek uv nevadí aspoň zbaví vodu bakterií.Nádoba asi sklo.
http://65.39.72.142/Term.aspx?t=1031870
http://www.healingwatertechnology.com/h ... -works.php
http://www.healingwatertechnology.com/index.php


Uživatelský avatar
poota
Zasloužilý člen
Příspěvky: 5830
Registrován: stř 26 zář 2007 22:23
Bydliště: Praha
Dal: 1692 poděkování
Dostal: 2418 poděkování

Jímání pramenů

Příspěvek od poota »

Během dovolené jsem se pokusil ověřit některé svoje předpoklady, především ten, že pramenitá voda může vlastní silou elevovat nad hladinu pramene. Zatím jsem dospěl k poznatku, že stykem se vzduchem či možná jenom se vzdušným kyslíkem, voda své schopnosti elevovat pozbývá, a to jaksi " v celé své hmotě". V žádné trubce, ponořené do pramene, ať již jakkoli hluboko, nebyla hladina o nic výše, než ve zbytku pramene.
Došel jsem tedy k závěru, který míním v budoucnu ještě prakticky prověřit, že je nutné z pramene vyčlenit nějakým vhodným obalem jistý prostor, z něhož se bude posléze voda odvádět. Poté je zřejmě nutné celý zbytek pramene oddělit od vzduchu, to jest nejlépe nepropustnou vrstvou udusaného jílu. Teprve potom lze očekávat, že se hladina zdvihne a je otázka, do jaké výše lze reálně jít. Z jímky předpokládám výtok hadicí a nebo trubkou, které by měly procházet nejlépe nízkou zídkou aspoň půl metru vzdálenou. Jímku je vhodné nepropustně zakrýt a navršit přes ni až k zídce co nejvíce materiálu, který zajistí tepelnou ochranu.

Zatím je, nikoli ovšem mnou, prokázané zdvižení hladiny v řádu až decimetrů, a to při jímání, které se na zdvižení hladiny nijak nezaměřuje. Mým cílem je ověřit, zda a za splnění jakých podmínek, by bylo možné zdvižení hladiny v řádu metrů až desítek metrů, a to jenom využitím vlastní elevace vody. Její vedení přitom předokládám plastovými rourami, které by byly ukládány do dostatečně hlubokého výkopu ve svahu nad prameništěm.

K prameništím ještě někdy něco málo napíšu.

Zdravím - poota


Dr.Ont Geront Senilisimus/GeroDront/DeGe
Uživatelský avatar
Pego
Zasloužilý člen
Příspěvky: 612
Registrován: sob 05 dub 2008 19:46
Dal: 29 poděkování
Dostal: 19 poděkování

Voda - rusky film

Příspěvek od Pego »



Uživatelský avatar
poota
Zasloužilý člen
Příspěvky: 5830
Registrován: stř 26 zář 2007 22:23
Bydliště: Praha
Dal: 1692 poděkování
Dostal: 2418 poděkování

Pramenění

Příspěvek od poota »

Pro zjednodušení se budu zabývat pouze takovými prameny, které se vlastní silou dostávají na povrch a nebo téměř na povrch.
Předtím ještě pár slov k oficiálně schválenému způsobu jímání podzemních vod. Má se za to, že část vody prosákne pod povrch, kde je zadržena nejhořejší nepropustnou vrstvou, po které stéká a případně se v nějaké její prohlubni může zdržovat. Za spodní vodu se považuje zhruba táž voda, která se liší tím, že je zadržována nižšími nepropustnými vrstvami a z nějakého blíže nespecifikovaného důvodu je kvalitnější než podpovrchová. O provedení studny nebo vrtu musí rozhodovat hydrogeolog, který také zodpovídá za to, že se provrtáním některé nepropustné vrstvy "nevypustí" voda nad ní zadržovaná do spodnějšího "patra", kde by narušovala čistotu té spodnější vody a zároveň "sebrala vodu" všem okolním studním, které z této vrstvy berou vodu.
K vyhledávání místa vhodného pro studnu nebo vrt se používá proutkaření - osobně předpokládám, že pro kopanou studnu se používá seriózně, protože tam záleží na každém metru. Naopak u vrtů mám pocit, že se vybírá spíš místo vhodné pro umístění vrtné soupravy, a to s tím, že na vodu se narazí vždycky a "firmě" je jedno, v kolika to bude metrech. Pokud je to víc metrů, tak si za jedno postavení soupravy vydělají víc.

Nás tedy zajímají, alespoň předpokládám, hlavně takové prameny, které jsou v našem dosahu bez větších terénních úprav, které by již podléhaly nějakému schvalování a nutnosti příslušné kvalifikace. Tedy takové, které buď na povrch přímo vyvěrají a nebo se na povrchu něčím prozrazují. V dané lokalitě může být jeden pramen, který někde proniká na povrch a ve svažitém terénu odtéká do nejbližšího potoka. Vývěr pramene na povrch je podmíněn dostatečně nízkou teplotou skály a nebo půdy, ze které vyvěrá. Právě proto je víc pramenů na stráních obrácených k severu a také je jich víc v lese. Na teplotě také závisí, jestli bude pramen vyvěrat celoročně a nebo přes léto "vysychá". Nejedná se samozřejmě o skutečné vyschnutí pramene, ale o jeho zastavení se v takové hloubce, kde je ještě dostatečně chladno. Ke stejnému "vyschnutí" pramene může také dojít při vykácení okolního vysokého porostu, který pramen a jeho okolí chránil proti kritickému oteplení a bránil prohřátí půdy. Stabilitu pramene mimo les může spolehlivě zajistit masivní kamenná stavba - názorným příkladem jsou kapličky, stavěné nad prameny.
Časté jsou vývěry pramenů ve vodních tocích a nebo jezerech či rybnících, ale ty jsou většinou těžko zjistitelné. Pramen nebývá v dané lokalitě jediný, ale častěji se jedná o větší množství pramenů. Takové území se nazývá prameniště a záleží na půdních poměrech a sklonu terénu, zda voda z prameniště odtéká a nebo se tam hromadí. Zatím jsem zmiňoval prameny. které vyvěrají stále a nebo občas až na povrch. Existuje i množství pramenů, které se až na povrch vlastní silou nikdy neproderou - u nich zůstává jejich úroveň či "hladina" trvale pod povrchem. Může to být příliš vysokou teplotou, pokud se jedná třeba o prosluněnou stráň. Další možností je to, že v určité hloubce pod povrchem skončí geologické podmínky, vhodné pro elevaci. Voda se tam často "zastaví" a pokud se nějak dostává vzhůru, ta je to třeba vzlínáním v hlinité půdě. Tímto způsobem vznikají různě velká kaliště, která jsou mokrá po celý rok a nebo v létě vysychají.

Přírodní pramen, pokud nevyvěrá přímo ze skály a nebo ve svahu, provlhčuje okolní půdu a ztěžuje tak přístup i využití. O úpravách pramenů a studánek se toho nikde člověk moc nedočte. Je to velká škoda, protože každý pramen, který je správně vyveden na povrch a někam odtéká, je otevřeným ventilem určitého okruhu, ve kterém voda proudí a cyklicky v něm ukládá a odebírá látky, nutné pro správnou funkci prakticky celé přírody. Škrcením a nebo uzavřením tohoto "ventilu" se vlastně vyřazuje celý tento okruh z látkové výměny Země.
Pramen je tedy bodem, ve kterém můžeme přírodě skutečně efektivně pomoci. Pro pramen jsou důležité dvě věci - přítok a odtok. Promáčení okolí pramene můžeme zmírnit tím, že uděláme odtokovou provizorní stružku. Na částečně odvodněné ploše pak snáze zjistíme, kde je přítok. Na něm odstraníme nečistoty, bahno a promáčenou hlínu, čímž vznikne přírodní studánka. Vlastní vývěr pramene je vhodné oddělit od okolního terénu nějakou skruží nebo širokou rouru, v dnešní době nejspíš plastovou. Dříve se používaly duté kmeny, dneska je vhodným polotovarem plastové vědro nebo kýbl. Jejich dno se dá úplně odstranit a do studánky se dají vložit užším koncem nahoru. Kolem této jímky je vhodné vyhrabanou jámu zasypat kamením a jílem tak, aby byla volná hladina pouze v jímce. Kónicita jímky zaručuje její dobrou fixaci. Podle výšky hladiny prořízneme odtokový otvor a pokud možno vsadíme odtokovou hubici nebo žlábek, který směruje výtok do odtokového žlábku. Tím je studánka hotová, je možné a vhodné ji ještě překrýt stříškou, která zabraňuje padání listí a jehličí na hladinu.
Dokonalejší je kryté vyvedení pramene. V tom případě použijeme vědro nebo kýbl s víkem. Do dna vyřízneme několik otvorů a do pramenné jámy jej umístíme dnem dolů. Na dno nasypeme vrstvu oblázků a nebo štěrku, aby kýbl "neplaval". Pod horní okraj vsadíme průchodku a nasadíme na ni hadici, která bude později procházet zídkou. Tu je vhodné postavit tak daleko od pramenné jámy, aby bylo možné uskutečnit odtok dostatečně hluboko pod vyústěním hadice. Horní hrana zídky by měla být tak vysoko, aby umožnila skrytí jímky pod dostatečně vysokou vrstvou zásypu. Pak pramennou jámu kolem jímky zasypeme kamením a jílem, nasadíme víko a přes něj dáme pevnější desku, která unese následný zásyp. Potom již zasypeme všechno a od hrany zídky vytvoříme v terénu nahoru mírný svah pro odtok povrchové vody.

Voda skutečně pramenitá, tedy elevující, by měla v jímce vystoupat výše, než byla její původní hladina. Tomuto jevu říkají hydrologové "tlak" pramene a podle nich je schopný vytlačit hladinu jen do určité výše.
Podle Schaubergera by mělo být možné dostat tuto vodu v podstatě do libovolné výšky, pokud se podaří zajistit jí podmínky, které pro elevaci potřebuje. Podle něj je to zamezení styku se vzdušným kyslíkem, zamezení styku se slunečním světlem, zajištění dostatečně nízké teploty a přiměřený průřez otvorů, kterými bude elevovat. Podle mého názoru to nejsou podmínky nesplnitelné. Například HT roury jsou v nejrůznějších průměrech a délkách a současně mají vyřešené i spojování s těsněním. Zmenšení otvorů pro "prolínání" lze docílit plněním kačírkem, který má i vhodný obsah obsah kovů. Správnou teplotu (i tmu) lze zajistit dostatečně hlubokým výkopem ve svažitém terénu.
Dostat pramenitou vodu dostatečně vysoko bez použití nějaké energie je velice lákavé. Zatím jsem neměl možnost to ověřit praktickým pokusem, takže to dávám k dispozici jenom jako teorii.

Zdravím - poota


Dr.Ont Geront Senilisimus/GeroDront/DeGe
Uživatelský avatar
Ilem
Zasloužilý člen
Příspěvky: 3119
Registrován: pon 25 zář 2006 20:52
Bydliště: Hradec Králové
Dal: 71 poděkování
Dostal: 349 poděkování
Kontaktovat uživatele:

Re: Pramenitá voda

Příspěvek od Ilem »

Dost zajímavé informace o vodě. Pokud už to tu někde je, prosím smazat. Už nemám přehled o dění na fóru.
Péťovi dávám do kompetence, jestli to chce dát do veřejné části. Může to zase vyvolat ohnivou debatu zastánců a odpůrců.


"Dum spiro spero"
Ciceron
Uživatelský avatar
poota
Zasloužilý člen
Příspěvky: 5830
Registrován: stř 26 zář 2007 22:23
Bydliště: Praha
Dal: 1692 poděkování
Dostal: 2418 poděkování

Re: Pramenitá voda

Příspěvek od poota »

To Ilem: odkaz na film už ve veřejné části je a reakce na něj je celkem mizivá - většina lidí si význam vody vůbec neuvědomuje - hlavně že jim teče sama "ze zdi" a nemusí se pro ni někam chodit :?

Schauberger se zmiňuje o tom, že pro vznik pramenité vody je podmínkou existence uhlovodíků. Jinde se zmiňuje o tom, že voda se ve spodní úvrati svého cyklu mění na dvě substance, které společně stoupají proti gravitaci nahoru, kde se blízko zemského povrchu mění nějakým procesem na nám známou pramenitou vodu.
Porozhlédl jsem se po uhlovodících, a už ten nejjednodušší, tedy metan, mě silně zaujal. Především má nádhernou molekulu, ve které se vážou 4 vodíky na jeden uhlík uprostřed, přičemž ty vodíky jsou okolo rozprostřené tak, že tvoří vrcholy pravidelného čtyřstěnu.
Další zajímavostí je to, že se vyskytuje velice hojně zvláště v podzemí, přičemž není jasné, jakým způsobem tam v takovém množství vzniknul. Vědové předpokládají, že činností živých organizmů, z nichž nejpodezřelejší jim připadají bakterie a házejí přitom svými oblíbenými miliony let. Jinak by prý mohl relativně snadno vzniknout i z vody za předpokladu, že by byl k dispozici uhlík v plynném stavu, což považují za vyloučené. Možná to trochu či více pletu, můžete to kdokoli bez obav upřesnit.
Zajímavou hříčkou je metanhydrát, což je metan zamrzlý v ledu - údajně je to palivo budoucnosti.
Další vlastností metanu je to, že při styku se vzdušným kyslíkem tvoří enormně hořlavou až výbušnou směs, jejímž shořením vzniká vždycky voda a podle dokonalosti hoření i různé kysličníky uhlíku.
Metan, který je známý jako nebezpečný důlní plyn, proniká z hloubi země poměrně často a zřejmě i snadno až na povrch. Z výše psaného, alespoň pro mě, vyplývá, že pokud je voda ve své dolní úvrati schopná se nějakým způsobem, snad spíše fyzikálním než přímo chemickým, rozložit tak, že se vodíky navážou na uhlík a zbyde kyslík, který se nejspíš také na něco naváže, osobně typuji, že také na uhlík, pak dostáváme dvě plynné substance, o kterých se zmiňuje Viktor. Metan a kysličník uhlíku jako plyny mohou společně stoupat vzhůru, aniž by měly chuť se navzájem slučovat. Zatím je mi ještě záhadou, proč stoupají raději rostlou skálou než nějakým průlinčitým materiálem, jako je třeba hlušina, ale třeba na to taky jednou přijdu. Zajímavé je, že tyto plyny stoupají raději horninami, ve kterých je v nějaké formě přítomen nějaký kov. Zdá se to naznačovat, že ve hře jsou i jiné síly, než jenom prostá gravitace a měrná hmotnost, tedy třeba i jevy povahy elektrické.
Vzhledem k tomu, že dolů klesá chladnoucí voda, která se postupně zbavuje v ní rozpuštěných nečistot a příměsí, a nahoru stoupají dva plyny, které do sebe mohou cestou něco postupně navázat, je jasné, že k míchání vody sestupující a "vody" stoupající nemůže docházet.
Zajímavou podmínkou elevace je dostatečně nízká teplota, ovšem zatím nevím, z jakého důvodu. Poblíž zemského povrchu se metan setkává se vzdušným kyslíkem a nejspíš za přítomnosti nějakého katalyzátoru dochází ke studené oxidaci, jejímž výsledkem je voda a další kysličník uhlíku. Zmíněná oxidace zřejmě probíhá relativně pomalu, takže opravdu kvalitní pramenitá voda je až několik metrů či desítek metrů od prvního styku metanu se vzdušným kyslíkem. V tomto místě lze předpokládat ve vodě i nad ní značné množství ještě nezoxidovanéh metanu a také vysoký podíl kysličníků uhlíku. O nebezpečnosti vody z některých pramenů přímo v prameni se Viktor také zmiňuje, a také o tom, že ve větší vzdálenosti je už tatáž voda bez nebezpečí. Rovněž se zmiňuje o tom, že voda některých pramenů může být i silně výbušná, pokud se do ní přidá olej.
Vypadá to, že jsme se dostali zase o kousek dál - doufám, že to není jenom zdání.

Zdravím - poota


Dr.Ont Geront Senilisimus/GeroDront/DeGe
Uživatelský avatar
Slavek Krepelka
Zasloužilý člen
Příspěvky: 6292
Registrován: ned 07 bře 2010 3:35
Bydliště: Ottawa, Canada, dočas. Praha
Dal: 2432 poděkování
Dostal: 3249 poděkování

Re: Pramenitá voda

Příspěvek od Slavek Krepelka »

poota píše:... Schauberger se zmiňuje o tom, že pro vznik pramenité vody je podmínkou existence uhlovodíků. ...Vypadá to, že jsme se dostali zase o kousek dál - doufám, že to není jenom zdání. Zdravím - poota
Vypadá to, že nám tu ještě nefunguje karma a ocenění, takže nic. Dal bych.

S tím jsi mi připomenul, že Schauberger mluvil o pálení na rtech a závrati. To ještě nemusí být nebezpečné, ale možná tak tvrdil někde, kde jsem se v tom poslední dobou nenimral. Nicméně, v této souvislosti mluvil o prudkém nárůstu množství vody z pramene během několika metrů toku. O stejném jevu se zmiňuje u nějakého horského jezera. Tady bych doporučoval nesmírnou obezřetnot v přístupu k jeho spekulacím. Osobně mám pocit, že něco opoměl.

Voda a vodní hladina je zdaleka nejlepším prostředím, které kondensuje a absorbuje vzdušnou vlhkost. Čím studenější, tím lepší. V případě velice turbulentního toku pramene počínajícího kolem 4°C je naprosto přirozené, že absorbuje ze vzduchu veliké množství vodní páry. U jezera by mne sice velice zajímal mechanismus, kterým dojde k tomu, že se vodní vrstvy bouřlivě promíchají, nicméně Schauberger popisuje, že vodní hladina se prudce začala zvedat až poté, kdy to promíchávání už nějakou dobu trvalo, tedy až poté, kdy se spodní a mnohem chladnější voda dostala na povrch. Ono je to s těma horskýma jezerama, pokud jsem měl tu čest tak, že se kór moc neprohřívají při hladině a ohřev proniká hodně do hloubky díky čistotě vody. Vzduch bývá taky relativně chladný a kondenzace ze vzduchu moc ten povrch neohřeje taky. Vzniká tedy vrstva vody, která není až tak o moc teplejší než spodní voda, ale zato je relativně dost hluboká, řádově 10-15m. Závěr žádný, nic mne nenapadá proč by k promíchíní mělo dojít, jenom to uvádím, třeba někoho něco napadne.

To, že se uprostřed jezera vytvořil masivní vír jenom poukazuje na to, jak rychle a efektivně k promísení došlo. Petrův vodůjek, tedy kamenné, vzdušné studánky stejně jako rosné rybníky a skoro věčný déšť tropických pralesů poukazují na to, kolik se dá ve velice krátké době získat vody ze vzduchu. Rychlý nárůst teploty pramenů, o kterých se Schauberger v této souvislosti zmiňuje, jenom opět poukazuje na to, že nárůst vody z pramene pochází ze vzdušné vlhkosti kondenzací a o ohřevu tekoucí vody uvolněním latentního tepla odparu při kondenzaci. Tohle mi leželo v hlavě dost dlouho, kde se ta extra voda bere, než jsem si to znova přečetl.

Schaubergerovo pozorování, že stromy stržené do víru už nevyplavaly taky není až tak záhadné. Ty staré kmeny jsou povětšinou nacucané vodou natolik, že stěží plavou. Plavou, protože ještě obsahují nějaké procento vzduchu. Pokud se utopí dostatečně hluboko, tlak vody dřevo stlačí a s ním i vzduch ještě obsažený ve dřevě. Tím se sníží objem stromu a zvýší se jeho specifická váha. Jak známo, pokud se někdo utopí v hloubce větší než cca 5m, na povrch nikdy nevyplave, protože plyny z rozkladu nejsou schopné se dostatečně rozepnout a dostatečně tělo nafouknout, aby se jeho specifická váha dostatečně snížila.

Ahoj, Slávek.


Je-li tvá přítomnost ve výhni okolností, vyuč se kovářem své budoucnosti.
Uživatelský avatar
poota
Zasloužilý člen
Příspěvky: 5830
Registrován: stř 26 zář 2007 22:23
Bydliště: Praha
Dal: 1692 poděkování
Dostal: 2418 poděkování

Re: Pramenitá voda

Příspěvek od poota »

Slavek Krepelka píše:.. Schauberger mluvil o pálení na rtech a závrati. ..
V souvislosti s nebezpečím "syrového" pramene to definoval tak, že dotyčný při nadechnutí se těsně nad hladinou ucítí píchnutí v plicích a za tři dny ho nesou čtyři myslivci na krchov.
Druhým rizikem je napít se v parném dni a uhřátý přímo z pramene - tohle dává do souvislosti s "výbušností" čerstvé pramenité (ale ne každé!) vody při spojení s olejem.

Zdravím - poota


Dr.Ont Geront Senilisimus/GeroDront/DeGe
Uživatelský avatar
poota
Zasloužilý člen
Příspěvky: 5830
Registrován: stř 26 zář 2007 22:23
Bydliště: Praha
Dal: 1692 poděkování
Dostal: 2418 poděkování

Metan

Příspěvek od poota »

Ještě něco málo k metanu.
Jeho oxidací vzniká v každém případě voda. Co "vznikne" zároveň s ní, záleží na dokonalosti oxidace, tedy kolik kyslíku je k dispozici. Pokud je ho dostatek, tak to je kysličník uhličitý. Jestli někoho napadne, že ten se vyskytuje v některých minerálkách, tak tu asi může být nějaká souvislost.
Při nedokonalém "hoření" metanu vzniká volný uhlík v podobě sazí a nebo kysličník uhelnatý.
Hořlavá, či spíše výbušná směs je zhruba mezi 4mi až 15ti procenty metanu ve vzduchu. Zápalná teplota je sice dost vysoká, tedy lehce pod 600 stupni přítele Celsia, ovšem výbuch se dá iniciovat jiskrou překvapivě malé intenzity. Když ještě dodám, že laboratorní výroba metanu je poměrně složitá, takže se jako jeho zdroj volí zemní plyn, který je z 90% tvořen metanem, o jehož přírodním zdroji se nic bližšího neví, pročež se předpokládá, že je produktem kdysi živých organizmů, bude to tak asi všechno, co nám vědové dávají zajímavého k dispozici.
Za sebe můžu říct, že předpokládám vznik metanu někde kolem dolní úvrati podzemní části vodního cyklu. Mechanizmus mi pochopitelně zůstává dokonale utajen, ale nejspíš mu musí předcházet vyčištění prosáklé klesající vody, které je výsledkem jejího ochlazení na 4 stupně Celsia, nejspíš ještě za spolupůsobení jejího pohybu. V této fázi se tam nějakým způsobem objevuje uhlík. Podle vědů je plynný vodík více než ochoten se s plynným uhlíkem slučovat na metan, ale vidím v tom dva problémy - proč by zrovna tam čekal uhlík, a navíc v plynné formě, která je mu silně protivná - a potom co by zrovna v těch místech donutilo vodu, aby se rozložila na vodík a kyslík, což by určitě silně zajímalo i všechny "vodíkáře" :D . Snad některý z chemů by mohl naznačit, jestli je nějaká forma uhlíku pro vodík natolik lákavá, že by kvůli uhlíku byl schopen opustit i kyslík.
Jen tak pro sebe, abych se přes toto nějak přenesl, se domnívám, že uhlík bude spíš vodou absorbován, nejspíš mechanickým "zapracováním" při průchodu povrchové vody do spodních vrstev půdy. V těch místech je dostatek tlejícího organického materiálu, ze kterého by bylo možné uhlík relativně snadno vyextrahovat a k dolní úvrati si jej shora přinést. Protože cestou dolů se voda zbavuje v ní rozpuštěných nečistot, znamenalo by to, že se zbavuje všech kromě uhlíku. Snad je možné, že relativní nadbytek uhlíku nakonec zláká kyslík k nevěře a opuštěnému vodíku nezbyde nic jiného, než se utěšit se zbývajícím uhlíkem, ale mé chabé vědomosti o tom, co se může dít v poměrech hlubokého podzemí mi nedovolují prohlásit nic určitějšího.
Nevím sice jakého procesu je to výsledek, nicméně jsem přesvědčen, že nahoru svorně a pospolu stoupají metan a některý z oxidů uhlíku či několik jeho oxidů. Pro jistotu ještě zdůrazním, že stoupají stejnými cestami, kudy prosakuje dolů voda a nejspíš skrze ni spokojeně probublávají k povrchu. A to v celé ploše, i když podle poměrů někde pomaleji a někde rychleji. Pokud má někdo dojem, že se snažím nějak naznačit, že důlní plyn a spodní voda "jedno jsou", tak trefil hřebík na hlavičku. Zmiňoval jsem se kdys, že v uhelných dolech je sucho, kdežto v rudných mokro. Teď si k tomu troufnu dodat, že kde je sucho, tam bude i důlní plyn - kdežto tam, kde je mokro, důlní plyn bude minimálně. Hlušinou totiž metan stoupá stále výš a hromadí se ve všech dutinách, protože nemá možnost, a to i přes přístup ke vzdušnému kyslíku, zoxidovat na vodu a oxid uhlíku. Zdá se, že k tomu potřebuje ještě skálu. Nemám to sice dostatečně ověřené, ale vypadá to tak, že ta skála musí obsahovat křemík a některý z kovů. Což by vysvětlovalo, proč z metanu, který je tam určitě přítomen, nevzniká voda ve vápencové skále.
Nebudu napínat, zřejmě měnícím se tlakem a drobnými pohyby křemíku dochází k piezoelektrickým výbojům, které startují oxidaci metanu. Nejspíš nějak jenom na molekulární úrovni, protože na rozdíl od hoření metanu se vzduchem zde nevzniká vysoká teplota. Mechanizmus mi není jasný - může se jednat o reakci s "vnějším" kyslíkem třeba ze vzduchu, ale také může jít o odebírání kyslíku uhlíkům. Také nevím, jestli je přítomnost kovu pro reakci nutná a nebo se jenom kov vyskytuje v těch "správných" horninách s křemíkem.
Mechanizmus pramenů jsme již probrali kdysi dávno, tak se tím nebudu zdržovat.
Jenom na základě posledních úvah docházím k tomu, že jenom část metanu, stoupajícího na povrch, se změní na vodu přímo v pramenech. Další část zoxiduje pod povrchem a stéká po nepropustných vrstvách jako spodní voda. Nezoxidovaný metan je zachycován kořeny stromů a stoupá lýkem do koruny, kde je z něj stromem řízenou oxidací teprve vytvářena voda. Takže takhle nějak je asi třeba chápat Viktorův výrok, že "stromy vyrábějí vodu". Jak jsou na tom trávy a keře zatím nemám tušení, ale asi se "živí" vodou "už hotovou", tady takovou, která naprší a nebo přiteče. Metan ovšem prochází na povrch a nad něj i skrz trávu nebo i holý povrch. Většinou je ho jen malé množství, takže se projevuje jenom ráno jako rosa, kdy metan oxiduje na hrotech s vyšším elektrickým potenciálem. Dalším jevem, který metan způsobuje, jsou zřejmě mlhy. V nich je přítomen metan i vzdušný kyslík, ale chybí dostatek elektrických mikrovýbojů, které by nastartovaly oxidaci a vytvořily tak kondenzační jádra, na kterých by se mohl vysrážet "déšť". Tyto jevy jsou zčásti známé z teorií mraků a deště.
Když už jsem u těch "kramlí do hlavy" - nejsem přesvědčen zcela a beze zbytku, že hoření metanu je výbuch ve smyslu exploze. Mám pocit, že se jedná buď rovnou o implozi a nebo je možné jej v implozi nějak změnit. Zatím nechávám tento Drontí nápad "dojít", ale asi v blízké době založím na Nástěnce vlákno "Motory s vnitřní implozí", kde bychom mohli diskutovat o podle mého soudu nadějnější variantě "motoru na vodu". Ten by neměl vodu, třeba přes vodík, spalovat, ale vyrábět z metanu.

Zdravím - poota


Dr.Ont Geront Senilisimus/GeroDront/DeGe
Uživatelský avatar
Slavek Krepelka
Zasloužilý člen
Příspěvky: 6292
Registrován: ned 07 bře 2010 3:35
Bydliště: Ottawa, Canada, dočas. Praha
Dal: 2432 poděkování
Dostal: 3249 poděkování

Re: Metan

Příspěvek od Slavek Krepelka »

poota píše:Ještě něco málo k metanu.
Nebudu napínat, zřejmě měnícím se tlakem a drobnými pohyby křemíku dochází k piezoelektrickým výbojům, které startují oxidaci metanu.
Zdravím - poota
:D Poznámka čistě drontí - "telurické proudy". Nějak mi to samo při čtení skočilo do povědomí.
Mimo téma (offtopic)
Hmm. Ona je vlastně matička země homopolární generátor, jak se tak točí ve svém magnetickém poli, ale to už jsme zase jinde a připadá mi to poněkud pikantní, protože to poukazuje na to, že i strukturálně různorodý vodič použitý v homopolárním generátoru nejspíše něco indukovat bude a pokud by si člověk odzkoušel permanentní nehomogenní magnet homopoláru z feromagnetického materiálu, třeba dobře zmagnetizovanou pružinu bez měděného disku, asi by se něco zajímavého dozvěděl.
Ahoj, Slávek.


Je-li tvá přítomnost ve výhni okolností, vyuč se kovářem své budoucnosti.
Uživatelský avatar
Slavek Krepelka
Zasloužilý člen
Příspěvky: 6292
Registrován: ned 07 bře 2010 3:35
Bydliště: Ottawa, Canada, dočas. Praha
Dal: 2432 poděkování
Dostal: 3249 poděkování

Re: Metan

Příspěvek od Slavek Krepelka »

poota píše: Nezoxidovaný metan je zachycován kořeny stromů a stoupá lýkem do koruny, kde je z něj stromem řízenou oxidací teprve vytvářena voda. Takže takhle nějak je asi třeba chápat Viktorův výrok, že "stromy vyrábějí vodu". Zdravím - poota
Nemohu se Petře zbavit pocitu, že toto vysvětlení budeš muset doplnit také vysvětlením, jak to přijde, že v době sucha stromy hynou právě z nedostatku již hotové deštové vody.

Ahoj, Slávek.


Je-li tvá přítomnost ve výhni okolností, vyuč se kovářem své budoucnosti.
Odpovědět

Zpět na „Lidé sobě“